STAGMoodleHelpDeskInstagram
English
Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Toto je záložní verze starého webu Pedagogické fakulty JU (https://old.pf.jcu.cz), která již nebude dále aktualizována.
 
Od září 2022 funguje nový web fakulty na standardní adrese https://www.pf.jcu.cz.

Symbol PF Anotace diplomovch prac - 2004 - Katedra fyziky

Anotace diplomovch prac - 2004

Katedra fyziky

Jan Bca

Nvrh a konstrukce indukn hledaky kabelovch veden

Tato prce se obsahuje nvod k realizaci indukn hledaky kabelovch veden a genertoru signlu pro odlien hledanho veden. Piblen principu en magnetickch siloar kolem veden a zpsoby lokalizace tohoto veden. Systm je uren pro malou firmu kter provd zemn prce jako informativn prostedek.

Vsledkem je funkn systm pro vyhledvn kabelovch veden a sondy hydraulickho protlaku, kter je schopn na rovni komernch zazen pokrt poadavky na citlivost a pesnost vyhledvn.

Vedouc prce: PaedDr. Petr Admek, Ph.D.

Ji Bruckner

Mikrovlnn spoje aplikovan v potaovch stch

Touto prac se snam piblit pojem mikrovlnn techniky z veobecnho pohledu a hlavn jej uit v dnes nejrozenjm oboru a to v komunikaci. V vodu rozebrm pouitelnost mikrovln v rznch aplikacch. Snam se piblit chovn mikrovlnnho zen v atmosfe, pi styku s pekkami a tak penosem vlnn dosud znmmi prostedky. Komunikaci uvdm jako penos informac mezi dnes nejvt st a tou je internet, satelitn navigace a mobiln komunikace.

Vedouc prce: PaedDr. Petr Admek, Ph.D.

Stanislav eleda

Men a regulace na soustroj vodn elektrrny

Prce vytv pehled a popis jednotlivch st technologie na vodn elektrrn. Zabv se popisem dcho systmu, vysvtlenm princip men pouitch v technologii, popisem hardware a software dcho systmu a ochran a detailnm popisem regultor.

Vedouc prce: PaedDr. Petr Admek, Ph.D.

Pavla Broov

Alternativn zdroje energie a jejich uit

Prce je rozdlena podle osnovy do nkolika oddl. Vechny tyto oddly smruj k dnes ji tolik aktuln problematice, a to alternativn zdroje energie a jejich uit.

V prvn kapitole se snam co nejjednodum zpsobem popsat dva fyzikln principy, konkrtn prvn vtu termodynamickou a druhou vtu termodynamickou.

Ve druh kapitole se zabvm histori a potkem elektrizace v jinch echch ped rokem 1920, vznikem elektrizan soustavy, dle kdy vznikla prvn tepeln elektrrna JE a vyuitm vodnch zdroj.

V nsledujcch kapitolch jsem se vnovala rozdlen hlavnch obnovitelnch zdroj a popisem solrnch systm.

V posledn sti prce jsou praktick rady slouc pro ohev tepl uitkov vody a vytpn rodinnho domku solrn soustavou vetn cenov kalkulace a technickho nkresu.

Vedouc prce: doc. RNDr. Vojtch Stach, CSc.

Pavel Kube

Vytvoen vukovho kurzu Matlabu na webu

Bakalsk prce m dv sti. Na piloenm CD a na webovskch strnkch katedry fyziky je uveden vukov kurz Matlabu ve formtu HTML. Kad pkaz Matlabu je ilustrovn na konkrtnch pkladech, vuku usnaduj hypertextov odkazy. Druh st je pak zamena na popis technologie, kter byla vyuita k vytvoen strnek. Touto technologi jsou tzv. kaskdov styly (CSS - Cascade Style Sheets). Jejich pouit je ilustrovno na konkrtnch pkladech. Prce me dobe slouit jak k vuce zklad Matlabu, tak k vuce kaskdovch styl.

Vedouc prce: RNDr. Josef Blaek, CSc.

Josef Dont

Vybran lohy do specilnho praktika z elektroniky

Prce obsahuje osm kapitol + jednu plohu - celkem padest stran:

  1. Bezpenost prce v elektrotechnickch laboratoch
  2. Laboratorn zdroje elektrick energie
  3. Regulace napt a proudu
  4. Zpracovn vsledk men
  5. Praktick pokyny pro men
  6. Men parametr relnch operanch zesilova
  7. Mc zesilovae
  8. Men teplotn zvislosti elektronickch prvk

Ploha: Nejistoty men

Vedouc prce: PaedDr. Petr Admek, Ph.D.

Vlastislav Chalupa

Diagnostika elektrickch systm motorovch vozidel systmem AT 520

elem tto bakalsk prce je popis diagnostickho pstroje AT 520 a jeho pouit pi stanovovn poruch v elektrickch systmech motorovch vozidel.

Popis diagnostickho systmu (testeru) AT 520 obsahuje charakteristiku diagnostickho systmu jeho technick parametry a praktick vyuit v autoopravrenstv. Dle je v tomto popisu charakterizovno pouvn zkladn verze testeru AT 520 a jeho rozen verze AT 520M.

Zvrem jsou uvedeny hodnoty namen testerem AT 520 na vozidle KODA FELICIA a porovnny s hodnotami uvdnmi vrobcem.

Diagnostiku elektrickch zazen motorovch vozidel lze provdt pomoc sriov komunikace (dle jen sriov diagnostika), kter slou k testovn vech dcch systm na vozidle nebo samostatn na jednotlivch elektrickch systmech motorovho vozidla.

Vedouc prce: PaedDr. Petr Admek, Ph.D.

Markta Kareov

Sov operan systmy

Tato bakalsk prce se zamuje na sov operan systmy a jejich vzjemnou kompatibilitu. Vzhledem k tomu, e se jedn o velmi rozshlou problematiku, nen v tto prci zmiovna s Internet - i kdy by se jist jednalo o velmi zajmav tma.

Prce popisuje softwarovou kompatibilitu mezi operanmi systmy UNIX, Novell a Windows NT, monost pouit vce operanch systm v jedin sti LAN a porovnv tyto ti uveden sov operan systmy z hlediska zpracovn dat a jejich sprvy.

elem tto prce je podat strun pehled o monostech pouit sovch prostedk, funkc a aplikac v stch s rozlinmi operanmi systmy.

Vedouc prce: PaedDr. Petr Admek, Ph.D.

Karel Macht

Systmy elektrick porn signalizace

Bakalsk prce se zabv systmy elektrick porn signalizace. V vodu prce je popsn smysl a el elektrick porn signalizace, vybaven objekt porn bezpenostnmi zazenmi, tj. zazen pro odvod koue, jednotliv druhy samoinnho hascho zazen. Dle jsou rozebrny systmy EPS - s kolektivn a individuln adresac, parametry vhodn ke konstrukci detektor, metody vhodn k detekci por. V dal sti je pojednno o hlsich poru, stednch EPS a doplujcch zazench.

Zvr prce tvo rozbor efektivnosti elektrick porn signalizace pi porech. Hlavnm clem bylo vytvoen uebnch text s poukazem na vznam EPS.

Vedouc prce: PaedDr. Petr Admek, Ph.D.

Josef Peterka

Nvrh a konstrukce univerzlnho nabjee akumultor

Bakalsk prce popisuje olovn akumultor, princip jeho nabjen, men a zkouen. Jsou zde podrobn popsny vechny bn nabjec charakteristiky a konstrukn sti nabje. Dle jsou zde uvedeny ochrany nabje proti zkratu, peten, peplovn a tak odruovn nabje. Jedna kapitola je vnovna profesionlnm nabjem. Vznamnou st prce je nvrh a konstrukce univerzlnho nabjee akumultor, jeho parametry dosahuj parametr profesionlnch nabje.

Vedouc prce: PaedDr. Petr Admek, Ph.D.

Ji Hrub

Problematika men rychlosti a vzdlenosti v doprav

V bakalsk prci jsou shrnuty zkladn fyzikln principy fungovn mikrovlnnch a laserovch radar. Hlavn draz je pak kladen na radar pouvan Polici R k men rychlosti vozidel na komunikacch - "RAMER 7".

V praktick sti prce bylo provedeno men s detektorem radar "BEL Vector 940". Toto men bylo provedeno na radaru "RAMER 7" a byly simulovny rzn situace v ternu ovlivujc odraz mikrovlnnch vln.

Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk

Vladimr Krej

Men okamit rychlosti a zrychlen

Clem tto bakalsk prce je pedvst monost vyuit sriovho rozhran personlnho potae pi men okamit rychlosti a zrychlen pi fyziklnm men.

Teoretick st obsahuje popis mcho etzce, senzor, rzn zpsoby men okamit rychlosti a zrychlen, fyzikln rozbor zkladnch pojm a popis sriovho rozhran.

Praktick st e konstrukn a elektronick proveden mcho ppravku vetn popisu jednotlivch komponent. Hned na to navazuje een programovho vybaven, jeho soust je manul k ovldn celho mcho systmu.

V zvru prce je provedeno a zdokumentovno nkolik zpsob aplikace mcho systmu pi men okamit rychlosti a zrychlen.

Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk

Martin Kroupa

Problematika fyziklnho een koliznch situac v doprav

Prce popisuje fyzikln zklady teorie pohybu a rzu pi stetu tles, tedy stetu vozidel v doprav a popisuje zkonitosti pohybu a rzu pi nehodovm dji. Rovn popisuje monost, jak ze vstupnch daj znmch po srce je mon rekonstruovat bh udlost ped srkou. V prci je provedena fyzikln analza jev z obou oblast, tj. analza fyzikln podstaty tecch sil a analza fyzikln podstaty deformac tles.

Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk

Jan Ndl

Fyzikln minimum pro hasie

Clem prce je v uritch vyjmenovanch oblastech (lezectv, potpn, hydraulick vyproovac zazen) vysvtlit fyzikln principy pstroj a zazen pouvanch u Hasiskho zchrannho sboru.

Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk

Pavel Roda

Vyuit standardnch rozhran potae PC
Automatick vyhodnocen formule

Vyuit standardnch rozhran potae PC pro vytvoen programu pro automatick vyhodnocen formule testu. een je univerzln. Naten vyhodnocovanho formule se provede bu otevenm souboru v bmp formtu a nebo pomoc skeneru. Ovladae k tomuto skeneru mus podporovat TWAIN rozhran. Aplikace byla testovna skenerech od vrobce Hewlett-Packard. V dalm vvoji bude doplnn vstup na tiskrnu a help.

Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk

Markta idlkov

Men rychlosti vtru

Zkladn fyzikln vlastnosti vtru, historie men rychlosti vtru, Beaufortova stupnice pro men rychlosti vtru. Vtrn energie: vyuit, nebezpe. SN 333300.

Mechanick anemometr, analogov anemoindiktor - popis pstroj, vstupy, data.

Sbr dat a prce HM.

Zpracovn dat. Vpoet odchylky dat u obou pstroj. Kontrola zpsobilosti midel. Fotodokumentace: pstroje, stanice, data.

Prce obsahuje tak vlastn elektronickou podobu.

Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk

Petr imek

Men asovch interval na PC

Clem bakalsk prce je zjednoduit zznam asovch daj sledovanch bhem experimentu, zpesnit zaznamenvan daje vylouenm chyb obsluhy. Vsledkem je nvrh a technick realizace univerzlnho asomrnho zazen (elektronickch stopek) pracujcho jak autonomn, tak ve spojen s PC pomoc rozhrann RS232 pro ely zznamu namench dat.

Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk

Milan Weinfurt

Men voltamprovch charakteristik pomoc PC

Bakalsk prce na tma "Men VA charakteristik pomoc PC" e problm men VA charakteristik tranzistor pomoc jednoduchho mcho zazen, ovldanho potaem prostednictvm sriovho rozhran.

Teoretick st je vnovna polovodiovmu pechodu a bipolrnmu tranzistoru. V sti praktickho een je popsn nvrh mcho zazen vetn ovldacho software.

Na zvr jsou uvedeny monosti vyuit pstroje. Ploha obsahuje vpis programu vytvoenho programovacm nstrojem Delphi 5, a dle pak ukzky namench charakteristik.

Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk

Petr Matj

Vyuit videa pi ochran majetku

Bakalsk prce se zabv monostmi vyuit videa pi ochran majetku. V prci jsou popsny principy innosti pstroj kamerovch systm a jejich funkce, principy analogovho a digitlnho snmn a zpracovn videa, zpsoby penosu a zznamu videa. V jednotlivch kapitolch jsou popsny funkce objektiv, kamer, rekordr, monitor a dalch prvk. V prci jsou i popsny nkter aplikace kamerovch systm v praxi a monosti kombinace s dalmi systmy ochrany majetku.

Prce m pinst ucelen pehled o monostech vyuit kamerovch systm a poslouit pracovnkm firem zabvajcch se mont, servisem a poradenstvm v oblasti zabezpeovacch systm.

Vedouc prce: Ing. Michal er

Ivan Ruprecht

Postupy pro kalibraci rukovch a slicovch tlakomr a pevodnk tlaku

Pedmtem tto diplomov prce je stanoven metodickch postup pro kalibraci rukovch a slicovch tlakomr a pevodnk tlaku s elektrickm vstupnm signlem pro pouit v metrologick laboratoi tlaku. Obsahem tto diplomov prce je tak vpoet nejistot pi kalibraci, nsledn vyhodnocen kalibrace a vystaven kalibranho listu.

Vedouc prce: Ing. Michal er

Ondej Baant

Zabezpeen prostoru - poet objekt v relnm ase

Clem tto prce je nvrh a technick realizace univerzlnho vratnho tae, kter m ve spoluprci se svtelnmi zvorami hldat urit prostor a zobrazovat na svm displeji poet osob v mstnosti, tm usnadn prci napklad vrtnmu. Pstroj je schopen komunikovat s PC a obslun software umouje zznam statistiky nvtvnosti do souboru.

Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk

Tom Cipn

Vstavn fyzikln experiment

Bakalsk prce je na tma Vstavn fyzikln experiment. vod bakalsk prce je zamen na strategii a metodiku fyziklnch a experimentlnch loh. V dal sti bakalsk prce je popsn vybran experiment z optiky na tma msen barev. Dle navazuje soubor jednoduchch fyziklnch pokus, pouitelnch pi vuce fyziky. Na zvr je uvedeno nkolik pklad z praktickho ivota, kter lze vysvtlit pomoc fyziky.

Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk

Jan Kov

Fyzikln experiment jako motivan prvek

Ve sv bakalsk prci jsem se zamil na motivan experimenty, jejich dominujcm znakem je jednoduchost a dostupnost. Provdny mohou bt bu uitelem, nebo samotnmi ky, a to nejen ve kole, ale i mimo kolu - v zjmovch kroucch zamench na fyziku, letnch tborech, rznch soutch i doma. Vypracoval jsem nzorn experimenty z tmatickho celku: elektrostatika. Vzhledem k rozsahu tmatu elektrostatika jsem se v experimentech zamil na piezoelektrick jev.

Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk

David Martnek

Men a zpracovn nzkofrekvennch elektromagnetickch pol

Bakalsk prce se zabv elektromagnetickm vlnnm, jeho enm, menm a psobenm na lidsk organizmus. Tato prce e problematiku elektromagnetickho zen, m za cl seznmit a tm vlastn donutit tene k zamylen nad inky elektromagnetickho zen na okoln prosted, pedevm pak na iv organismy. K tomuto elu bylo pro men elektromagnetickho zen pouito digitlnho osciloskopu s grafickm zobrazenm (Tektronix TDS3054B). Namen hodnoty byly analyzovny programem Microsoft Excel.

Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk

Vladimr Pt

loha fyziklnho experimentu jako motivanho prvku

Clem bakalsk prce s nzvem "loha fyziklnho experimentu jako motivanho prvku" je een problematiky motivace ve vuce fyziky pomoc jednoduchch fyziklnch experiment.

Prvn st je vnovna otzce motivace ve kole a ve vuce fyziky pomoc fyziklnho experimentu. Navazuje st tkajc se poadavk na koln fyzikln experiment. V posledn kapitole se zabvme souborem jednoduchch fyziklnch experiment.

Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk

Frantiek imek

Interaktivn fyzikln experimenty

Clem bakalsk prce bylo objasnit vybran mechanick jevy ve fyzice. Jedna z potench podmnek byla, aby se vklad odehrval formou co nejvce interaktivn. Z tohoto dvodu jsem se neomezil pouze na teorii tchto pokus a monosti jejich znzornn, ale zrove byl vyroben vrobek, na kterm se jednotliv dje mohou demonstrovat.

Cel prce se pohybuje v oblasti mechanickho pohybu koul po naklonn rovin a po parabolick drze. Konkrtn jsme sledovali: pohyb po naklonn rovin, tlumen kmity, pm stedov rz, pohyb po parabolick drze a na zvr srovnn pohybu koul na obou drahch. Zrove je uveden technick popis pomcky a jej nastaven na jednotliv pokusy.

V prci je tak zaazena cel ada fotografi, animac vytvoench v programu FLASHTM i vide pozench jak klasickou digitln kamerou, tak i u vybranch jev kamerou vysokorychlostn (125 snmk/sekunda).

Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk

Milan Vanek

Men a zpracovn vysokofrekvennch elektromagnetickch pol

Clem bakalsk prce je seznmit tene s fyziklnmi zklady elektromagnetickho zen, ukzat princip GSM st a poukzat na mon ohroen zdrav vlivem elektromagnetickho zen.

Nedlnou soust tto bakalsk prce je ukzat teni pouit pstroje na men elektromagnetickho pole a zpracovn vsledk men.

Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk

Luk Breu

Mikrovlnn datov penosy

Ve sv bakalsk prci jsem se zamil na historii datovch penos od potk a po nov technologie, srovnn rznch typ penosovch mdi. Dle jsem popsal jak obecn vlastnosti WiFi st, tak potebn hardware pro jejich realizaci. V posledn sti jsem navrhl hypotetickou monost vstavby WiFi st v lokalit msta Horaovice vetn propotu nklad na jej vstavbu a provozovn.

Vedouc prce: Ing. Michal er

Martin Fiala

Studie men vky hladiny v zsobncch sypkch materil

Obsahem m bakalsk prce je men vky hladiny sypkch materil v zsobncch. Na vbru tmatu mla nejvt podl moje praxe, kterou jsem absolvoval v podniku krobrny Horaovice a. s. Clem tto prce bylo zpracovn metod men vky hladin sypkch materil a tak na zklad zjitn souasnho stavu men hladiny materilu na vrobn lince dextrinka ve firm krobrny Horaovice a. s. navrhnout jin zpsob men, kter by vedl ke zpesnn men.

Vedouc prce: Ing. Michal er

Daniel Havrnek

Tvorba stavebn dokumentace v produktu AutoCAD

Tmatem m bakalsk prce je vytvoen stavebn dokumentace k budovm Jihoesk univerzity (Jeronmova ulice . p. 8 a 10, esk Budjovice).

Tato dokumentace vypracovan v programu AutoCAD tvo praktickou st m bakalsk prce. Vybran vkresy ve zmenen form jsou v titn podob k dispozici v ploze. K dispozici je takt zaazen CD nosi s kompletn stavebn dokumentac, kterou je mono vytisknout na vt formty.

Teoretick st se zabv popisem prosted produktu AutoCAD. Zmnny jsou pedevm zklady kreslen v tomto produktu, pravy objekt, rafovn, zpracovn textu, ktovn a v posledn kapitole je popsn tisk a nastavovn hodnot ar.

Teoretick st je doplkem k obshl praktick sti, jej vsledek (zmnn stavebn dokumentace) lze pout pro dal praktick poteby.

Vedouc prce: Ing. Michal er

Vladimr Tyrpekl

zen a men v alternativnch zdrojch energi

Ve sv bakalsk prci s nzvem zen a men v alternativnch zdrojch energie jsem nejdve piblil men elektrickch a neelektrickch veliin a princip regulace systmu. Dle jsem poukzal na nkter druhy alternativnch zdroj energie. Nejdleitj st bakalsk prce je vzorov projekt mal vodn elektrrny a navren havarijnho odstaven jejho soustroj. V zvru popisuji monosti budovn a provoz malch vodnch elektrren z hlediska technicko-ekonomickho.

Vedouc prce: Ing. Michal er

Ondej Kapic

dc jednotky automobil

Tmatem tto diplomov prce je motor-management spalovacch motor s vnitnm spalovnm pouvanch pro dopravn prostedky se zamenm na dc jednotky pouvan firmou koda Auto.

Clem tto diplomov prce je shrnout vvojov etapy od potk snmn zkladnch parametr pes prvn dc jednotky, jejich inovac, a po souasn dc jednotky. Zvren st diplomov prce se zabv pohledem do budoucnosti.

Vedouc prce: Ing. Michal er

Pavel Kouba

Pouit elektroniky v automatizaci - nvrh a realizace typovch loh

Clem tto prce je pedevm seznmen se s problematikou automatizace. Objasnn zkladnch pojm z kybernetiky, dle se prce zabv zkladnmi regulanmi prvky a druhy zen. V jednotlivch kapitolch jsou popsny akn leny, regultory, snmae optickch veliin a zesilovae. Posledn kapitola je vnovna praktick sti bakalsk prce a tou je stavba a popis funkce turbidostatu.

Vedouc prce: Ing. Michal er

Vt Lexa

Vyuit Visual Basicu pro zen pstroj

Clem tto bakalsk prce je seznmit se s prostedm pro vvoj aplikac Microsoft Visual Basic, jeho vhodami a nevhodami pi vytven dcch aplikac. Obsahem prce jsou zpsoby komunikace mezi potaem a mcm pstrojem s drazem na rozhran RS 232 a GPIB a pehled vvojovch prosted urench pro tvorbu ovldacch aplikac mcch systm. Soust prce je i tvorba ovldacho programu funknho genertoru Agilent 33120A ve Visual Basicu.

Vedouc prce: Ing. Michal er

Martin Sekanina

Problematika men teplot vrobk pi psov vrob

Pedloen prce pedstavuje pspvek ke zkoumn vlastnost men teplot vrobk pi psov vrob, kter spov ve vyeen problematiky a nvrhu programu. Hlavn problematika byla jak mit teplotu vylisovanch vrobk a dle tyto teploty zpracovvat do elektronick podoby pomoc programu, kde bychom mli pehled rozsahu men teploty a nastaven mench bod, as vlisku formy a tak vyhodnocen dobrho i patnho vrobku. V nsledujcch kapitolch bude podn pehled men teploty bezkontaktnmi metodami a penosu dat a zjednoduen hldn men teploty a dalho rozvoje na dalch lisch.

Vedouc prce: Ing. Michal er

Jaroslav Svoboda

Zkladn penosov soustavy-digitalizace ve sdlovac technice

V nsledujcch nkolika kapitolch bych Vm chtl piblit problematiku digitalizace televiznho signlu. Abych mohl porovnat digitln normu pro pozemn televizn vysln s normami analogovmi, musel jsem nejprve pistoupit k popisu tchto analogovch norem. Jako zstupce jsem si vybral NTSC. Pot ji nsleduje popis procesu digitalizace, modulac, kdovn a monost, je nm umouje evropsk digitln standard DVB. Zvr jsem vnoval souasnosti a pedpokldanmu vvoji digitlnho vysln v esk republice.

Vedouc prce: Ing. Michal er

Michal Mike

Multimediln studijn materil
(idla a jejich uit v automatizaci)

Tmatem m bakalsk prce jsou idla a jejich uit v automatizaci, v nich jsem se snail vysvtlit jak pracuj idla a kde se daj pout.

Abych mohl zpracovvat texty a rzn fotografie, zabval jsem se monost zdigitalizovn textovch pedloh a fotografi se zamenm na digitln fotoaparty a skenery.

V kapitole slo 3 jsem popisoval pracovn prosted grafickho editoru CorelDRAW 9.0 kde jsem vytvoil do jednoho souboru elektrotechnick schmatick znaky pro nsledn snadnj sestavovn elektrotechnickch schmat.

V dal sti m prce bylo vysvtlen funkce a pouit v praxi nkterch automatizanch prvk jako jsou nap. termistor, fotoodpor, fotodioda atd.

Hlavn st bakalsk prce bylo tma idla a jejich uit v automatizaci. Nejprve jsem zaal teoretickou st a potom jsem se zamil na senzory pro optick men (nap. senzor turbidity, absorbtance apod.).

Vedouc prce: PaedDr. Ji Tesa, Ph.D.

Milo imek

Technick a fyzikln principy vroby energie

Clem tto bakalsk prce je seznmit tene se zdroji energie od doby historick a po souasnost. Nejdleitj st je zskvn mechanick energie. I v dnen "elektrick dob" je mechanick energie nepostradateln. Vtina elektrren pemuje elektrickou energii prv z mechanick energie. Je velice zajmav pozorovat jak dvn mylenky velkch eckch myslitel upadly v zapomnn. A nsledn s nstupem novch technologi se tyto mylenky po ad stolet znovu oivily a pevedly se ve skutenost.

Prvn kapitola je zamena na fyzikln popis energie. Jsou zde popsny jej formy, ve kterch se vyskytuje a jej vlastnosti. Dal kapitola je zamena na zskvn mechanick energie. Jsou zde popsny zdroje v chronologickm sledu tak jak je zaal lovk vyuvat. Kapitola zan vyuvnm sly sval pokrauje pes vyuvn prodnch zdroj a kon u modernch spalovacch turbn. Nsleduje kapitola, kter je zamena na dva hlavn zdroje elektrick energie z neobnovitelnch zdroj a to na tepeln a jadern elektrrny. Dle je zde popsno rozdlen elektrren a pednosti elektrick energie. Dal kapitola obsahuje nejvyuvanj alternativn zdroje energie. Tyto zdroje pochz z obnovitelnch zdroj a jsou zde strun popsny. Posledn kapitola seznamuje s webovou prezentac, kter je tu popsna. Dle jsou zde zklady prce s HTML a s programem Macromedia Flash.

Vedouc prce: PaedDr. Ji Tesa, Ph.D.

Pavel imek

Soubor obrazovch doplk pro vuku fyziky

Teorie hardwaru a softwaru pro vytvoen a zpracovn digitlnho obrazu. Popis technick realizace hypertextov prezentace vetn vodu do tvorby WWW strnek Popis zkladnch sti elektroinstalace. WWW prezentace zkladnch elektroinstalanch prvk.

Vedouc prce: PaedDr. Ji Tesa, Ph.D.

Bc. Kamil Caprka

Men hlunosti na rznch typech kol

V vodnch kapitolch tto diplomov prce jsou objasnny zkladn principy men a vyhodnocovn hladin hluku a poukzno na negativn dsledky vlivu hluku na zdrav lovka. V praktick sti je popsno men hlunosti v przdnch tdch vybranch kol. Na n navazuje experimentln men hlunosti bhem vuky se zamenm na jednotliv typy prce vyuujcho s ky (vklad, frontln vuka apod.). Tato men jsou srovnvna s rznmi hlukovmi situacemi ze koln i mimokoln praxe. Na zvr je nastnna monost vyuit tto prce v pedagogick praxi.

Vedouc prce: PaedDr. Ji Tesa, Ph.D.

Bc. Jan Novotn

een matematickch a fyziklnch loh v prosted MATLABu

V diplomov prci je spojen vklad vybranch numerickch metod s programovnm v MATLABu. Prvn kapitola seznamuje se zkladnmi pkazy pro psan funkc a skript v jazyku MATLAB. V kapitole Numerick integrovn nalezneme vod do problematiky numerick integrace, realizaci vybranch metod v MATLABu a popis matlabovsk funkce quad. Nsledujc stejn kapitola je vnovna een soustav obyejnch diferencilnch rovnic. Ilustran lohy jsou zde eeny jak pomoc vlastnch funkc, tak i pomoc ei MATLABu. Zvren kapitola podv vklad teorie Fourierovch ad. Uvedena je zde i souvislost klasick Fourierovy ady s diskrtn Fourierovou transformac, pouvanou v MATLABu.

Vedouc prce: RNDr. Josef Blaek, CSc.

Bc. Petr Macek

Problematika uit PC ve fyziklnm experimentu

Npln tto diplomov prce je seznmit tene s vyuitm vpoetn techniky ve fyziklnm experimentu, nejen v pozici mcho systmu, ale tak jako vkonnho nstroje pi vyhodnocen. Problematiku vyhodnocen jsme porovnvali z hlediska klasick DV kamery, MotionScope PCI systmu s monostmi systmu ISES a tabulkovho procesoru Microsoft Excel. Byl zde navren systm vyhodnocen fyziklnch experiment. Soust diplomov prce jsou tak dje, kter jsou zajmav svm prbhem nap. aktivace airbagu, ryba lapajc koist a dal, jsou vhodn jako motivace pro ky pi vuce fyziky.

Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk

Bc. Petr Florin

Vyuit grafickch multimedilnch program v prezentacch

Tato diplomov prce pohl na pouit a vyuit grafickch multimedilnch program v prezentacch. Pibliuje rzn grafick multimediln programy, kterch je mon vyut a vyuvat pro tvorbu prezentac. Prezentac obsahu, ltky, vdomost, kter souvis s vyuovnm libovolnch pedmt. Popisuje i hodnot provzanost a monost propojen jednotlivch program mezi sebou a volbu toho jak a kter program pout. Soust prce je i popis zkladnch pojm a ovldn programu Authorware 6.0.

K diplomov prci je zrove piloeno multimediln CD, kter obsahuje ukzkovou prezentaci vytvoenou v prosted Authorware 6.0. Tato prezentace je zamena na problematiku fyziky, jej vuku a multimediln tituly, kter se zabvaj prv fyzikou.

Vedouc prce: Ing. Michal er

Bc. Tom Chadim

Vyuit rznch programovch nstroj v automatizaci

Tato diplomov prce seznamuje se zkladnmi zpsoby vyuit PC v automatizaci a men. Zkladnm zpsobem jsou zde popsny vechny dleit sti mcch a dcch etzc. Nejvt draz je kladen na softwarov vvojov nstroje.

Vedouc prce: Ing. Michal er

Radek Bedn

Vyuit pracovnch list ve vuce fyziky na Z

Tato diplomov prce se zabv tvorbou, vyuitm a ovenm efektivity pracovnch list ve vuce fyziky na 2. stupni zkladn koly.

Prci je mono rozdlit do dvou zkladnch celk:

Teoretick celek podv pedagogicko-psychologick rozbor pracovnch list a problmovch loh, fyziklnch rozbor vybranch tmat pro pracovn listy. Zabv se vznikem, ppravou a zpracovnm problmovch situac, kter se vyskytuj v pracovnch listech a ppravou samotnch pracovnch list.

Praktick celek obsahuje sadu loh pro Z zpracovanch formou pracovnch list. V tto sti je rovn vyhodnocen jejich efektivity, dal poznatky a zkuenosti z vuky touto formou. Ploha pak obsahuje ukzky vyplnnch pracovnch list.

Vedouc prce: PaedDr. Ji Tesa, Ph.D.

Vladimr Marek

Jadern syntza jako zdroj energie v budoucnosti

Diplomov prce pehledn uvd souasn zpsoby zskvn energie z dostupnch prodnch zdroj a poukazuje na nutnost hledn zdroj novch, kter by byly schopn zajistit stoupajc energetick nroky lidstva.

Prvn st prce je zamena na klasick i alternativn zdroje energie, kter jsou strun charakterizovny.

Druh st zan vodem do fyziky plazmatu. Zamuje se na syntetick jadern reakce a kon monostmi praktickho vyuit energie jadern syntzy (tj. termojadern fze). Popisuje jednotliv metody pouvan ve vzkumu a vvoji v dan oblasti.

Vedouc prce: RNDr. Frantiek Krej

Kateina Talkov

Internet, uitel a k v souasn primrn kole

Uitel na 1. stupni zkladn koly jako jedni z prvnch pomhaj dtem poznat okoln svt, tedy i svt technick prce. Mus bt proto odborn i didakticky pipraveni vytvet km pravdiv pedstavy o technice a jejm psoben na ivot lovka a jeho ivotn prosted.

V teoretick sti sv diplomov prce se zabvm pnosem vpoetn techniky pro vuku, jak me pota pomoci uiteli pi jeho prci. Dle se snam zmapovat vyuit Internetu pro prci uitele a jeho konkrtn pouvn pmo ve vyuovac jednotce.

Praktick st je vnovna vzkumu, ve kterm zjiuji vztah uitel 1. stupn zkladnch kol k vpoetn technice a jejmu vyuvn v praxi. Dle zjiuji, zda uitel pouvaj pota k pprav na vuku, k prci s informacemi o cch, pmo ve vuce a vyuvaj-li Internet pro svou pedagogickou praxi.

Vedouc prce: Mgr. Eva Rouov

Martin Hrdina

Tvoiv schopnosti student uitelstv pro 1. stupe Z

Prce zkoum tvoiv schopnosti student uitelstv pro 1. stupe Z pedagogickch fakult. Vsledky jsou porovnny s daji zjitnmi pomoc vstupnho dotaznku pro technickou vchovu.

Prvn st prce se zabv teoretickmi tmaty souvisejcmi s tvoivm procesem a vchovou ke tvoivosti Ve druh sti je obsaen popis a vsledky vzkumu tvrch schopnost.

Vedouc prce: Mgr. Eva Rouov

Eva Sikorov

Vzkum innosti reedukanch praktickch innost pro dti s LMD (ADHD)

Diplomov prce se zabv problematikou reedukace obt dt se syndromem ADHD v mladm kolnm vku. Je zde prezentovn realizovan vzkum innosti vybranch loh z programu DysCom. Hlavnm clem vzkumu bylo zjitn efektivity reedukanch praktickch cvien pro dti s ADHD. Diplomov prce se skld ze dvou st. V prvn sti jsou zpracovny teoretick poznatky o problematice specifickch poruch uen a syndromu ADHD. Druh st se zabv popisem vzkumu a jeho vyhodnocenm.

Vedouc prce: Mgr. Eva Rouov

Monika Vaskov

Lidov emesla a tradin emesln technologie a jejich vznam v souasnm pojet technick vchovy na primrn kole

Prce se zabv histori emesel a jejich zcela konkrtnm vyuitm na 1. stupni Z. Je zaazeno nkolik oblast emesln vroby a zrove koment k praktickmu ovovn ve vuce, provedenho s nkolika skupinami dt mladho i starho kolnho vku. Cel prce je doplnna fotografiemi pozenmi v ternu a byl vytvoen i videozznam, kter podrobn zachycuje vybran sti diplomov prce na piloenm CD-ROMu.

Vedouc prce: Mgr. Eva Rouov

Stanislav Vvra

Historie Jadern elektrrny Temeln

Zkoumanm pedmtem tto prce je Jadern elektrrna Temeln a prce pojednv o realizaci vstavby Jadern elektrrny Temeln, jejho technickho popisu, vztahu tto elektrrny k ivotnmu prosted a obyvatelm. Vsledkem prce, metodou shromdn, utdn a ucelen rozttnch informac z mnoho zdroj, je pehledn celek nkolika kapitol, tkajc se problematiky Jadern elektrrny Temeln. Tma me bt vyuito nejen v technickch pedmtech kol, jako pehled nejdleitjch informac o jedn z nejvznamnjch staveb jihoeskho kraje. Prce m mt informativn charakter o tto elektrrn, doplnn o pohledy a nzory k rznm kapitolm.

Vedouc prce: Ing. Jan Hladk, CSc.

Jan Dobe

Technick vyuit bioenergetickch zdroj

Diplomov prce se zabv problematikou vyuvn bioenergetickch zdroj k zskvn energie.

V vodn sti je nastnn obecn pehled monost technickho vyuit biomasy. Dal st prce se ji sousted hlavn na zpsob zpracovn formou spalovn bioenergetickch zdroj. Jsou zde uvedeny praktick pklady provoz, ve kterch se energie z biomasy zskv.

Zvr je vnovn popisu clenho pstovn biomasy a ekonomickmu rozboru vyuvn bioenergetickch zdroj.

Vedouc prce: Ing. Jan Hladk, CSc.

Radka Nmekov

Regionln technick pamtky-multimediln uebn pomcka

Diplomov prce se skld celkem z pti kapitol.

Prvn tyi kapitoly zpracovvaj tato tmata: loha technickch prac na 1. stupni Z, historie eleznic, obsah multimediln uebn pomcky, orientan ovovn v ternu.

Ve tvrt kapitole shrnuji vsledky ovovacho testu multimediln uebn pomcky na primrn kole.

Diplomov prce obsahuje multimediln uebn pomcku - prezentaci "Historie eleznic" vytvoenou v programu Power Point 98.

Vedouc prce: Mgr. Eva Rouov

David Tich

Aktuln stav vuky technicky zamench pedmt na zkladnch kolch na Kutnohorsku

Tato diplomov prce zjiuje aktuln stav vuky technicky zamench pedmt na zkladnch kolch na Kutnohorsku. Prce vychz z dotaznku, kter byl pedloen jednotlivm kolm v okrese a vyhodnocuje vsledky eten s clem zjistit skuten stav technicky zamench pedmt na zkladnch kolch v danm okrese na druhm stupni.

V prvn kapitole je pedloen ucelen pehled souasnch vzdlvacch program Zkladn kola, Obansk kola a Nrodn kola v rmci technicky zamench pedmt pro druh stupe.

Druh kapitola je zamena na nov pipravovan Rmcov vzdlvac program, kter by ml urovat typ vuky technicky zamench pedmt v nsledujcch letech.

Tet kapitola nastiuje existenci a vyuit modernch technologi v technicky zamench pedmtech. Zabv se pedevm vyuitm pota ve vuce a didaktickm softwarem pro technicky zamen pedmty.

tvrt kapitola obsahuje dotaznk vyhodnocen podle hledisek, ktermi je sledovn aktuln stav technickch pedmt na zkladnch kolch na Kutnohorsku.

Vedouc prce: Ing. Jan Hladk, CSc.

Bc. Mojmr Frek

Tvoivost k na stedn kole a jej zvyovn

Diplomov prce je zamena na sledovn veobecn a technick tvoivosti k na stedn kole a jejm zvyovnm.

Prvn st prce je zamena na teoretick poznatky o tvoivosti, druh st se pot zabv popisem a vsledky vzkumu mry tvrch schopnost k v oblasti obecn a technick tvoivosti.

Vedouc prce: PaedDr. Bedich Vesel

Zdeka Davidov

Nosie dat (multimediln studijn materil)

Obsahem tto prce je seznmit studenty a ostatn zjemce s vvojem nosi dat. Prce pojednv o jejich vzniku, historii vvoje, novinkch a principech innosti, nap. u drnch ttk a psek, kazet, CD, minidisk, pevnch disk, DVD, Blu-ray a Flash pamt. Pehled dopluj kapitoly o zkladnch pojmech z digitalizace obrazu, zvuku a textu.

Soust prce jsou www strnky na CD.

Vedouc prce: PaedDr. Ji Tesa, Ph.D.

Jindich ika

Multimediln studijn materil
(Perifern zazen k PC)

V bakalsk prci se zabvm vrobou multimedilnch text, kter slou pro prezentaci informac pomoc jazyka HTML. Jako npl prce pro teoretick zpracovn byla pouita ltka perifern zazen tiskrny a scannery. Prezentace je urena zejmna studentm pedmtu Technick drba vpoetn techniky. Plohou prce je zpracovan ltka ze zadn jako HTML dokument a je umstn na CD-ROM nosii.

Vedouc prce: PaedDr. Ji Tesa, Ph.D.

tpn Letina

Detekce ionizujcho zen

V tto bakalsk prci se zabvm ionizujcm zenm jak ze strnky teoretick, tak ze strnky praktick. Jsou zde popsny zkladn teoretick znalosti z oboru dozimetrie ionizujcho zen. V prvn sti prce se zabvm ionizujcm zenm, jeho vznikem a druhy. V druh sti jsem vnoval prostor jeho detekci a druhm deteknch zazen (detektorm). V tet sti popisuji mic pstroj a jeho pouit. A na zvr jsem se vnoval samotnmu men ionizujcho zen v rznch prostorech na jadern elektrrn Temeln a jeho okol.

Vedouc prce: Mgr. Pavel K

Pavel lek

Zklady penosovch systm v telekomunikacch

Bakalsk prce dv pehled zejmna o zkladech datovch st a pedevm ukazuje principy a celkovou koncepci, kter je ilustrovan konkrtnmi potebami vyvolan souasnmi nroky dnen doby. I kdy lze oekvat, e u ady doporuen jet dojde ke zmnm, je vce ne pravdpodobn, e zkladn principy zstanou zachovny. Proto tato bakalsk prce nen pouze vysvtlenm platnch doporuen, ale i pokusem o objasnn a pochopen problematiky telekomunikanch st pro penos dat.

Clem je doshnout vt srozumitelnosti a proniknout do taj datovch telekomunikanch st, kter ns m dl vce obklopuj na potch, pennch stavech, pracovitch nebo nap. Internetu.

Vedouc prce: Mgr. Petr Barto

Dalibor vehla

Optimalizace funkce stuhov rdiov st, pracujc v psmu UKV

vodn st prce je koncipovna jako pehled zkladnch poznatk z oblasti en elektromagnetickch vln. Dle jsou v prci zbn popsny druhy a pouit rdiovch st u D a. s.

V nsledujcch kapitolch je popsn traov rdiov systm TRS (tato st by mohla poslouit jako informan zklad pro kadho, kdo s uvedenou technologi pichz do styku), problematika budovn stuhovch rdiovch st, men nkterch parametr radiostanic, problmy k nim me pi komunikaci v tchto stch dochzet a optimalizace provozu stuhovch rdiovch st. V tto posledn sti jsou popsna a vysvtlena rozhodnut, je byla uinna na zklad vsledk men a vedla ke zkvalitnn provozu v traovm seku esk Budjovice - Horn Dvoit.

Vedouc prce: PaedDr. Petr Admek, Ph.D.