Anotace diplomovch prac - 2004 - Katedra romanistiky
Anotace diplomovch prac - 2004
Katedra romanistiky
Marie Frbortov
Valores temporales de los verbos pretritos españoles
Tato diplomov prce se zabv temporlnmi vznamy a uitm panlskch preteritnch sloves a pedevm vysvtlenm a metodickm zpracovnm danho tmatu v uebnicch panltiny jako cizho jazyka, publikovanch jak ve panlsku tak i v esk republice.
Na zklad teoretickho zpracovn tto ltky v dle vznamnch hispanist panlskch i eskch jsem podrobila analze vznamy panlskch preteritnch sloves a definice jejich pouit v bn dostupnch uebnicch panltiny.
Mm clem bylo analyzovat rozsah, v jakm je prezentovna ltka preteritnch sloves v didaktickch materilech, poukzat na ppadn nedostatky a naznait mon postupy een.
V zvru sv prce vyjaduji svou podporu elnmu vyuvn explicitn definici pouit as ve vuce panltiny stejn jako cizch jazyk obecn a zmiuji dal tmata souvisejc s danou otzkou.
Vedouc prce: Mgr. Miroslava Aurov
Lenka Pibov
Aspectos didcticos del uso del vdeo en la enseñanza del español
Clem m prce je prohloubit dosavadn poznatky o monostech pouit videa ve vuce panltiny. Vychzm z teoretickho pohledu na video jako didaktick materil, pipomnm jeho klady i zpory, upesuji kritria pro jeho uit, zmiuji se o rozdlnch fzch didaktickho procesu. Dle pak nabzm adu nvod pro prci s jednotlivmi videonahrvkami i pklady ji hotovch aktivit, je jsou ureny studentm panltiny. Praktick st zahrnuje podrobn dotaznk jak pro uitele, tak i pro studenty, kter usiluje o zjitn souasnho vyuit videa na naich kolch. Vsledky vzkumu jsou zpracovny formou graf a slovn okomentovny.
Vedouc prce: Mgr. Miroslava Aurov
Petra Vaousov
Peculiaridades de la lengua española en la obra del novelista salvadoreño Salarru
Tma diplomov prce zn Zvltnosti panltiny uit v dle salvadorskho spisovatele Salarru. Jejm clem je vytvoit kompilaci zvltnost salvadorsk panltiny z hlediska fonetickho, morfologickho, syntaktickho a lexiklnho, a to na zklad studia teoretick literatury a rozborem dla salvadorskho spisovatele Salarru.
Diplomov prce je rozdlena do dvou blok. Prvn blok pojednv o historickm vvoji salvadorsk panltiny a vlivu domorodch jazyk na souasnou podobu salvadorsk panltiny. Druh blok diplomov prce studuje prvky fonetick, morfologick, syntaktick a lexikln s pihldnutm k vlivu jazyk domorodch kmen. Jednotliv aspekty jsou podloeny pklady z dla salvadorskho spisovatele Salarru.
Vedouc prce: Mgr. Miroslava Aurov
Tana Jzov
Jan Neruda Et la France
Prce se zabv obrazem Francie v dle Jana Nerudy se zvltnm zetelem na jeho sbrku fejeton s nzvem Pask obrzky.
V vodnch kapitolch jsou nastnny zkladn rysy eskho nrodnho obrozen, ivotopis autora, historick pozad Francie XIX. stolet. Rmec je doplnn o vliv francouzsk literatury, jakoto inspirativnho zdroje pro eskou literaturu. Titm prce je podrobn analza Paskch obrzk. Autorka rozdluje fejetony dle tmatickho obsahu, piem zvltn pozornost vnuje pohledu Jana Nerudy na francouzskou spolenost.
Rozbor text vysuje v poznn, e i pes detailn realistick popisy, Nerudovm stedem zjm zstv ivot obyejnho lovka.
Dla, ze kterch autorka vychzela, jsou uvedena v piloen bibliografii.
Vedouc prce: prof. PhDr. Jaroslav Fryer, CSc.
Petra Klementov
La nature et lhomme dans les romans de C. F. Ramuz
Diplomov prce si klade za cl pedstavit vybran romny Ch. F. Ramuze, piem se zamuje na analzu prostoru a postav.
V vodu je Ramuzovo romnov dlo zaazeno do irch souvislost vcarsk francouzsky psan literatury, zejmna tch jejch proud, kter tematicky vychzej z popis a oslavy vcarsk prody.
Nsleduje kapitola, kter se obecn zabv prodou v literatue a kter se podrobnji vnuje vvoji vesnickho romnu.
Prce t seznamuje tene s ivotem a literrnm dlem Ch. F. Ramuze.
V hlavn sti diplomov prce je proveden rozbor postav, tematiky prody a zrove jejich vzjemnho vztahu v jednotlivch romnech. Pbhy jsou umstny do horsk nebo jezern krajiny. Hrdina je s prodou zce spjat a je ovlivovn jejmi zkonitostmi.
Zvr diplomov prce se zamuje na shrnut role prody, postav a jejich vzjemnch vztah v romnech. Zhodnocen dvou dlch aspekt romnov analzy naznauje bohatstv a i Ramuzova umn.
Vedouc prce: prof. PhDr. Jaroslav Fryer, CSc.
Jana Lehetov
Lindividu et la socite dans le thatre dAlfred de Musset
Diplomov prce se zabv tmatem jedince a spolenosti v divadelnch hrch Alfreda Musseta.
V vodu tto prce je detailn rozebrna Mussetova biografie, pot se pozornost pen na historick dn ve spolenosti 19. stolet, aby se tak nastnilo politick obdob, ve kterm tento autor il. Dal teoretick kapitola se vnuje spolenosti a jejm mylenkovm zmnm v obdob romantismu. Prvn oddl diplomov prce je zakonen kapitolou o divadle a o formovn romantickho dramatu.
Nsleduje detailn pedstaven dramatick tvorby tohoto vznamnho autora 19. stolet. Pozornost se upn smrem k vybranm sedmi divadelnm dramatm a k podrobnmu rozebrn jejich postav. Na pozad detailnj analzy se mohou lpe definovat literrn-vdn poznatky o jedinci a spolenosti, v komparaci s obdobm, ve kterm il samotn autor.
Clem tto prce bylo zjistit, zda se Alfred de Musset, spisovatel, bsnk a pedevm dramatik, autor citu a nhy, zabv ve svch dramatech tak sociln problematikou jeho literrnch postav.
Vedouc prce: prof. PhDr. Jaroslav Fryer, CSc.
Irena Moudr
Les lments romantiques dans loeuvre de J.-J. Rousseau
Prce se zabv prvky romantismu v dle J.-J. Rousseaua. V vodnch kapitolch jsou nastnny zkladn rysy osvcenstv, ivotopis autora a strun charakteristika francouzskho romantismu v 19. stolet. Titm prce je tmatick rozbor tech dl: Julie, neboli Nov Hloisa, Vyznn a Dumy samotskho chodce. Autorka analyzuje prvky romantismu z hlediska filosofickho a estetickho, piem zvltn pozornost vnuje Rousseauov subjektivnmu pojet pravdy a jeho ambivalentnmu vztahu k sob sammu a ke spolenosti. O romantismu z hlediska literrn teorie je pojednno jen velmi okrajov, a to na koncepci prce, kter vysuje v zaazen Rousseaua mezi preromantiky.
Vedouc prce: prof. PhDr. Jaroslav Fryer, CSc.
Veronika Nmcov
Les "petits spectacles" de Boris Vian
Je tk uvit, e spisovatel, kter zemel ve vku necelch tyiceti let a jeho literrn drha zahrnuje obdob necelch osmncti let, byl tak plodnm a hlavn vestrannm umlcem. Literrn proslulost zajistilo Borisi Vianovi nepochybn pedevm jeho dlo prozaick, ve druh ad pak snad poezie a jeho hudebn talent.
Nutno ovem pipomenout, e Vian se po celou dobu sv tvr innosti zajmal obzvlt o kinematografii a tak o rzn podoby dramatickho nru. V tto diplomov prci se zabvme prv touto slokou jeho dla, kter u ns v podstat unik zjmu studi i pekladatelm autorovch dl a je pomrn velice mlo znm i ve Francii.
Nam clem je tedy pedstavit Viana tak jako autora scn, filmovch koment, drobnch jednoaktovek, synopsis, ske a scnek, tedy s tm, co jsme v na prci nazvali «petits spectacles». Dla, z kterch jsme vychzeli, jsou uvedena v piloen bibliografii.
Vedouc prce: doc. PhDr. Jitka Radimsk, Dr.
Markta Plnsk
Monosti vyjden perfektivnosti dje v souasn francouztin
Diplomantka se ve sv prci vnuje vem monostem vyjden perfektivnosti dje v souasn francouztin. V teoretick sti definuje zkladn pojmy tkajc se tto problematiky a zrove se zabv vemi zpsoby, kter mohou ve francouzskm jazyce vyjadovat perfektivnost.
V praktick sti prce aplikuje vechny tyto monosti na praktickch pkladech tm zpsobem, e porovnv francouzsk text s jeho eskm pekladem. Souasn pedkld i problematick pklady, to znamen ty pklady, ve kterch se oba jazyky rozchzej prv na poli vidov problematiky.
Clem tto prce je nejen podat pehled vech monost, kter mohou vyjadovat perfektivnost dje ve francouztin, ale i nastnit mon odlinosti francouzskho a eskho jazyka, vysvtlit je a nabdnout jejich een.
Vedouc prce: Mgr. Ondej Peek
Lenka Roubkov
Les livres de Molire dans la bibliothque aristocratique de esk Krumlov
Tmatem diplomov prce jsou divadeln hry francouzskho dramatika 17. stolet J. B. P. Molièra, kter jsou dochovan v eggenberskch a schwarzenberskch kninch sbrkch zmeck knihovny v eskm Krumlov.
V vodu strun pojednvme o eskokrumlovskm panstv se zamenm na historii a vvoj knihovny. Dal st nastiuje ivot a divadeln tvorbu J. B. P. Molièra, dramatika, jeho dlo je spojeno s dobou absolutismu krle slunce Ludvka XIV.
Druh st diplomov prce je zamena na popis tisk Molierovch her, uchovanch v zmeck knihovn, jejich tdn, vzjemn porovnvn a tenskou recepci dl. V tet sti se vnujeme klasifikaci tisk na zklad t stanovench kritri (msto a datum vydn, vydavatel), doplujeme grafy a tabulkami.
Prce je doplnna adou obrazovch materil, kter neslou pouze k ilustraci textu, ale jsou jeho dleitou soust. Jedn se zejmna o ukzky rznch typ vazeb, titulnch list a ilustrac, dle o cenn rukopisn ppisky i provenienn znaky, kter pomhaj urit majitele knih.
Vedouc prce: doc. PhDr. Jitka Radimsk, Dr.
Zdeka Ernekerov
La Princesse de Clves de Madame de La Fayette, roman classique ou moderne?
Prce pedstavuje romn znm francouzsk spisovatelky 17. stolet, piem se diplomantka sousted na to, zda se jedn o romn klasick nebo modern. V vodu je strun charakterizovna doba, ve kter Madame de La Fayette ila, a to z pohledu historickho a literrnho. Nsleduje medailn vnovan autorce a jejmu dlu. Posledn st diplomov prce je detailn rozbor romnu "La Princesse de Clves", a to ve vech rovinch, v nich se projevuje prolnn klasickch a modernch postup.
Vedouc prce: doc. PhDr. Jitka Radimsk, Dr.
Lenka Janovsk
Typologick interpretace romnu "Mara" Jorge Isaacse
stedn problematikou diplomov prce Typologick interpretace romnu "Mara" Jorge Isaacse je typologie hispanoamerickho romnu stanoven Annou Houskovou.
Po vodnch kapitolch, kter jsou vnovny kompozici a struktue romnu, se diplomov prce zamila na interpretaci jeho charakteristickch rys (nap. cyklick as), na specifika romnu "Mara" (nap. vnitn svt postav, syet cesty pralesem).
Zvr diplomov prce spov v komparaci dl Jorge Isaacse "Mara" a Francoise Renho de Chateaubrianda "Atala".
Vedouc prce: PhDr. Helena Zbudilov, Ph.D.
Petra Kaboov
El personaje de Eva Pern en las obras de los escritores argentinos Toms Eloy Martnez y Abel Posse
stedn problematikou diplomov prce Postava Evy Pernov v dlech argentinskch spisovatel Tomse Eloye Martneze a Abela Posseho je interpretace tto postavy ve vybranch romnech obou autor: Evita. Pbh vn a utrpen Evy Pernov (1994), Abela Posseho a Evita (1995), Tomse Eloye Martneze.
Po vodnch kapitolch vnovanch historick situaci tehdej Argentiny a nstinu vvoje hispanoamerick literatury s pihldnutm na tvorbu autor, se diplomov prce zamila na popis jejich odlinch pstup. Zvr prce tvo pokus autorky o nhled na Evitu jako mtus.
Vedouc prce: PhDr. Helena Zbudilov, Ph.D.
Kateina Kohoutov
Cristbal Coln en las novelas de Alejo Carpentier y Abel Posse
Pedmtem diplomov prce je analza a komparace novelistickho ztvrnn postavy Krytofa Kolumba ve dvou dlech hispanoamerick literatury: Harfa a stn (1979) kubnskho spisovatele Aleja Carpentiera (1904-1980) a Psi z rje (1983) argentinskho romanopisce Abela Posseho (*1934). Prce je rozdlena do sedmi kapitol, jejich clem je postupn: charakterizovat literrn kontext a pedevm nr "novho hispanoamerickho historickho romnu", do nho spadaj ob zkouman dla; provst jejich rozbor a interpretaci se zamenm na stedn postavu; porovnat literrn ztvrnn jednotlivch aspekt ivota Krytofa Kolumba ve zpracovn zmnnch autor a v zvren kapitole, shrnout charakteristiku hlavnho protagonisty na zklad poetiky postavy Daniely Hodrov.
Vedouc prce: PhDr. Helena Zbudilov, Ph.D.
Radka Krejsov
Santa Mara, el microcosmo del escritor uruguayo Juan Carlos Onetti
Pedmtem diplomov prce je analza Onettiho fiktivnho msta Santa Mara, kter tvo svbytn a uzaven svt povaovan za ztracen msto. V vodn sti autorka rozebr msteko Santa Mara z pohledu pchozch nvtvnk a pot i z pohledu jeho obyvatel. Druh st je vnovna porovnn msta Santa Mara s dalm magickm mstem, kterm je Macondo Gabriela Garci Mrqueze. Msta jsou porovnna v nkolika rovinch. Tet st je analzou shodnch a odlinch rys mst Santa Mara (Onetti) a Comala autora Juana Rulfa. Rozbor vech rys je proveden stejnm zpsobem jako v pedchoz sti. Vechny sti maj za kol osvtlit problematiku fiktivnho msta jako msta s tajemstvm.
Vedouc prce: PhDr. Helena Zbudilov, Ph.D.
Bohumila Regalov
Isabell Allende, spisovatelka - svdek
Pedmtem diplomov prce je analza a interpretace zmrn vybranch romn Dm duch, Lska a stn Paula od souasn chilsk prozaiky Isabel Allende (1942-). Prce je strukturovna do osmi kapitol, jejich clem je postupn charakterizovat literrn kontext v Chile ve 20. stolet, piblit ivot a tvorbu Isabel Allende, provst rozbor ve zmnnch dl se zamenm na jejich fiktivn svt a zkladn konstitutivn rysy. Dle zaadme novelistiku Isabel Allende do proudu magickho realismu a budeme ji komparovat s romnem Sto rok samoty od Gabriela Garci Mrqueze. Posledn vchodisko prce spov v zaazen autorky do umleckho nru svdectv a ve zdraznn svdeckch rys jej romnov tvorby.
Vedouc prce: PhDr. Helena Zbudilov, Ph.D.
Michaela Drahotov
Vstup R do EU - vsledky jednn o podmnkch pistoupen R k EU tkajcch se vyjednanch pechodnch prav pro jednotliv kapitoly
Bakalsk prce se vnuje tmatu vstupu esk republiky do Evropsk unie a pedevm tomu, co nm vyjednvn s tm spojen pinesla a pinesou. Prce se skld ze ty hlavnch st. V prvn sti jsou obecn pipomenuty prvopotky integrace tetch zem do Evropsk unie, pedevm esk republiky.
Druh st je vnovna vodu do problematiky pistupovn, nebo pedvstupn strategie, kter je komplexn politikou se vemi formami spoluprce, nesm bt opomenuta. Tato strategie se svmi hlavnmi nstroji (Evropsk dohody, program PHARE a tzv. strukturovan dialog), vyvrchol splnnm svho cle - lenstvm pistupujcch zem.
Hlavnm tmatem, kterm jsou vyjednna pechodn obdob a prbh tchto jednn, se zabv tet st bakalsk prce. Z vyjednvanch kapitol bylo uzaveno na tucet pechodnch obdob a vsledky budou hrt velmi dleitou roli po 1. kvtnu 2004.
Smlouva o pistoupen je strun rozebrna ve tvrtm oddle. Co plyne pro eskou republiku ze vstupu pibl zvr, kde je piblen prbh jednn o nvrhu evropsk stavy, kter byl a zajist jet bude pedmtem boulivch diskus.
Vedouc prce: JUDr. Rudolf Hrub
Vclav Dlouh
Le Droit europen de la proprite intellectuelle
Autor se zam na v posledn dob velmi diskutovanou tematiku duevnho vlastnictv. Prce bude zamena na ochranu autorskch prv a prmyslovch prv v mezinrodnm obchod, a to zejmna v rmci Evropsk unie. Pozornost bude zamena na akty pijat orgny EU, kter se tkaj patent, ochrannch znmek, ochrann znmky Spoleenstv, apod. Bude popsna prava duevnho vlastnictv v Evropsk unii stejn jako duevn vlastnictv a jednotn vnitn trh.
Vedouc prce: JUDr. Vclav Kaizrlk
Kateina Slezkov
Evropsk vnitn trh
Meritum bakalsk prce spov krom jinho v popisu zkladnch ekonomickch svobod a volnho pohybu osob v rmci EU, jejich komparaci s dosavadnm stavem a ve vyhodnocen vhod a nevhod s tm spojench. Pokud jde o voln pohyb zbo, je pozornost vnovna jak odstrann tarifnch pekek mezinrodnho obchodu na teritoriu EU, tak odstrann netarifnch pekek spovajcch v nejrznjch restrikcch spojench s odvozem a vvozem zbo. Ohledn volnho pohybu osob jsou akcentovny pedevm jeho sociln aspekty a vzjemn uznvn kvalifikace.
Vedouc prce: JUDr. Vclav Kaizrlk
Tereza Chalupov
Le role des eurorgions dans lUnion europenne
Bakalsk prce na tma Role euroregion v Evropsk unii se skld ze t hlavnch st. V prvn sti se zabvm regionln politikou Evropy a prvnm rmcem euroregion. Ble se v tto sti vnuji Rad Evropy a Evropsk unii, jejich vlivu na peshranin spoluprci a finannm podporm Evropsk unie. V dal sti je tak podrobnji rozebrm a sousteuji se hlavn pak na iniciativy a programy, kter jsou ureny pro peshranin spoluprci v rmci cel Evropy. A ve tet sti porovnvm euroregiony a jejich prvn rmec v esk republice a ve Francii. Vybrala jsem si jeden euroregion v esk republice (Euroregion Neisse-Nisa-Nysa) a dv formy peshranin spoluprce ve Francii (EuRegio SaarLorLuxRhin a Grande Rgion), abych mohla porovnat rove nebo ppadn rozdly mezi zemmi kandidtskmi a lenskmi. Vzhledem k tomu, e toto tma je velice obshl, soustedila jsem se na peshranin voln pohyb pracovnch sil, protoe se domnvm, e na tomto pkladu budu moci snadnji ukzat jeden z hlavnch dvod vzniku a existence euroregion.
Vedouc prce: Mgr. Jan Radimsk
Jana umavsk
Vzdlvac politika EU a R se zamenm na multikulturn vzdlvn a integraci menin
Bakalsk prce na tma vzdlvac politiky Evropsk unie a esk republiky se zamenm na multikulturn vzdlvn a integraci menin m pt st.
V vodu jsou uvedeny hlavn mylenky motivujc pedstavitele v Evropsk unii i v esk republice zabvat se problematikou vzdlvn a dvat ji nov smr s pihldnutm k novm okolnostem vznikajcm v Evrop za na generace tak, aby i pro tu pt byl podpoen rozvoj a zaruen mr.
Dle je pak popsn vvoj evropsk integrace po 2. svtov vlce z hlediska historickho, nastnn jeho vliv na spolen postoje lenskch stt EU ve vci vzdlvn a jsou uvedeny nkter vznamn akty tuto oblast upravujc.
Vedouc prce: Vclav Souek, Ph.D.
Anna Nmekov
Les politiques de limmigration de lUnion europenne et de la France
Bakalsk prce Imigran politika Evropsk unie se zamenm na Francii se skld ze dvou st. Prvn st zachycuje vvoj imigran politiky v rmci Evropsk unie a jej aktuln situaci a plnovanou harmonizaci imigranch politik. Dle uvd zkuenosti a postoje k imigraci a integraci cizinc t lenskch stt (Velk Britnie, Nmecka a Itlie). Zabv se tak ilegln imigrac a volebnm prvem v Evropsk unii.
Druh st se sousted na Francii. Zahrnuje historick vvoj imigrace a imigran politiky, stejn jako souasnou situaci, pvod cizinc a jejich rozdlen ve Francii. V tto sti je zachycena aktuln situace ve Francii: zpsoby a podmnky zskn francouzsk nrodnosti a podmnky pro vstup za clem prce. Nemn dleit je kapitola o integran politice Francie a problmech mezi odlinou kulturou Francie a imigrant, zvlt pak rozdl mezi francouzskm tradinm principem laickosti a Islmem. Na zvr tto sti uvdm sankce za ilegln vstup a dal trestn iny vztahujc se k imigraci.
Vedouc prce: Jrome Wannepain