Anotace diplomovch prac - 2004 - Katedra geografie
Anotace diplomovch prac - 2004
Katedra geografie
rka Mal
Role dopravy v modernizaci regionu Alsasko
Pedloen diplomov prce popisuje na zklad sbru informac a dat zskanch od sttnch instituc, mstnch organizac a z internetovch zdroj souasn stav dopravy ve francouzskm regionu Alsasko. Prce je zamena na dopravu n. V prvn sti je popsn souasn stav dopravn infrastruktury v zemch Evropsk unie s drazem na Francii a pot na region Alsasko. Speciln kapitola je vnovna modernizaci n dopravy v esk republice a nvrhu monost vyuit evropskch zkuenost pro n dopravu R. Druh st diplomov prce obsahuje zkladn statistickou a kartografickou analzu statistik o n doprav v Alsasku. Tato st je doplnna mnostvm tabulek, graf a diagram. Text diplomov prce je doplnn fotografiemi a jinmi plohami.
Vedouc prce: Mgr. Miroslav Dank
Lucie Bohov
Analza zkladnch charakteristik obyvatelstva okresu esk Budjovice
(ve svtle novho zemnho lenn)
Diplomov prce se vnuje analze zkladnch charakteristik obyvatelstva nov vzniklho sprvnho obvodu s rozenou psobnost obce esk Budjovice s drazem na zmny tkajc se struktury obyvatelstva v devadestch letech 20. stolet. Klovmi roky jsou 1991 a 2001, kdy probhla Stn lidu, dom a byt. Prce vystihuje rozdly ve vvoji struktur obyvatelstva na rovni celho sprvnho obvodu a tak na rovni jednotlivch obc. Analyzovna je pedevm struktura obyvatelstva podle pohlav a vku, struktura obyvatelstva podle stupn ekonomick aktivity a struktura ekonomicky aktivnho obyvatelstva podle odvtv nrodnho hospodstv. Dle je pozornost zamena na strukturu obyvatelstva podle rodinnho stavu, strukturu obyvatelstva podle stupn vzdln, strukturu obyvatelstva podle nrodnosti a strukturu obyvatelstva podle nboenskho vyznn. Pozornost je vnovna i typologii obc dle vkov struktury obyvatelstva a dle zamstnaneck struktury obyvatelstva.
Vedouc prce: Mgr. Michal Vanura, Ph.D.
Eva Grulichov
Euroregion Nisa - analza problmovch oblast ve spoluprci
Pedloen diplomov prce popisuje na zklad ternnho sbru dat a informac zskanch od sttnch instituc, mstnch organizac a z internetovch zdroj situaci v evropsk a esk peshranin spoluprci a dle podrobn rozebr stav v Euroregionu Nisa. Text tto prce je doplnn tabulkami, grafy a mapovmi plohami.
Vedouc prce: Mgr. Michal Vanura, Ph.D.
Lucie Kleinbauerov
Dojka a vyjka obyvatel do zamstnn v Jihoeskm kraji
Hlavnm clem diplomov prce je hodnocen zmn v dojce a vyjce ekonomicky aktivnch obyvatel Jihoeskho kraje do zamstnn mezi lety 1991 a 2001. Hodnocen je provedeno na zklad daj ze Stn lidu, dom a byt k 3. 3. 1991 a 1. 3. 2001. Dlm clem prce je vymezen dojkovch region v rmci Jihoeskho kraje ve sledovanch letech a zhodnocen zmn v jejich prostorovm rozloen.
Vedouc prce: Mgr. Michal Vanura, Ph.D.
Zdenk Novk
Pedpoklady dalho rozvoje cestovnho ruchu v lokalitch pskoven na Veselsku
Snahou tto diplomov prce je v irm kontextu charakterizovat lokalitu Veselskch pskoven, nastnit jej funkce v cestovnm ruchu, popsat poskytovanou nabdku a piblit stav souasn poptvky. Autor se sna naleznout dal monosti ke zven nvtvnosti nkterch prodnch, spoleenskch i sportovnch atraktivit ve zkouman lokalit pomoc projekt cestovnho ruchu. Text prce je doplnn mnostvm tabulek, graf a adou mapovch ploh.
Vedouc prce: RNDr. Ji p, Ph.D.
Pavlna Such
Faunistick lenn Zem ve vuce na rznch stupnch kol
Hlavnm tmatem diplomov prce je faunistick lenn Zem a jeho zaazen do vyuovacho procesu. V prvn ad je zpracovna charakteristika zoogeografie z hlediska jejho vvoje a rznch pstup k jejmu studiu. Vt st je vnovna popisu zoogeografickch oblast. Dle je v diplomov prci zhodnocena npl vuky zoogeografie na rznch stupnch kol (osnovy, uebnice). V prci jsou i nvrhy na vhodnj zamen vuky. Soust prce je podklad pro tisk nstnn zoogeografick mapy, kter je pipraven pro pouit ve kolch i jinde. Mapa byla zhotovena v grafickm programu CorelDraw, verze 8.0.
Vedouc prce: RNDr. Roman Kssl
Edita Valentov
Potencil cestovnho ruchu eskokrumlovska
Diplomov prce popisuje na zklad provedenho ternnho eten, sbru dat z odbornch publikac a internetovch zdroj potencil cestovnho ruchu v regionu eskokrumlovska. Prce je rozdlena do dvou st. Prvn st je zamena na teoretick problmy v oboru cestovn ruch. Druh, praktick st prce, obsahuje geografick vymezen sledovanho regionu, vsledky z ternnho eten, kter jsou prezentovny grafy a tabulkami a srovnn potencilu cestovnho ruchu mikroregionu Vyebrodska a msta esk Krumlov. V zvru prce je vytvoen nvrh pro budouc vvoj celho regionu eskokrumlovska z hlediska cestovnho ruchu.
Vedouc prce: Mgr. Miroslav Dank
Martin Fialka
Vvoj dlkovch linek veejn autobusov dopravy v Jihoeskm kraji od 80. let 20. stolet
Tato diplomov prce se zabv vvojem dlkov veejn autobusov dopravy v Jihoeskm kraji od potku 80. let 20. stolet. V prbhu dvaceti t let byl v esti rovnomrn rozloench "prezech" sledovn vvoj dlkovch linek veejn autobusov dopravy obsluhujcch zem souasnho Jihoeskho kraje. Nejprve byl zmapovn vvoj vech dlkovch linek od roku 1980 a do souasnosti (rok 2003) a dle pak poet jejich spoj. Pro vnitrosttn linky byla intenzita dopravnho spojen sledovna z obc s rozenou psobnost Jihoeskho kraje se vemi krajskmi msty v esk republice a tak s tmi destinacemi, kter byly v nkterm ze esti sledovanch rok clovmi zastvkami sledovanch linek. Vsledky analz jsou zachyceny v textov sti, a tak v plohch ve form tabulkovho a mapovho vyjden.
Vedouc prce: RNDr. Ji ekal
Karla Heidingerov
Energetick zdroje a vroba elektrick energie v Evrop
Diplomov prce "Energetick zdroje a vroba elektrick energie v Evrop" se zabv komplexn energetickou charakteristikou evropskch stt, zahrnuje daje o jednotlivch energetickch surovinch (vyuvn, vvoj tby, lokalizaci tby, import, export, nejvznamnj task stty). Zabv se rznmi zpsoby vroby elektrick energie, sleduje vrobu elektrick energie, spotebu, obchod a vvoj tohoto prmyslovho odvtv. Na zklad tchto sloek vytv pehled o energetick situaci v jednotlivch zemch Evropy. Prce je doplnna tabulkami, grafy a mapami.
Vedouc prce: Mgr. Michal Vanura, Ph.D.
Frantiek Hdel
Geomorfologick vvoj se zamenm na kryogenn relif v severn sti okrsku Leopoldovsk vrchovina
Diplomov prce se zabv geomorfologickm vvojem v severozpadn sti Novohradskch hor. Prezentuje vsledky geomorfologickho mapovn v letech 2001-2003, kter bylo provdno jako soust projektu studia biodiverzity v tto oblasti. Clem bylo vytvoit podrobnou, obecnou geomorfologickou mapu Novohradskch hor se zamenm na kryogenn relif. V prci je vedle detailnho popisu nalezench geomorfologickch tvar uvedena tak strun fyzickogeografick charakteristika studovanho zem. Vsledky a zskan informace potvrzuj vliv faktor, jakmi jsou nadmosk vka, puklinov systm i klima, na vskyt a rozen konkrtnch forem kryogennho zvtrvn.
Vedouc prce: Mgr. Ji Rypl
Marie Kapicov
Chataen na Lipn a v zzem eskch Budjovic - rozmstn a typologie zemnch struktur chataen
Diplomov prce se zabv chataenm v chatov oblasti Lipno. Na zklad ternnho przkumu byla zjitna data o chatovch osadch v eenm zem. Prce obsahuje analzu rozmstn a typov rozmanitosti zemnch struktur chataen na Lipensku. Soust jsou tabulky charakteristik za jednotliv chatov osady a tmatick mapy znzorujc rozmstn a typy chatovch osad. Prce obsahuje tak analzu zemn-plnovacch a rozvojovch problm chataen na Lipensku.
Vedouc prce: doc. RNDr. Jan Kube, CSc.
Tom Kugler
Religizn struktura Asie
Tato prce se zabv geografickm rozloenm nboenstv v Asii. e otzky, jak nboenstv vznikla, jak se ila a jak byl jejich vliv na politickou strukturu Asie. Prce je rozdlena do dvou hlavnch st. V prvn se e vznik a mylenkov bohatstv vech hlavnch nboenstv vyskytujcch se v Asii. Dle je zde strun vylen vvoj nboenstv v jednotlivch makroregionech Asie. Zmiovna jsou nboenstv, kter mla dleit vliv na vvoj v danm stt. Druh st prce se zabv rozdlenm Asie do sfr vlivu nboenstv a nsledn jsou podrobnji nastnny konfliktn oblasti. Dle se tu hodnot monost souit civilizac a vzjemnho vlivu nboenstv. V posledn kapitole tto sti je hodnocen vzjemnho vlivu nboenstv a politiky na vvoj struktury Asie.
Vedouc prce: Mgr. Irena Trov
Ta Lorencov
Analza stednho kolstv v kraji Vysoina
Pedloen diplomov prce popisuje na zklad dat zskanch od sttnch instituc, mstnch organizac, z internetovch zdroj a z ternnho sbru dat situaci ve stednm kolstv v kraji Vysoina. Text tto prce je doplnn tabulkami, grafy a mapovmi plohami.
Vedouc prce: Mgr. Michal Vanura, Ph.D.
Alena Pulkertov
Komplexn socioekonomick charakteristika mikroregionu Podklet
Diplomov prce popisuje aktuln pomry v regionu z hlediska vybavenosti obc jednotlivmi socilnmi a ekonomickmi prostedky. Zjednoduen lze ci, e vystihuje zpsob ivota mstnch obyvatel. Zkoum ekonomick zzem (prmysl, zemdlstv, trh prce, sluby) a sociln pomry (rove bydlen, kolstv, zdravotnictv), ale hodnot i demografick vvoj a regionln vznam cestovnho ruchu. Zvry prce e otzky zemnho rozvoje Podklet a jsou shrnuty ve SWOT analze, kter strun vystihuje klady, zpory, monosti a ppadn ohroen mikroregionu Podklet.
Vedouc prce: Mgr. Michal Vanura, Ph.D.
Marek vec
Vvoj hospodstv stt skupiny ASEAN v letech 1980-2000
Hlavnm clem diplomov prce je podat zkladn informace o sttech sdruen ASEAN. Prce je rozdlena do nkolika st. Nejdve je zmnno rozdlen rozvojovch zem a seznmen se sdruenm stt ASEAN. Nsleduj informace o jednotlivch sttech ASEAN, kde se podrobnji popisuje jejich ekonomick a zahranin-politick situace. V dalch kapitolch dochz ke zhodnocen ekonomiky sledovanch zem pomoc index, pevzatch z hodnocen OSN, a vlastn hodnocen. Samostatnou kapitolu si vydal prbh asijsk ekonomick krize. Strun je zaazen tak pehled vztah mezi stty ASEAN a eskou republikou.
Vedouc prce: Mgr. Ji Rypl
Boena Tkadlecov
Gravitace atraktivit cestovnho ruchu na Znojemsku
Tmatem tto diplomov prce je gravitace atraktivit cestovnho ruchu na Znojemsku. Tato prce m v irm kontextu charakterizovat cel znojemsk region, zmapovat trh cestovnho ruchu, poskytnout informace o nabdce i stavu souasn poptvky. Clem prce je posouzen vznamu vybranch atraktivit a zjitn jejich pitalivosti s pomoc dotaznkovho eten provedenho na nkolika mstech regionu. Soust prce je rovn navren een situace, nalezen monost zven nvtvnosti jak celho regionu, tak doplkovch, doposud mn vyuvanch prodnch i spoleenskch atraktivit, a to zklad provedenho eten a srovnn s etenm provedenm na Kutnohorsku. Tyto podnty by mly slouit pipravovanm rozvojovm plnm cestovnho ruchu na Znojemsku.
Vedouc prce: RNDr. Ji p, Ph.D.
Ji Urban
Nsledky povodn v roce 2002 na ece Mali
Diplomov prce hodnot nsledky katastrofick povodn ze srpna 2002 na ece Mali. V lt 2002, doby kulminanch prtok dosahovaly a 1000 let, a pekonaly povodn z lta 1997. Zhodnotili jsme kody napchan povodn v obcch, kter le v inundaci eky Male - Doln Dvoit, Bujanov, Kaplice, Svat Jan nad Mal, mov, Doudleby, Plav, Vidov a Roudn. Jako cenn zdroj informac poslouily data z obecnch ad doplnn o praktick zkuenosti starost jednotlivch obc a data z eskho hydrometeorologickho stavu a Povod Vltavy s. p., zvod Horn Vltava.
Vedouc prce: Mgr. Ji Rypl
Lucie Vernerov
Nelegln migrace, uprchlci a uprchlick tbory v R
Prce se zabv charakteristikou souasn situace v oblasti peshranin migrace v esk republice, uprchlictv a azylu a jejich vvojem za posledn desetilet. Prvn st se vnuje vysvtlen zkladnch pojm a definic, kter jsou v prci dle pouvny. Dal st se zabv mezinrodn prvnmi dokumenty, kter byly pijaty v souvislosti s uprchlickou problematikou a v nvaznosti i prvn prav postaven uprchlk u ns. Kapitola tet seznamuje s prbhem azylov procedury a s organizacemi, kter se v esk republice uprchlky zabvaj. Nsledujc kapitola se zabv zahranin migrac a jejm vvojem v esk republice. Kapitola pt se zabv uprchlky esk republiky, popisuje doposud nejvt zkuenost R s uprchlky, tedy pomoc bencm z Bosny a Kosova. Pedposledn kapitola shrnuje souasn stav nelegln migrace a adatel o azyl. V zvru prce je kapitola vnovan analze dotaznkovho eten tmaticky zamenho na otzku uprchlictv provedenho na vzorku populace R.
Vedouc prce: Mgr. Michal Vanura, Ph.D.