Pedagogická fakulta JU

Důležité upozornění pro studenty, kteři zpracovávají bakalářské a diplomové práce:

Vnitřní titulní stranu do absolventských prací podle nového jednotného vizuálního stylu Jihočeské univerzity a některé dalši informace naleznete na webových stránkách PF JU na adrese: https://pf.jcu.cz/images/PF/fakulta/dokumenty/PF_absolventska_prace_titul_vzor.doc

Bakalářské a diplomové práce musí být zpracovány podle Směrnice vedoucí katedry anglistiky č. 1/2016

Část III.

Kvalifikační práce

Čl. 6

Obsahové a formální požadavky

 

(1) Minimální rozsah bakalářské práce činí 30 stran textu, minimální rozsah diplomové práce činí 60 stran textu. Do tohoto rozsahu se nezapočítávají formální náležitosti jako titulní strana, ani přílohy. Doporučený rozsah bakalářské práce činí 30 – 50 stran textu, doporučený rozsah diplomové práce činí 60 – 80 stran textu.

(2) Z formálních náležitostí musí bakalářská práce obsahovat následující komponenty:

Titulní list udává následující fakta: v záhlaví pod sebou název univerzity, fakulty a katedry (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Katedra anglistiky), uprostřed strany označení „Bakalářská práce“ a její přesný název v češtině i v angličtině, dole na stránce jméno autora, ročník a studijní kombinaci, jméno vedoucího práce včetně titulů a rok odevzdání práce.

Prohlášení o samostatném zpracování BP s použitím uvedené literatury následuje na druhé straně a má zpravidla tento text: viz Pokyny k úpravě elektronické podoby závěrečných prací a jejich vkládání do databáze STAG (příloha opatření rektora R 156).

Poděkování svým spolupracujícím institucím, konzultantům nebo jiným osobám může být uvedeno na další straně.

Anotace (angl. Abstract) je stručný výstižný popis hlavního zaměření práce. Musí být vypracována v češtině i angličtině v rozsahu jednoho odstavce pro každý jazyk.

Obsah je soupis kapitol a podkapitol s uvedením příslušných stránek. Je zpravidla řazen na začátku, ale může být i na konci.

Text práce obvykle obsahuje úvod, teoretickou část, praktickou část a závěr.

Bibliografie je abecedně řazený seznam použitých pramenů a literatury.

 

Z formálních náležitostí musí diplomová práce obsahovat následující komponenty:

Titulní list udává následující fakta: v záhlaví pod sebou název univerzity, fakulty a katedry (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Katedra anglistiky), uprostřed strany označení „Diplomová práce“ a její přesný název v češtině i v angličtině, dole na stránce jméno autora, ročník a studijní kombinaci, jméno vedoucího práce včetně titulů a rok odevzdání práce.

Prohlášení o samostatném zpracování DP s použitím uvedené literatury následuje na druhé straně a má zpravidla tento text: viz Pokyny k úpravě elektronické podoby závěrečných prací a jejich vkládání do databáze STAG (příloha opatření rektora R 156).

Poděkování svým spolupracujícím institucím, konzultantům nebo jiným osobám může být uvedeno na další straně.

Anotace (angl. Abstract) je stručný výstižný popis hlavního zaměření práce. Musí být vypracována v češtině i angličtině v rozsahu jednoho odstavce pro každý jazyk.

Obsah je soupis kapitol a podkapitol s uvedením příslušných stránek. Je zpravidla řazen na začátku, ale může být i na konci.

Úvod by měl být vzhledem ke své povaze stručný. Má v něm být zdůvodněna volba tématu, osobní vztah autora k problematice, formulován cíl a metody práce. Úvod by měl obsahovat i informaci o struktuře práce.

Teoretická část obsahuje teoretická východiska samostatně zpracovaná podle odborné literatury a reflektuje současný stav řešené problematiky.

Praktická část je žádoucí zejména u lingvistických a metodických prací. Může být založena na rozboru autentického jazykového materiálu či diplomantem shromážděných autentických dat, s výjimkou prací rázu lexikografického, bibliografického, či translatologického (šíři excerpce stanoví podle povahy tématu vedoucí práce).

Závěr tvoří především rekapitulace výsledků a zhodnocení míry dosažení stanovených cílů. Může se v něm též posoudit přínos práce a navrhnout další možnosti zkoumání dané problematiky.

Resumé (angl. Summary) píše diplomant česky, je-li jeho práce v angličtině a naopak. Cílem je popsat celý proces práce. Doporučený rozsah je 2-3 strany.

Bibliografie je abecedně řazený seznam použitých pramenů a literatury. V literární práci je nutno rozlišit primární a sekundární literaturu.

Přílohy jsou možnou, ale ne povinnou součástí práce.

 

(3) Bibliografické citace slouží k identifikaci použitého zdroje a mohou být vypracovány podle státní normy o bibliografických citacích ČSN 01 6910 (2014) nebo i jiného existujícího standardu, pokud budou užity konzistentně a v souladu s praxí běžnou v renomovaných publikacích. Použití konkrétní normy vychází ze zvyklostí daného oboru a uchazeč by měl při její volbě postupovat podle instrukcí vedoucího práce.

(4) Bakalářská práce je završením první etapy vysokoškolského studia a její vypracování a obhájení je jedním z požadavků pro udělení akademického titulu bakalář. Tuto práci je na katedře anglistiky možno psát z jazykovědy, kultury/reálií anglicky mluvících zemí a některých oblastí literatury. Doporučeným jazykem práce je čeština, po domluvě s vyučujícími je ovšem možné psát práci i v angličtině. Práce nesmí být pouhou kompilací již publikovaných poznatků.

(5) Diplomová práce je završením druhé etapy vysokoškolského studia a její vypracování a obhájení je jedním z požadavků pro úspěšné ukončení studia a udělení akademického titulu magistr. Tato práce musí být vypracovaná samostatně a posluchač v ní musí mimo jiné prokázat solidní teoretické znalosti zvolené problematiky, schopnost aplikace teoretických poznatků do praxe a schopnost analyzovat a kriticky pracovat s použitými zdroji. Ačkoliv se od diplomové neočekává, že bude prací klíčového významu v daném oboru, musí mít prokazatelný přínos pro poznání.

(6) Hodnocení kvalifikačních prací

Bakalářskou i diplomovou práci posuzují dva hodnotitelé – vedoucí práce a oponent, který se zabývá oborem, jehož se práce týká, nebo oborem blízkým. Vypracují posudky, ve kterých se především hodnotí:

1. míra naplnění zadaného tématu
2. věcná správnost a kvalita zpracování jednotlivých částí práce
3. úroveň jazyka (jasnost a přesnost vyjadřování, vhodné jazykové prostředky a styl,logické strukturování myšlenek, koherence textu, gramatická správnost)
4. formát (naplnění formálních náležitostí, rozsah práce, odpovídající úprava textu, přehlednost celkové struktury)
5. práce s literaturou, přiměřenost a správnost citací, kritická analýza zdrojů
6. celkový přístup diplomanta k řešení úkolu, míra tvůrčí invence
7. způsob využití a vyhodnocení poznatků, přínos výsledků práce

Součástí posudku je návrh na klasifikaci na škále výborně – velmi dobře – dobře – neprospěl. Uchazeč má právo seznámit se s oběma posudky nejméně 1 týden před stanoveným termínem obhajoby. Hodnotící formuláře jsou přílohou tohoto dokumentu.

 

Čl. 7

Obhajoba kvalifikační práce

Obhajoba kvalifikačních prací je veřejná. Koná se před komisí pro SZZ. Po stručném představení práce a formulování jejích kladů a záporů uchazeč reaguje na hlavní výhrady a připomínky z posudků, a pokud je to nutné, seznámí komisi s dalšími relevantními informacemi týkajícími se kvalifikační práce. V následné diskusi mohou členové zkušební komise klást doplňující otázky konkrétního i obecnějšího charakteru. Obhajoba práce může probíhat v češtině nebo v angličtině (většinou podle jazyka, jímž je kvalifikační práce psána). O klasifikaci rozhodne komise v neveřejném jednání.

Úvod

Diplomová práce (dále jen DP) je završením studia a její vypracování a obhájení je jedním z požadavků pro úspěšné ukončení studia a udělení akademického titulu magistr. Tato práce musí být vypracovaná samostatně a posluchač v ní musí mimo jiné prokázat solidní teoretické znalosti zvolené problematiky, schopnost aplikace teoretických poznatků do praxe a schopnost analyzovat a kriticky pracovat s použitými zdroji.

Vedle toho, že se jedná o studijní povinnost, je dobré si už na samém začátku uvědomit, že se v ní také nabízí příležitost hlouběji prozkoumat zajímavou oblast studijního oboru, získat první výzkumné zkušenosti nebo vytvořit nové nástroje použitelné v aktuální pedagogické praxi. DP může být i počátečním krokem k další vědecké práci nebo profesní dráze. Slovy Umberta Eca (1997: 17): „I v situaci, kdy byla valná část vysokoškolského studia člověku zdrojem zklamání a nespokojenosti, může se diplomová práce stát nakonec příležitostí k tomu, aby její autor nabyl pocitu, že studium přece jenom má smysl.“, což jistě nebude případ studentů naší katedry.

Volba tématu a příprava projektu

Výběr tématu je počátkem téměř dvouletého procesu, který bude vyžadovat spoustu času, odhodlání a tvrdé práce. Je tedy na místě vybírat pečlivě a uvážlivě. O tématu může posluchač začít přemýšlet už na počátku studia a rozšiřovat své poznatky např. formou seminárních prací a referátů.

Na katedře anglistiky je možné psát práce ze tří oborů – lingvistiky, literatury a didaktiky. Není vyloučeno zadat i práce z jiných oblastí (např. kultura, reálie), případně mezioborová témata, vždy je však nutno předem o nich diskutovat. Základní podmínkou je, že na katedře musí být někdo schopen takovouto práci odborně vést.

Existují dva způsoby volby tématu DP. Nejčastější postup je takový, že jednotliví vyučující vypíší v průběhu zimního semestru, zpravidla v říjnu, témata DP a zájemce si zvolí jedno z nich. Vedle toho je možné, aby student přišel s vlastním návrhem, který je ovšem nutno předem prokonzultovat s vedoucím DP. Základním problémem bývá, že studenti koncipují téma příliš široce, případně volí témata, která již byla podrobně zpracována, ale oni o tom nevědí. Samostatnou volbu tématu podporujeme především v oblasti lingvistických a metodických prací, kdy posluchači mohou využít zkušenosti z vlastní pedagogické praxe ke zpracování problematiky, se kterou se setkali nebo která je oslovila. K takové konzultaci však nestačí vědět jen to, že mám zájem psát práci např. z dětské literatury nebo něco o výuce dětí. Je třeba mít už přesnější představu o vybrané tématice a zaměření práce, základní přehled o dostupné literatuře a možnostech její realizace. Následující otázky Vám mohou pomoci upřesnit Vaše úvahy:

• Proč mě toto téma zajímá, proč je důležité?
• Co už o tomto tématu vím?
• Co se chci prostřednictvím této práce dozvědět?
• Jsem schopen takové téma uchopit po znalostní stránce?
• Mám přístup k literatuře, která se tématem zabývá?
• Jakým způsobem bych se tímto tématem mohl zabývat?
• Jak můžu toto téma prakticky využít?

Po vzájemné domluvě vypracuje vedoucí DP „Zadání diplomové práce“ se stručnou formulací cílů DP, metod práce a základní bibliografií. Tento oficiální dokument je následně potvrzen děkanem fakulty. Oficiální zadání DP je závazné a odchýlení od vymezeného tématu je nepřípustné. Případnou změnu tématu musí diplomant zdůvodnit a podat novou žádost o schválení tématu.

Pro ukázku uvádíme několik témat DP vypracovaných na katedře anglistiky (úplný seznam DP na PF najdete na webových stránkách Ústřední knihovny PF JČU)

Lingvistika
The language of newspaper headlines of English daily press
Jazyk textů skupiny Pink Floyd
Nejnovější anglicismy v češtině
Finální pozice podmětu v současné angličtině
Literatura
Feminism in the Harlem Renaissance fiction
Hledání identity v románech Toni Morrisonové
Zlatý věk americké science fiction
Didaktika
Learner Strategies and Vocabulary Acquisition
Methodological approaches to teaching English to pre-school children
Srovnání tradičních a komunikativních metod z hlediska efektivity výuky gramatiky

Zpracování tématu

DP je nutné odevzdat ve stanoveném termínu a její zpracování proto vyžaduje důkladné plánování a organizaci jednotlivých pracovních kroků. To umožní efektivní, systematickou práci a může zamezit nepříjemným pocitům nejistoty a chaosu, které mohou diplomanta v začátcích zahltit. Následující doporučení představuje jeden ze způsobů, jak začít a postupovat při zpracování DP.

• Přesně vymezte téma, cíl a metody práce v oblasti teoretické i praktické. Seznamte se podrobněji s odbornou literaturou (knihy, časopisy, internetové stránky).
• Vypracujte osnovu teoretické části práce (názvy kapitol, k jednotlivým kapitolám stručně jejich obsahovou náplň).
• Vypracujte projekt praktické části (pokud ho Vaše práce obsahuje). Definujte a zdůvodněte volbu svého výzkumného vzorku nebo excerpcí. Stanovte výzkumné otázky/hypotézy. Popište metody práce a zvažte nejvhodnější formu prezentace výsledků (podle povahy práce je vhodné zařadit i grafické zpracování výsledků např. prostřednictvím grafů a tabulek).
• Může se stát, že zejména u výzkumných prací se objeví skutečnosti, které nebylo možno předvídat při zadání práce (např. některá část výzkumu se ukáže jako zejména přínosná a zajímavá). Bylo by škoda absolutizovat předem stanovenou strukturu práce a už samotné zadání DP by tedy nemělo být zcela svazující, ale mělo by umožnit posluchačům jistou variabilitu. V takovýchto případech je vždy nutný souhlas vedoucího DP.
• V rámci literární práce nelze oddělit část „teoretickou“ (znalost literární teorie a historie) od „praktické“ (schopnost samostatné interpretace a utřídění poznatků), důležitá je logická návaznost témat a samostatné, tvůrčí využití primární i sekundární literatury. Konkrétní podoba práce vychází z jejího celkového zaměření (literární rozbor vybraných textů, srovnávací analýza, portrét autora, charakteristika žánru, atd.) a student ji bude postupně upřesňovat v rámci diplomového semináře.
• Vytvořte si orientační časový harmonogram práce na DP. Realisticky zvažte, ve kterém období budete mít dostatek času na práci a snažte se harmonogram dodržovat.
• Nemusíte nutně pracovat chronologicky. Nezačínejte tedy úvodem, ale kapitolou, ke které máte nejvíce podkladů. Teoretické uchopení tématu Vám může významně usnadnit realizaci výzkumné části; doporučujeme tedy před zahájením výzkumu nejprve zpracovat teorii, příp. její významnou část.
• Pečlivě si veďte výpisky – vždy s přesným uvedením zdroje (titul, strana).

Diplomový seminář probíhá formou konzultace. Podmínky udělení zápočtu stanoví vedoucí DP, obvykle na základě písemného výstupu diplomanta. Konzultace s vedoucím DP slouží především k diskusi o provedených krocích, sporných otázkách a problémech. Vedoucí práce doporučuje další postup, upřesňuje literaturu, upozorňuje na nesprávnosti, komentuje rozdělení práce do kapitol i obsah jednotlivých kapitol, ale jeho povinností není jednotlivé kapitoly či celý text detailně číst před dokončením. Nemá a nemůže suplovat roli jazykového korektora. Je povinností studenta navázat a udržovat kontakt s vedoucím práce. V zájmu dobré spolupráce doporučujeme, aby se diplomanti na každou konzultaci důkladně připravili a předem si promysleli své otázky a problémy.

Jazyk, úprava a rozsah práce

Text DP musí být logicky a přehledně uspořádán. Stěžejní pojmy tématu je třeba definovat, užívanou terminologii zdůvodnit, vysvětlit a přesně používat.

Práci je možno psát česky i anglicky, vždy ale musí mít na konci stručné resumé ve druhém jazyce. Jazyk DP musí být gramaticky správný, kultivovaný a musí splňovat požadavky na odborný styl. K obecným zásadám patří jednoznačné a relativně úsporné vyjadřování bez dlouhých těžko srozumitelných vět a složitých souvětí. Autor by měl demonstrovat jistý nadhled, a proto je třeba vyvarovat se příliš emotivních formulací.

V literární práci je nutno dodržovat dostatečný odborný odstup a nadhled a dbát na to, aby práce nesklouzla do středoškolské kompozice na téma Můj oblíbený autor. Proto by se diplomanti měli vyhýbat vyjadřování v první osobě (snad s výjimkou Úvodu) a používání jazykových klišé.

Délku DP nelze apriorně stanovit. Jako orientační údaj může posloužit 60 stran formátu A4 (písmo velikost 12, řádkování 1,5), ale délka závisí především na povaze práce. Z obsahového hlediska mají větší hodnotu práce konkrétně zaměřené, usilující ne tolik o šíři, ale spíše hloubku záběru. Literární a metodické práce budou přirozeně rozsáhlejší než práce lingvistické. V literární práci je 60 stran minimum. Formální nedostatky jako neopravené překlepy a nízká grafická úroveň snižují hodnotu práce a promítají se i do celkového hodnocení. Z ekonomických i ekologických důvodů doporučujeme, aby práce byla vytištěna oboustranně.

Číslování stránek se nejčastěji umisťuje uprostřed spodní části strany. První stránky se nečíslují, první číslovanou stranou je Úvod.

Ke zvýrazňování v textu je nutno přistupovat obezřetně a zdůrazňovat jen to, co je nezbytně nutné, aby text nepůsobil graficky roztříštěně. Nabízí se souvislé podtržení včetně mezer, tučný tisk, kurzíva nebo   p r o k l á d á n í   textu (pouze pro jedno nebo několik málo slov; prokládané slovo je před i po odděleno třemi mezerami).

Členění textu je otázkou subjektivní volby autora. V zásadě platí, že zvolená struktura musí být přehledná a jednotlivé části na sebe musí obsahově a logicky navazovat. Při dělení textu na odstavce platí pravidlo jedna myšlenka – jeden odstavec.

Kapitoly je možné dělit různými způsoby. Rozšířené a přehledné je tzv. desetinné dělení s odsazením, kdy první číslo označuje kapitolu, druhé podkapitolu, třetí úsek:

1   Introduction
2   Reasons for teaching pronunciation
2.1 Critical Period Hypothesis (CPH)
2.1.1 Arguments in favour of the CPH
2.1.2 Arguments against the CPH
3   Intelligibility
3.1 Sources of Intelligibility Problems
3.1.1 Sound Substitutions
3.1.2 Sound Deletions
3.1.3 Sound Insertions
3.2 Assessment of Intelligibility

(upraveno podle SÁZAVSKÁ, J.: Pronunciation Errors of Young Learners. [Diplomová práce.] České Budějovice 2006. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Fakulta pedagogická. Vedoucí diplomové práce: PhDr. Lucie Betáková, M.A., Ph.D.)

Další užitečné typografické rady najdete na http://jan.gfxs.cz/prace/files/typograf.rtf.

Citace

Bibliografická citace slouží k identifikaci použitého zdroje a mohou být vypracovány podle státní normy o bibliografických citacích ISO 690 : 1996 (první příklad) nebo i jiného existujícího standardu (druhý příklad – typický pro anglicky psané publikace), pokud budou užity konzistentně a v souladu s praxí běžnou v renomovaných publikacích.

1. Monografická publikace
   CRYSTAL, D., DAVY, D. Investigating English Style. New York : Longman Group Limited, 1992. ISBN 0-582-55011-4.
   Richards, J. C. and D. Nunan (eds.). 1990. Second Language Teacher Education. Cambridge: Cambridge University Press.
2. Stať ve sborníku
   URBANOVÁ, L. English Conversation: Authentic and Fictional. In Theory and Practice in English Studies: Proceedings from the Eighth Conference of English, American and Canadian Studies. Sv. 3. Brno : Masarykova Univerzita, 2005, s. 155-162.
   Donato, R. and F. Brooks. 1994. ‚Looking across collaborative tasks: capturing L2 discourse development.‘ Paper presented at AAAL Conference, Baltimore, Maryland.
3. Článek v časopisu
   TSEHELSKA, M. Teaching Politically Correct Language. English Teaching Forum, 2006, sv. 44, č. 1, s. 20-23.
   Wenden, A. 1986a. ‚Helping language learners think about learning‘. ELT Journal 40/1: 3-12.
4. Odkaz na diplomovou, disertační a jinou práci
   MÍČKOVÁ, D.: Skutečnost a sebeklam v románech Northanger Abbey Jane Austen a The Summer after the Funeral Jane Gardam. [Diplomová práce.] České Budějovice 2006. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Fakulta pedagogická. Vedoucí diplomové práce: PhDr. Kamila Vránková, Ph.D.
   Littlejohn, A. 1992. ‚Why are ELT materials the way they are?‘. Unpublished PhD thesis, Lancaster University.
5. Odkaz na WWW stránku
   Obsahuje: Jméno autora stránky (je-li uvedeno). Název stránky (tag „title“) [online]. Datum publikování, Datum poslední revize [citováno dne]. <URL stránky>.
   DAVIS, John. Suiseki FAQ [online]. c1997, last revision 20th of January 1998 [cit. 1998-06-13]. <http://www.btinet.com/~bonsai.suiseki/suiseki/Faq.html>.

Akademické tituly autorů ani jejich křestní jména se v citacích neuvádějí. Je-li autorský kolektiv více než tříčlenný, uvádí se pouze první (hlavní) autor následovaný zkratkou aj. nebo a kol. (v českém textu) nebo et al. (v anglickém). Jména zahraničních autorů se v česky psané práci skloňují a ženská příjmení se přechylují, např. „podle Browna/Brownové“.

Citace v textu by měly být využívány uvážlivě tak, aby dokreslily a podpořily argumenty diplomanta (viz. též Deset pravidel kdy a jak citovat, Eco 1997:196-205). Citace musí být doslovná a označená uvozovkami, není možné ji vlastním způsobem jakkoliv upravovat, případné vynechávky označujeme třemi tečkami. V textu ji můžeme uvést např. takto:

… , což výstižně shrnuje Moonová (2000: 76): „ …(konkrétní citát v uvozovkách) …“.

V závorce za jménem autora je rok vydání knihy (celý odkaz bude uveden v závěrečné bibliografii) a číslo strany. Pokud se v bibliografii objeví dva tituly téhož autora vydané v jednom roce, obvykle se odlišují písmeny abecedy např. 2005a, 2005b. Citace kratší než tři řádky se zapracovávají přímo do textu, delší citace se uvádějí v samostatném odstavci bez uvozovek, s větším odsazením (cca 1,5 cm z každé strany) a zmenšeným písmem (velikost 11):

Cameron’s work emphasizes that

the teacher has the power and responsibility to ensure that such tactics are led by learning principles, and it has been suggested that whichever language is used should be deliberately chosen to maximise language learning opportunities. (Cameron 2001: 213)

Pokud jsou v DP uváděny myšlenky různých autorů vlastními slovy (tzv. parafráze), je i zde nutné odkázat na příslušné dílo, ale již bez čísla stránky.

In considering the early speech of infants and its development into language, Vygotsky (1962) distinguishes the outward talk and what is happening in the child’s mind.

Na parafrázi můžeme odkázat slovem srov. (= srovnej), viz též, anglicky cf. (= compare):

S pojetím vývoje dítěte tohoto věku (srov. Lievegoed 1992) není porozumění jen věcí racionální, nýbrž též záležitost citu, hodnocení, vcítění, tušení a radosti.

In headlines, puns often serve as attention-getting device (cf. Lipka 2002, Goddard 1998).

Je-li práce psána v češtině, ale citace je z anglického zdroje, je možno ji vložit buď přímo v angličtině nebo ji přeložit a do závorky označit, že se jedná o překlad autora. Při využití citací z jiných jazyků je vždy nutné uvést v závorce nebo v poznámce pod čarou její překlad.

Je-li odkazováno na tentýž zdroj vícekrát za sebou, je místo opakování citace možno použít výraz tamtéž nebo latinské označení ibid., doplněné číslem stránky.

Tam, kde není citace uvedena, se automaticky předpokládá, že se jedná o vlastní názory autora. Platí, že se necitují obecně známé poznatky.

V literární práci je rozdíl mezi citacemi, které jsou součástí vlastní analýzy a využívají sekundární literaturu, a citacemi z literatury primární, tj. citacemi analyzovaných textů – ty měly být v originále, jen přiměřeně dlouhé a nepřekládají se. Pouze když nelze získat původní text, je možno zařadit ukázku v překladu a uvést jméno překladatele. Ukázky z literárních textů musí být přesně specifikovány (autor, název díla, strana; je-li předmětem rozboru jedna autorská osobnost, stačí název díla a strana; ap.) V každém případě citace nesmí být na úkor vlastního textu – vyžaduje-li povaha práce více citací, musí být celkový rozsah DP delší.

Důležité zásady

Ačkoliv se od DP neočekává, že bude prací klíčového významu v daném oboru, musí mít prokazatelný přínos pro poznání. Nesmí tedy být pouhou kompilací (tj. shlukem myšlenek jiných autorů) a diplomant musí prokázat jistý stupeň originality při zpracování tématu, tzn. buď předložit nová data, nebo aplikovat výsledky jiného výzkumu na konkrétní situaci. DP např. z didaktiky by tedy neměla pouze zpracovávat určité téma (např. teaching vocabulary), ale měla by si klást otázky, řešit problémy, potvrzovat či vyvracet hypotézy.

DP nesmí v žádném případě být plagiátem (tj. převzetím cizích myšlenek bez uvedení zdroje)! Plagiátorství je hrubým přestupkem proti akademické etice. Musí být jednoznačně zřejmé, co je informací převzatou z jiného zdroje (např. ve formě citace nebo parafráze) a o jaký zdroj se jedná (příklady přijatelné vs. nesprávné parafráze viz Eco 1997: 208-209). Pokud by se prokázalo, že diplomant vydává převzaté myšlenky za vlastní, je to důvodem k odmítnutí takové DP.

Odevzdání DP

Doporučujeme, aby si diplomant svou práci alespoň dvakrát s časovým odstupem celou přečetl a opravil případné chyby a překlepy. DP může být vytištěna oboustranně a podle volby studenta může být v jednom výtisku pevně vázána a ve druhé kopii může být odevzdána v tzv. kroužkové vazbě. Maximální rozměr svázaného výtisku na výšku nesmí přesahovat 30 cm. Dokončenou DP zaregistruje student v předepsaném termínu u sekretářky příslušné katedry ve 2 výtiscích, z nichž jeden bude po obhajobě uložen na katedře a druhý předán studentovi/ studentce. Student zároveň nahraje svou práci v plném znění ve formátu PDF do systému STAG.

Použitá literatura:

BUREŠOVÁ, V., SARVAY, D. Developing Student Research Projects. Diploma Thesis Guide and Handbook. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 1997. ISBN 80-7083-243-6.

• anglicky psaná příručka, detailně rozebírá zpracování DP metodického charakteru

ECO, U. Jak napsat diplomovou práci. Přel. Ivan Seidl. Praha : Votobia, 1997. ISBN 80-7198-173-7.

• čtivé, humorné a povzbudivé čtení; komplexní příručka, která rozebírá problematiku volby tématu, práce s prameny, plánování i vlastního psaní; autor uvádí řadu příkladů a zkušeností; dozvíte se, jak dlouho trvá psaní DP nebo jak to udělat, aby Vás nevykořisťoval Váš vedoucí DP; vhodné k prostudování před volbou vlastního tématu

FILKA, J. Metodika tvorby diplomové práce. Brno : Vydavatelství Knihař, 2002.

• uvádí mj. nejčastější chyby při psaní DP

HOLOUŠOVÁ, D., KROBOTOVÁ, M. Diplomové a závěrečné práce. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. ISBN 80-244-0458-3.

• obsahuje mj. kapitoly o českém pravopisu a zásadách odborného stylu

ŠIFNER, F. Jak psát odbornou práci a diplomovou práci zvláště. Praha : Univerzita Karlova, 2004. ISBN 80-7290-167-2.

Další doporučená literatura:

ČMEJRKOVÁ, S., DANEŠ, F., SVĚTLÁ, J. Jak napsat odborný text. Praha : Leda, 1999. ISBN 80-85927-69-1.

MICHALÍK, P., ROUB, Z., VRBÍK, V. Zpracování diplomové a bakalářské práce na počítači. Plzeň : Západočeská univerzita, 2002. ISBN 80-7082-921-4.

Zpracovala: Mgr. Kateřina Dvořáková, Ph.D.

Poslední revize: 4.1.2017