Anotace diplomovch prac - 2004 - Katedra pedagogiky a psychologie
Anotace diplomovch prac - 2004
Katedra pedagogiky a psychologie
Lenka Braunov
Osobnost uitele tetho tiscilet
Tato prce je pokusem pispt k odpovdi na otzku, jak by ml bt uitel dneka a budoucnosti. lovk je obklopen takovm mnostvm novch poznatk, e je neme nikdy obshnout. V dsledku pibvn informac se tak zvyuje rozsah znalost, kter jsou po cch ve kolch vyadovny. Model uitel-informtor, kter stoj ped tabul a m za kol km pednst pokud mono ve, co je ve kolnch osnovch, u neme obstt. V souladu s trendy tzv. zpadnho svta je u ns, by zatm spe jen v teoretick rovin, snaha ustoupit od modelu uitel-informtor a k-pasivn poslucha a zapisovatel, a naopak vst dti k samostatnosti a uitele posunout do role pihlejcho vdce, kter v ppad poteby porad a uke sprvn smr. Dobr uitel by ml bt svm km partnerem, kter je vede a pome, kdy je to teba. Samozejm uitel a k si nikdy nemohou bt rovni - vztah utvoen na zklad moci (tu uitel vi kovi m) nen rovnocenn. Ale uitel tuto moc nikdy nesm zneuvat k prosazovn sebe sama. Stanoven uritch hranic je nutn, ale na jejich dodrovn se mus podlet ob strany. ci by mli respektovat uitele jako pirozenou autoritu, ne autoritu vynucenou hrozbami a trestnm.
V systmu naich pedagogickch fakult je stle kladen vt draz na aproban pedmty ne na pedagogiku a psychologii, pestoe by uitel ml bt minimln stejn dobrm psychologem (ne-li vce psychologem, ne vdcem - alespo v ppad zkladnch kol). Dti velmi citliv vnmaj, zda je m uitel opravdu rd, nebo jen pedstr zjem. Je zajmav, jak asto se vyskytuj vzpomnky na psnho, dslednho a nronho uitele, kter byl pesto velmi oblben a ci ho vidli jako ptelskho a laskavho. Clem praktick sti tto diplomov prce bylo zjistit, jak jsou pedstavy student uitelstv o dobrm uiteli, a tyto pedstavy konfrontovat s nzory pedagog, kte je na tuto profesi pipravuj. Dalm clem bylo porovnn pedstav a zkuenost budoucch uitel s obsahem odborn literatury.
Dotazovno bylo 20 vysokokolskch pedagog, z toho 14 en a 6 mu, 64 student 3. ronku, z toho 53 en a 11 mu.
Vedouc prce: Mgr. Petr Grinninger
Bc. Pavel Majer
"Flow" proitek v potaov he za experimentln kontrolovanch podmnek
Clem diplomov prce je adaptace potaov hry Roboguard tak, aby ji bylo mono v budoucnu univerzlnji pouvat v experimentech s motivac a emocemi. K prci je piloen CD ROM s manulem potaov hry. Potaov hra Roboguard je vhodn k experimentlnmu manipulovn stav typu flow za kontrolovatelnch podmnek. Umouje udrovat vechny podmnky kolu a situace na konstantn rovni, piem lze variovat pouze relevantn parametr, a to obtnost hry. Soust studie je experiment s 50 pokusnmi osobami. Byl jim administrovn Dotaznk ke zjiovn vkonovch a clovch tendenc (AGT) a Krtk stupnice flow (KFS) po kadm kole hry. Korelan analza se stedn obtnost hry ukazuje nejtsnj vztahy mezi Vyhledvnm souhlasu a Flow celkem (p<0,01; r=0,404), jako i signifikance mezi Vyhledvnm souhlasu a subklami Hladk a automatick prbh a Absorbce (p<0,05). Uebn a clov tendence koreluje vznamn s Flow celkem, jako i s dl klou Hladk a automatick prbh (p<0,05). Hodnota Flow stoup pi stedn obtnosti kolu.
Diplomov prce je soust vzkumnho zmru MSM J06/98:124100002.
Vedouc prce: prof. PhDr. Frantiek Man, CSc.
Olga Valentov
Srovnn organizace a metod vzdlvacho procesu ve kole pro sluchov postien v Olomouci a v eskch Budjovicch
Diplomov prce se zabv problematikou vyuvn metod prce ve vchovn vzdlvacm procesu a zpsobu organizace vuky ve specilnch kolch pro sluchov postien. Pokou se pispt k een problmu, kter se objevuje v praxi kol - jak stanovit kritria, aby rozdlen k do td vedlo k vy kvalit vzdlvn. Tm se mysl vzdlvn, kter psob komplexn a podporuje i rozvoj socilnch dovednost k.
V teoretick sti je nastnn historick vvoj pe o sluchov postien u ns i ve svt, jsou popsny sluchov vady dle typu a stupn postien a charakterizovny metody prce a organizan struktura pe o sluchov postien ky vetn SPC.
Empirick st obsahuje vsledky eten, kter byla provdna ve specilnch kolch pro sluchov postien v eskch Budjovicch a v Olomouci.
Pro zjitn daj, kter jsou prezentovny v empirick sti prce, byly pouity tyi diagnostick metody - metoda pozorovn, zenho rozhovoru, dotaznkov a metoda analzy pedagogickch dokument.
Vedouc prce: doc. PhDr. Ludmila Prokeov, CSc.
Zuzana Balcarov
Pojet osobn zdatnosti a uebn motivace
Tmatem tto diplomov prce je v prvn ad pojet osobn zdatnosti a uebn motivace. Toto pojet bylo do psychologick literatury uvedeno Bandurou poprv v roce 1977 a z jeho konceptu tak vychz tato prce. Zabvm se zde kritickm zhodnocenm Bandurovy teorie z hlediska samohodnotc teorie a pedagogicko-psychologick teorie zjm. Dle se zde zabvm rozdly uebn motivace a rozdlen motivace na jej rzn formy. Tuto pozici nachzme v principu teorie osobn zdatnosti eventueln v sociln kognitivn teorii od Bandury. V zvru tto prce je zmnna tak jet pedagogick teorie zjm, kter byla zpracovna Schiefelem a Krappem a nsledn tak koncepce autodeterminan teorie, kterou poprv komplexnji uvedl Deci a Ryan. kolem tto prce je strun charakteristika ve uvedench teori, stejn tak jako snaha o vymezen jejich relevance k uebn motivaci.
Vedouc prce: prof. PhDr. Frantiek Man, CSc.
Pavlna Bartonkov
Prevence zvislosti na marihuan
Diplomov prce m charakter teoreticko empirick. Zabv se tmatem "Prevence zvislosti na marihuan".
V teoretick sti je popsn charakter marihuany jako drogy, jej historie a zpsoby uvn. Dle jsou uvedeny piny a dsledky uvn marihuany. Draz je kladen na prevenci primrn, sekundrn a terciln. V teoretick sti je tak nastnna legislativa tkajc se drog obecn, doplnn o sazebnk pokut za nlez drogy s obsahem THC.
Diplomov prce se zamuje na ky Z, un a stedokolky, proto je pozornost v praktick sti vnovna i charakteristice obdob puberty a adolescence. Praktick st se zabv dotaznky, kter byly distribuovny do dvou Z, jedn S a jednoho uilit. Clem dotaznk je zjistit piny uvn marihuany. Na zklad vyhodnocen dotaznk se zkoumaj rozdly mezi Z, S a uilitm. V zvru je nastnn mon preventivn program odrejc vsledky zskan dotaznkovou metodou.
Vedouc prce: Mgr. Renata Jandov
Vclava Blkov (Kubkov)
Hledn spolench pin rznch drogovch zvislost - a monost prevence
Clem tto prce je hledn spolench konkrtnch pin patologick zvislosti sledovnm lid trpcch rznmi druhy zvislost. Na zklad shrnut teoretickch poznatk o zvislosti na nvykovch ltkch rznch druh a i na hrch, je provedeno zamen sledovn deseti osob. Dle zjitnch vsledk jsou ureny primrn piny jejich vzniku zvislosti a monosti prevence.
Prce je rozdlena do dvou st - na st teoretickou a na st praktickou. Teoretick st m est kapitol, zabvajcch se pehledem hlavnch typ drogovch zvislost a problmy s patologickm hrstvm, pojetm zvislosti. Dle jsou zde zmnny faktory majc vliv na vznik zvislosti, dal kapitoly se tkaj prevence zvislost a psychoterapi. Posledn kapitola hled spojitost mezi drogami a ritulem.
Praktick st je tvoena pti kapitolami. K vzkumu dolo v Psychiatrick lebn erven Dvr nedaleko eskho Krumlova. Celkem bylo formou strukturovanho rozhovoru vyslechnuto deset osob, jejich pbhy byly zpracovny do kasuistik, z kterch se vychzelo pi hledn jejich spolench rys. Hlavn draz v otzce prevence byl kladen na rodinu - pedevm na rodie, ale tak na prospch, vzdln, zliby a kolektiv. Dle bylo pihldnuto k vlivu prosted na vznik alkoholov zvislosti v kapitolch o nikotinismu, o alkoholu, v pozad nezstal ani vk, bydlit a pohlav respondent.
Rozborem bylo zjitno, e na vznik drogov zvislosti m vliv mnoho faktor. Pedevm je to "nefunkn" rodinn zzem i ptomnost zvislosti v rodin. (Sedm z deseti respondent jsou z rozvedench rodin, asto se tak vyskytuje zvislost na alkoholu a na nikotinu alespo u jednoho z rodi.) Dalm rizikovm faktorem je "nevhodn" npl mimokolnch aktivit. Dt, kter nev, nebo nem jak trvit svj voln as, vyhledv pak uml stimuly - drogy, kter mu bez prce zbavu obstaraj. Z vzkumu je patrn, e drogov zvislmi se stvaj lid vech stup vzdln. V prmru zaali dotazovan uvat alkohol ve velice nzkm vku, kou vtina z nich, jejich prmrn vk je ticet let, vtina zaala mt problmy s drogami kolem dvactho roku ivota, v prmru navtvili podobn stavy zabvajc se lenm zvislost dvakrt, devt z deseti respondent jsou z mst.
Pomoc test "Dokete se ovldat?", "Vyuvte rozumn svj voln as?", "Bojovat, nebo si radji hledat pohodlnj cestiky?" a "Test naprogramovn mozku" bylo zjitno, e dotazovan spe neumj rozumn vyuvat svj voln as, pli nebojuj a utkaj ped problmy, schopnost sebeovldn je u kadho z nich jin.
Vedouc prce: Mgr. Petr Grinninger
Ondej Bokaj
Vvojov pohled na strategie zvldn zte
Diplomov prce je zamena k problematice zvldn zte a na vvojov pohled na ni. Teoretick st se zabv zvldnm zte, posouzenm zvldacch strategi a zvldacho stylu, budovnm osobn zdatnosti (self-efficacy) i vvojovmi souvislostmi zvldn zte. Praktick st popisuje proveden vzkum koncipovan k oven hypotz a tak dotaznk vytvoen pro tento el. Zvry prce mohou napomoci k poznn vvojovch souvislost zvldn zte.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Iva Stuchlkov, CSc.
Bohuslav Broa
Internet ve vuce nmeckho jazyka
Diplomov prce se zabv problematikou vyuit novch mdi ve vuce a dle zkoum, jakmi konkrtnmi prostedky me student i uitel zapojit Internet do vuky nmeckho jazyka.
V teoretick sti charakterizuji hypertext, multimdia a hypermdia. Zde se tak zabvm zklady a principy fungovn Internetu a zamuji se na mnostv dat dostupn na tto sti a na jejich nsledn snadn a pesn vyhledvn.
Praktick st zahrnuje komplexn seznam internetovch adres, kter jsem sesbral v prbhu mho studia a pi tvoen tto prce. Druh st pedstavuje modelov projekty zapojen Internetu do vuky nmeckho jazyka, kter maj pomoci zanajcm uitelm a studentm pi tvorb svch prvnch internetovch projekt.
Vedouc prce: prof. PaedDr. Gabriel vejda, CSc.
Martina Davidov
Hodnotov orientace stedokolsk mldee
Tato diplomov prce se zabv hodnotovou orientac souasn stedokolsk mldee.
M dv sti:
- Teoretick st, kter pojednv o vvojovch fzch pubescence a adolescence, o dospvn. Popisuje vvoj tlesn, inteligenn, vvoj vztah k sob sammu (sebehodnocen, sebevdom a hledn vlastn identity) a vvoj vztah k okol (rodina, kola, ptel, partner). Teoreticky se zabv pojmy hodnota, hodnocen, hodnotov orientace, postoje a zjmy vzhledem k psychice dospvajcch.
- Praktick st, ve kter je formou dotaznku zjiovna hodnotov orientace, je smovna konkrtn k souasn mldei. Vzkum byl provdn ve 2. a 4. ronku stednch kol rznch typ, z rznch kraj (bezen 2004). Zastnilo se jej 315 respondent, 102 chlapc a 213 dvek. V praktick sti jsou zpracovny jednak celkov vsledky bez ohledu na vk, pohlav a typ koly, jednak srovnn vsledk chlapc a dvek, 2. a 4. ronk a jednotlivch kol mezi sebou. Vzkum podv nhled do smlen souasn stedokolsk mldee, jejich zjmy, postoje, cle a hodnotovou orientaci.
Vedouc prce: PhDr. Miloslava Dvokov, CSc.
Cyril Duek
"Flow" a nkter dal motivan promnn ve kole
V tto diplomov prci je teoreticky eena problematika spojen s proitky typu flow a vkonovou motivac. Vzkum zjiuje jednotliv vztahy mezi motivanmi promnnmi, sleduje motivan promnn v souvislosti s psemnou prac z matematiky, znmkami z matematiky a vysvdenm.
Zatmco korelan koeficienty mezi motivanmi promnnmi dosahuj v ad ppad statistick i vcn signifikace, jejich vztah ke kolnm znmkm nalzme pouze vjimen.
Diplomov prce je soust vzkumnho zmru CEZ : J06/98 : 124100002
Vedouc prce: prof. PhDr. Frantiek Man, CSc.
Julius Grzyb
"Perla mezi filmovmi perlikami"
(Nov pohled na legendrn dlo esk "nov vlny": - filmov ztvrnn sedmi Hrabalovch povdek v cyklu "Perliky na dn")
Tato prce obsahuje podrobn analzy dvou filmovch povdek z cyklu: "Perliky na dn". (Fdn odpoledne - reisr: Ivan Passer, Sbrn surovosti - reisr: Juraj Herz). Analzy ostatnch povdek jsou uvedeny pouze okrajov.
Vedouc prce: prof. PaedDr. Gabriel vejda, CSc.
Asistent: Boris Jachnin, CSc.
Dagmar Kacerovsk
Strategie zvldn kolnho nespchu
Diplomov prce je zamena na zjitn, jak strategie uvaj studenti prvnch ronk tyletch a osmiletch gymnzi pi zvldn kolnho nespchu. Dle se zamuji na obsahovou analzu pojmu koln nespch, asociace dotazovanch student ve spojen s tmto pojmem. Vmm se tak nkterch aspekt, kter mohou mt vliv na volbu zvldac strategie - nap. priorit k ve vztahu ke kole.
V teoretick sti se pokoum nastnit vvoj problematiky zvldn, uvdm interpretace konkrtnch zvldacch strategi popisovanch zejmna v esk a slovensk odborn literatue.
Praktick st zahrnuje zhodnocen vsledk zkoumn strategi zvldn kolnho nespchu u student t gymnzi v eskch Budjovicch a jednoho gymnzia v Klatovech.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Iva Stuchlkov, CSc.
Vladimra Knotkov
Explicitn a implicitn vlastnosti uitele
Nov doba, nov poadavky na uitele, jeho vzdln, jeho kompetence. Tato prce se sna pinst nov pohled na vechny oblasti uitelova psoben. Od ppravy na pedagogickch fakultch a po souasn promny uitelsk profese.
Snaili jsme se zachytit nzory student uitelstv na uitele i pedagogickou profesi jako takovou. Prce shrnuje nejnovj poznatky z oblasti psychologie a pedagogiky, kter se tkaj trend ve vchov a vzdlvn mldee.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Iva Stuchlkov, CSc.
Tom Koklar
Projekt a realizace webovch strnek se zamenm na problematiku vzdlvn v EU
Tato diplomov prce se sna zmapovat problematiku vyuvn novch informanch a komunikanch technologi ve vzdlvn. Zamuje se na integraci a vyuvn vpoetn techniky ve vuce nejen informanch technologi, pouvn internetu jako zdroje informac, ale tak jako prostedek komunikace v celosvtovm mtku. Dle poukazuje na stle se zvyujc nroky na uitele i studenty ijc v dnen "informan spolenosti". Posuzuje efektivnost pouvn vpoetn techniky ve vuce a samostudiu. Pedmtem prce je i otzka motivace student pro vyuvn novch informanch a komunikanch technologi.
Vedouc prce: prof. PaedDr. Gabriel vejda, CSc.
Lubo Krninsk
Implicitn znalosti a dovednosti dobrho uitele
(Osobnost uitele Z tetho tiscilet)
Tmatem tto diplomov prce jsou klov vlastnosti a dovednosti dobrho uitele. Pro tento el byly zpracovny dotaznky zadvan uchazem o studium uitelstv pro 1. stupe Z a studentm 4. ronku tohoto oboru.
Vyhodnocen dotaznk pedchz teoretick pojednn o klovch znalostech, vlastnostech a dovednostech dobrho uitele.
Vlastn analza se sousted na oekvn klovch vlastnost a dovednost dobrho uitele u uchaze o studium uitelstv pro 1. stupe Z a student tho oboru a na metody a zpsoby vuky na Pedagogick fakult Jihoesk univerzity v souvislosti s tmito oekvnmi.
Clem prce bylo zjistit respondenty oekvan klov vlastnosti a dovednosti dobrho uitele a uvst je do souvislosti s metodami a zpsoby vuky na Pedagogick fakult Jihoesk univerzity.
Vedouc prce: Mgr. Petr Grinninger
Vojtch Krninsk
Psychologick aspekty poizovn autentickch videozznam situac koln interakce
Diplomov prce "Psychologick aspekty poizovn autentickch videozznam situac koln interakce" se zabv metodou videotrninku interakc (VTI) a monost jejho vyuit v souasn atmosfe dnen koly. Jde o snahu v dnen petechnizovan dob vyut jedn z modernch technologi a tou je videokamera.
Clem je pispt k metodice poizovn videonahrvek situac reln koln interakce. Proces je monitorovn od samho zatku. Prvn st je tvoena prnikem do zklad komunikace a sociln interakce. Druh st se zabv histori vvoje VTI a jej uplatnn v esk republice. Tet st se zamila na vlastn pracovn postup poradenstv pomoc metody VTI. tvrt st podv nvod prce s videokamerou a zpsob, jak s n zachzet. Nekopruje nvod k obsluze, ale podv ucelen a jednoduch pohled, na prci s kamerou, srozumiteln kadmu.
Nen dleit pouze umt kameru obsluhovat, ale tak umt se dvat. V prci je nastnno nkolik strategi, jak zskat kvalitn videozznam. Smyslem prce je poskytnout studentm PF ucelen a srozumiteln nvod pro prci s metodou VTI - videotrninku interakc.
Cesta k videozznamu je provzena zkou spoluprac mezi videotrenrem (student PF) a klientem (uitel na Z). Uskutenn vzkum, proveden dotaznkovou metodou na kolch v eskch Budjovicch napovdl, jak me bt ppadn zjem o tuto novou metodu a jak jsou dvody se j brnit.
Vedouc prce: PaedDr. Pavel tursa
Lenka Krpov
Sluchov uebnice pro dti postien specifickou poruchou uen
Diplomov prce na tma Sluchov uebnice pro dti postien specifickou poruchou uen se skld ze t st.
Prvn st, teoretick, obsahuje vymezen pojmu dyslexie a zamuje se pedevm na metody vuky dt postiench SPU.
Druhou st, praktickou, tvo nvrh zrakov uebnice literrn vchovy pro 8. ronk Z, 2. pololet.
Tet st je ji samotn sluchov uebnice literrn vchovy s propracovanm hudebnm doprovodem zaznamenan na CD.
Vedouc prce: Mgr. Renata Jandov
Andrea Machalov
Relaxan monosti biofeedbacku
Npln tto diplomov prce je deskripce a praktick oven relaxanch monost biofeedbacku s um zamenm na perifern biofeedback ve vztahu k stresu a jeho vlivu na fyziologii lovka. Prce na zatku obsahuje historii a popis jednotlivch modalit biofeedbacku a jejich princip. Na nkolika stranch jsou t popsna fyziologick a anatomick fakta podstatn pro biofeedback, jako je nap. innost ANS, struktura svalu, princip vasokonstrikce apod. V dal sti je uveden pehled jak pmch, tak behaviorlnch kognitivnch relaxanch technik a vztah relaxanch metod a biofeedbacku. Prce rovn popisuje klinick vyuit relaxace EMG biofeedbacku a aplikace biofeedbacku obecn, nap. aplikace pi poruchch vyluovn, pediatrick aplikace, aplikace EEG biofeedbacku atd.
Vlastn vzkumn st diplomov prce prakticky ovuje relaxan monosti perifernho biofeedbacku pomoc diagnostickho pstroje SOFT®med a jeho mcho modulu SOFT®med PHYSIO - SYSTEM na vybranm subjektu. Tato st zahrnuje popis tohoto mcho pstroje a nvod na jeho pouvn, dle seznamuje s jednotlivmi kroky ppravy na sezen (nap. s kognitivn ppravou pacienta na sezen, s interakc terapeuta a pacienta, s faktory podporujcmi kooperaci subjektu) a souasn se zamuje na vyuit klinickho prototypu men podle B. B. Brownov. V dalch kapitolch je uvedena deskripce jednotlivch fz a uitho zpsobu men a jeho skal. Na nsledujcch stranch je provedena analza fz men a namench hodnot jednotlivch veliin a nsledn shrnut, syntza a interpretace vsledk celho relaxanho trninku se stanovenm klientovch standard pro jednotliv fyziologick parametry pro pozdj men.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Iva Stuchlkov, CSc.
Ludmila Mataovsk
Monosti prevence specifickch poruch uen
Diplomov prce e problematiku monost prevence specifickch poruch uen u dt pedkolnho vku.
Teoretick st vymezuje terminologii poruch uen. Dle uvd jej piny a diagnostiku.
V praktick sti jsou prezentovny vsledky vzkumnho eten, zamenho na ovovn monost vyuit Testu rizika poruch ten a psan pro ran kolky .
V zvru jsou zhodnoceny zskan vsledky.
Vedouc prce: PaedDr. Helena Havlisov
Martina Mikeov
Vvoj kreslench projev dt na prvnm stupni Z
Zvolen tma mapuje monosti posuzovn osobnosti k kresebnmi metodami. Proto je prvn - teoretick st prce zamena na informace o rznch aspektech kresby podle literrnch daj.
Shrnuje pohledy na vvoj dtsk kresby z hlediska dosavadnch nzor a pstup, s drazem na obdob mladho kolnho vku.
Praktick st prce zachycuje vsledky konkrtnho zkoumn kresebnch projev k v prbhu jejich vvoje - na zatku a na konci dochzky na prvnm stupni Z. Vechny sledovan aspekty jsou na zklad provedenho zkoumn analyzovny, sumarizovny a interpretovny i s pomoc statickch postup.
Vsledky naznauj, e kresba dt je pro uitele dostupnou diagnostickou metodou. Pedpoklady rznch rovn kresebnho projevu v souvislosti s nktermi promnnmi osobnostmi ka se prokzaly. Potvrdily se pedbn hypotzy - kresby k prvnch a ptch td se vrazn li v mnoha charakteristikch, poskytuj ale i informace irho charakteru - o jejich citovch vztazch, problmech v provn (strachy).
Zvry prce shrnuj zjitn skutenosti. Byla potvrzena elnost vyuvn kresby jako diagnostick metody pi prci uitele.
Vedouc prce: PhDr. Olga Jlkov
Pavla Moravcov
Sluchov uebnice pro dti postien specifickou poruchou uen
Teoretick st diplomov prce se zamuje na vymezen specifik vuky dt postiench dyslexi a tvorbu individulnch vukovch pln.
Na teoretick poznatky navazuje praktick st, kterou pedstavuje tanka literrn vchovy pro 8. ronk - tedy soubor text, koment a kol - a Sluchov uebnice literrn vchovy pro 8. ronk.
Vedouc prce: Mgr. Renata Jandov
Daniela Nachzelov
Domc kola
Diplomov prce se vnuje problematice domcho vzdlvn. Zabv se tmatem domc koly u ns i v zahrani, motivac rodi pro jejich volbu vzdlvat touto formou sv dti, kladm a zporm domcho vzdlvn, jeho metodm a organizaci.
Teoretick nzory jsou ovovny ve vzkumn sti z hlediska praktickch zkuenost rodin a uitel vnujcch se domcmu vzdlvn. Pnosem je pedevm pro svou deskripci u ns dosud mlo prozkouman formy vuky.
Vedouc prce: doc. PhDr. Ludmila Prokeov, CSc.
Iveta Prkov
Emocionln provn kovskch vztah ve td
Ve sv diplomov prci, kter se zabv emocionlnm provnm kovskch vztah ve td, jsem se snaila vystihnout tuto problematiku nejen z hlediska obdob 1. stupn, ale i z hlediska obecnho.
V teoretick sti se zabvm problematikou emoc na zklad dostupn literatury. K tto teoretick sti se vztahuje praktick st, ve kter se zabvm vzkumem emocionlnho provn. Ke svmu vzkumu jsme pouila 3 testy a pozorovn. Vybrala jsem si dti z pt tdy Z Sobslav. Podle zbnho ohodnocen jsem se domnvala, e jde o tdu s naruenmi vzjemnmi vztahy. Ve td jsou dti z bnch rodin, bez handicapu, dti se specifickmi poruchami uen a dti z neplnch rodin.
Snam se vyzkoumat (vypozorovat), jak emocionln reaguj, jak je jejich vztah ke kole, k rodin, ke kamardm (spolukm) i k sob samm.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Iva Stuchlkov, CSc.
Blanka Reitingerov
Faktory ovlivujc rozhodovac procesy pro volbu dalho vzdlvn po skonen zkladn koly
Diplomov prce se zabv problmem volby povoln obecn a v zvru koln dochzky na Z. Informuje o prvn smrov orientaci pi volb profesnho oboru z hlediska nkterch vvojovch model a ve vztahu k rozvoji osobnosti k.
Praktick st je orientovna na zkoumn k osmch a devtch td ty Z z hlediska jejich prvn smrov volby povoln. ci byli sledovni nejprve v 8. a pak 9. ronku Z - byl srovnvn jejich vbr koly v asovm posunu jednoho roku a zjiovny nkter charakteristiky, kter se na vbru podlely.
Zjitn skutenosti vysuj ve zhodnocen cel situace a v doporuen pro rodie a uitele.
Vedouc prce: PhDr. Olga Jlkov
Irena astn
Przkum souasn situace uvn omamnch ltek u dospvajcch
Diplomov prce se zabv problematikou uvn omamnch ltek v souasn populaci dospvajcch s praktickm vstupem stavu v konkrtnm regionu.
Teoretick st prce se zabv charakteristickmi pojmy - droga, prchoz drogy, omamn a psychotropn ltka, zvislost, toxikomanie, piny a dsledky uvn omamnch ltek aj. Obsahuje rozdlen drog podle jejich inku na tabk, alkohol, marihuanu, opity, ltky s centrln tlumivmi inky, stimulancia, halucinogeny a tkav ltky. U jednotlivch skupin je uvedeno, kter nvykov ltky do tto skupiny pat, jejich zpsob uit, brzk a pozdn znmky jejich zneuvn. Dle se teoretick st zabv prevenc primrn, sekundrn a terciln, formami lby a zazenmi pro pomoc uivatelm drog.
Praktick st diplomov prce je zamena na przkum souasn situace uvn omamnch ltek. Przkum byl zjiovn metodou dotaznku na jedn zkladn kole v jihoeskm regionu. Vk dotazovanch se pohyboval v rozpt 11 a 15 let (tedy obdob prepuberty, puberty a potkem adolescence). Vsledky tohoto vzkumu jsou zpracovny formou tabulek a graf.
Vedouc prce: Mgr. Renata Jandov
Martina Tvarohov
Monosti prevence poruch uen
Diplomov prce e problematiku monost prevence specifickch poruch uen u dt pedkolnho vku.
Teoretick st vymezuje terminologii poruch uen. Dle uvd jej piny, diagnostiku a souasn i monosti prevence.
V praktick sti jsou prezentovny vsledky vzkumnho eten, zamenho na ovovn monost vyuit testu "Rizika poruch ten a psan".
V zvru jsou zhodnoceny zskan vsledky.
Vedouc prce: PaedDr. Helena Havlisov
Denisa Uttendorfsk
Piny stresovanosti u uitel na stedn kole
Burn - out syndrom
Tato diplomov prce se zabv pinami stresovanosti u uitel na stedn kole. V teoretick sti je rozebrna na zklad dostupn literatury osobnost a osobnost uitele. Soust tto sti je i psychologick objasnn stresu. Titm prce je st praktick, ve kter jsem zjiovala nchylnost uitel ke stresu, citlivost vi stresu, stres souvisejc se kolou, nejastj piny uitelskho stresu, emon labilitu - emon stabilitu a extroverzi - introverzi u uitel. Soust prce jsou nvrhy nkterch relaxanch metod.
Vedouc prce: PhDr. Marie Vondrysov
Erika Vlachov
Formy relaxace pi stresovanosti uitele stedn koly
Diplomov prce se zabv mrou stresovanosti uitel stednch kol a pedkld monosti, jak stresu spn elit a pedchzet jeho vzniku.
V teoretick sti uvdm informace o tom, co je to stres, jak jsou jeho projevy a pro pat prv uitel mezi ohroen skupiny. Tato st pin tak informace o specifickch situacch, kter pispvaj ke vzniku stresu ve kole a jak jim meme pedchzet.
Praktick st, kter se opr o vsledky provedenho vzkumu, odpovd na otzku, do jak mry se ct uitel stednch kol stresovni a jak se s tmto stresem vyrovnvaj. Tato st zrove pin irokou nabdku relaxanch a regeneranch metod.
Vzkum jsem provedla na zklad Eysenckova osobnostnho testu a testu uvedenho v knize L. Mka.
Vedouc prce: PhDr. Marie Vondrysov
Tom lva
Vliv drog na ivotn osudy lid
Tato diplomov prce se zabv vlivem vchovy, spolenosti a vrozench predispozic na vznik choroby zvan drogov zvislost. Pibliuje svt drogov zvislch jako svt na jedn stran pln euforie a radosti, na stran druh nsil, bolesti a tak smrti.
Prce se dl na dv sti. Prvn teoretick st se zaobr rozloenm drogov scny v echch i ve svt, vlivem rodiny, prosted a vrozench predispozic na vznik tto choroby. Toxikomani jsou zde rozdleni na nkolik typ, objevuje se zde i pas, zaobrajc se mdii a jejich vlivem na informovanost o tto problematice.
Druh st, praktick, na zklad vyprvnch ivotnch pbh konkrtnch osob a dlouhodobho sledovn uvd nkter dvody pro bran drog a pibliuje svt drogovch experimenttor i lid zvislch. Z tchto pbh porovnanch s obsahem v teoretick sti jsou nsledn vyvozeny tyto zvry: vznik drogov zvislosti je podmnn vchovou, spolenost, ve kter dotyn ije, osobami, se ktermi se dotyn stk, subkulturou, mezi kterou je zaazen a tak vrozenmi pedpoklady.
Vedouc prce: Mgr. Petr Grinninger