Anotace diplomovch prac - 2004 - Katedra bohemistiky
Anotace diplomovch prac - 2004
Katedra bohemistiky
Lucie Hanigerov
koln a mimokoln pprava handicapovanch k 2. stupn Z na hodiny eskho jazyka
Diplomov prce je rozdlena do dvou zkladnch st. Teoretick st pedevm shrnuje zkladn informace a poznatky, tak jak jsou uvdny v odborn literatue. Vnuje se zejmna pesnmu vymezen nejvznamnjch pojm a souvislost z oblasti vuky dn se specifickmi poruchami uen a zrove je zamena na monosti ppravy handicapovanch dt na hodiny eskho jazyka. Specifick poruchy uen jsou zde charakterizovny nejen ve vztahu k jazyku eskmu, ale t k jazykm cizm a dle i k ostatnm vyuovacm pedmtm.
st praktick, kter je zrove titm diplomov prce, sleduje, do jak mry jsou pstupy, zmnn v sti teoretick, uplatovny v praxi. Porovnv vztahy k pprav na hodiny eskho jazyka ze strany uitel, rodi handicapovanch dt a k samotnch, vyvozuje piny a pedkld nkter monosti npravy.
Vedouc prce: PhDr. Ida Ledajaksov
Hana Tulov
Comics v dtskch asopisech
V tto diplomov prci jsme si za svj cl vytyili zmapovat souasnou asopiseckou tvorbu urenou dtem. Mezi tituly pstupnmi eskm dtem lokalizovat ty nejoblbenj, zjistit dvod jejich obliby a zastoupen ist comicsov literatury mezi dtskmi periodiky. Zajmal ns ppadn rozdl, zjitn v dostupnosti jednotlivch titul, a rozdl v preferencch dt na malm mst a ve velkomst. Pokusili jsme se vysledovat, jakou mrou se pi ten comics dnenmi dtmi uplatuje recepce textov sloky oproti recepci sloky vtvarn. Kvalitativnm przkum proveden na souboru sto dvancti respondent nm ml tak pinst odpov na otzku, jak druh comicsu je pro souasn dti atraktivn a pitaliv, a jak lohu comicsu vnmaj sami teni. To souvis s vahou o potenci comicsu jako nru nikoliv pouze relaxanho a zbavnho, ale t vzdlvacho a informativnho.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Jaroslav Toman, CSc.
Hana Prochzkov
Souasn pubescentn tenstv a literrn vchovy
Clem diplomov prce bylo vysledovat aktuln stav, tendence a problmy koln a zjmov etby pubescentnch dt na druhm stupni zkladn koly a zjistit innost a produktivitu vyuovacho procesu pi vchov kulturnho tene. Pedmtem naeho zjmu bylo, jak vztah maj pubescenti k etb, km jsou ovlivnni pi jejm vbru, jak nry preferuj a kde knihy zskvaj. Dle ns zajmaly tensk motivy dnench pubescent, jejich vztah k hodinm literrn vchovy a msto, kter etba zaujm mezi ostatnmi volnoasovmi aktivitami. V teoretick sti jsme se zamili na vvoj dtskho tenstv, na to, jakm zpsobem pubescent vnm ten text, jak je kvantita jeho etby, kter hlavn initele ovlivuj pubescentn tenstv a jak je vztah pubescenta k hodinm literrn vchovy. Praktick st obsahuje analzu informac z dotaznk zadanch na tyech kolch v okol eskch Budjovic.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Jaroslav Toman, CSc.
Hana Vesel
Jazyk a styl propaganch materil ve zdravotnictv
Prce se zabv jazykovou a stylovou analzou propaganch letk ve zdravotnictv. V prvn sti je podn obecn vklad o reklam, druh st je vnovna samotnmu rozboru a stylu jazyka propaganch materil ve zdravotnictv.
Teoretick poznatky jsou ve vtin ppad dokldny a doplovny konkrtnmi pklady, kter vychzej ze shromdnho materilu.
V zvru diplomov prce jsou shrnuty vechny poznatky, jich bylo dosaeno analzou nashromdnch materil.
Plohy obsahuj nkolik naskenovanch letk, jich bylo pouito k analze, a zpracovan dotaznk, zabvajc se vztahem recipient ke zdravotnick reklam.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Bohumila Junkov, CSc.
Jana vecov
Vyprav a vypravovn v romnech Umberta Eca
V rmci diplomov prce provedeme analzu vech Ecovch romn (Jmno re, Foucaultovo kyvadlo, Ostrov verejho dne, Baudolino), a to pedevm z hlediska jejich narativn struktury. V centru bude stt hlavn stylizace a funkce vyprvn a vyprave, ale neopomeneme ani dal narativn aspekty (prostor, as, postavy, kompozice, dj, tma). Optikou recepn estetiky - vnmajc text jako "hru" o tensk postoje - se pokusme zjistit, m je "zprostedkovanost" vyprvn tchto prz ozvltnna. Zrove si stanovme, do jak mry vykazuje metoda Ecova vyprvn zmn v ase.
Vedouc prce: prof. PhDr. Dalibor Tureek, CSc.
Klra ochmanov
Vyuit kreativnch metod ve vuce slohu
Diplomov prce se zabv problematikou tvoivosti ve vyuovn na druhm stupni zkladnch kol, konkrtn ve vuce slohu pedevm osmch a devtch ronk. st teoretick je vnovna obecn charakteristice kreativity a jejmu mstu ve vchov a vzdln.
Praktick st zkoum rove vuky slohu, uit kreativnch metod ve vuce, dle analyzuje slohov prce k a nabz nvrhy pro zkvalitnn vuky.
Vedouc prce: PhDr. Ida Ledajaksov
Libue Kovov
rove pravopisnch znalost k na 2. stupni zkladn koly
Diplomov prce se zabv rovn pravopisnch znalost k na druhm stupni zkladn koly. Prce je rozdlena do dvou hlavnch st. Prvn st je teoretick a zabv se eskm jazykem obecn jako pedmtem. Pedevm se vak specializuje na problematiku pravopisu v hodinch eskho jazyka. Hodnot rove pravopisu na druhm stupni, jeho cl a vznam pro kadho jedince. Druh st diplomov prce je praktick. Zamuje se na vyhodnocen vsledk dotaznk - uitel i k. Dotaznky zpracovvaj problematiku pravopisu a jeho vyuovn v hodinch eskho jazyka. Zabv se tak postoji k k pravopisu, jejich motivac. Na zklad praktickch ukzek pravopisnch cvien, diktt a slohovch prac souasn je uveden pehled nejastji se objevujcch chyb.
Vedouc prce: PhDr. Ida Ledajaksov
Dita lehoferov
Rady ve star esk literatue
Rady jsou oblbenm nrem stedovk a humanistick literatury. Prvn z nich (Nov rada) vznikla ji kolem roku 1378 nebo 1394, co dokld jejich dlouhou tradici.
V diplomov prci je pojednno o tomto nru a jeho vvoji v danm obdob pedevm z hlediska obsahovho. Stranou zjmu nezstaly ani zmny adresta v zvislosti na dob vzniku.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milo Zelenka, DrSc.
Blanka Kremlkov
Nepomucensk legenda B. Balbna, ve star tradici a nov dob
Balbnova legenda o J. Nepomuckm m v esk hagiografii zvltn postaven, nebo cta ke svtci vznikla vcemn umle, tm po tech stech letech od jeho umuen.
V diplomov prci je nejen zhodnocen a posouzen jejho vznamu pro en nepomucenskho kultu, jeho chpn se v prbhu stalet mnilo, ale i postienm jak star, tak soudob literatury s touto tematikou.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milo Zelenka, DrSc.
rka Pavelkov
Pojet baroka u literrnch historik ve 20. stolet
Diplomov prce mapuje historii bdn o baroku ve 20. stolet. vodn kapitoly se zamuj na zkladn otzky a ir vvojov souvislosti, je se tto kulturn epochy tkaj. Nsledujc sti prce se pak sna postihnout stav, v jakm se v jednotlivch obdobch 20. stolet bdn o baroku nachzela. Kad z tchto st je zrove doplnna krtkm exkurzem do djinnch udlost dan doby, piem jsou zmiovny a charakterizovny ty dleit historick meznky, je ovlivnily dal vvoj barokovho vzkumu. Historick daje jsou doplnny medailny badatel, kte se barokem zabvali, a tak jejich pracemi, studiemi i pspvky, je ovlivnily, na dlouhou i krat dobu, celkov obraz tto epochy v naem kulturnm povdom.
Vedouc prce: PhDr. Vra Pospilov
Jitka Neradov
Vyuvn frazm a aluz v souasnch psanch publicistickch textech
Diplomov prce je zamena na vyuvn frazm a aluz v souasnch psanch publicistickch textech. Pedmtem zkoumn se stal jazykov materil denku Lidov noviny v obdob od z 2002 do ledna 2004. V teoretick sti se vnujeme obecn charakteristice publicistickho stylu, chpn publicistiky z hlediska teorie lingvistick a urnalistick a vysvtlen pojmu publicistick nr. Nsleduje kapitola o frazeologii, o frazeologickch jednotkch, jejich tvoen a klasifikaci. Pozornost je vnovna tak kulturn frazeologii a dynamickm a aktualizanm procesm. st teoretickou uzavr kapitola o funkcch mezitextovho navazovn v novinch. e je zde o jednom z hlavnch typ mezitextovho navazovn - o aluzch a vztahu aluz a citt k zkladnm funkcm jazyka.
Nsleduje st praktick. V esk frazeologii nebyla dosud pi registrovn jejich jednotek vnovna vt pozornost zeteli smantickmu. Smantick dlic princip je velmi dleit, nebo otevr zcela nov pohled na soustavu frazeologickch jednotek a posouv i jejich hranice. Posledn kapitola je vnovna aluzm v Lidovch novinch.
Vyhodnocen jednotlivch poznatk je jak v dlch zvrech, tak i v celkovm zvru.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Bohumila Junkov, CSc.
Lenka Brnkov
K problematice pekldn umleck literatury
Diplomov prce se zabv problmy, kter pi pekldn umleck literatury vyplvaj z odlinosti dvou jazykovch systm, se zamenm na jazykovou rovinu nespisovnosti. Na zklad analzy anglickho literrnho textu a jeho eskho pekladu probhalo porovnn jednotlivch jazykovch prvk a jejich korespondence mezi obma jazyky v rovinch morfologick, syntaktick a lexikln.
Vedouc prce: PhDr. Milena Noskov
Ivana Beneov
Nedostatky mluvenho projevu k Z se zamenm na vady ei
Diplomov prce m za kol hodnotit odchylky ve tvoen souhlsek a nerespektovn pravidel spisovn vslovnosti v mluvench projevech k II. stupn zkladnch kol.
DP je rozdlena do dvou hlavnch st, prvn st je teoretick a shrnuje nejdleitj poznatky tkajc se fonetiky, logopedie a ortoepie. Druh st, praktick, je napsna na zklad vzkumu, kter byl provdn v 6. a 9. tdch zkladnch kol a jim odpovdajcch roncch gymnzia.
Vsledky vzkumu podvaj autentick obraz stavu mluvench projev k zkladnch kol, spolu s teoretickmi poznatky maj bt souhrnnm materilem, kterho mohou vyut nejen uitel, ale pedevm rodie.
Vedouc prce: PhDr. Milena Noskov
Veronika Konarov
Komparace Fuksovy prozaick tvorby 60. a 70 let
Clem diplomov prce je sledovat promny a konstanty poetiky Ladislava Fukse v przch ze edestch a sedmdestch let dvactho stolet. V vodnch kapitolch je na zklad komparativn a intertextov poetiky (pedevm koncepce Renate Lachmannov) a teori grotesknosti Michaila M. Bachtin a Wolfganga Kaysera naznaen literrn kontext, v nm je dlo Ladislava Fukse nazrno. Hlavn st prce se zamuje na analzu a interpretaci jednotlivch prvk narativn struktury ve Fuksovch prozaickch textech. Posledn kapitola je vnovna strunmu zamylen nad smchovou kulturou, groteskou a hrou v literatue dvactho stolet. Prce nepedkld jakkoli jasn, definitivn zvry, ale pouze hypotzy; nechv Fuksova dla otevena dalm otzkm, tenm a interpretacm. V zvru jsou naznaena nkter tmata, kter se v souvislosti s tvorbou Ladislava Fukse nabzej k dalmu zkoumn.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Michal Bauer, Ph.D.
Klra Dortov
Bsnick Profil Hany Gerzanicov
Prce je vytvena metodou slovnkovho hesla se vemi ivotnmi a tvrmi peripetiemi autorky Hany Gerzanicov. Tato st je v rovnovze s interpretanmi modely, mdnmi trendy a pedevm skalmi, je v sob nese tvorba v oblasti regionu. Pohled lovka, kter proil vtinu svho ivota v cizin poskytuje jin pohled na otzky regionalismu a provincionalismu v souasn dob. Soust prce je celkov bibliografie autorky doplnn o drobn przy a publicistiku.
Vedouc prce: PaedDr. Frantiek Skorunka
Hana Jarevsk
Djinnost v dle Jiho Kole
Diplomov prce je pokusem o interpretaci bsnickho a okrajov i vtvarnho dla Jiho Kole skrze problm djinnosti, tzn. reflektovan vpletenosti jedince do djin. Sna se postihnout obecnou podstatu djinnosti i jeden z jejch konkrtnch projev v podn Kolova fiktivn autentickho bsnickho svta. Zamuje se na slovesn dlo vznikl v rozmez let 1937-1957 a ponechv stranou dramatickou tvorbu a tvorbu pro dti. Otzka djinnosti ve vtvarnm umn Jiho Kole je zodpovzena pouze v nznacch a m bt spe dkazem jaksi Kolovy bsnick existence.
Vedouc prce: prof. PaedDr. Vladimr Papouek, CSc.
David Skalick
Monosti aplikace "smantickho gesta" v pojet J. Mukaovskho a M. Jankovie pi interpretaci literrnch text poezie a przy 20. stolet
Diplomov prce se zabv principy teorie smantickho gesta u jejho tvrce - Jana Mukaovskho, pokou se postihnout ir estetick souvislosti tto koncepce, pojmenovat jej promny v analzch Milana Jankovie a zejmna na pozad Teorie interpretace Paula Ricoeura zhodnotit monosti jejho vyuit pi interpretaci literrnch text. Obsahem druh sti prce jsou praktick interpretace literrnch text esk literatury 20. stolet, jejich clem je ovit teoretick zvry.
Vedouc prce: prof. PaedDr. Vladimr Papouek, CSc.
Daniela Bickov
nry v souasn urnalistice, jejich frekvence a jazykov charakteristika
Diplomov prce se zabv problematikou nr v souasn urnalistice. Vychz z rozboru t nejtenjch eskch denk, Mlad fronty Dnes, Blesku a Prva, a je doloena konkrtnmi ukzkami.
Prvn kapitola podv obecnou charakteristiku zkladnch stylistickch a urnalistickch termn a poukazuje na pojmovou nejednotnost, kter se projevuje mezi tmito dvma obory, lingvistikou a urnalistickou. Druh kapitola pin obecnou klasifikaci urnalistickch nr.
Ve tet kapitole jsou popsna dan titn periodika jejich rubriky z hlediska nrovho sloen a z hlediska frekvence nr. O tuto charakteristiku se opr hlavn st prce (tvrt a pt kapitola), kter podv analzu klasickch urnalistickch nr, pedevm zprvy a komente, s drazem na jejich promny, a analzu novch, modernch nr - fru, story a fraky.
V zvru diplomov prce jsou vyhodnoceny a shrnuty poznatky vyplvajc z analz.
Vedouc prce: doc. PhDr. Alena Jaklov, CSc.
Kateina atavov
Jazyk echoamerickho tdenku NAINEC z hlediska diachronnho
Tmatem diplomov prce je jazyk echoamerickho tdenku Nainec, kter zaal vychzet roku 1914 ve Spojench sttech americkch, ve stt Texas.
Teoretick st pojednv o emigraci z eskch zem do USA a strun popisuje vytven mstskch a vesnickch echoamerickch komunit na zem Spojench stt americkch. Dal kapitola se zabv echoamerickmi periodiky, jejich vznikem a histori. Hlavn pozornost je soustedna na tdenk Nainec. Nsledujc st je vnovna vymezen pojmu americk etina jako jedna z variant eskho jazyka.
Praktick st diplomov prce se zamuje na neverbln a verbln strnku tdenku Nainec. Tato analza se sna postihnout formln, pedevm grafickou podobu listu. Zejmna se vak sousteuje na charakter eskho jazyka tdenku, je posuzovna do jak mry byl esk jazyk ovlivnn jazykem anglick, a to ve tyech etapch ve vvoji listu.
Na zklad vsledk jazykov analzy jsou v zvru vyvozeny veobecn poznatky o vvoji americk etiny v tdenku Nainec.
Vedouc prce: doc. PhDr. Alena Jaklov, CSc.
Monika Pekov
Jazykov prostedky v romnu Sestra Jchyma Topola
Diplomov prce se skld celkem z devti kapitol. Prvn kapitola slou jako vod diplomov prce a podv informace o dalch kapitolch. Druh kapitola obsahuje teoretick informace o stylu umleck literatury. Zabvm se tam urenm hlavn funkce umleckho stylu, problematikou jazykov normy v umleckch textech, textovou vstavbou - kompozic, horizontlnm a vertiklnm lennm, obecnm vymezenm charakteristickch prvk jednotlivch jazykovch rovin a rozdlenm umleckch text na ti nry. V tet kapitole podvm strun prez ivotem a tvorbou autora, uvdm jeho stejn dla, vydan jak v samizdatu, tak po roce 1989 v esk republice, pipojuji zmnku o Topolov novinsk innosti. Kapitola tvrt vystihuje dj romnu Sestra. Ostatn kapitoly se zamuj na praktick rozbor dla. Kapitola pt obsahuje charakteristiku textov vstavby romnu, est kapitola vrazov prostedky roviny hlskoslovn, tvaroslovn a pravopisn, kapitola sedm pojednv o prostedcch syntaktickch a osm kapitola o sloen lexiklnm. Na zvr diplomov prce sv poznatky na nkolika strnkch shrnuji - kapitola devt.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Bohumila Junkov, CSc.
Kateina Zbytovsk
Aktualizace frazm v souasnch publicistickch textech
Diplomov prce se skld ze dvou st: prvn se zabv vymezenm nr publicistickho stylu a dlenm frazm z hlediska nzor rznch autor, druhou st tvo konkrtn frazeologick obraty erpan z Lidovch novin po dobu jednoho roku. Draz je kladen pedevm na jejich aktualizovan podoby, kter jsou komentovny.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Bohumila Junkov, CSc.
tpnka Zelenkov
Jazyk a styl pbalovch letk ve farmaceutickm a kosmetickm prmyslu
Prce se zabv jazykovou a stylovou analzou pbalovch letk ve farmaceutickm a kosmetickm prmyslu. Prvn st prce je vnovna letkm ve farmaceutickm prmyslu. Nejprve je pojednno obecn o odbornm stylu, pot je rozebrna jazykov a stylov strnka nashromdnch letk.
Druh st se obrac ke kosmetickm letkm. Nejprve se prce vnuje reklam, kter s kosmetickm prmyslem souvis, pot je pozornost obrcena na samotnou jazykovou a stylistickou analzu pbalovch letk v kosmetickm prmyslu (ampony, kondicionry, tuidla a laky na vlasy, sprchov gely, krmy, pny a balzmy po holen, deodoranty a antiperspiranty).
Ploha obsahuje naskenovan letky z farmaceutickho i kosmetickho prmyslu.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Bohumila Junkov, CSc.
Tereza Samkov
Msto, podoba a funkce tragdie v esk kultue 20. let 19. stolet
Obsahem diplomov prce je vytvoen pehledu a teoretick definice pojmu tragdie na podklad eskch i zahraninch pramen a poslze i historickho vvoje tohoto nru do prvn poloviny 19. stolet. S pomoc tchto pehled pak sestaven teoretick zkladny pro analzy vybranch tragdi danho obdob.
U truchloher vybranch k rozborm, Sobslav V. K. Klicpery, Angelina F. Turnskho a estmr J. K. Tyla, jsou sledovny urit odlinosti ve zpracovn, jako je vvoj dje a prostedky k tomu uit, charakterizovn dramatickch osob, ale i volba tmatu a vhodnho jazyka. Soust analz je porovnn tchto odlinost a monost jejich platnosti jako komunikan strategie smrem k soudobmu recipientovi.
Vedouc prce: prof. PhDr. Dalibor Tureek, CSc.
Lucie Sirotkov
Recepce prz Arnota Lustiga eskou a angloamerickou literrn kritikou
V tto prci jsme se zamili na interpretaci recepce prz Arnota Lustiga eskou (dobovou i souasnou) a americkou (pop. kanadskou) literrn kritikou, a to na zklad shromdnch recenz, kritik a lnk o Lustigovi z eskho a americkho tisku. Jako dal pramen nm poslouily webov strnky americkch asopis a nakladatelstv.
V nvaznosti na uveden zdroje ns rovn zajmala komparace stylu recepce esk (evropsk) a americk. Rovn jsem se pokusili o postien jev souvisejcch s ppadnou rozdlnost pi pekladu do anglitiny nebo obnovenm vydn totonch text u ns i ve Spojench sttech.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Michal Bauer, Ph.D.
Adla Mal
Struktura asovch vznam v Babice Boeny Nmcov
Tato diplomov prce se zabv strukturou asovch vznam v dle Boeny Nmcov Babika. Prce je zaloena pedevm na analze lexiklnch prostedk, ktermi jsou v Babice oznaovny asov seky. Na uit lexikln prostedky je nahleno z hlediska smantickho, z hlediska formy vyjden a syntaktick funkce. Jednotliv kapitoly zpracovvaj asov seky v rmci asovho seku kalendnho roku, vyjma poslednch dvou kapitol, kter jsou vnovny dalm monostem vyjden asovch vznam. Za hlavn otzku, na kterou tato analza hledala odpov, povaujeme problematiku stylov zabarvenosti jazykovch prostedk uitch v tomto dle, a tud problematiku rozdlnosti jazykovch prostedk pouvanch Boenou Nmcovou ve srovnn s prostedky souasnho jazyka eskho.
Vedouc prce: PaedDr. Jarmila Alexov, CSc.
Jana Slukov
Struktura modlnch vznam v Babice Boeny Nmcov
Tmatem diplomov prce je struktura modlnch vznam v Babice Boeny Nmcov. Prvn st prce se sousteuje na ivot tto autorky a jej vrcholn dlo Babika. Druh st prce uvd dosavadn nzory eskch a slovenskch lingvist na modalitu vpovdi. Dal st se zabv voluntativn modalitou, jejmi kategoriemi a dlmi modlnmi vznamy. Podstatnou st diplomov prce je lingvistick analza zvolenho textu, kter usiluje o zachycen formlnch prostedk, jich autorka k vyjden voluntativnmodlnch vznam pouv, a to jak z hlediska jejich frekvence, tak z hlediska jejich variantnosti. Zkoumny jsou jak prostedky lexikln, tak syntaktick a slovotvorn. Na zklad dlch analz je nsledn porovnn zjitn stav se stavem v souasn etin.
Vedouc prce: PaedDr. Jarmila Alexov, CSc.
Silvie Prachov
esk expresionistick prza 20. let v kontextu evropsk literatury
Tmatem diplomov prce je esk expresionismus v kontextu expresionismu svtovho. vodn kapitola se strohm nzvem Expresionismus referuje o tomto masovm hnut. Pin rzn pohledy, jak se expresionismus projevoval u ns i ve svt. Akcentuje se zde souvislost s vtvarnm umnm. Situaci u ns jsou vnovny nsledujc kapitoly. Nechyb zde oddl zpracovvajc dramatickou tvorbu. Posledn st diplomov prce se zamuje na expresionismus svtov, pedevm nmeck. Metodologicky prce vyuv komparace, analzy a interpretace. Veker veobecn poznatky o expresionismu jsou vyvozeny v zvru.
Vedouc prce: prof. PaedDr. Vladimr Papouek, CSc.
Jakub Martinek
Problm autenticity v modern prze 20. stolet
Pedkldan diplomov prce vychz z analz prz, kter jsou budovny na principu zznamu skutenosti. Pokou se postihnout do jak mry a jakm zpsobem se tyto autentick zznamy promuj ve stylizovan dlo. Piem se v tto diplomov prci vnujeme pevn denkovm textm Jana Hane, Jiho Kole a Jana Zbrany.
V prvn sti tto prce je nastnn filozofick kontext, ze kterho vychzme pi uchopovn dl. Ve druh sti se pak soustedme na jednotliv denkov texty jednotlivch autor a v sti posledn se pokoume podat alespo sten pohled na mon teoretick pstupy k autentickm textm.
Vedouc prce: prof. PaedDr. Vladimr Papouek, CSc.
Jan Hohenberger
Milan Npravnk
Diplomov prce se zabv tvorbou a nzory Milana Npravnka, jedn z osobnost mlad generace povlench surrealist. V prvn sti se pokusme charakterizovat jeho pojet surrealismu jako zpsobu tvr aktivity revoltujc proti paradigmatm racionalistick, pragmatick a utilitaristick civilizace a zrove odmt estetinost a artistnost adc tuto aktivitu do oblasti umn. Vedle tvorby literrn si povimneme autorovy aktivity vtvarn se zamenm na jeho fotografick inverze, kter jsou obrazovou realizac jeho pozdn tvr koncepce.
V podrobnj analze jeho text se pokusme pojmenovat hlavn konstituujc rysy jeho dla, kter budeme demonstrovat zejmna na ukzkch z Knihy Motk, avak neopomeneme zahrnout do analzy i ostatn tituly. Zrove se pokusme poukzat na urit vvojov tendence v rmci Npravnkovy tvorby a tak i na promny jeho poetiky.
Vedouc prce: prof. PhDr. Ale Haman, DrSc.
Valerie Pytelov
Komparace koncept svta v dle Friedricha Nietzscheho a Ladislava Klmy
Smyslem diplomov prce Komparace koncept svta v dle F. Nietzscheho a L. Klmy je na zklad prostedk pedevm hermeneutickch, ale i s vyuitm teori S. Greenblatta, analyzovat fiktivn svt v dle Friedricha Wilhelma Nietzscheho a Ladislava Klmy.
Nejedn se o globln postien dla F. Nietzscheho a L. Klmy, ale o prci s vybranmi texty. Interpretace je zamena na dl motivy a tmata, kter oba autory spojuj. Zamuje se na text jako msto s tajemstvm, dle pak na problematiku asu, typologie postav a jejich vztahu ke svtu, zobrazovn reality a fikce. V neposledn ad je pozornost vnovna i tmatu umn a hry, kter pedstavuje vznamn aspekt literrnho dla.
Vsledky tto analzy pak budou pouity k nsledn komparaci, kter by mla ukzat shody a diference mezi obma koncepty vstavby text obou autor.
Prce nen zamena filozoficky, pestoe filozofick rozmr nelze zcela opominout u dky tomu, e oba autoi byli filozofujcmi bsnky. Soust prce je vyhledn odborn literatury a pramen, kter se v k vybranmu tmatu.
Vedouc prce: prof. PaedDr. Vladimr Papouek, CSc.
Kristna Nprstkov
K souasnmu stavu tradinho dialektu a bn mluvenho jazyka na Stranicku
Clem prce je postihnout nejstar zjistiteln stav tradinho dialektu a bn mluvenho jazyka na Stranicku, resp. v mstnch stech (pvodn samostatnch osadch) Sklenka, Kaovice, Svojovice a v obci Vestary.
Obce le cca 15 km jihovchodn od Prahy. Tato pvodn zemdlsk oblast se dokonenm drhy r. 1871 zaala mnit. Generace respondent (nar. 1918-1937) se vak jet uplatovala pedevm v zemdlstv.
Vzkum probhal metodou zen konverzace (podle Dotaznku pro vzkum eskch ne. Praha 1964-5), zrove byly poizovny zvukov zznamy souvislch promluv. Na zklad takto sebranho materilu byl sestaven ideografick hesl. V kapitole o hlskoslov a tvaroslov, kter je doplnna zachycenmi pklady, je doloeno, e mstn mluva vechny zkladn rysy stedoesk a navc sem zasahuj nkter nen jevy z jihozpadoesk a severovchodoesk nen oblasti. Na zklad srovnn sebranho materilu s dostupnou odbornou literaturou byl sestaven diferenn slovnek, pehled slov polysmickch, homonym, slov pejatch a jmen mstnch a pomstnch. Prce je doplnna ukzkami z dopis z pelomu 20./30. let 20. stolet a ukzkami ze zpisk Josefa Lehovce (nar. 1849), kter popisuj ivot mstnch obyvatel v 2. polovin 19. stolet.
Vedouc prce: PhDr. Zbynk Holub, Ph.D.
Pavlna Kubtov
K problematice pekldn umleck literatury
Diplomov prce se zabv problematikou pekldn souasn umleck literatury. Zkladem je porovnn korespondence mezi vchozm a clovm textem vybranch dl francouzsk autorky Franoise Saganov. Jej ivot a dlo je pedstaveno na zatku prce. Prvn st diplomov prce obsahuje definici pekladu a teoretick popis zkladnch pekladatelskch pstup. vod druh sti je vnovn srovnn etiny a francouztiny - dvou jazyk pedstavujcch dv rozdln jazykov vtve. Dal kapitoly se zabvaj projevy tkajcmi se jazykov roviny morfologick, syntaktick a lexikln. Prce je zakonena celkovm hodnocenm eskho pekladu.
Vedouc prce: PhDr. Milena Noskov
Markta Kuthanov
nrov promny psychologick przy s dv hrdinkou v kontextu esk polistopadov literatury pro mlde
Diplomov prce se sna postihnout nrov promny psychologick przy s dv hrdinkou. Klade si za cl postihnout umlecky nadstandardn i triviln tendence a dla a posoudit je v kontextu spoleenskm, kulturnm a literrnm. Zamuje se na klov autory a reprezentativn dla, pi jejich reflexi uplatuje systmov, analyticko-syntetick, komparativn a interpretan pstup. Vlastn soudy konfrontuje s dobovmi recenzemi. Obsahuje st teoretickou, ve kter je prza s dv hrdinkou zaazena do kontextu literatury pro dti a mlde a jsou stanovena kritria jej umleck hodnoty. Nsleduje reflexe vybranch dl, rozdlench dle umleckch mtek do t skupin. Zakonuje st, kter poznatky shrnuje a postihuje promny przy s dv hrdinkou v devadestch letech 20. stolet.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Jaroslav Toman, CSc.
Petra Oudesov
K problematice pekldn umleck literatury
Diplomov prce vychz z nastudovan odborn literatury, vztahujc se k danmu tmatu. Vchodiskem prce je porovnn vchozho a clovho textu, tedy francouzskho originlu a eskho pekladu. Zkladnm kamenem analzy je zkoumn jazykov roviny lexikln, morfologick a syntaktick. Lingvistick problematika spov v tom, co maj jazyk originlu a jazyk pekladu spolenho a co odlinho.
Vedouc prce: PhDr. Milena Noskov
Pavla Kyperkov
Obraznost terminologie
Pro termny je pznan jednoznanost pojmenovn a absence expresivity. Pesto se ale setkvme s typy termn, pro n je obraznost a expresivita dleitm znakem. Jde o termny popisnho charakteru, kter se uvaj v nkterch prodovdnch oborech. Pedevm pojmenovn zvat a rostlin je zaloeno na obraznosti, protoe clem je pipomenout jejich vlastnost. Zvolme si skupinu pojmenovvanch objekt, shromdme ucelenou skupinu a zhodnotme motivaci, kter vede k vytvoen termnu. Soust prce bude pojednn o obraznosti v rznch funknch stylech.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Bohumila Junkov, CSc.
Helena Menokov
Charakteristika souasn mluven komunikace v souvislosti s pouvnm cizch slov
Tmatem tto diplomov prce je mluven projev v souvislosti s pouvnm pejatch slov. Pro tento el byly analyzovny dva diskusn televizn poady, poad Sedmika a poad pona. Oba poady se zabvaly souasnmi politickmi tmaty. Analyzovny byly projevy host tchto poad.
Vlastn analze shromdnho materilu pedchz teoretick pojednn o pejmn slov, mluvenm a politickm projevu.
V sti praktick, vnovan analze obou poad, je pozornost zamena na pouvn pejatch apelativ z hlediska pizpsoben slovn zsob etiny, z hlediska zaazen do slovn zsoby a z hlediska sprvnosti uit.
Clem prce bylo na zklad zskanch materil charakterizovat vvojov tendence souasn mluven komunikace.
Vedouc prce: PhDr. Milena Noskov
Marcela Pavlnov
Smantika eskch pslov
Tato diplomov prce se vnuje dvma tvarm esk lidov slovesnosti, smantickmu rozboru pslov a pvodu pranostik. Clem tedy bylo shromdit kolem pti set pslov, kter jsou ovem aktuln v souasn komunikaci, v mluven i psan podob. Dle bylo mm kolem tento shromdn materil tematicky utdit. V souasn komunikaci se ji pslov lidovho pvodu pli nepouvaj, proto jsem svou pozornost zamila jet na jejich modifikaci a transformaci, kter se v mluven komunikaci vyskytuje ve vt me.
Jazykov materil byl zskvn z dostupnch publikac, jen se tmto tmatem zabvaj a ze souasn publicistick literatury, stejn jako od respondent rznho vku.
Ze souboru lidov tvorby zasluhuj zmnku tak pranostiky. V tto sti byla vnovna pozornost jejich pvodu a s nimi souvisejcho kalende i vbru nejznmjch a nejpouvanjch pranostik.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Bohumila Junkov, CSc.