O události

Tentokrát do Galerie Prácheňského muzea v Písku si vás si dovolujeme pozvat na zajímavou výstavu Mezipaměť, na které bude vystavovat svá díla Ivan Bukovský. O obsahovém zaměření výstavy i o samotném autorovi podává další informace tisková zpráva, kterou přikládáme.

Vernisáž: 21. 8. 2024 od 17.00
Komentovaná prohlídka: 3. 9. 2024 od 16.00

Termín „mezipaměť“ se v současnosti používá především v informatice. Označuje hardwarovou či softwarovou součást počítače, která uchovává data k dalšímu rychlému použití. Takových dat z povahy věci nemůže být moc, výhodou ale je, že jsou opakovaně a okamžitě přístupná. O mezipaměti lze ovšem hovořit i v souvislosti s pamětí lidstva. Ostatně každý z nás si v průběhu svého života ukládá do své paměti mnohé. Něco v nás zůstává po krátký čas, k něčemu se pravidelně vracíme. Také zapomínáme a vzpomínáme, jsme neseni tím, čím jsme byli anebo chtěli být, často o tom ani nemusíme vědět a tušit. Něco z toho, co si ukládáme do paměti, je důležité jen pro nás osobně, některé věci jsou uchopitelné ve větší šíři.

Ivan Bukovský hledá ve své tvorbě obojí, jak všeobecné a věčné odpovědi po smyslu života a smrti, tak vede rozhovor se sebou samým, a vychází ze své osobní paměti či připomíná příběhy a události (ne)dávno minulé, které jsou však svou podstatou stále platné. Je možné je „vyvolat z lidské mezipaměti.“ Malíř nechává na svých plátnech s expresivním gestem sobě vlastním znovuožívat starozákonní dramata, nabízí rozmluvu s biblickými proroky a v samotné syrovosti zasahuje nitro diváka. Malíř sám často zdůrazňuje, že umění není určeno ke zdobení, naopak má diváka „chytit za pačesy a protáhnout ho trním poznání.“ Jeho reflexe minulé a nynější doby je tedy zachycena v plné její tragice a nelítostném osudovém souboji, který je podtržen umělcovým dramatickým rukopisem, avšak nabízí i pohled plný naděje a pochopení. Ivan Bukovský stále apeluje na lidskost, v níž u svých postav, ale i v celé společnosti, nadále věří.