Anotace diplomovch prac - 2004 - Katedra matematiky
Anotace diplomovch prac - 2004
Katedra matematiky
Petra Hocov
Geometrick pravdpodobnost
Pokusme se odhalit jeho zkonitosti a najt monosti uplatnn takovho modelu. Podvme se na souvislosti na prvn pohled skryt, pouijeme Galtonovu desku k mon interpretaci zkladnch kombinatorickch pravidel. V zvru prce se zamme zejmna na mon zobecnn modelu pidnm tet dimenze.
Dal vhodou je ji zmnn monost virtuln realizace jinak obtn proveditelnch pokus. Potae pin v tomto smru adu zlepen. Meme navazovat nhodn podmnky pokus, ale tak naopak v ppad poteby, simulovat udlost s konkrtnm omezenm, opakovat ji a sledovat vliv nepatrnch zmn.
Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel Tlust, CSc.
Jana Hanzlkov
Kivky a plochy 2. stupn
Clem m diplomov prce je vytvoen uebnho materilu pro studenty matematiky. Prce obsahuje dv hlavn kapitoly - kapitolu o kuelosekch a kapitolu o kvadrikch. Povauji za vhodn, dky pbuznosti obou tmat, je zkoumat spolen. V kapitole Kvadratick plochy jsem pro vymodelovn ploch pouvala program MAPLE.
Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel Pech, CSc.
Ivana Rakowsk
Propedeutika funknho mylen v matematice na 1. stupni Z
Diplomov prce na tma "Propedeutika funknho mylen v matematice na 1. stupni Z" je rozdlena do ty zkladnch st. V prvn sti jsou definovny pojmy mylen, funkce a funkn mylen. Ve druh sti je strun rozebrn historick vvoj funknho mylen, kter zahrnuje fylogenezi a ontogenezi tohoto typu mylen. Tet st prce tvo popis monost rozvoje funknho mylen v M a na prvnm i druhm stupni Z, kter je doplnn o ukzkov typy loh. tvrt st je vnovna vlastnmu vzkumu. Obsahuje rozbor testovanho vzorku, pklad pouitch v testu, zskanch vsledk a vysloven zvr na zklad vsledk celho vzkumu. Prce je doplnna o rozshlou st ploh, kter obsahuj vypracovan grafick listy a sady loh podporujcch rozvoj funknho mylen k prvnho stupn zkladn koly.
Vedouc prce: PhDr. Alena Hopesov, Ph.D.
Michal Urbnek
Excel ve vuce na 2. stupni Z a vceletch gymnzich
Bakalsk prce se vnuje vyuit Excelu pi vuce na 2. stupni zkladnch kol a vceletch gymnzich.
V teoretick sti je rozebrna historie a problematika tabulkovch procesor. Tit prce spov v realizaci a vyhodnocen vukovho experimentu, pedagogickm hlediskm, tomu jak dobe zvldnout hodinu, aby si z n ci odnesli co nejvce dovednost a znalost.
Vedouc prce: PaedDr. Dana Trilov, CSc.
Michaela Raabov
Jihoesk matematick korespondenn semin 1988-1993
Obsahem tto prce jsou vyeen lohy 9. - 13. ronku Jihoeskho matematickho korespondennho semine (1988 - 1993), kter mohou bt vyuity jako materil pro dal prce s podobnmi typy loh. Jsou vhodn zejmna pro studenty stednch kol.
Vedouc prce: RNDr. Pavel Leischner, Ph.D.
Lenka Pospilov
Geometrie na Internetu
Diplomov prce popisuje Internet a jeho monosti pi studiu geometrie. Upozoruje na vhody i problmy, kterch by si mli bt studujc a uitel vdomi pi prci s Internetem. Soust prce je kapitola "Morleyova vta", kde jsou nkter problmy konkrtn ukzny, a dle kapitola "Tdimenzionln objekty", kter se zabv prostor-vyplujcmi mnohostny. V tchto kapitolch bylo vhradn erpno z internetovch zdroj. V prci je zpracovn nvod, jak na webovch strnkch publikovat obrzky vytvoen v programech Cabri Geometrie a Cinderella ve form Java aplet. Diplomov prce obsahuje popis mnoha webovch strnek, kter se tkaj geometrie.
Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel Pech, CSc.
Irena ern
Uit programu Cinderella pi vuce geometrie
Tato diplomov prce se zabv potaovm programem na tvorbu interaktivnch geometrickch konstrukc - Cinderella. Prvn st popisuje vechny funkce tohoto programu a nvod, jak s nimi pracovat. Tet kapitola se zabv srovnnm dvou program dynamick geometrie - Cinderella a Cabri Geometrie II. Ve tvrt kapitole jsou uvedeny nkter pklady a jejich een v programu Cinderella. Zvren kapitola naznauje, jak by se mohla Cinderella vyut pi studiu hyperbolick geometrie.
Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel Pech, CSc.
Miroslav Koubek
Aplikace Excelu pi zpracovn soute
Tento program byl zhotoven pouze pro pouit Tanen koly ATAK. Vzhledem k nedostatku stacch tm v R jsem byl podn o jeho pepracovn a pouit na mistrovskch soutch. Myslm si, e na soutch formac je tento program bezproblmov, ale na soutch jednotlivc ji bych chtl zat vyuvat identifikan karty s rkovmi kdy pomoc teky. Se stenou ale MS Excel nepracuje. Soute jednotlivc maj mnohem vy nroky na obsluhu programu, mus ovldat rychl a bezchybn psan na klvesnici, mus dokonale ovldat MS Excel, dky neustle se mncm pravidlm sout... Tato bakalsk prce je tedy stavna na relnm podklad.
Vedouc prce: PaedDr. Dana Trilov, CSc.
Petr Kukal
Vyuit Excelu v etnictv
Pro svou bakalskou prci jsem si zvolil tma Vyuit Excelu v etnictv, protoe bych chtl ukzat, e pro tvorbu etnch dokument a veden etnictv nemusme vdy pouvat speciln programy na PC, kter jsou vytveny pouze s tmto clem. V bakalsk prci bych chtl pedstavit bnm uivatelm vybran funkce a nstroje programu MS Excel, kter se daj v oblasti etnictv pout. Tmto vybranm funkcm bych rd vnoval samostatnou kapitolu, zatmco rzn nstroje a dovednosti bych uvedl a vysvtlil pmo pi tvorb praktickch pklad nejspe v kapitole posledn. Dle bych se rd vnoval tvorb a sprv vybranch dokument potebnch pro veden jednoduchho etnictv, kter na rozdl od etnictv podvojnho mohou vst fyzick a prvnick osoby za podmnek stanovench v Zkon o etnictv . 563/1991 Sb.
Vedouc prce: PaedDr. Dana Trilov, CSc.
Martin Duda
Vyuit Excelu v ekonomice s praktickm pkladem
Ptomn bakalsk prce je zamena na hlub rozbor a monosti vyuit programu Excel. Dnes se uvd, e v praxi zatm nejsou vechny monosti tohoto programu vyuity, e jsou vyuity jen tak na 38 a 43 procent, ponvad uivatel vechny monosti tohoto programu neznaj a nebo nemaj potebnho vsledku, i kdy tento program umouje efektivn analyzovat velk objem dat a snadno s nimi pracovat.
Vedouc prce: PaedDr. Dana Trilov, CSc.
Hana Broov
Vybran pklady z kombinatoriky
Ke sv bakalsk prci jsem si zvolila Vybran pklady z kombinatoriky, protoe si myslm, e je tato st matematiky irokou veejnost opomjena, pedpokldm, e pro sv velk mnostv vzorc a pouek. Rda bych prv tto skupin piblila kombinatoriku v jej logick ("bezvzorekov") podob. Prce m tyi kapitoly.
Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel Tlust, CSc.
Veronika Prokeov
Zkladn zdroje pouvan k poizovn nemovitost
V m bakalsk prce se po celou dobu budu zabvat nejvhodnjm investovnm finannch zdroj cizho pvodu (pjka) do nemovitosti. Jmenovit se bude jednat o byt (3+1) v hodnot 1.000.000,- Korun eskch. Tento byt si chce koupit manelsk pr, kter spolen ije 5 let, oba vydlvali po tuto dobu prmrnou mzdu, kter se udv kadoron ve statistikch. Clem tto prce je propotat rzn varianty a urit, kter je nejvhodnj, co se te ve rok.
Vedouc prce: RNDr. Vladimra Petrkov
Lenka Krtk
Interaktivn vuka polohov stereometrie
Vtina lid m mlo rozvinutou prostorovou pedstavivost. Orientace v prostoru je obecn pro kadho sloitj ne orientace v rovin. Rovinn geometrie je podloena adou znmch a snadno pochopitelnch vt, avak v prostorov geometrii jich ji tolik nen. Stereometrie by nemla bt chpna pouze jako vyuovac ltka, ale v irm pohledu je to vlastn okoln prostor na ns vech. Prostorov pedstavivost je zkladem cel stereometrie, proto by j ml bt vnovn dostatek asu hned na zatku vuky stereometrie. Bohuel, nedostatek vhodnch uebnch pomcek je jednou z hlavnch pin neoblbenosti stereometrie u k. Uitel nemaj dostatek asu a ani pomcek na vuku tto obtn ltky.
Proto jsem se ve sv diplomov prci zamila na zpracovn interaktivn uebnice polohovch vlastnost a een polohovch konstruknch loh v prostoru. Snaila jsem se najt zpsob, jak pomoci km vypodat se s tkostmi prostorov pedstavivosti. Nejprve jsem testovala nkolik program dynamick geometrie, a z nich jsem vybrala Cabri geometrie II. Vechny lohy jsou v tomto programu zpracovan a mly by pomoci uitelm jako pomcky k rozvjen prostorov pedstavivosti k a k jejich dokonalejmu pochopen danch problm.
Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel Pech, CSc.
Jana Turnhferov
Teorie her
Metoda, kterou budu vysvtlovat, se oznauje krtce jako teorie her nebo pesnji jako teorie strategickch her.
Studium her je vhodnm vchodiskem pro studium strategi, nebo hry obsahuj mnoho soust vlastnch vem konfliktm a jsou pomrn dobe pstupn popisu a zkoumn.
Teorie her je rozhodn mnohem jednodu ne takov teorie, kter by pokryla vechny ekonomick, vojensk i sociln situace. Na druh stran je dostaten obecn, aby splnila oekvn, e vysvtl nkter kritick strnky mnoha zajmavch konfliktnch situac.
Skuten hra o dvou hrch je velmi zajmav. asto se vyskytuje a een je mnohdy v naich monostech a to jak po teoretick, tak i po praktick strnce. Je to obyejn konfliktn situace. Mme soupee, kter - jak pedpokldme - je inteligentn a sna se ns obehrt. Vt st dnen teorie her je vnovna prv hrm o dvou hrch.
Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel Tlust, CSc.
Veronika Dokalov
Nvrh pracovnch list pro vuku pm a nepm mrnosti s podporou potae na Z
Tato diplomov prce je zamena na tvorbu projekt a jejich uplatnn pi vuce matematiky. Teoretick poznatky jsem erpala z rznch zdroj, nejvce vak z publikac pan docentky Marie Kubnov. Z jejch knih jsem poctila vel vztah k dtem a oddanost sv prci.
Hlavn st m diplomov prce je interaktivn uebnice matematiky, na kter se dle podlely m kolegyn - Markta Menkov, Lucie Musilov a Kateina Simonidesov. Jde o uebnici v elektronick podob, kter m bt dtem zdrojem matematickch poznatk a pomocnkem pi hodinch. Uebnice je vytvoena v programu Flash (pro tvorbu grafiky a www strnek) a skld se z vkladov a projektov sti.
Ve vkladov sti jsem vychzela z uebnic pro sedm ronk zkladnch kol, kter jsou voln prodejn na naem trhu. Jde o klasick popis zaveden pm a nepm mrnosti a procvien na pkladech (k nkterm je utvoena npovda). Projektov st se pak zabv opakovnm vech ty matematickch celk (pmou a nepmou mrnost, Pythagorovu vtu, procenta a funkce), kter uebnice obsahuje.
Uebnice je zajmav tm, e nen v titn verzi, jak je obyejn zvykem, a proto by mohla ky vce zaujmout.
Vedouc prce: RNDr. Helena Binterov
Lucie Vtov
Konvexn mnohostny
Diplomov prce na tma konvexn mnohostny je rozdlena na pt vtch celk. Prvn st, kter obsahuje vce kapitol, nm pibliuje pouze teorii jako nap. definice, vty a proto jsou tyto kapitoly velice dleit. Druh st u ukazuje nco z praxe, a to jakm zpsobem se mnohostny vyuuj a pouvaj na zkladnch kolch.
Druh kapitola nm pipomene a upesn nkter zkladn pojmy. Zaneme mnohohelnky a hly, abychom mohli snadnji navzat na mnohostny konvexn.
Tet kapitola se pln sousted na Eulerovu vtu o potu stn hran a vrchol v mnohostnu. A dal dsledky, kter z n vyplvaj.
Ve tvrt a pt kapitole se ji budeme vnovat konkrtnm mnohostnm. Nejdve projdeme vlastnosti pravidelnch mnohostn. Kad pravideln mnohostn bude samostatn popsn v jedn podkapitole. Dal st zaberou mnohostny polopravideln, kter ji nebudeme jednotliv rozepisovat, ale budeme se jimi zabvat jako celkem.
Nakonec est kapitola ns seznm s vyuitm mnohostn na zkladn kole. Postupn si ukeme jakm zpsobem je tato st geometrie zavdna a vysvtlovna, kter mnohostny se vbec pouvaj a jak tyto znalosti dle vyuvaj.
Clem diplomov prce je seznmit tene s vlastnostmi konvexnch mnohostn a mnohostn jako takovch. Tato prce obsahuje zkladn informace a pomrn velk mnostv obrzk pro nzornou pedstavu.
Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel Pech, CSc.
Miroslava Lutzov
Konstrukn lohy een pomoc Cabri geometrie
Clem tto prce je vyeit Apolloniovy a Pappovy lohy mn znmmi metodami (Gergonnova metoda, dilatace...) a een zpracovat jako interaktivn obrzky v Cabri geometrii.
Vedouc prce: RNDr. Pavel Leischner, Ph.D.
Pavel Maurer
vry
Clem tto prce je zjitn elovosti spotebnho a hypotnho vru a podmnek pro jejich zskn.
V prvn sti piblm legislativu, podmnky zskn vru a mon levy pi hypotnm vru.
V druh sti porovnm spotebn vry s hypotnmi vry, abych zjistil, kter vr je pro adatele levnj. Dle rozeberu rozdly rizikovho a kapitlovho ivotnho pojitn. V dalm bodu prce m bude zajmat, jestli je vhodnj splcet ni stku vru a zbyl penze investovat, a po uplynut fixace rokov mry vru tmito investovanmi penzi splatit st vru, a tm si zajistit do dalch let ni spltku vru. kolem tto prce je usnadnit vbr mezi spotebnm vrem, hypotnm vrem, rznou kombinac produkt a konkrtn bankou.
Vedouc prce: RNDr. Vladimra Petrkov
Jan Stank
Pm bankovnictv
Clem m bakalsk prce je piblen problematiky pmho bankovnictv v esk republice. Z tohoto dvodu jsem bakalskou prci rozdlil do nkolika st, ve kterch popisuji historick vvoj, trendy, monosti komunikace s bankou a obecn popis slueb pmho bankovnictv. Soust prce je charakteristika bank, kter jsem vybral do porovnn nabdky pmho bankovnictv. Zvr prce tvo veker vyhodnocen poznatk.
Vedouc prce: RNDr. Vladimra Petrkov
Tom Linhart
Kvadratick plochy a jejich modely
Tato diplomov prce se zabv kvadratickmi plochami. Obsahuje popis dleitch obecnch vlastnost kvadratickch ploch. Dle se zde nachz klasifikace kvadratickch ploch. Dal st jsou samotn pklady a vlastnosti konkrtnch kvadratickch ploch.
Dleitou soust tto prce jsou modely nkterch kvadratickch ploch.
Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel Pech, CSc.
Lucie Musilov
Nvrh projektu pro vuku funkc a rozvoj funknho mylen s podporou na Z
Ji podle nzvu tto diplomov prce je patrn, o em bude pojednvat. Hlavn npln je podat km vklad funkc jinm zpsobem, ne na kter jsou zvykl z bnch hodin matematiky. Tento zpsob se nazv projektov vyuovn a vce se o nm dozvte v prvn kapitole: Projekty.
Prce je rozdlena na dv sti. Prvn, spe teoretick st, obsahuje poznatky o projektech, zpsobu vyuovn funkc, ale pedevm o funkcch samotnch.
Druhou st, a to praktickou, je interaktivn uebnice na CD - ROMu, kter byla hlavnm clem tto tvorby. Uebnice obsahuje matematick projekt, o nm se dotete v zvru publikace, ve kterm jsou uvedeny i poznatky a nzory k zkladn koly, s nimi jsem ji tuto uebnici vyzkouela.
Vedouc prce: RNDr. Helena Binterov
Markta Menkov
Nvrh pracovnch list pro vuku procent s podporou potae na Z
Clem tto prce je vytvoen interaktivn uebnice, jako pomcky pro doplnn nkterch matematickch celk. Diplomov prce je rozdlena do nkolika kapitol. V prvnch kapitolch je pojednno o nevhodch tradin, neboli transmisivn koly, kter jet v souasnosti na vtin kol petrvv. Jsou zde rozebrny rozdly mezi transmisivnm a konstruktivnm zpsobem vyuovn. Pevauje snaha pesvdit o sprvnosti odklonu od transmisivnho vyuovn, kde jsou ci vedeni k osvojovn "hotovch formulac" ani jsou brny v vahu jejich spontnn poznvac procesy a kde ci nemaj dostaten prostor k hledn alternativnch zpsob een zadanch loh.
V nsledujcch kapitolch je zmnka o vhodch vyuit pota ve vuce a jedn z modernch metod, kter se v souasn dob zan pomalu zaleovat i do vyuovacch hodin na eskch kolch, jedn se o metodu projektovho vyuovn, jen m mnoho klad, kter jsou zde podrobn zmnny. Jej nevhodou je asov nronost a nutnost detailnho promylen ppravy a snad i trochu zkuenosti. Pro mnoh z uitel jsou tato skal velkou pekkou, mon i z toho dvodu, e je nutn zmna dosavadnho vyuovacho stylu. Nutno vak podotknout, e vsledky tto metody mnohokrte pevyuj poten nesnze.
V kapitole "Procenta" je naznaena jedna z monost, jak procenta zavdt. Dle jsou zde nzorn grafick pklady, vzorov pklady, z nich by ci mli danou ltku odvodit atd.
V posledn kapitole je popsna interaktivn uebnice a projekt, kter se v n nachz.
Vedouc prce: RNDr. Helena Binterov
Petr utka
Hry a matematika
Abstrakty, s nimi budeme dle pracovat, vznikly abstrakc z nkterch spoleenskch her pro dva hre (pravho a levho, ernho a blho, pro Radku a Lenku ). Odmyslme-li si konkrtn npl jednotlivch her, maj tyto hry spolen asi toto:
Zanaly se hrt "na hrac desce" v uritm dohodnutm zkladnm postaven P, dva hri se vzjemn stdaj a pomoc tah, je pravidla hry dovoluj, pechzej do dalch a dalch "jednotlivch" postaven. Hra kon, kdy nkter hr ji nem dn "pravidly povolen" mon tah - pak tento hr prohrl.
Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel Tlust, CSc.
Hana Svobodov
Matematika a umn
Spojen pojm matematika a umn se me zdt velice zvltn tm lidem, kte se pohybuj bu pouze v oblasti matematiky nebo pouze v oblasti umn, ale po hlubm zamylen a oprotn se od pedsudk, lze mezi tmito zdnliv nesourodmi naukami nalzt mnoho spolenho.
Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel Tlust, CSc.
Lily ernkov
Fibonacciho sla
Leonardo Pisnsk (Fibonacci) ovldal aritmetick postupy, kter by ml v t dob znt kad obchodnk a ednk. Sv znalosti vak dle rozioval. Leonardo Pisnsk byl prvnm velkm matematikem evropskho stedovku.
Clem tto prce bylo seznmit se se zkladnmi vlastnostmi Fibonacciho sel. V esk literatue tato problematika nen pli uvdna, proto me tato prce slouit zatenkm jako motiv ke studiu a uitelm jako uebn pomcka.
Prce se skld z nkolika st. Nejprve se seznamujeme s Leonardem Pisnskm zvanm Fibonacci. V tto sti prce jsou popsny lohy, jimi se Fibonacci zabval a dla, kter napsal.
V tet kapitole je uvedena Fibonacciho loha o krlcch, jej zadn vede k vytvoen posloupnosti sel, kter jsou znmy pod nzvem Fibonacciho sla.
Ve tvrt kapitole se zabvme zkladnmi vlastnostmi Fibonacciho sel.
V dalch kapitolch se seznamujeme s Binetovm vzorcem a s dlitelnost Fibonacciho sel. Tak je zde uveden zlat ez.
Vedouc prce: RNDr. Pavel Leischner, Ph.D.
Vladimr ek
Vuka podobnosti na stedn kole
Obsahem tto diplomov prce je ukzat vyuit programu Cabri Geometrie pi vuce podobnosti na stedn kole. Prce zahrnuje ilustran a konstrukn lohy, jejich zpracovn by mlo studenty vst k utven pesnjch pedstav o podobnch tvarech.
Vedouc prce: RNDr. Pavel Leischner, Ph.D.
Martina Sekov
Srovnn vzdlvacch program ve vybranch zemch EU
Diplomov kol je zpracovn v nkolika etapch. Nejdve jsem shromdila daje o vzdlvacch programech, speciln se tkajcch matematiky a prostudovala jsem je. Dle jsem se na zklad studia osnov matematiky pro 1. a 6. ronk v nkterch zemch EU pokusila vybrat urit srovnvac kritria a porovnala jsem podle nich studijn programy v jednotlivch zemch s nam vzdlvacm programem "Zkladn kola". Na zvr jsem zahrnula statistick zpracovn vsledk srovnn a shrnula jsem vsledky prce do tabulek a graf.
Vystnm prce je srovnn vyuovacch osnov a zvr, zohledujc vznam tchto znalost a jejich uplatnn v matematice a v didaktice matematiky v souvislosti se vstupem R do EU.
Vedouc prce: RNDr. Helena Binterov
Ludmila Mlskov
Aritmetick a algebraick znalosti student uitelstv 1. stupn Z
Tmatem tto diplomov prce jsou aritmetick a algebraick znalosti student uitelstv 1. stupn zkladn koly. Tato prce e zjitn rovn matematickch znalost v prvn fzi studia aritmetiky a algebry na Pedagogick fakult v eskch Budjovicch
Clem prce je analza znalost formou vyhodnocen a nslednho rozboru zadanch test, jejich sestaven je soust prce. Na zklad analzy jsou zpracovny problmov oblasti, a to formou procviovacch pklad ve form sbrky. Sbrka je zaazena jako ploha tto diplomov prce.
Zpracovvan test byl sestaven na zklad rozboru uebnch pln pro studenty uitelstv 1. stupn zkladn koly. Test byl vyhotoven ve dvou variantch A a B, piem jednotliv pklady varianty A typov odpovdaly pkladm ve variant B.
Na zklad rozboru a vyhodnocen tohoto testu je vypracovna druh st diplomov prce, ve kter jsou uvedeny pklady na procviovn danho problmu, jejich varianty jsou obsaeny ve sbrce. Sbrka je rozdlena na osm celk. Kad je jinak obsahov nron.
Vedouc prce: PaedDr. Dana Trilov, CSc.