Anotace diplomovch prac - 2004 - Katedra biologie
Anotace diplomovch prac - 2004
Katedra biologie
Lucie Nmethov
Latentn znalosti z biologie lovka u k Z a niho stupn gymnzia
Clem tohoto przkumu bylo zjistit, zda se projev rozdly ve znalostech z uiva biologie lovka u k navtvujcch 9. ronk Z a u k navtvujcch kvartu niho stupn gymnzi. V rmci zkoumn znalost u k Z se ukzalo, e se nkte ci u podle uebnice Lince R. a kol. (standardn osnovy) a nkte podle uebnice Kvasnikov D. (ekologicky zamen osnovy).
Soust prce bylo sestaven a oven didaktickho testu zjiujcho znalosti biologie lovka, jeho zadn ve vybranch kolch a zhodnocen vsledk.
Test byl pedloen 192 km 9. ronk a 169 km navtvujcch kvartu niho stupn gymnzi. Test byl zadvn rok pot, co si ci vdomosti osvojili. Testem tak mohlo bt zjitno, zda m asov odstup jednoho roku njak vliv na uchovan vdomosti a zda si je ci dok vybavit i po urit dob od probrn.
Posouzen vsledk jednotlivch ronk bylo podrobn vyhodnoceno a pro pehlednost zpracovno do tabulek.
Vedouc prce: PaedDr. Radka Zvodsk, Ph.D.
Martina Novkov
Agrotechnika vybranch cibulovch zelenin
Diplomov prce charakterizuje cibulovou zeleninu nejprve veobecn. Dle se zamuje na jednotliv druhy cibulov zeleniny - cibuli, esnek, pr a paitku. Kad z tchto druh cibulov zeleniny je opaten informacemi o pvodu, zpsobu pstovn, sklizni, jednotlivch odrdch, jejich chorobch a kdcch. Tuto st prce (kompilaci z dostupn odborn literatury) me uitel vyut pi vkladu jako zdroj informac o cibulov zelenin.
Druh st prce podv doporuen, jakm zpsobem je vhodn zaadit pstovn cibulov zeleniny do osnov prvnho stupn. Je rovn navreno nkolik praktickch cvien sloucch k upevovn poznatk o cibulovch zeleninch (poznvn osiva a sadby, men semen cibule, srovnn podzimn a jarn vsadby esneku).
Vedouc prce: doc. Ing. Ji Slipka, CSc.
Helena Kratinov
Vliv hnojen na vnosy plodov zeleniny
V tto diplomov prci jsou shrnuty podmnky pro pstovn plodov zeleniny. Zamila jsem se zvlt na papriku, raje a okurku. Prce je lenna do jednotlivch kapitol a podkapitol, tkajcch se charakteristiky plodov zeleniny jako takov, dle pak zvltnost a nrok plodovch zelenin pi pstovn, viv a hnojen.
Tuto prci je mono pout jako teoretick materil pro hodiny pstitelskch prac.
Vedouc prce: doc. Ing. Ji Slipka, CSc.
Tereza Luhanov
Prodovdn a vlastivdn vychzky v okol Suice
Tato diplomov prce se zabv problematikou prodovdnch a vlastivdnch exkurz do nejbliho okol msta Suice. Jsou zde navreny 3 prodovdn a 1 vlastivdn vychzka, uren pro ky 4. a 5. ronk zkladnch kol v Suici, kter maj za kol provit, poppad prohloubit znalosti a vdomosti k. Ke kad vychzce pslu jeden pracovn list s koly, kter ci pln v jejm prbhu v ternu, piem je mon tyto listy upravit pro kterkoliv jin region.
Vedouc prce: Mgr. Jan Petr, Ph.D.
Olga Wackov
Nvrhy vukovch materil (pracovnch list) vyuitelnch v podmnkch Zoologick zahrady Jihlava
Jednou z dleitch funkc zoologickch zahrad je i vzdlvn nvtvnk. Proto bylo hlavnm kolem diplomov prce vytvoit soubor nvrh nestandardizovanch pracovnch list, kter by pisply k aktivnmu zskvn poznatk a informac.
Pracovn listy byly vypracovny pro Zoologickou zahradu Jihlava a jsou ureny pedevm studentm stednch kol. Do diplomov prce je zaazen pehled historickho vvoje a souasnho stavu Zoologick zahrady Jihlava. Vbr druhovho spektra zvat pro pracovn listy byl proveden na zklad vsledk dotaznkov ankety. Bylo navreno 17 monotmatickch pracovnch list zamench na jeden druh a 3 polytmatick pracovn listy ve 4 variantch pro prci ve skupinch. Oba typy pracovnch list jsou doplnny metodickmi poznmkami a autorskm eenm. Nvrhy pracovnch list byly odzkoueny se studenty jihlavskch stednch kol ve spoluprci s oddlenm vzdlvn a propagace Zoologick zahrady Jihlava.
Vedouc prce: Mgr. Vlasta Matnov, Ph.D.
Lenka Peliknov
Vliv obsahu Ca v pd na vnos a na vskyt strupovitosti
Hlavnm clem prce bylo zjistit, zda vpnk obsaen v pd a pH pdy ovlivuj vnos a vskyt obecn strupovitosti. Strupovitost hlz vrazn sniuje vtnost. Obecn je v literatue uvdno, e vpnk podporuje vskyt bakterie, kter zpsobuje strupovitost.
Experiment byl zaloen na dvou pokusnch plochch. Jedna parcela slouila jako kontroln a druh byla experimentln. Experimentln parcela byla upravena udrovacm a melioranm vpnnm, jejich nsledkem byl vy obsah vpnku v pd a zsadit pdn reakce. Na ob parcely byly vyszeny ti rzn odrdy brambor a pokus byl opakovn ve dvou po sob nsledujcch letech. sten hodnocen pokusu bylo provedeno pi sklizni a pot nsledovalo podrobn statistick zpracovn. Na zklad dosaench vsledk se prokzalo, e pm vpnn a vy pH pdy podporuje vskyt obecn strupovitosti. Vnos byl na obou pokusnch parcelch piblin stejn.
Vedouc prce: doc. Ing. Ji Slipka, CSc.
Ale Winkler
Vskyt a rozen obojivelnk v povod horn Male
Tma diplomov prce je soust vzkumu "Biodiverzita a spoleenstva vod" (MSM: J06/98: 124100001).
Clem tto prce byla inventarizace vyskytujcch se druh obojivelnk v oblasti povod horn Male. Ternn vzkum probhal v seznch 2002 a 2003 pedevm na lokalitch v katastrech Tich, Malonty, Bukovsko, Hodonice a Liov. Na sledovanm zem bylo nalezeno 11 druh obojivelnk a 1 synklepton. Z ocasatch byli zjitni olek obecn (Triturus vulgaris), olek velk (Triturus cristatus), olek horsk (Triturus alpestris), ze zstupc ab kuka obecn (Bombina bombina), kuka lutobich (Bombina variegata), blatnice skvrnit (Pelobates fuscus), ropucha obecn (Bufo bufo), rosnika zelen (Hyla arborea), skokan hnd (Rana temporaria), skokan thl (Rana dalmatina), skokan ostronos (Rana arvalis) a synklepton (Rana synklepton esculenta).
Determinace druh byla provedena na zklad morfologickch znak, biometrickch index a hlasovch projev. Ternn vzkum byl zamen pedevm na vyhledvn rozmnoi, kter byla zjitna u vech nalezench druh. Pot pokraoval sledovnm ptomnosti larvlnch stdi a procesu metamorfzy. Na zklad tchto pozorovn byly vytipovny cenn lokality. Vsledky ternnho sledovn byly shrnuty do map rozen.
Vedouc prce: Mgr. Vlasta Matnov, Ph.D.
Petra Novkov
Vskyt a charakteristika biotop mihule poton (Lampetra planeri) v Novohradskch horch
Tato diplomov prce je soust vzkumnho zmru "Biodiverzita a spoleenstva vod" (MSM: J06/98: 124100001).
V ltech 2002 a 2003 byl vzkum zamen na dokonen ichtyologickho przkumu v povod horn Male a zjitn novch lokalit vskytu mihule poton (Lampetra planeri). Dle pokraovalo sledovn populac mihule na vybranch lokalitch v povod Stropnice a jejich biotopov preference. Byla popsna frekvence, rozmstn a vlastnosti vhodnch stanovi v toku. Dnov sedimenty mikrohabitat s vskytem larev i s jejich absenc byly analyzovny, byl stanoven obsah organickch ltek a zrnitost. Jednotliv populace larev byly charakterizovny zkladnmi parametry, abundanc, biomasou a dlkofrekvenn distribuc, z n bylo odvozeno vkov sloen. Zskan data byla sumarizovna s daty od roku 1999.
Vedouc prce: Mgr. Vlasta Matnov, Ph.D.
Markta Novkov
Komplexn prodovdn exkurze v Nrodnm parku umava
Diplomov prce zpracovv nvrhy komplexnch prodovdnch exkurz do ty oblast NP a CHKO umava, kter pedstavuj jej nejtypitj ekosystmy. Obsahem prce je obecn zempisn charakteristika oblast umavy, dle zkonitosti a pednosti exkurze jako formy vuky pouvan pi exkurzch. Soust plohy diplomov prce jsou nvrhy pracovnch list s jednotlivmi koly pro ky, mapky stezek, doplkov texty a fotografick materil pibliujc prodn jedinenosti oblasti a multimediln CD-ROM, kter by ml poslouit jako pomocnk pi vbru a plnovn exkurz do NP a CHKO umava.
Vedouc prce: PaedDr. Radka Zvodsk, Ph.D.
Vtzslav Toman
koln prodovdn exkurze
Diplomov prce zahrnuje tyi prodovdn exkurze uren pro ky 6., 7. a 9. td zkladnch kol. Exkurze se nazvaj - Rostliny v okol Chnovsk jeskyn, ivoichov v okol Chnovsk jeskyn, Geologick zajmavosti v okol Chnova a Komplexn prodovdn exkurze v okol Chnovsk jeskyn. V teoretick sti je zpracovna metodika jednotlivch exkurz. Plohy obsahuj mapy tras exkurz, fotodokumentaci a pracovn listy k jednotlivm exkurzm.
Vedouc prce: PaedDr. Radka Zvodsk, Ph.D.
Pavla Pahoreck
Benthos hornho toku Stropnice a Veverskho potoka
Prce se zabv druhovm sloenm taxocenz benthosu ve Stropnici, kter tvo pirozenou hydrologickou osu vchodn sti Novohradskch hor a v jejm pravostrannm ptoku - Veverskm potoce. Zohlednn byl seznn aspekt vskytu jednotlivch druh, jejich vskyt v podlnm gradientu obou tok a antropick ovlivnn spoleenstev benthosu. Celkem byla sledovna ti obdob: ervenec 2001, bezen 2002 a ervenec 2002. Pro zjiovn kvality vody ve Stropnici a Veverskm potoce byla pouita metoda saprobnho indexu a indexu diverzity. Za elem statistickho vyhodnocen dat byla pouita metoda Twinspanu.
Lze konstatovat, e Stropnice a Veversk potok ve sledovanch secch svm sloenm taxocenz odpovdaj charakteru podhorskho toku mlo ovlivnnho lidskou innost. Lokln bodov zdroje organickho zneistn byly zjitny v oblasti obce Horn Stropnice, emu odpovd i hodnota indexu saprobity.
Vedouc prce: prof. RNDr. Miroslav Papek, CSc.
Jitka Ambroov
Nvrh kolnho projektu Les oima dt na Z v Dymokurech
Tato diplomov prce je zamena na projektov vyuovn na druhm stupni zkladn koly. Nabz nvod, jak tvoit a v praxi uplatnit koln projekty, a sna se tak pispt k astjmu pouvn projektov metody ve koln vuce.
Hlavn st diplomov prce tvo navren projekt Les oima dt. Je souborem deseti dlch projekt, kter km pomohou seznmit se s lesnm ekosystmem. Projekty obsahuj rozmanit a zajmav innosti a koly podporujc aktivn zapojen k.
V prvn sti diplomov prce jsou zpracovny informace o vzniku a vvoji projektovho vyuovn, hlavnch zsadch a mylenkch projektov metody a o zpsobech dlen projekt. Jedna z kapitol literrnho pehledu je vnovna tmatu lesa ve kolnch osnovch a v uebnicch pro est a devt ronk zkladn koly.
Soust prce jsou tak zvry z praktick realizace devti navrench projekt na Masarykov zkladn kole v Dymokurech. Fotografick dokumentace jejich prbhu je spolen s pracemi dt zaazena do plohy v zvru diplomov prce.
Vedouc prce: PaedDr. Radka Zvodsk, Ph.D.
Elika Trubaov
Nvrhy vukovch materil (pracovnch list) vyuitelnch v podmnkch Zoologick zahrady Ohrada u Hlubok nad Vltavou
Clem diplomov prce bylo vytvoen souboru nvrh pracovnch list vyuitelnch pi koln exkurzi do zoologick zahrady, ppadn ve voln prod. Nvrhy jsou ureny pro zoologickou zahradu Ohrada u Hlubok nad Vltavou, kter je specializovna na chov zvat zejmna esk fauny, proto se jednotliv koly tkaj pevn naich ptk a savc.
Informace o taxonech zvat zaazench do nvrh jsou ureny pedevm pro uitele, kte zvauj vyuit tchto nvrh ve vuce. Soubory nvrh pracovnch list jsou dvojho typu - prvn obsahuje celkem 13 pracovnch list s koly a otzkami, druh 14 list informativnho charakteru. Oba soubory jsou ureny studentm vyho gymnzia a mly by podpoit jejich aktivitu a samostatnou prci.
Vedouc prce: Mgr. Vlasta Matnov, Ph.D.
Zuzana Himlov
Pprava a prbh vlastivdn exkurze do Chnovskho krasu
Prvn st diplomov prce seznamuje se zkladnmi geologickmi, mineralogickmi, botanickmi a zoologickmi daji o Chnovskm krasu. Pojednv o geologickm vvoji oblasti, pibliuje historii tby nerost, zpstupovn a souasnch vzkumech Chnovsk jeskyn. V botanick sti pibliuje vskyt vzcnjch rostlin v okol jeskyn, zoologick st je zamena hlavn na ivoichy vyskytujc se v jeskyni - netopry.
V zvru prce je vypracovna pprava na vlastivdnou exkurzi a jej proveden, kter poskytuje pedagogickm pracovnkm a vedoucm prodovdnch krouk nvody a nmty na seznmen k s prodovdnmi, zempisnmi a ekologickmi zajmavostmi oblasti a na celodenn vyuit nvtvy tto lokality.
Na konci diplomov prce najdeme plohy, obsahujc mapky, plnky, schmata a fotografie, kter umouj lep seznmen s touto oblast a usnaduj ppravu ppadnho vletu nebo exkurze.
Vedouc prce: PaedDr. Vclav Pavlek
Jitka Markytnov
Prodovdn a vlastivdn vychzky v okol Kolna
Tato diplomov prce obsahuje strunou charakteristiku Kolnska, zkladn pravidla vychzek, ale hlavn 2 nvrhy prodovdnch vychzek a 1 nvrh vychzky vlastivdn - vechny v nejblim okol Kolna nebo Koln samotnm. Jsou ureny pro ky 3., 4. a 5. ronku. Jejich clem je zprostedkovat km zbavnou formou nov dovednosti a vdomosti, pipomenout ty star a vyvolat u dt zjem o produ a ekologick chovn. Ke 2 vychzkm nle pracovn listy a ke kad diskuse o poznatcch z prbhu jejho proveden s ky.
Vedouc prce: Mgr. Jan Petr, Ph.D.
Markta Pokorn
Nvrh naun stezky jihlavskho rudnho revru
Prvn st diplomov prce jsem doplnila charakteristikou vymezen oblasti Jihlavska s nstinem geologickho vvoje a prodnch pomr.
Npln druh sti diplomov prce je nvrh naun stezky jihlavskho rudnho revru. Zamuji se zde na technick vybaven a obsah jednotlivch zastaven na trase. Pozornost je vnovna pedevm historicky-geologickm zajmavostem. Naun stezka m okrun charakter a je mon vychzku peruit v jakkoliv obci a vrtit se zpt do vchozho bodu. Trasa je situovna tak, aby mohla bt vyuita jako celodenn vychzka pro ky zkladnch i stednch kol, ale i pro turisty a irokou veejnost.
V zvru prce jsou grafick plohy, tkajc se obou st prce. Soust prce je tak fotografick dokumentace, kter vystihuje vznan body na trase naun stezky.
Vedouc prce: PaedDr. Vclav Pavlek
Martina tpnov
koln prodovdn exkurze na Bruntlsku
Diplomov prce na tma koln prodovdn exkurze na Bruntlsku se zabv vznamem exkurz ve vuce prodopisu na zkladnch kolch a postupem pi jejich sestavovn.
Prce obsahuje nvrhy ty prodovdnch exkurz, z nich ti jsou situovny do lokality Velk kotlina v Jesenkch a jedna do lokalit Uhlsk vrch a Venuina sopka nedaleko Bruntlu. Jedn se o botanicko-zoologickou exkurzi, urenou km estch a sedmch ronk, ekologickou pro ky osmch ronk a 2 geologick exkurze uren km devtch ronk.
Soust diplomov prce jsou jednak vkladov texty pro uitele, jednak pracovn listy pro ky a tak fotodokumentace.
Vedouc prce: PaedDr. Radka Zvodsk, Ph.D.
Zuzana Skivnkov
Lakov otisky a jejich didaktick vyuit v geologickch vdch
Geologick jevy a procesy probhajc v prod jsou znan promnliv v ase i prostoru. lovk se je sna zachytit co nejpesnji. Pouv k tomu rzn formy geologick dokumentace. Jednou z nich jsou prv lakov otisky.
Ped fotografiemi a nkresy maj lakov otisky pednost v tom, e mohou okamit charakterizovat profil, strukturu a texturu.
Samotn jejich vyuit je rozmanit. Lze je pout jako originln obrazy, nstnky, nebo pro vzdobu interir, didaktickou pomcku pro vuku geologie na zkladnch a stednch kolch.
Moje prce se zabv jejich sestrojenm a didaktickm vyuitm. Prce na lakovm otisku nen sloit, vyaduje pouze cvik a trplivost. V zvru pojednvm tak o chybch, kterch se lze dopustit bhem prce na lakovm otisku.
Krom znalosti vrobnho postupu je teba znt tak geologii zjmov oblasti. Co je v mm ppad st jin Moravy - Jihomoravsk kraj.
Vedouc prce: PaedDr. Vclav Pavlek
Iva Mareov
Vvoj vybranch tlesnch rozmr u dt od narozen do 3 let.
(Antropologick sonda k VI. celosttnmu antropologickmu vzkumu 2001 - dlkov rozmry)
V prbhu t let jsem se podlela na zjiovn souasnho stavu vybranch tlesnch rozmr u dt od narozen do 3 let. Sbr dat probhl v rmci VI. celosttnho antropologickho vzkumu, kter byl podpoen grantem IGA MZd R NJ 6792-3.
V tto prci byly zpracovny nsledujc tlesn rozmry: tlesn dlka, tlesn vka, temeno-kostrn dlka, vka vsed, dlka doln konetiny, dlka horn konetiny a rozpt pa.
Vzkum zahrnuje dti z cel esk republiky, celkem 1956 proband, z toho 971 chlapc a 958 dvek.
Namen daje jsou statisticky zpracovny a v diplomov prci jsou pedkldny ve form tabulek a graf s prvodnm textem.
Vedouc prce: RNDr. Jarmila Kobzov, Ph.D.
Zuzana Cermanov
Nvrh vukovho programu "eka a msto" pro Centrum ekologick a globln vchovy Cassiopeia v . Budjovicch
Clem diplomov prce bylo navrhnout vukov program "eka a msto" pro CEGV Cassiopeia v . Budjovicch. Vukov program vychz z proveden analzy uiva prodopisu a je uren km 8. a 9. ronk zkladnch kol, kte centrum navtvuj.
Vukov program je rozdlen na dv sti: teoretickou a praktickou. V teoretick sti si ci pipomenou dleit informace o vod, nap. chemick vlastnosti vody, pibl si cyklus vody v krajin a zam se na vodu v ekch a geomorfologickou innost tekouc vody. Praktick st programu je zamena na vyuit zskanch vdomost v praxi, pmo v ternu. ci se seznm s ekou Vltavou a Mal, nau se rozeznvat rostliny a ivoichy ijc v ekch a v jejich okol, uvdom si, jak se eka a msto navzjem ovlivuj.
Vukov program je pro vt nzornost doplnn o pracovn listy, urovac kle, mapy, tabulky a obrzky.
V zvru diplomov prce je provedeno zhodnocen uskutennho vukovho programu, doplnn o fotodokumentaci.
Vedouc prce: PaedDr. Radka Zvodsk, Ph.D.
Martina Mikeov
Vvoj vybranch tlesnch rozmr u dt od narozen do 6 let.
(Antropologick sonda k VI. celosttnmu vzkumu dt a mldee R. Vkov skupina 0 - 3 roky, rozmry hlavy)
Diplomov prce je soust 6. celosttnho antropologickho vzkumu, kter byl podpoen grantem IGA MZd R NJ 6792-3. Bhem vzkumu bylo sledovno 23 tlesnch a hlavovch rozmr. Pro tuto diplomovou prci, kter se zabv antropometrickou charakteristikou vybranch rozmr u dt od narozen do 3 let, byly z namench rozmr vybrny: obvod hlavy, transverzln hlavov oblouk, nejvt dlka hlavy, nejvt ka hlavy, morfologick vka oblieje a bizygomatick ka oblieje. Z nkterch namench daj byly vypotny indexy: index cefalicus (hlavov index) a index facialis (index obliejov).
Zskan daje byly statisticky vyhodnoceny a vsledky jsou pedkldny ve form tabulek a graf s prvodnm textem. Dleitou soust bylo porovnn vsledk s pedchozmi antropometrickmi vzkumy. V diplomov prci byly sledovny vvojov trendy, kter se objevuj ve vvoji hlavovch rozmr souasn generace a byly vyvozeny dl zvry.
Sebran data maj poslouit k tvorb norem pro souasnou dtskou populaci a lkaskm elm.
Vedouc prce: RNDr. Jarmila Kobzov, Ph.D.
Markta Jansov
Faunistick vzkum obojivelnk lokalit v okol ndre mov a Sobnovsk vrchoviny
Hlavnm clem tto prce byla inventarizace vyskytujcch se obojivelnk na zem lecm piblin mezi obcemi mov, Kaplice a Beneov nad ernou. Ternn vzkum probhal v seznch let 2002 a 2003.
Determinace obojivelnk byla provedena na zklad morfologickch znak, biometrickch index a hlasovch projev. Vskyt jednotlivch druh byl zaznamenn do pslunch kvadrt sov mapy ke konkrtnm lokalitm, dle bylo do jedn mapy vyneseno sumrn druhov zastoupen v cel oblasti.
Na zkoumanm zem bylo nalezeno celkem 9 druh obojivelnk: olek obecn (Triturus vulgaris), olek velk (Triturus cristatus), olek horsk (Triturus alpestris), blatnice skvrnit (Pelobates fuscus), ropucha obecn (Bufo bufo), rosnika zelen (Hyla arborea), skokan hnd (Rana temporaria), skokan thl (Rana dalmatina), skokan ostronos (Rana arvalis), rod kuka (Bombina), a jeden synklepton (Rana synklepton esculenta).
Pi hodnocen vznamu lokalit byla zohlednna jej vhodnost k rozmnoovn, poet vyskytujcch se druh a stupe jejich ochrany.
Diplomov prce byla zpracovna v rmci vzkumnho zmru Biodiverzita a spoleenstva vod MSM: J06/98: 124100001.
Vedouc prce: Mgr. Vlasta Matnov, Ph.D.
Irena Indrov
Prostorov distribuce ve spoleenstvech vodnch plotic: srovnvac studie
Hlavnm kolem tto prce bylo zachycen druhov skladby spoleenstva vodnch plotic na vybranch lokalitch eskobudjovick pnve a Novohradskch hor, zjitn prostorov distribuce jednotlivch druh a jejich vvojovch stdi a pokus - alespo s jistou mrou spekulace - o rekonstrukci potravnch, poppad i ekologickch vztah.
Studie byla zamena jako srovnvac situace na vce modelovch lokalitch a habitatech ve stejn dob - zatkem ervence v letech 2002 a 2003.
Soust prce bylo hodnocen spoleenstev vodnch plotic podle vskytu jednotlivch druh a poetnosti odchycench jedinc, podle dominance a faunistick podobnosti vyjden Jaccardovm indexem. Pro zhodnocen podobnosti sledovanch lokalit podle druhovho zastoupen a podle vybranch environmentlnch faktor byly vyuity metody Twinspan a CCA.
Na zklad vlastnch vsledk bylo s jistou mrou spekulace sestaveno hypotetick schma vyjadujc pravdpodobn kompetin vztahy nkterch druh zjitnch na modelovch lokalitch.
Vedouc prce: prof. RNDr. Miroslav Papek, CSc.
Milue Kakov
Zmny ve spoleenstvu vodnch plotic v prbhu vegetan sezny: ppadov studie na dvou modelovch lokalitch
Tmatem tto diplomov prce je studium zmn ve spoleenstvu vodnch plotic bhem vegetan sezny. Zachycuje kulminaci vskytu, vliv lhnut a vvoj druh generace (pokud probhl) bivoltinnch druh na kulminaci vskytu, dominantn druhy, prbh st ivotnch cykl dominantnch druh, prostorov-asovou distribuci vvojovch stdi, vlivy environmentlnch faktor na prostorov-asovou distribuci.
Tma bylo vypracovno na zklad materil zskanch pravidelnmi odlovy na Novohaklovskm rybnce v sezn 2002 a na rybnce ttk v sezn 2003.
Namen daje jsou statisticky zpracovny (program Twinspan, CCA analza, Jaccardv index a dominance).
Bylo navreno hypotetick obecn schma kompetinch vztah vodnch plotic.
Tma tto diplomov prce je soust vzkumnho zmru "Biodiverzita a spoleenstva vod" (MSM: J06/98: 124100001), eenho katedrou biologie PF JU v eskch Budjovicch.
Vedouc prce: prof. RNDr. Miroslav Papek, CSc.
Lucie Vomkov
Bentos Tich a Dobechovskho potoka v Novohradskch horch
Prce se zabv studiem makrozoobentosu dvou tok v Novohradskch horch: Tich a Dobechovskho potoka. Clem bylo zjistit rozmanitost spoleenstev makrozoobentosu jednotlivch tok, podle zjitn skladby makrozoobentosu urit saprobitu a vytypovat mon bodov zneitn, porovnat podobnost i odlinost sloen makrozoobentosu v prbhu toku a porovnat situaci v tchto tocch v relativn obhospodaovan krajin se situac tok v pevn lesnch zemch bez vt antropogenn zte (Stropnice a Veverskho potoka).
Lze konstatovat, e sloen makrozoobentosu Tich a Dobechovskho potoka je navzjem velmi podobn jak druhovm sloenm, tak i poetnm zastoupenm jednotlivch taxon. Hodnoty saprobnho indexu v toku Tich i v Dobechovskm potoce jsou vy v jarnm obdob proti letnmu. Jako nejist lokalita Tich byla zjitna pramenitn oblast. Naopak organicky nejzatenj se ukzala lokalita pod ptokem Obecnho potoka. Nejist lokalitou Dobechovskho potoka nen pramenit, ale a nsledujc oblast mezi Malm Hodonickm rybnkem a Dobechovskou ndr. Nejvy stupe organickho zaten byl namen pod hrz Dobechovsk ndre. Tmto hodnotm odpovdaj i zjitn hodnoty indexu diverzity. Druhov sloen hornho toku Stropnice a Veverskho potoka se ve srovnn se situac v Tich a v Dobechovskm potoce li. Jako druhov bohat se ukzala dvojice toku Tich a Dobechovsk potok.
Diplomov prce byla zpracovna v rmci vzkumnho zmru MSM: J06/98: 124100001 Biodiverzita a spoleenstva vod Novohradskch hor.
Vedouc prce: prof. RNDr. Miroslav Papek, CSc.