Anotace diplomovch prac - 2004 - Katedra tlesn vchovy a sportu
Anotace diplomovch prac - 2004
Katedra tlesn vchovy a sportu
Eva Berkov
Zjitn rovn speciln pohybov vkonnosti hrek volejbalu
Tmatem tto bakalsk prce je zjitn speciln pohybov vkonnosti h volejbalu. Diplomantka testovala oddl EGE esk Budjovice, kter hraje 1. nrodn volejbalovou ligu a namen vsledky byly porovnny s hri Jihostroje esk Budjovice volejbalov extraligy a hr extraligy roku 1985. Clem tto prce je s pomoc specilnch test porovnat rove speciln pohybov vkonnosti hr EGE s hri extraligy.
Vedouc prce: Mgr. Zdenk Tomek
Miroslav Blaek
Zjitn rovn speciln pohybov vkonnosti hr volejbalu
Diplomov prce zjiuje rozdly ve vybranch specilnch pohybovch schopnostech hr volejbalu. Podstatou prce je porovnat rove tchto schopnost u krajskch vbr kadet, chlapc, ve vku 16ti let a mladch. Z nabdky byl zvolen kraj jihoesk a plzesk.
Ob skupiny byly otestovny specilnmi pohybovmi testy zamenmi na stav pohybovch schopnost ve volejbale. Jejich vsledky byly porovnny a statisticky vyhodnoceny. Vy rove byla pedpokldna v kraji jihoeskm.
Clem prce je pomoc specilnho testovn zjistit, e tomu tak opravdu je. Dle byly porovnvny tyto kraje s vbrem, kter dopadl v testovn nejlpe a s prmrem vech testovanch na memorilu R. Myslka.
Vedouc prce: Mgr. Zdenk Tomek
Michal Ciboch
Komparativn systmov studie konstrukc a uivatelskch vlastnost souasnch windsurfingovch plovk
Diplomov prce je pojata jako komplexn rozbor windsurfingovch plovk. Obsahuje historick pehled windsurfingu ve svt i v esk republice a do dnenho pojet s rozdlenm do zkladnch kategori, do kterch se windsurfing rozil. Obecn jsou rozebrny hydrodynamick sly, kter na plovk pi jzd psob a ovlivuj jeho jzdn vlastnosti. Nsledujc kapitoly nejdve obecn popisuj plovk, rozebraj zkladn konstrukce, kter se pouvaj pro jeho vrobu a parametry s funknmi stmi plovku, a to z obecnho hlediska a nsledn pro jednotliv kategorie a jejich specifika. Jednotliv kapitoly vytv ucelen pehled o windsurfingovm plovku a jeho uivatelskch vlastnostech.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Jan tumbauer, CSc.
Tereza Davidov
Nvrh a oven turistickho prvodce oblasti umava-Pln
Clem diplomov prce bylo navrhnout a ovit turistickho prvodce oblasti umava-Pln vhodnho pro dti prvnho stupn zkladnch kol.
Prce je rozdlena na st teoretickou a praktickou. Teoretick st se zabv obecnou problematikou turistiky, zahrnujc obsah, vznam, formy turistiky a pojet turistiky ve vzdlvacch programech Obecn kola a Nrodn kola. Seznamuje tak s charakteristikou dan oblasti, vetn mstopisu jednotlivch tras.
Npl praktick sti tvo navren trasy a jejich oven. Na potku je uveden pehled navrench tras. Ke kad trase je piazena mapka, popis a fotodokumentace.
Soust prce jsou i plohy, kter obsahuj mapu NP a CHKO umava, mapu NP bus, uiten informace, vatek z Nvtvnho du NP umava a hry pi turistice.
Vedouc prce: Mgr. Zdenk Tomek
Michal ibk
Nvrh a oven kondinho posilovacho programu pro eny
Pedmtem bakalsk prce je navren a oven kondinho posilovacho programu pro eny, kter jsou ochotny zat s kondinm posilovnm. Osloveno bylo deset en rznho zamstnn a vku a byl jim navren kruhov trnink, na kter dochzely dvakrt tdn po dobu t msc. Aby byla ovena innost tohoto programu na vzorku ensk populace, byla jim zmena vha, obvodov mry urench tlesnch parti a procento podkonho tuku. Men bylo provedeno ped zatkem testovn, po prvnm, druhm a tetm msci. Oven bylo provedeno dle prmru, smrodatn odchylky a pomoc T-testu pro zvisl vbry.
Vedouc prce: Mgr. Petr Vank
Luk Frka
Postoje k k tlesn vchov na 2. stupni zkladnch kol v okrese Strakonice
inn diagnostika postoj k k tlesn vchov vede k zamylen, zda nen teba zmnit pstup a strategii vyuovn uitel tlesn vchovy. Postoje k zkladnch kol k tlesn vchov jsou dleitou soust jejich osobnosti a vrazn ovlivuj efektivitu vyuovn. Diplomov prce zkoum postoje k k tlesn vchov na druhm stupni zkladnch kol v okrese Strakonice pomoc standardizovanho dotaznku DIPO-J. Podv informace o postojch k k tlesn vchov. Otzky jsou ohodnoceny uritm potem bod a rozazeny do esti postojovch dimenz. Postoje jsou pak porovnvny z hlediska pohlav,vkovho a z hlediska zaazen k do ronku. V zvru jsou srovnny podobn vzkumy provdn vdy po deseti letech.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Zdenk ebrle, CSc.
Jana Hermanov
Tlesn zdatnost a zdrav ve vztahu k ivotnmu stylu populace stednho a starho vku v okrese esk Budjovice
Diplomov prce je zamena na zjitn tlesn zdatnosti, zdravotnho stavu a ivotnho stylu u populace star 25 let. Celkov poet proband ve vech vkovch kategorich byl 101 osob, z toho 30 mu a 71 en. Pro zjitn tlesn zdatnosti byly pouity nsledujc motorick testy: chze 2 km, run dynamometrie, skok dalek z msta, hlubok pedklon. Pro zjitn zdravotnho stavu a ivotnho stylu byl pouit dotaznk, kter byl sestaven ve spoluprci s Masarykovou Universitou v Brn. Zjitn hodnoty jsou zaznamenvny v podob tabulek a graf.
Vedouc prce: PhDr. Radek Vobr, PhD.
Kateina Hol
Sestaven a oven zsobnku prpravnch cvien,sout a drobnch her v lyovn pro dti mladho kolnho vku
Clem tto diplomov prce je sestaven vukovho programu a jeho oven na vybranm vzorku dt. Program byl vytvoen na zklad vlastnch zkuenost z vuky v lyaskch kolch a studia pslun literatury. M zrove slouit jako zsobnk prpravnch cvien a sout ve vuce lyovn pro dti mladho kolnho vku. Vukov program je doplnn zsobnkem her, kter byl sten vyuvn ve vuce a ze kterho by mohli erpat lyat cviitel a uitel tlesn vchovy. V prbhu vcviku bylo provdno pozorovn vkonu k. Na zvr vcviku bylo uskutenno testovn, pomoc kterho se mily zskan lyask dovednosti. Vsledky pozorovn a testovn jsou navzjem porovnny.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Zdenk ebrle, CSc.
Jaroslav Holan
Historie idovsk tlesn vchovy a sportu v eskch zemch
Tato diplomov prce se zabv histori eskho idovskho sportu. Pouze prvn kapitola je vnovna strun historii svtovho idovskho sportu. Cenn poznatky, bez nich by prce nemohla vzniknout, byly erpny z anglicky psan literatury a z archivnch materil idovskho muzea v Praze a Sttnho stednho archivu. Jednotliv kapitoly jsou chronologicky azeny. Nejdleitj st prce jsou kapitoly, kter charakterizuj rozvoj idovskho sportu ve dvactch a tictch letech. Za nemn dleit je pokldn tak chronologick pehled sportovnch udlost a vsledk jednotlivch sportovnch odvtv v letech 1918-1939. id vynikali pedevm v plavn, gymnastice, atletice, ale vnovali se tak dalm sportovnm aktivitm jako byly: tenis, stoln tenis, letectv, erm, ledn hokej, pozemn hokej, kopan, jezdectv, veslovn, kanoistika, bruslen a lyovn. Na przdn msto v dob komunismu navazuje obroda idovskho sportu po roce 1989. Tto period je tak vnovna posledn kapitola tto prce.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Jan tumbauer, CSc.
Petr Holba
Komparativn analza souasnho vybaven pro snowboarding
Jdrem diplomov prce je snowboardov vzbroj, vstroj a jej pouit. V kapitole Vzbroj je kladen draz na rozdlen a konstrukci snowboardu, snowboardovch bot a vzn, a to vetn novinek jako jsou Split a Snowdeck. Kapitola Vstroj je rozdlena na ti sti:spodn obleen, vrchn obleen, doplky (brle, helma, chrnie..). V tto kapitole jsou popsny materily, funkce obleen i doplk, dle pak vroba snowboardu od firmy Burton, oprava a drba snowboardovho vybaven, snowboardov discipliny a zkladn pravidla. Ploha obsahuje doplky pro opravu a drbu snowboardov vstroje, snowboardovou terminologii a triky.
Vedouc prce: PhDr. Radek Vobr, Ph.D.
Martin Hosnedl
Komparativn analza pouvn dopingovch ltek v jednotlivch sportovnch odvtvch
Diplomov prce se zabv analzou pouvn dopingovch ltek a metod v jednotlivch sportech na naem zem a ve svt. V rmci porovnn vskytu dopingu ve vybranm sportu jsou pro srovnn uvedeny daje na rovni sttn a mezinrodn, kter poskytly mezinrodn federace pslunho sportu. Metoda vzkumu byla ovlivnna dostupnost poskytnutch daj, co mlo vliv na spektrum monost jejich nsledn analzy. daje o dopingu v na a Slovensk republice jsou vedeny od roku 1993. Dopingov statistiky vcarska, lkask komise MOV a ostatnch sportovnch federac bylo mon zskat jen za nkter roky poslednch pti let. Poet odebranch vzork v jednotlivch sttech zvis na finannch monostech pslunho antidopingovho vboru. Prce na zklad zjitnch daj pak srovnv vvoj dopingu ve tech sttech Evropy s celosvtovm vvojem dopingu v danm druhu sportu.
Vedouc prce: PhDr. Radek Vobr, Ph.D.
Ji Hona
Zjitn vskytu obezity a rozbor stravovacch nvyk u dt kolnho vku v eskch Budjovicch
Prce zjiuje souasn vskyt obezity v souboru k navtvujcch 5. tdy zkladnch kol.
Przkumu se celkem zastnilo 119 proband obojho pohlav, ve vku 10 a 11 let. Prezov biometrick eten probhalo v mscch listopad a prosinec 2003 na tyech zkladnch kolch v eskch Budjovicch a blzkm okol.
K vyhodnocen podlu obznch dt byly pouity vsledky men obsahu tlesnho tuku (%). Tento byl men pstrojem OMRON BF 300, vyuvajc metodu bioelektronick impedance (BIA). Dle byla pouita dotaznkov metoda, jej pomoc byly zjiovny nvyky v oblasti vivy a reimu dne. Vsledky byly statisticky zpracovny,porovnny se srovnvacmi hodnotami a jsou pedkldny v tabulkch a grafech.
Vsledkem je zjitn vskytu nadvhy a obezity u vce ne poloviny proband.
Na tomto vysokm podlu se bezprostedn podlej patn nvyky proband v oblasti vivy a skladby reimu dne, kterch je teba se v budoucnu vyvarovat.
Vedouc prce: Mgr. Renata Maltov
Michal Hrstka
Metodick zpracovn lyaskch kol a lyask vzbroje
Snahou tto diplomov prce je piblen a srozumiteln podn vvoje lyaskch kol a vzbroje.
Prce se opr o historick fakta a nastiuje tak strun vvoj lyovn v eskch zemch.
V druh polovin 19. stolet se radikln zmnilo pouit ly. Rozvoj modernho sportovnho lyovn byl ve svch zatcch omezen jen na Skandinvii, konkrtn Norsko, kde A. S. Nordheim zaloil prvn lyaskou kolu. Na alpskch svazch propracoval techniku sjdn Rakuan Mathias Zdarsky. Nsledovaly dal koly, kter jsou uvedeny a charakterizovny v diplomov prci. Velk draz je kladen na nai eskou kolu lyovn,zaloenou v 60. letech 20. stolet.
Pat mezi pokrokov lyask koly a svm pojetm techniky zaten pedbhla svou dobu. zce je spjata s modernm zpsobem zaten - carvingem.
cta a est pat vem prkopnkm, uitelm, propagtorm a zvodnkm lyovn, kte pro rozvoj lyastv obtovali i svj ivot. Prv oni napomohli rozvoji a vtznmu taen lyaskho sportu po celm svt.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Jan tumbauer, CSc.
Vra Hrubantov
Vytvoen a oven zkuebnch test pro zjiovn teoretickch znalost pravidel atletiky u poslucha tlesn vchovy na PF JU
Diplomov prce se zabv tvoenm a ovovnm zkuebnch test pro zjiovn teoretickch znalost pravidel atletiky. Jejm clem bylo sestavit modely test, kter obsahuj rzn otzky, ale svou obtnost jsou na stejn rovni.
Nejprve byl vytvoen vzkumn test, kter obsahuje 118 otzek. V otzkch jsou zahrnuta pravidla z oddl II, III a IV. Probandy byly otestovny a testy zhodnoceny. Po zhodnocen vzkumnho testu byly vytvoeny tyi modely test. Testy A, B, C, D byly sestaveny podle obtnosti poloky a stupn obtnosti, kter diplomantka urila po vyhodnocen jednotlivch otzek z vzkumnho testu. Kad model obsahuje 18 otzek (6 lehkch, 6 stedn tkch a 6 tkch). Nov vytvoen testy byly oveny v praxi.
Po zhodnocen jednotlivch model bylo zjitno, e testy A a C jsou stejn obtn, obtnost testu B nen vrazn vt ne u dvou pedchozch a test D je obtnj.
Vedouc prce: Mgr. Vlasta Kursov
Ludk Charouzek
Sledovn a ovovn innosti vyuovacho procesu ve sportovn gymnastice u chlapc 7. ronku Z se zamenm na rozvoj obratnostnch schopnost
Clem tto diplomov prce bylo sledovn a ovovn innosti vyuovacho procesu ve sportovn gymnastice na zkladn kole se zamenm na rozvoj obratnostnch schopnost. V vodn sti je popsn historick vvoj sportovn gymnastiky. Metodologie se zabv cli a koly diplomov prce, rozborem metod pouvanch pi ovovn a rozborem literatury, ze kter bylo erpno. Vybran poznatky o danm tmatu byly zpracovny ve vzkumn sti. Vsledky men a matematickmi tabulkami se zabv st vsledkov, kter obsahuje etnost znmek, zastoupen znm v jednotlivch disciplinch a pehledem spnosti. Ve je pehledn zobrazeno v grafickch plohch.
Vedouc prce: Mgr. Gustav Bago
Tereza Charouzkov
Historie esk tlesn vchovy a sportu v eskch Budjovicch od roku 1938 do roku 1945
Prce pojednv o historii TV a sportu v B v obdob let 1938 a 1945. Toto veskrze tragick a hektick obdob se samozejm podepsalo na objektivnch podmnkch pro TV a sport. Pes sloitost obdob byl sportovn a tlovchovn ivot ve mst pomrn bohat. Jednm z dvod mohla bt i snaha z uniknut z neuten kadodenn reality protektortnho ivota. Ke zpracovn tmatiky byla vytena pedevm dobov regionln periodika, dle archivn fondy a sbrky a relevantn literatura.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Jan tumbauer, CSc.
Petra Chmelkov
Sportovn aktivita a zdrav osob studujcch tlesnou vchovu a sport na Jihoesk univerzit
Tato diplomov prce podv informace o zskanch hodnotch dotaznkovou formou a jejich nslednm zpracovn a porovnn s dalmi temi univerzitami (FTVS UK v Praze, DSHS v Koln nad Rnem a RGAFK v Moskv).
Dotaznk obsahoval oblasti tkajc se sportovn aktivity, zdrav a osobnch daj. Ale zpracovny byly pouze nkter daje z oblasti sportu a zdrav. Studenti Jihoesk univerzity se mn vnuj vkonnostnmu sportu pouze v porovnn s FTVS. Hlavnm dvodem pro provozovn sportu je pro nae studenty zbava a udrovn tlesn kondice a zdrav.
Nejmn rozdl v otzce zdrav bylo shledno vzhledem k moskevsk RGAFK a tento rozdl se tkal neklidnho spnku a astho buzen. Ale co se te nemocnosti, nejhe na tom jsou studenti FTVS.
V otzce tkajc se kuctv a drog jsme si byli nejble se studenty DSHS, kdy mezi naimi a jejich studenty nebyly shledny dn rozdly. Ale vkov hranice, kdy studenti zaali kouit, je u ns nejni. To sam plat pro zkuenosti s drogami.
Mezi sporty, ktermi se jihoet studenti zabvaj nejvce, pat pedevm atletika a plavn.
Vedouc prce: PaedDr. Emil epka, CSc.
Soa Jamborov
Diagnostika vyuovacch jednotek tlesn vchovy na zkladnch kolch z hlediska jejich individualizace
Diplomov prce zjiuje vztah k druhho stupn zkladnch kol k individualizovanm vyuovacm jednotkm pomoc standardizovanho dotaznku k diagnostice vyuovac jednotky pro ka, uitele a praktikanta. Z toho vyplvaj monosti vyuit individualizace ve vyuovacch jednotkch koln tlesn vchovy s rznm obsahovm zamenm. Prce by mla odpovdt na otzku, zda metoda individualizovan vuky kladn ovlivn vztah k i uitel k pedmtu tlesn vchova a zda dojde u k k rozvoji kondinch schopnost podle individulnch pedpoklad. Nroky jsou kladeny na vt zapojen k do diagnostiky, autodiagnostiky, hodnocen, sebehodnocen a vzjemn hodnocen, na nov formy kooperace, kreativity a individualizace, na nov koncipovan uebn postupy a integrovanou vuku vetn koedukovanch forem vuky.
Vedouc prce: PaedDr. Emil epka, CSc.
Marek Jon
Teorie a metodika vuky na kolekovch bruslch - "In-line skating"
Diplomov prce se ve sv teoretick sti nejprve zabv histori in-line bruslen. Nsleduje zmnka o vlivu in-line bruslen na organismus bruslae a charakteristika zkladnch faktor a podmnek, jen svm psobenm ovlivuj proces bruslen. Mezi tmito faktory jsou zmnny psychick a fyzick vlastnosti bruslae a jeho pohybov schopnosti. Dle vliv prosted, odporovch sil a v neposledn ad i bruslaskho vybaven.
Ve sv hlavn praktick sti prce pojednv o zpracovn teorie a vytven metodickch ad ncvik jednotlivch bruslaskch dovednost. U kad dovednosti zkladnho in-line bruslen je nejprve popis tohoto prvku a pot zmnka o jednotlivch prpravnch cviench, jen jsou zaazeny do nov vytvoench metodickch ad ncviku. Vybran prvky a prpravn cvien jsou zdokumentovny na piloench fotografich. Tyto fotografie by mly umonit lep pochopen provdn jednotlivch cvien.
Na zvr jsou strun vypsny a charakterizovny rzn bruslask in-line disciplny.
Vedouc prce: PaedDr. Ludvk Michalov
Luk Krej
Sestaven a oven psychotrninku v hokejov pprav
Tato prce se zabv sestavenm a ovenm psychotrninku v hokejov pprav dorostenc. Zjiuje dvody, pro prv psychotrnink je nezbytnou soust hokejov ppravy a zdali by psychotrnink mohl pomoci hrm v jejich hokejovm rstu. Popisuje konkrtn psychotrninkov cvien, podle kterch se po as celho vzkumu postupovalo. Co ve mus hr udlat a obtovat, aby se mohl stt profesionlem s pomoc psychotrninkov ppravy.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Milada Krej, CSc.
Klra Lachmanov
Nvrh a oven turistickho prvodce Litomicka
Hlavnm kolem tto diplomov prce je navren a oven turistickch tras Litomicka. Tyto trasy by mly bt navreny tak, aby byly vyhovujc pro ky 1. stupn zkladnch kol, ale samozejm jsou vyuiteln i pro jin stupn kol. Oblast Litomicka je velmi zajmav a vhodn pro provozovn zejmna p turistiky. Prv na tento druh turistiky jsem se zamila pi navrhovn turistickch tras. Zvolen oblast mi k tomuto kolu sktala nemlo monost.
Tato prce obsahuje i teoretickou st, ve kter je pojednno o problematice turistiky z hlediska jejho obsahu, vznamu a forem a tak z hlediska jejho zastoupen v uebnch osnovch pro 1. stupe vzdlvacch program zkladn kola, obecn kola a nrodn kola. Oblast Litomicka je zde charakterizovna jako celek a jsou zde tak strun charakterizovny vybran turistick cle na Litomicku.
Kad z navrench turistickch tras je charakterizovna z hlediska jej dlky a obtnosti, asov nronosti, vchozho a clovho msta trasy, zajmavost, kter meme zhldnout na trase. Je uveden popis trasy doplnn mapou. Kad z tras je pojmenovna, jednak z dvodu motivanho a jednak z dvodu pehlednosti a navozen pedstavy o trasch.
Tato prce zahrnuje vedle fotodokumentace zajmavch mst z navrench tras a obrzk, tak hry a cvien v prod a dle mstn povsti vztahujc se k nkterm mstm a turistickm clm navrench tras.
Vedouc prce: Mgr. Zdenk Tomek
Miroslav Lika
Semilongitudinln studie zamen na zjitn antropologickch dat u k sportovnch td zamench na plavn
Zvodn plavn je velmi nronou sportovn disciplnou. Bhem dlouholet ppravy mladch sportovc dochz k psychologick, funkn a biologick adaptaci rostoucho organismu na zt. V na prci se vnujeme prv biologick adaptaci, kter se asto u zvodnch plavc projevuje somatickmi zmnami. Prce je zamena na zjitn rozdl ve vvoji svalovho a kosternho apartu mezi plavci navtvujc tdy zamen na plavn a bnou populac. Tato prce m za kol postihnout vvoj ve velice dleitm obdob pro rozvoj svalovho a kosternho apartu a to v rozmez mezi dvanctm a estnctm rokem ivota. Prce m formu semilongitudinln studie, abychom podili vsledky, z kterch bude mon vyvodit serizn zvry.
Vedouc prce: PhDr. Radek Vobr, Ph.D.
Vladimra Musilov
Historie katedry tlesn vchovy a sportu Pedagogick fakulty Jihoesk univerzity v eskch Budjovicch
Tato diplomov prce je zamen na sestaven ucelenho pehledu o vzniku a vvoji katedry tlesn vchovy a sportu v eskch Budjovicch. V vodu prce se zabvm zaloenm pedagogick fakulty, pehledem nzv a diferenciac kateder. Navazuje historie katedry tlesn vchovy a sportu a srovnn povinn, nepovinn a oborov tlesn vchovy. V posledn sti se zabvm innost oddlu VSK Slvia PF. V zvru jsou piloeny plohy, kter obsahuj seznam pracovnk katedry, pehled o potech absolvent uitelstv v jednotlivch letech, dle pehled o studijnch aprobacch, kter bylo a je mono studovat.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Jan tumbauer, CSc.
Jan Novk
Zjiovn obsahu lyaskch kurz se zamenm na carving na zkladnch kolch v okrese Havlkv Brod
V lyovn mme velmi bohat rejstk oblouk. V poslednch letech se vak v lyovn nemluv o niem jinm ne o carvingovch lych a o carvingu. Tato diplomov prce by mla zjistit, zda se vyuuje carvingov oblouk na zkladnch kolch, a mla by pispt k osvtlen vuky carvingovho oblouku. Diplomov prce se rovn zabv zjitnm stavu lyaskho vybaven u k a uitel na zkladnch kolch v okrese Havlkv Brod. M zjistit, jak jsou uitel informovni o carvingu na kolench, a zda se s nm setkali. Clem prce bylo tak pokusit se srovnat vsledky okresu Havlkv Brod a Tbor. Vybaven k a uitel jsem zjioval dotazovac metodou.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Zdenk ebrle, CSc.
Miroslav Pecka
Objektivizace funknho stavu sval menm konho odporu v mst maximln projekce svalovch spasm u student TV ped provedenm sportovn mase a po ukonen sportovn mase
Tato diplomov prce m objektivizovat rehabilitan metodu - sportovn mas menm konho odporu a kon teploty. Teoretick st je zamena na rozbor dosavadnch poznatk o konm odporu, kon teplot a sportovn masi (definice mase, druhy mas, inky mase, systm masrskch hmat atd.), stavb a funkci ptee, bolesti a vizulnch analogovch klch (VAS). Vzkumn st se zabv menm konho odporu a kon teploty v mstech maximln projekce svalovch spasm. Dle vyhodnocuje dotaznk standardizovanch vizulnch analogovch kl (VAS) tkajc se intenzity bolesti (VAS-I), nepjemnosti bolesti (VAS-U) a celkovho ivotnho pocitu (VAS-S).
Vedouc prce: Mgr. Renata Maltov
Tom Pospil
Souasn tlovchovn aktivity ve skautskm hnut v Rud nad Moravou
Pedloen prce vychz z poadavk analzy souasnch tlovchovnch aktivit uvanch ve skautskm hnut. Tlovchovn aktivity jsou pevnou soust skautsk vchovy od samho potku jejho vzniku. Rozbor skautsk tlovchovn literatury prokazuje, e v prbhu let dolo k urit nevrazn obmn obsahu skautskch tlovchovnch aktivit. Prce se kriticky stav k centrlnmu zen skautsk tlesn vchovy i k nedostatkm, kter se nsledn projevuj pedevm v didaktickch zleitostech veden vlastn tlovchovn praxe. Teoretick rozbory jsou ovovny v praxi skautskho stediska v Rud nad Moravou. Hlavnmi metodami ovovn byly: evidovan dlouhodob pozorovn tlovchovnch aktivit vyuvanch druinami a oddly skautskho stediska, dotazovac akce len, rdc a vdc. Poznatky zskan przkumem byly doplnny poznatky z vlastn skautsk innosti diplomanta. Zvry prce se mohou stt podkladem pro een nkterch otzek tlovchovnch aktivit skautskho hnut nejen v Rud nad Moravou.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Zdenk ebrle, CSc.
Zuzana Remkov
Zjitn vskytu obezity a rozbor stravovacch nvyk u dt kolnho vku v eskch Budjovicch
Prce se zabv souborem k navtvujcch 5. tdy zkladnch kol ve vku od 10 do 12 let. Vsledky jsou statisticky zpracovny a pedkldny v tabulkch a grafech. Dle prce sleduje stravovac a pohybov zvyklosti k.
Prezov antropometrick eten probhalo od msce jna roku 2003 do msce prosince roku 2003 na tyech zkladnch kolch v eskch Budjovicch. Celkem vzkum zahrnul 201 dt obojho pohlav.
Byly sledovny celkem 3 tlesn rozmry: tlesn hmotnost, tlesn vka a procento tlesnho tuku.
Clem tto prce bylo zjiovn vskytu stavu obezity a stravovacch nvyk u dt kolnho vku.
Vedouc prce: Mgr. Renata Maltov
Vendula Rikov
Vvoj vku vrcholn vkonnosti u atlet bc
Tato diplomov prce se zabv vkem vrcholn vkonnosti atlet (bc) jako jednm z faktor ovlivujcch sportovn vkonnost. V prvn, teoretick sti, jsem zskala a utdila poznatky tkajc se struktury sportovnho vkonu a vkonnosti. Druh st prce vychz z dosaench sportovnch vsledk. Ze zskanch dat jsem vytvoila pehledn tabulky a grafy, ve kterch jsem se snaila zobrazit ppadnou zvislost mezi asy vtz olympijskch her, mistrovstv svta, evropskch ampiont a jejich vkem v dob konn soute. Na zklad tchto daj jsem vyvodila zvry o vlivu vku atlet na jejich vrcholnou vkonnost.
Vedouc prce: PhDr. Radek Vobr, Ph.D.
Nikola Sarauerov
Zjitn vskytu obezity a rozbor stravovacch nvyk u dt kolnho vku v eskch Budjovicch
Diplomov prce spov v celkovm vypracovn pehledu stavu obezity u dt mladho kolnho vku. Jejich vztahu ke stravovn a k pohybu, jejich znalosti o jdle a o svm tle. Prce obsahuje statistick rozbor dotaznk, vypracovanch na pti vybranch kolch v eskch Budjovicch ky ptch td. Zahrnuje tak men jejich tlesn vky a vhy, men podlu tlesnho tuku v tle a studii hodnot BMI. Zabv se zdravou vivou, hodnotnm ivotnm stylem a vchovou dt ke stravovn a k pohybu, jak na kolch, tak i v rodin.
Vedouc prce: Mgr. Renata Maltov
Erik Schovanec
Psychick stav "flow" a vyuovn tlesn vchovy
Clem diplomov prce bylo pispt k tvorb krtk validn kly proitku "flow" v kadodennch situacch s tm, e zskan poznatky budou slouit jako podklad pro dal studie. K experimentu byl vyuit nhodn vzorek 21 student a byl jim pedloen dotaznk "Krtk stupnice flow" (FKS). Sbr dat byl provdn metodou, kter se stala standardem pro vzkum fenomnu flow - ESM (Experience Sampling Method). Tato metoda vyuv ke sbru dat telekomunikanho pstroje, jeho prostednictvm je jedinec vyzvn, aby v danou chvli posoudil svj aktuln stav a innost a zaznamenal ji do dotaznku. Shromdn data byla statisticky zpracovna a vsledky porovnny s ji dve provedenm vzkumem. Zskan vsledky byly klasifikovny jako vysoce validn a tedy vhodn k jejich dalmu psychometrickmu vyuit.
Vedouc prce: PaedDr. Emil epka, CSc.
Alice Strnadov
Stav a vvoj pohybovch dovednost a schopnost u poslucha 1. ronku uitelstv 1. stupn zkladn koly
Clem diplomov prce je zjistit stav a vvoj pohybovch dovednost a schopnost poslucha 1. ronku studia uitelstv 1. stupn zkladn koly na PF JU v eskch Budjovicch. Pohybov dovednosti a schopnosti jsou prezentovny v podob vsledk test souborn praktick zkouky z tlesn vchovy za 1. rok uvedenho typu studia. Konkrtn vsledkov hodnoty jsou statisticky zpracovny pomoc statistickho programu SPSS a srovnny u ronk, kter absolvovaly pijmac talentov zen (1995/1996), s ronky, kter talentovmi zkoukami neproly (2001/2002, 2002/2003), zvl u en a mu. V ppad en vsledky prokzaly existujc statisticky vznamn rozdl mezi srovnvanmi soubory u esti ze sedmi testovanch discipln praktick zkouky, v ppad mu pouze u jedn ze sedmi sportovnch discipln. Vsledky budou pouity v nvrhu pravy obsahu pijmacch zkouek pro uchazee o uveden typ studia na PF JU v eskch Budjovicch.
Vedouc prce: PaedDr. Emil epka, CSc.
Lenka Svobodov
Vytvoen a oven souboru posilovacch cvien pro horn st trupu, jako prevence zvten hrudn kyfosy
Tato diplomov prce se zabv problematikou svalovch dysbalanc v oblasti horn sti trupu u k 7. td Z, kter vznikaj v dsledku nedostaten, poppad jednostrann pohybov aktivity. Mra oslaben a zkrcen sval v tto oblasti byla zjitna metodou pohybovch stereotyp a testovacm cvikem (testovou bateri).
Pro svalov skupiny horn sti trupu byl vytvoen zsobnk kompenzanch cvien. Vytvoen zsobnk vychz z nejnovjch fyziologickch poznatk a jeho zaazen do hodin koln tlesn vchovy se pozitivn projevilo na stavu svalovch skupin v horn sti trupu.
Vedouc prce: PaedDr. Alena Linhartov
Josef krabal
Zjitn zvislosti rovn vbun sly dolnch konetin na antropometrickch parametrech u dt starho kolnho vku
V bakalsk prci se diplomant zabval zjiovnm zvislosti rovn vbun sly dolnch konetin na antropomotorickch parametrech u dt starho kolnho vku. Dti, ve vku od 13 do 15 let, byly vybrny nhodn bez zjiovn specializace na sport ze dvou zkladnch kol v Bystici nad Perntejnem. Clem prce bylo charakterizovat referenn skupinu v bn populaci z hlediska motorickho projevu vbun sly dolnch konetin pi skoku dalekm z msta odrazem snomo a nkterch somatometrickch ukazatel, jako je tlesn vka, vha, dlka dolnch konetin, obvod ltka, obvod stehna, je souvis s antropometrickmi parametry dolnch konetin. Nameno bylo 88 proband, z toho 58 chlapc a 30 dvek. Mezi namenmi hodnotami somatometrickmi a motorickmi byly provedeny korelace a vsledky zhodnoceny ve vsledkov sti a diskusi a celkov shrnut prce pak popsno v zvru.
Soust prce je i ploha zznamovho archu namench hodnot.
Vedouc prce: Mgr. Petr Vank
Ivana lglov
Program sportovn ppravy dt 2. stupn Z s vyuitm latinskoamerickch tanc
Tato prce si klade za kol nejen sestavit tvrtletn vukov pln latinskoamerickch tanc pro zatenky, vbr vhodnch motorickch a rytmickch test k jeho oven, ale je jakousi uebnic, podle kter me zanajc trenr postupovat pi vuce. Obsahuje dvanct vukovch jednotek, ve kterch byly vyuovny tyto tance: samba, chacha, rumba a jive. Tuto vuku absolvovalo jedenct k ze Z Bezdrevsk v eskch Budjovicch, na kter byly aplikovny testy na zatku a na konci vukovho plnu. Na zklad vyhodnocen tchto test jsem zjistila, e byl zvolen sprvn postup vuky a tm i cel vukov pln a e je mon dle vyut tento pln k vuce zanajcch tanenk. Jde nm nejen o vizuln zlepen proband v jednotlivch latinskoamerickch tancch, ale i o zlepen motoriky a rytmiky, kter jsou bezesporu dleitm pedpokladem pro dal zlepovn a postup v rovni tto sportovn disciplny.
Vedouc prce: PaedDr. Jaroslava Tenglov
Daniela rmkov
Kontrola trninkovho procesu hre a drustva ve volejbale
Hlavnm kolem tto bakalsk prce je kontrola trninku hrek a drustva ve volejbale. Skld se ze dvou st, teoretick, kde jsou zkladn charakteristiky volejbalu jako sportovnho odvtv, ale i hernho vkonu hre, tmovho hernho vkonu a popis a metodika jednotlivch test.
Druh st obsahuje vlastn tit cel prce, vsledky men test hrek volejbalovho drustva, jejich hodnocen a grafick znzornn. Dle pak jsou vsledn hodnoty pro zjitn rozdl porovnny s normativnmi hodnotami udanmi pro vrcholov volejbal.
Prce je pnosn hlavn pro trenry volejbalu, kte mohou porovnvat hodnoty svch svenc s hodnotami testovanho souboru, ale mohou i dobe vyut zde popsan testovac metody pro zkvalitnn trninkovho procesu.
Vedouc prce: Mgr. Zdenk Tomek
Eva Tomtkov
Sestaven a oven psychotrninku ve vkonnostnm sportu pro postien
V prci se diplomantka sna ovit realizovatelnost jednoduchho jgov kompenzanho programu, kter je aplikovn v rmci psychotrninku u mldee zdravotn postien, vnujc se vkonnostnmu sportu. V teoretick sti se zabv problematikou zdravotn postiench jedinc. Problematika se vztahuje k pohybov aktivit, dle vymezen pojmu psychotrninku a monost regulace aktulnch psychickch stav sportovce. Praktick st pedkld obsahov zpracovan intervenn program, skldajc se z jgovch cvik, kter byl aplikovn u ty mladch zdravotn postiench sportovc. Skupinu postiench pedstavuje jedna nevidom dvka z Centra zdravotn postiench Jihoeskho kraje a ti dospvajc se sluchovm handicapem ze Specilnch kol a kolskch zazen pro sluchov postien. Intervenn program probhal od 12. ledna do 16. bezna roku 2004, a to soubn v obou specilnch zazench. V tomto obdob se uskutenilo deset devadestiminutovch praktickch lekc, pi kterch diplomantka cviila s probandy jednoduch jgov cvien. Ped zahjenm a po ukonen programu byli cvienci podrobeni testovn pomoc psychodiagnostickch metod. V zvru prce jsou uvedeny vsledky, kter byly zskny porovnnm vyhodnocench test.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Milada Krej, CSc.
Petra Trvnkov
Vzkum motivace k 1. stupn Z pro pohybov aktivity ve vyuovn i ve volnm ase se zamenm na optimalizaci jejich emonho stavu
Tato diplomov prce je zamena na vzkum motivace k mladho kolnho vku pro pohybov aktivity se zamenm na optimalizaci jejich emonho stavu. Vzkum probhal na Zkladn kola Kubatova v eskch Budjovicch v kvtnu 2003 a byl realizovn v rmci projektu "Tden zdrav". Tato zkladn kola je kola se sportovnm zamenm, kter byla zmrn pro tento vzkum vybrna. Vzkumnou skupinu tvoili ci druh tdy. Hlavnm kolem byla prce s novm pstrojem biofeedback. S pomoc tohoto pstroje bylo clem dokzat pozitivn vliv relaxanch cvien na fyziologickou i psychickou strnku k. Dalm kolem bylo vyplovn test a dotaznk, kter pmo souvisely se zjiovnm emonho stav k a jejich monch promn vzhledem k psoben relaxanch cvien. Realizace vzkumu a "Tdne zdrav" byla pipravena autorkou diplomov prce pod vedenm vedouc diplomov prce doc. PaedDr. Milady Krej, CSc. a za spoluprce s tdn uitelkou. Vzkum probhl bez komplikac a vsledky vzkumn sti diplomov prce dokazuj pozitivn vliv relaxanch cvien na fyziologickou i psychickou strnku k.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Milada Krej, CSc.
Luk Trnka
Nvrh a oven trninkovho programu na rozvoj rychlostnch schopnost v mldenickm fotbalu
Tato prce je zamena na vytvoen trninkovho programu rozvjejcho rychlostn schopnosti, urenho mladm fotbalistm ve vku 12 - 14 let a jeho nslednmu praktickmu vyuit. Diplomov prce obsahuje ti sti. Prvn st je zamena na rozbor skutenost tkajcch se problematiky rychlostnch schopnost a sportovnho trninku, druh st je vnovna analze ronho trninkovho makrocyklu (vetn uvedenho konkrtnho trninkovho plnu pro jmenovan obdob). Tet st se zabv diskus k zskanm poznatkm a uvd jejich zvren souhrn.
Vedouc prce: Mgr. Jan Schuster
Milo Vesel
Historie nmeckho fotbalu v echch od vzniku do roku 1948
Diplomov prce se zabv histori nmeckho fotbalu na historickm zem ech. Tato problematika je zatm z vt sti nezpracovna a po dlouh lta zmrn opomjena. Z historickho hlediska vme, e zde nejde pouze o problematiku sportovn, ale tak o problematiku spoleenskou a nrodn. Z asovho hlediska meme historii nmeckho fotbalu na naem zem rozdlit do t vzjemn odlinch obdob. Prvn, od jeho vzniku do roku 1918, druh pak od roku 1918 do roku 1938 a konen tet, od roku 1939 do roku 1948. Pro kad z tchto obdob jsou charakteristick jin spoleensko-politick udlosti, kter vznamn ovlivnily nejenom nmeck fotbal, ale pedevm cel nmeck sport na zem ech. Nmeck sport tvo nepochybn nedlnou soust historie tlesn vchovy a sportu na naem zem, proel zde dlouhm a zajmavm vvojem, jeho jednotliv etapy se od sebe vrazn odliuj. V kadm ze zmnnch obdob jsem se snail zmapovat vznik a vvoj nmeckho fotbalu na naem zem. Piblit sportovn innost tch nejvznamnjch a nejspnjch nmeckch fotbalovch klub zde psobcch. Popisovan nmeck fotbalov kluby jsou dleitou a nedlnou soust historie eskoslovensk kopan. Soust diplomov prce je obrazov ploha.
Vedouc prce: Mgr. Jan Schuster