Anotace diplomovch prac - 2003 - Katedra romanistiky
Anotace diplomovch prac - 2003
Katedra romanistiky
Zuzana Vakov
Peculiaridades del español de Mxico
Tma diplomov prce zn Zvltnosti mexick panltiny (Peculiaridades del español de Mxico). Jejm clem je vytvoit souhrnn pehled fonetickch, morfologickch, syntaktickch a lexiklnch odlinost od evropsk panltiny a to na zklad studia teoretick literatury a nslednm rozborem dvou dl mexickho autora Juan Rulfa, Pedro Pramo a Llano v plamenech.
Diplomov prce je rozdlena do dvou st. Prvn z nich je vnovna rozdlnosti americk a evropsk panltiny. Druh, stejn, pojednv o mexick panltin a je dle lenna do pti kapitol. Pes historii a jej vliv na souasn jazyk se dostvme a k fonetice, v n jsou charakterizovny znaky mexick panltiny a definovny tyi zkladn oblasti (stedn Mexiko, severozpadn Mexiko, Yucatn a poben dialekty). V nsledujcch kapitolch, o morfologii, syntaxi a lexiku, jsou ji teoretick poznatky podloeny vce ne dvma stovkami konkrtnch pklad z dl Juna Rulfa.
Vedouc prce: Mgr. Miroslava Aurov
Dagmar Csaov
Le père dans les romans dHonor de Balzac Eugnie Grandet et Le Père Goriot
(Postava otce v romnech Evnie Grandetov a Otec Goriot Honor de Balzac)
Autorka ve sv prci rozebrala detailn (pedevm v rovin tematick) postavy otc ve dvou Balzacovch romnech patcch k jeho nejtenjm, Evnii Grandetovou a Otce Goriota. V hlavn sti sv prce autorka v devti kapitolch charakterizuje z rznch pohled oba proslul literrn otce. S poukazy pedevm na vztahy tchto hlavnch postav k postavm vedlejm a na jejich podrobn psychologick portrty autorka konstatuje, e oba otcov jsou postavy pokud ne diametrln, tak tedy alespo znan odlin: otec Grandet je lakotn stak, kterho jeho dostivost po bohatstv v romn postupn odliduje, zatmco otec Goriot je ztlesnnm paroxystn otcovsk lsky ochotn zci se veho ve prospch nevdnch dcer. Prce je napsna francouzsky.
Vedouc prce: prof. PhDr. Jaroslav Fryer, CSc.
Tereza Hblov
Marguerite Gautier et Manon Lescaut - deux reprsentations de lamour traqique dans la littrature francaise (abb Prvost, Alexandre Dumas fils)
Pedmtem tto diplomov prce jsou analzy pojet tragick lsky v romnech abb Prvosta a Alexandra Dumase ml., ktermi jsou "Histoire du Chevalier des Grieux et de Manon Lescaut" a "La Dame aux Camlias". V vodnch stech autorka pojednv o ivot a dle obou autor a zaazuje jejich tvorbu do kontextu francouzsk literatury XVIII. a XIX. stolet. V dal sti strun nastiuje obsahy studovanch dl a v nsledujc hlavn sti rozebr detailn ob dla z hlediska tragick lsky. Na zklad dslednho porovnvn obou text se autorka pokusila charakterizovat zpsob zobrazen tragick lsky u obou autor. Vechny analzy pomhaj zhodnotit fakt, pro oba romny zstvaj i dnes pedmtem tenskho zjmu.
Vedouc prce: doc. PhDr. Jitka Radimsk, Dr.
Jiina Kutlov
Lamiti dans certains ouvrages du fonds Eggenberg de la bibliothque du chateau de esk Krumlov (Ceriziers, Jonathas ou le vray amy; Le Pays, Amitiez, amours et amourettes; Portes, Le caractere dun veritable et parfait amy)
Prce pedstavuje dla t mn znmch francouzskch autor 17. stolet, kter spojuje tma ptelstv a kter se nachz v eggenberskm fondu eskokrumlovsk zmeck knihovny: Ren de Ceriziers, Jonathas, ou le vray amy; Ren Le Pays, Amitiez, amours et amourettes et Pierre Portes, Le Caractere dun veritable et parfait amy. V vodu autorka strun charakterizuje dobu, ve kter tito ti autoi ili, a to z pohledu historickho a literrnho. Zabv se tak vznamem slov "amiti" a "amour", jen se v 17. stolet ponkud liil od vznamu souasnho. Nsleduj ti medailony vnovan autorm a jejich dlm, piem se diplomandka sousted na to, jak tito autoi pistupovali k tmatu ptelstv, ppadn jak se v jejich pojet odrela jejich spoleensk a nzorov orientace. Posledn st je vnovna eggenbersk knihovn. Obsahuje jej strunou historii a detailn popisy t tisk, o jejich autorech a obsahu pojednv hlavn st diplomov prce.
Vedouc prce: doc. PhDr. Jitka Radimsk, Dr.
Daniela Machov
La famille et ses problmes dans les romans dAndr Maurois
Ve sv diplomov prci se zabvm romny francouzskho spisovatele Andrho Mauroise, konkrtn tmatem rodina a jej problmy. Za tmto elem jsem si zvolila tyi z jeho romn: Bernard Quesnay, Climats, Le Cercle de famille a LInstinct du bonheur. Clem m prce je podrobit vybran romny tmatick analze, piem hlavn pozornost je soustedna na rodinu, vzjemn vztahy mezi jejmi leny a dalmi postavami. Pedmtem zkoumn je vlun obsah romnu, analza stylistick a lingvistick stoj tedy stranou zjmu. Analze jednotlivch romn pedchz nkolik vodnch kapitol, kter pojednvaj o rodin autora, ivot a dle se zvltnm zetelem k romnov tvorb, je spad pedevm do mezivlenho obdob.
Vedouc prce: prof. PhDr. Jaroslav Fryer, CSc.
Lenka Pavltkov
Le roman à clef L'Argenis de John Barclay - l'imprim de la bibliothèque Eggenberg du chteau de esk Krumlov
Prce pojednv o vrcholnm dla Johna Barclaye nazvanm L'Argenis. V vodu prce diplomandka zaadila autora do kontextu francouzsk literatury XVII. stolet. Za tuto st zaadila pojednn o ivot a dle Johna Barclaye. Hlavn st prce byla vnovna tematickmu rozboru romnu, kter se ve francouzskm pekladu vydanm v Pai r. 1625 dochoval v eggenbersk knihovn na zmku v eskm Krumlov, jako i deifrovn postav "na kl". Zvr prce byl vnovn popisu historickho tisku, vetn ilustrac, a to analze rukopisnch poznmek, kter se nachzej na pdet. Mimo to diplomandka v tto sti strun zmnila historii ve zmnn knihovny a tak postihla, jak tento romn zapad do okruhu etby Marie Arnotky z Eggenberku.
Vedouc prce: doc. PhDr. Jitka Radimsk, Dr.
Hana Prokopov
Limage de lenfant de lenfance dans la posie de Victor Hugo
Tato prce pojednv o vznamnm prvku v poezii Viktora Huga - o dtti a dtstv. V vodu autorka diplomov prce strun charakterizovala obdob romantismu ve Francii 19. stolet. Za tuto st zaadila strun pehled poetickho dla autora a zmnila se zejmna o tch ivotnch etapch, kter souvisej s danm tmatem. V dal sti se krtce zabvala teori bsnickho obrazu a posledn st vnovala samotn analze vybranch bsn, kde se pednostn soustedila na vrazov prostedky jednotlivch obraz dtte a dtstv na jejich zklad se zvrem pokusila definovat autorovo celkov pojet ve zmnnho tmatu.
Vedouc prce: doc. PhDr. Jitka Radimsk, Dr.
Tereza Vogeltanzov
Le thatre de Pierre Corneille vu par la critigue pr-romantigue (Nisard, la Harpe etc.)
Pedmtem tto diplomov prce je dramatick tvorba Pierra Corneille (1606-1684), potamo odraz tto tvorby v dlech pr-romantick kritiky. Diplomov prce je rozdlena na dv hlavn sti. Pomrn obshl prvn st, nezbytn pro pochopen konkrtnch kritickch soud a vrok v sti druh, je vnovna historickmu a literrnmu kontextu Corneillovy tvorby a jej tmatick analze. Stejn tmata tto analzy se pot objevuj i v sti druh, kde je na n nahleno oima pr-romantick kritiky (La Harpe, Nisard a Saint-Marc Girardin). V zvru prce se autorka pokou interpretovat ve zmnn kritick analzy a to jak vzhledem k estetice klasicistn, tak vzhledem k estetice nov, tj. romantick. Clem konfrontace tchto odlinch estetickch koncepc je poukzat na specifinost pr-romantickho pohledu na Corneillovo dlo.
Vedouc prce: doc. PhDr. Jitka Radimsk, Dr.
Renata Volfov
Deux reprsentations de la femme adultre dans le roman francais du XIX e sicle: Madamme Bovary de Gustave Flaubert et Pierre et Jean de Guy de Maupassant.
Diplomov prce na tma: Dv rozbrazen nevrn eny ve francouzskm romnu XIX. stolet: Pan Bovaryov od Gustava Flauberta a Petr a Jan od Guy de Maupassanta, m est zkladnch st. V vodu sv prce strun pedstavuji dla obou autor a zaazuji romnovou st jejich tvorby do kontextu francouzsk literatury druh poloviny XIX. stolet. Dal sti se sousteuj na detailn rozbor obou romn, zvlt na zobrazen nevrn eny, kter e svou snahu o seberealizaci nevrou.
Hlavn een problmy tto prce jsou zameny na postaven eny v tehdej francouzsk spolenosti, zejmna na jej roli manelky, matky a milenky.
Vedouc prce: doc. PhDr. Jitka Radimsk, Dr.
Jolana Weinzettelov
Le conte franais de la ,fin de siècle (Francouzsk povdka konce stolet)
Na zklad analzy dvou povdkovch knih dvou vraznch autor francouzskho "konce stolet" Villierse de lIsle-Adam a Julese Barbey dAurevilly se autorka pokusila rozebran krtk przy jednak charakterizovat, jednak zaadit do vvojovho proudu francouzsk povdky 19. stolet. Autorka dospla k zvru, e v povdkch jmenovanch spisovatel jsou ptomny jak rysy symbolistn (nap. prce se symboly, vstavba obraz), tak rysy "konce stolet" (zejmna rzn formy ironie a parodie, satanismus), a e tedy povdky Villierse de lIsle-Adam a Julese Barbey dAurevilly tvo pechodnou fzi mezi przou symbolistn a "konce stolet", dekadentn. Prce je napsna francouzsky.
Vedouc prce: prof. PhDr. Jaroslav Fryer, CSc.