Anotace diplomovch prac - 2004 - Katedra hudebn vchovy
Anotace diplomovch prac - 2004
Katedra hudebn vchovy
Miroslav Adamec
Tabulatury - historie a souasnost notanch systm pro strunn a drnkac nstroje
Tato prce se zabv notanmi systmy pouvanmi u strunnch drnkacch nstroj, kter nezachycuj tnov vky, ale hmaty na uritch strunch v uritm ladn. Prvn st diplomov prce je pehled historicky pouvanch tabulatur a jejich specifik a zpsob jejich transkripce do bn notace. Jedn se pedevm o francouzskou, italskou a nmeckou loutnovou a kytarovou tabulaturu. Druh st je vnovna souasn kytarov tabulatue a jejmu uit zejmna pi transkripcch rockov kytarov hudby. Prce postihuje vhody a nevhody tabulatur ve srovnn s bnou notac a v zvru pak nastiuje perspektivy jejich pouvn ve vuce.
Vedouc prce: PhDr. Martin Horyna
Klra Jelnkov
innosti k v rmci prce s poslechovou skladbou v 6.- 9. td zkladn koly
Diplomov prce pedkld jednak odborn - teoretick pojednn o problematice poslechovch aktivit v rmci vuky hudebn vchovy na 2. stupni zkladn koly a jednak nvrh poslechovho repertoru doplnnho metodickmi postupy prce. Receptivn innosti povauje za vchodisko k aktivitm hudebn (i obecn umlecky) tvoivm, ale t je pokld za vhodn zklad vedouc k osvojovn poznatk hudebn teorie i historie.
Vedouc prce: PaedDr. Jan Holec
Iva Koeluhov
Sociologick a historick souvislosti soudob esk muziklov tvorby
Diplomov prce ve sv prvn sti zaznamenv historick vvoj muziklov tvorby od potku a po souasnost. Zabv se okolnostmi vzniku svtovho a eskho hudebnho divadla. Druh st je orientovna na przkum kulturnch a estetickch preferenc souasn spolenosti na podklad dotaznk.
Vedouc prce: Mgr. Martin Voek
Vra Kmmelov
Vznamn mezzosopranistky praskch opernch scn v povlen historick epoe
Diplomov prce se zabv problematikou oboru mezzosoprn-alt a jeho vznamnmi pedstavitelkami psobcmi v praskch opernch divadlech. K tomuto tmatu z irho hlediska nle oborov rozdlen hlas ili pedagogicko-hlasov diagnostika a s tmto souvisejc zkladn pveck pojmy. Dalm pidruenm tmatem je hlasov specifikace, rozdly mezi hlasy slovmi, sborovmi a ukzky notovch part. K danmu tmatu praskch opernch scn a jejich pednch pedstavitelek jsem zmapovala v jednotliv ry opery od vzniku Stavovskho a Nrodnho divadla, Sttn opery Praha a tak Prozatmnho divadla. Tento vvoj je rozdlen do epoch a vznamnch obdob. Ke kadmu obdob jsou pak jmenovny eln pedstavitelky oboru mezzosoprn-alt, kter zabraj nejobshlej st tto prce.
Vedouc prce: doc. Ji Fuchs
Jan Pelech
Tvorba pro dtsk pveck sbory se zamenm na Suick dtsk sbor
Prce Tvorba pro dtsk pveck sbory se zamenm na Suick dtsk sbor popisuje innost suickho sboru. Zamuje se na historii zpvu v eskch zemch a na suicku. Nen opomenuta lidov pse jako vrazn element ve sborovm zpvu. Sbor je porovnn v souvislostech s jinmi v regionu. Velk draz je kladen na repertor Suickho dtskho sboru a jedn z jeho ppravek Slunka, jej vedoucm je autor prce. Jsou zde tak doporueni autoi a skladby nebo sbrky pro dtsk sbory vhodn k ncviku s dtmi. Prce m svou praktickou "mezidkovou" strnku - autor se dky n stal spolupracovnkem J. Baierla a vedoucm dvou ppravek Suickho dtskho sboru.
Vedouc prce: doc. Ji Fuchs
Hana Semrdov
Problematika vyuovn hry na klavr v PHV a v 1. ronku ZU
Diplomov prce se ve sv prvn sti zabv psobenm hudby na lovka a shrnuje vvoj klavrn pedagogiky v eskm prosted. Dle se zabv vhodami ranho uen, rozebr problematiku prce s dtmi pedkolnho a mladho kolnho vku a podrobn se zabv praktickou vukou hry na klavr. Druh st je orientovna na przkum pedagog na ZU a jejich pojet vuky zatenk.
Vedouc prce: Mgr. Magda tajnochrov
Kvtoslav Skla
Musk sbory v esk republice a piny jejich postupnho zniku
V vodu tto prce si kladu otzky, pro ubv muskch sbor a jak jsou toho piny. V dal kapitole uvdm ve zkratce historii sborovho zpvu, aby si ten udlal obrzek, jak to vypadalo se sborovm zpvem od stedovku a po souasnost. Pak se snam zmapovat historii Praskch a Moravskch uitel, kte byli a jsou opravdovmi velikny na na musk sborov scn.
Nsledujc kapitola je o Vachov reform, kterou vytvoil Ferdinand Vach na zchranu pveckch spolk u ns. Tkalo se to nejenom jejich existence, ale i kvality interpretace skladeb. Po Vachov reform zan praktick st, kde pracuji s dotaznky, kter jsem rozeslal do nkolika muskch sbor. Tyto otzky jsem zpracoval jak formou tabulek, tak graf. Soust praktick sti je i shrnut vyhodnocench otzek a vymezen hlavnch pin bytku muskch sbor u ns.
V zvru odpovdm na otzky, kter byly kladeny v vodu a tak se snam vyeit problmy, kter vyvstaly po vyhodnocen a shrnut otzek.
Vedouc prce: doc. Ji Fuchs
Miloslava molkov
Osobnost hudebnho umlce Vojtcha Jrovce a esk Budjovice
Tmatem diplomov prce je vztah hudebnho skladatele Vojtcha Jrovce k jeho rodnmu mstu eskm Budjovicm. Jrovec patil k velmi spnm skladatelm pelomu 18. a 19. stolet. Po ltech, kter strvil na cestch po cel Evrop, zakotvil v csaskch slubch ve Vdni. Vztah k echm ale nikdy neztratil, sv rodn msto pomrn asto navtvoval. Dosud nezpracovan sbrka hudebnin z eskobudjovickho biskupskho semine z prvn poloviny 19. stolet obsahuje velk mnostv rukopis Jrovcovch skladeb urench pro mstn slavnostn pleitosti, kter jsou svdectvm jeho vztahu k mstu. V prvn sti diplomov prce se autorka sna na zklad dostupnch materil strun vystihnout vznam Jrovcovy osobnosti, jen je eskmi muzikology neprvem opomjen, a dle objasnit Jrovcv vztah k jeho rodnmu mstu. Druh st obsahuje edici jedn Jrovcovy oslavn kantty zkomponovan pro esk Budjovice.
Vedouc prce: PhDr. Martin Horyna
Michaela Vyternov
Karel Rika a jeho duchovn hudba
Diplomov prce "Karel Rika a jeho duchovn hudba" se zabv osobnost naeho pednho jazzovho klavristy a skladatele a jeho duchovn zamench dl. Prce je koncipovna do dvou obshlch st, kter jsou dle rozdleny na dl kapitoly. Prvn rozshl st podrobn pojednv o ivot i dle K. Riky. Druh st je zamena na pozoruhodn prolnn jazzu a liturgick hudby, stejnm tmatem je zde Rikova kompozice "Celebration Jazz Mass". Prce obsahuje i rozbor tto skladby a jej nsledn porovnn se temi dly "liturgickho jazzu".
Zvr prce nen pouhm shrnutm pedelch kapitol, ale jsou zde strun pedloeny i otzky dosud nezodpovzen (z dvodu omezench monost asovch i prostorovch).
Vedouc prce: Mgr. Martin Voek