Anotace diplomovch prac - 2003 - Katedra pedagogiky a psychologie
Anotace diplomovch prac - 2003
Katedra pedagogiky a psychologie
Kateina Bendakovsk
rove sluchovho vnmn u k zkladnch kol na konci 2. ronku
Diplomov prce je zamena na zjiovn rovn sluchovho vnmn u k zkladnch kol na konci 2. ronku. Pedevm pak na zjiovn rovn sluchov diferenciace, fonematickho sluchu a sluchov analzy a syntzy.
Teoretick st pojednv o fonetice, fonematickm sluchu, vztahu sluchovho vnmn k poruchm uen.
Pro praktickou st jsem pouila tyto testy:
- zkouku sluchovho rozliovn od Wepmana a Matjka (WM)
- zkouku sluchov analzy a syntzy od Matjka (SAS-M)
Vedouc prce: PaedDr. Eva Suchnkov
Zuzana Bezinov
Nkter determinanty kolnho prospchu na 1. stupni Z
Diplomov prce se zabv stle aktulnm tmatem, tedy faktory ovlivujc prospch ka na 1. stupni zkladn koly.
V teoretick sti jsou podchyceny daje z literatury tkajc se tto problematiky. Je rozdlena na dv hlavn kapitoly, kter se zabvaj endogennmi a exogennmi (vnitnmi a vnjmi) vlivy.
Praktick st prce informuje o konkrtnm vzkumu faktor ovlivujc prospch k. Na dvou skupinch extrmnch z hlediska prospchu jsou aplikovny nkter metody (standardizovan i nestandardizovan), nap. SPAS, J.E.P.I., Reyova komplexn figura a dal. Testovanch k je celkem 59 - z toho 32 prospchov nadprmrnch a 27 podprmrnch. U zkouman skupiny sledujeme vliv rodiny, nkter osobn charakteristiky, percepn motorick problmy, postoje ke kole atd.
Vsledky jsou sumarizovny, statisticky zpracovny a interpretovny. Je oveno 7 hypotz. Mezi skupinami k prospchov nadprmrnmi a podprmrnmi jsou prokzny rozdly v sebehodnocen, v percepn motorickch obtch, ve vkonu opanho pohlav, atd.
Ze zvr vyplv urit doporuen pro prci uitele.
Vedouc prce: PhDr. Olga Jlkov
Kateina Buinsk
Vzdlvn minorit
Clem diplomov prce s nzvem "Vzdlvn minorit" je ozejmn problematiky vzdlvn minorit, respektive romskch dt.
Motivem pro vbr tohoto tmatu byla m praxe na Zkladn kole Jirskova v Beneov, kde jsem ped studiem na JU Pedagogick fakult v eskch Budjovicch 3 roky pracovala a s romskmi dtmi se zde setkala.
Je to problm, kter je velice zvan a neml by spadat mezi problmy neeen a neeiteln.
Tato prce je zamena na zmapovn faktor, kter jsou pinami nzk rovn vzdlanosti romskch dt, na zjiovn monost a zpsob npravy a cest, jak romskm dtem pomoci v jejich cest za vzdlnm, kterou si zaslou mt stejn jako dti "gdovsk".
Vedouc prce: prof. PaedDr. Gabriel vejda, CSc.
Pavla Dackov
Vyuit mdi v pedmtu Obansk vchova se zamenm na pstup k sexuln vchov.
Zmrem tto prce bylo zhodnotit souasn stav vuky sexuln vchovy na zkladnch kolch.
Snaili jsme se zjistit, zda je za zkladnch kolch sexuln vchova vbec vyuovna (v minulosti se toti dn sexuln osvta nedla, co zapinilo, e nkte rodie se tomuto tmatu dodnes vyhbaj), v rmci kterch pedmt (zda jako samostatn pedmt i v rmci rodinn a obansk vchovy), jakmi zpsoby a metodami a zda se vyuv novch technologi v rmci vchovn vzdlvacho procesu v dan problematice.
Soust je tak vzkumn eten, kter nm m ukzat rove vuky sexuln vchovy na nkterch kolch a tak vlastn nvrh een tto problematiky ve kolstv.
Vedouc prce: prof. PaedDr. Gabriel vejda, CSc.
Jana Fialov
Podpora emocionln strnky vuky na 1. stupni Z
Ve sv diplomov prci se zabvm podporou emocionln stnky vuky na 1. stupni Z, jej vznam je zdrazovn v souvislosti s trendy vzdlvn pro nastvajc stolet.
V vodu vnuji pozornost problmm dt v emon oblasti. Poukazuji na vznam budovn emonch a socilnch dovednost a jejich pozitivn vliv v ivot lovka.
V teoretick sti vnuji pozornost aktulnm zmnm ve kolstv, kter zpracovv ada materil, pedevm nvrh Rmcovho vzdlvacho programu pro zkladn vzdlvn. Reaguji rovn na dosud nedostatenou podporu emocionln strnky vuky. Analyzuji alternativn vzdlvac program Zat spolu a vnuji pozornost monostem, kter v rozvoji emon inteligence program nabz. Na zklad odborn literatury se vnuji vznamu emon inteligence, jejm slokm a monostem jej podpory na 1. stupni Z.
Titm diplomov prce jsou zjitn v jej praktick sti. Byla zskna pedagogickm pozorovnm, ovovnm experimentlnho programu a metodou dotaznkovho eten. Zmrem bylo zjistit, jak monosti nabz pro podporu emocionln inteligence program Zat spolu a zda je mon penet urit postupy prce a zpsoby hodnocen do bnch td 1. stupn Z.
Z vsledk praktick sti vyplv, e uitel programu Zat spolu na rozdl od uitel bnch zkladnch kol zmrn podporuj emocionln strnku vuky. Experimentln program potvrdil, e nkter pstupy tohoto programu lze za stejnm elem spn vyuvat i v podmnkch dosud netransformovan zkladn koly.
V zvru upozoruji na dleitost emonho rozvoje k primrnho vzdlvn. Ten tak pedpokld potebn vzdlvn uitel a nutnost jejich odbornho rozvoje v tto oblasti.
Vedouc prce: doc. PhDr. Ludmila Prokeov, CSc.
Veronika Frnochov
Projevy emoc a jejich dsledky u dt na 1. st. Z
Tato prce, kter hovo o projevech emoc a jejich dsledcch u dt na 1. stupni Z se skld ze 2 st. Prvn je st teoretick. Vysvtluje pojem emoce, tdn emoc, charakteristiku emoc v jednotlivch vvojovch obdobch u dt a strun charakterizuje emon inteligenci a jej pzniv inky na osobnost dtte. Tato st obsahuje pouze nejdleitj daje z oblasti teorie emoc.
Druh st je rozshlej. V n se zabvm vsledky vzkum, kter jsem provdla na dvou zkladnch kolch. K vzkumu jsem pouila dvou psychodiagnostickch metod. Prvn je test smantickho barevnho diferencilu a druhou projektivn metodou jsou nedokonen vty. Prostednictvm tchto metod jsem zjistila, jak maj dti postoje ke kole, k uitelm, k povinnostem apod. Vechny vsledky mm zaznamenny v tabulkch a grafech.
Vedouc prce: Mgr. Renata Jandov
Jana Fronov
Osobnost uitele jako nstroj vchovy a prevence sociln patologickch jev
Diplomov prce se na zklad kazuisticky podloench jednn konkrtnch vytipovanch uitel sna stanovit "dobrho" a "patnho" uitele.
Teoretick st je vnovna problematice vchovy a osobnosti uitele jako jejho nstroje, dle se sna stanovit a zhodnotit chovn a jednn "dobrho" uitele (veobecn pijman jednn a chovn "dobrho" uitele) na strnkch teoretick sti se ten dle seznm s kompetencemi uitele a v neposledn ad se sociln patologickmi jevy, s ktermi se uitel ve sv praxi nejastji potkaj.
Praktick st je vnovna osobnostem konkrtnch (vytipovanch) uitel. Dle se zde autorka zamuje na popisy chovn a jednn sledovanch uitel v popsanch ztovch situacch, kter proili a v nich museli eit vchovn problmy. Jednotliv kazuistiky jsou podloeny inventi problematickch, ztovch situac a jejich eenmi.
Vedouc prce: Mgr. Petr Grinninger
Petra Hajnov
Oblben kovy aktivity ve koln prci
Clem tto diplomov prce je pojednn o kovch oblbench aktivitch v procesu vuky. Ze zskanch informac jsou vypracovny urit zvry.
Vedouc prce: PhDr. Petr Havelka, Ph.D.
Martin Horek
Vliv mdi na projevy agrese u dt mladho kolnho vku.
Pro nai diplomovou prci jsme si zvolili tma "Vliv mdi na projevy agrese u dt mladho kolnho vku", nebo jsme chtli reflektovat zvan problm, kterm je zven vskyt agresivnho chovn na naich kolch.
V teoretick sti jsme se pokusili shrnout zkladn informace o agresivit a ikan, jejich pinch a formch.
V sti praktick jsme zjiovali rozsah a charakter tohoto problmu. Vzkum byl proveden na tech pln organizovanch kolch v eskch Budjovicch, Teboni a v Dubnm.
Vedouc prce: Mgr. Renata Jandov
Klra Chalupov
Sluchov uebnice pro dti postien specifickou poruchou uen.
Teoretick st diplomov prce je zamena ne jednu z nejrozenjch poruch uen - dyslexii. Obsahuje tedy vymezen pojmu dyslexie, jejho vvoje, diagnostiky a v neposledn ad tak reedukaci (npravu). Tato st je rozena o soupis pomcek pouvanch k nprav specifickch poruch uen v Centru specilnch pomcek pi Zkladn kole v Teboni.
Praktick st nen jen teoretickou prukou, ale naopak se sna podat komkrtn nvrh na zkvalitnn a zpstupnn vuky literatury dtem postienm dyslexi. Nvrhem je tanka a Sluchov uebnice literatury pro 7. ronk zkladnch kol.
Prce byla vytvoena se zmrem vytvoit a uvst do praxe novou uebn pomcku, kter bude jednotlivm km napomhat, aby se snze vyrovnali s tmto handicapem.
Vedouc prce: Mgr. Renata Jandov
Lenka Chumov
rove slovn zsoby a verblnho mylen u patnctiletch k zkladn koly
Diplomov prce je zpracovna na tma "rove slovn zsoby a verblnho mylen u patnctiletch k zkladn koly".
Teoretick st pojednv o vvoji ei, komunikanch schopnostech a faktorech, kter ovlivuj komunikan vvoj lovka.
V praktick sti jsou uvedeny vsledky testu Doplovn vt od Miglieriniho a otzky tkajc se aktivit ve volnm ase.
Vedouc prce: PaedDr. Eva Suchnkov
Vladimra Chvlov
Problematika dt s LMD a jejich zalenn do procesu vyuovn
Diplomov prce m charakter teoreticko - empirick a zabv se tmatem: "Problematika dt s LMD a jejich zalenn do procesu vyuovn".
Teoretick st se zabv samotnm syndromem lehk mozkov dysfunkce. Popisuje jeho definici, etiologii, vskyt, klinick pznaky, historick vvoj a pouvn tohoto oznaen v minulosti.
Dle pak obsahuje vet charakteristickch projev dt s LMD v oblasti chovn, v motorice a zvltnosti projevujc se v psychickch funkcch tchto dt a nakonec i monosti sprvn a nesprvn vchovy ze strany rodiny a koly.
V sti praktick jsou pak uvedeny podrobn zpracovan kazuistiky vybranch dt rznho vku, pohlav a intelektu, u kterch se objevil/y nkter/ ze symptom lehk mozkov dysfunkce. Tato st zahrnuje tak podrobn rozpracovn pouitch metod.
Zvr praktick sti je zamen na celkov zhodnocen vstupnch pedpoklad a vsledk eten.
Vedouc prce: Mgr. Renata Jandov
Nikola Klmov
Projektov a problmov metoda na 2. stupni Z v pedmtech esk jazyk a obansk vchova
Clem teoretick sti tto prce je objasnit zkladn pojmy problmov a projektov vuky. Vzhledem k tomu, e problmov vuka vede k rozvoji tvoivosti, zamila jsem se i na tuto problematiku. Praktick st je vnovna experimentu, kter pod mm vedenm probhl na 18. Zkladn kole v Most. Snahou bylo zalenit problmov vyuovn do vyuovacho procesu. Na zklad didaktick analzy uiva jsem navrhla nkolik problm a ovila je v praxi. Praktick st pojednv tak o potch spojench s poten realizac heuristick vuky. Hlavnm clem experimentu bylo porovnn slohovho vkonu k, kte byli veden vukou s vyuitm problmovch a projektovch metod, s kontroln skupinou k, kte danou vukou vedeni nebyli. Do problmovho vyuovn jsem tak zalenila relaxan techniky a hry a cvien pro rozvoj tvoivosti.
Vedouc prce: PhDr. Petr Havelka, Ph.D.
Daniela Kocmichov
Metody rozvoje socilnch kompetenc uitele
Diplomov prce se zabv komunikativn sociln prpravou budoucch uitel na eskch vysokch kolch. Prce nejprve popisuje rozlin vukov strategie, techniky, metody a formy vcviku vyuvan v pregraduln pprav uitel. Osobnostn a sociln vchovy (OSV) a Dramatick vchovy (DV) podle nzoru student pomh k rozvoji pedagogickch a komunikativnch dovednost budoucho uitele.
Z dotaznkovho eten mezi studenty pedagogick a teologick fakulty JU v eskch Budjovicch vyplynulo, e studenti jsou s realizac pedmt OSV a DV spokojeni. Podle jejich nzoru OSV a DV pomhaj rozvjet sociln dovednosti budoucch uitel a pomoc tchto pedmt lze inn prohlubovat mezilidsk vztahy a clen rozvjet dovednost sprvn pedagogick komunikace a smyslupln lidsk interakce.
Vedouc prce: PaedDr. Pavel tursa
Kateina Kolov
Vztah ka k uebnm innostem
Diplomov prce je zamena na problematiku vztahu ka k uebnm innostem. Clem vzkumu bylo zjistit, zda jsou ci ve kole spokojeni, kter innosti jsou jimi oblben, kter uitelovy metody povauj ci za pnosn a co ci soud o kvalit domc ppravy. Zkladn metodou vzkumu je dotaznk a ten je dle doplnn rozhovorem. Z vzkumu vyplv, e ci dvaj pednost aktivnmu typu vuky.
Vedouc prce: PhDr. Petr Havelka, Ph.D.
Hana Konen
Projevy emoc a jejich dsledky u dt na 1. stupni Z
Ve sv diplomov prci, kter se zabv projevy emoc a jejich dsledky u dt na 1. stupni Z, se snam tuto problematiku postihnout nejen z obecnho hlediska, ale tak z hlediska tohoto obdob. V teoretick sti prce se zabvm rozebrnm problematiky emoc na zklad dostupn literatury. Je to provedeno z hlediska obecnho, tedy jako obecn charakteristika, ale zrove zde tak tuto obecnou charakteristiku aplikuji na vvojov obdob, na 1. stupe Z. Na tuto teoretickou st navazuje st praktick, ve kter se zabvm vzkumem emoc. Zamila jsem se na zjiovn emoc u dt pomoc psychodiagnostickch metod, pedevm testu, pozorovn a rozhovoru. Ve svm vzkumu jsem se zamila na dti ze 4. a 5. td, u kterch byl provdn experiment na rozvoj jejich emotivnho ctn a dle na dti, u kterch tento experiment provdn nebyl. Na zklad tohoto vzkumu jsem zjistila, zda dolo k rozdlnostem ve vztahu ke kole u experimentlnch a kontrolnch td.
Vedouc prce: Mgr. Renata Jandov
Petra Koenov
Projevy lehkch mozkovch dysfunkc u k 2. stupn Z
Diplomov prce je zamena na zjiovn projev lehkch mozkovch dysfunkc, jejich vvoj i promny u k na 2. stupni Z.
Teoretick st pojednv o veobecnch projevech lehkch mozkovch dysfunkc, zejmna u dt mladch, popsanch v literatue.
Praktick st se zabv konkrtnmi projevy u k 2. stupn a je vypracovna na zklad dotaznku, kter autorka sestavila podle prostudovan literatury.
Vedouc prce: PaedDr. Eva Suchnkov
Marie Kotpiov
Sociln maladaptace u dtte s hyperaktivn poruchou
Pedloen prce se zabv otzkami zaazen dt s hyperaktivn poruchou do kolektivu vrstevnk, jejich anticipaci uitelem a tm, jak vliv maj tyto dva problmy na jejich sebehodnocen.
Prce zahrnuje teoretick vymezen problmu, na kter navazuje popis provedenho eten, charakteristiky pouitch metod a zskan vsledky a zvry.
Vedouc prce: PaedDr. Helena Havlisov
Gabriela Krmarov
Faktory psychick zte spojen s pechodem na jin typ koly a zpsoby jejho zvldn
Diplomov prce je zamena na zjitn, zda pechod z prvnho stupn zkladn koly na druh stupe zkladn koly je pro dti ztov, jak jsou zdroje tto zte a jak se ci se koln zt vyrovnvaj. Jin typ koly pojmm spe jako odlinou organizan formu vuky, proto v souvislosti s pechodem na jin typ koly hovom i o pestupu z prvnho stupn na druh stupe zkladn koly.
V teoretick sti charakterizuji ztov situace obecn i ve kolnm prosted, jejich zdroje a strategie zvldn tchto situac se zamenm na obdob starho kolnho vku.
Praktick st zahrnuje komplexn zhodnocen vsledk zkoumn koln zte souvisejc s pechodem z 1. stupn Z na 2. stupe Z u k estho ronku tech zkladnch kol v eskch Budjovicch.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Iva Stuchlkov, CSc.
David Kril, DiS.
Tvorba pedagogickho software se zamenm na realizaci internetovho asopisu
Ve vyuovacm procesu je uitel zdrojem komunikace a pedv km informace o obsahu uiva. lohou uitele je ky nleit motivovat, zjiovat rove osvojen probranho uiva, dit prbh hodiny, manipulovat s uebnmi pomckami, didaktickou a diagnostickou technikou, procviovat a opakovat uebn ltku, pipravovat pro ky samostatnou prci a to jak prci v hodin, tak prci domc.
Tato prce si klade za cl ble piblit monosti vyuvn pedagogickho software prv jako jednu z uebnch pomcek, umoujc uiteli snadnji a efektivnji plnit vechny zmnn poadavky na nj kladen a naznait tak, pokud mono vechny pleitosti k vyuit tohoto zpsobu pedkldn nzornosti ve vyuovacm procesu. Postupn se seznmme s problematikou technologie vzdlvn v obecnm pohledu, s monostmi vyuit multimdi ve vzdlvn, poslze pejdeme k samotn problematice vyuvn pedagogickho software ve vuce, pokusme se zavst klasifikaci softwaru pouvanho na kolch. A na konec, realizujeme hlavn cl tto diplomov prce. Tmto clem je vybudovat, na zklad vech shromdnch teoretickch poznatk a informac, vlastn pedagogick software.
Vedouc prce: prof. PaedDr. Gabriel vejda, CSc.
Pavlna Kreuzmannov
Nkter psychologick souvislosti hodnotovch orientac dospvajcch
Diplomov prce dokumentuje hodnotovou orientaci souasnch dospvajcch.
V teoretick sti je vysvtlen pojem hodnota, podn pehled rznch koncepc hodnotovch orientac v souvislosti s vvojem osobnosti.. Dle jsou uvedeny faktory, kter vvoj hodnot ovlivuj, kola, rodina aj. Hodnoty jsou zasazeny do kontextu dospvn a souvislost s vvojem sebepojet a sebehodnocen.
Praktick st je zamena na konkrtn, aktuln vzkum hodnot a hodnotovch orientac dospvajcch ze sportovn zkladn koly a gymnzia (60 zkoumanch osob). Hodnoty sledovan vzkumem byly shromdny na zklad provedenho pedvzkumu. Pomoc dotaznkovch metod se zjistily, zpracovaly a sumarizovaly daje o jejich hodnotovm ebku, a to i v souvislosti se kolnm prospchem, s typem navtvovan koly a nktermi psychosocilnmi charakteristikami jejich osobnosti - sebepojetm, extraverz - introverz, neuroticismem.
Pedem stanoven hypotzy byly vzkumn oveny a nsledn interperetovny.
Zvr shrnuje zjitn skutenosti, vyznv pomrn optimisticky ve vztahu k formujcm se hodnotm dospvajcch, podv doporuen pro kolskou praxi.
Vedouc prce: PhDr. Olga Jlkov
Helena Kenkov
Psychologick problematika z pechodu k z 5. ronku na vy kolsk stupe
Diplomov prce se zabv problematikou pechodu k z prvnho na druh stupe zkladn koly, zejmna skutenost, jak se mn nkter charakteristiky ka, jako je sebepojet, motivace k pechodu na 2. stupe Z, koln prospch, osobnostn charakteristiky, vkonnost v zkladnch pedmtech.
V teoretick sti je naznaena obecn problematika pechodu k z 1. na 2. stupe a vlivy, kter na dti psob a ovlivuj jejich spn zvldnut tto zmny.
V praktick sti je formulovn vzkumn cl a jsou stanoveny zkladn hypotzy. Jejich ovovn bylo provedeno na stejnm souboru k 5. a 6. td mstsk a vesnick zkladn koly. Pro sbr statistickch dat byly vyuity standardizovan i nestandardizovan metody. Vsledky byly statisticky zpracovny, graficky zobrazeny a staly se podkladem k oven platnosti stanovench hypotz.
V zvru byly formulovny vsledky empirickho eten, kter mohou vt vyuity jako informace pro uitele i rodie k zkoumanho vkovho obdob.
Vedouc prce: PhDr. Olga Jlkov
Darina Mamisov
Pprava a realizace pomcek pro vuku prvouky a prodovdy u dt s tkm zrakovm handicapem
Tato diplomov prce se zabv otzkou zabezpeen vuky didaktickmi pomckami pi vuce k s tkm zrakovm handicapem.
Teoretick st vymezuje zkladn pojmy a zvltnosti vchovy a vzdlvn. Praktick st obsahuje nvrh, popis a realizaci didaktickho materilu, kter by mohl pomoci zprostedkovat km s tkm zrakovm handicapem pochopen tak abstraktnho pojmu, jako je as a zrove vuku zpestit.
Vedouc prce: PaedDr. Helena Havlisov
Petra Mchov
Nkter psychosociln determinanty ovlivujc pjem potravy u dt a mldee
Diplomov prce se zabv problematikou pjmu potravy dt a mldee.
V teoretick sti jsou naznaeny nkter obecn charakteristiky pjmu potravy z hlediska psychickho vvoje, z pohledu nkterch psychologickch teori i v historicko-spoleenskm kontextu.
Praktick st zachycuje vsledky provedenho przkumu jdelnch zvyklost dt osmch td, jejich sebehodnocen vlastnho tla a hmotnosti, nzor na problmy ve stravovn.
Byly pouity nestandardizovan i standardizovan dotaznkov metody, kasuistika, rozhovor s lkakou. Vechny sledovan vybran aspekty byly sumarizovny, analyzovny a interpretovny.
Vsledky naznauj, e nae dti jsou vcelku v problematice orientovan, maj dostaten znalosti pokud jde o zdravou vivu, vcelku optimln nhled na sv tlo. Znaj rizika nedostatenho nebo nadmrnho pjmu potravy, jsou dokonce orientovan v nkterch diagnostickch kategorich poruch potravy. Jejich souasn hmotnost v podstat odpovd dosaenmu stupni pubescentnho vvoje (obdob druh vythlosti).
Vedouc prce: PhDr. Olga Jlkov
Veronika Noskov
Adaptace ka pi pechodu z malotdn koly na kolu pln organizovanou
Clem diplomov prce bylo provst przkum tkajc se adaptace dt po pestupu z malotdn koly Libn na pln organizovanou kolu v Liov a Teboni.
Problmem pestupu se zabvm v teoretick sti, kde definuji pojmy tkajc se tto problematiky.
V praktick sti pibliuji przkum, kter jsem na zklad teoretick sti provdla minul koln rok 2001/2002 v z a v ervnu. Bylo to nejen dotaznkov seten, ale i sociometrick test, kter ukazuje mru obliby a zalenn do novho kolektivu dt - do nov tdy. V zvru prce jsou vyobrazeny tabulky a grafy.
Vedouc prce: PaedDr. Helena Havlisov
Ivana Novkov
Technologie vzdlvn na 1. stupni zkladnch kol
Clem prce je vypracovat teoretick pedpoklad vyuvn nenovjch technologickch posteh ve kolstv, resp. na 1. stupni Z a porovnn s praktickm vyuitm u ns.
Tato prce m dv zkladn sti, teoretickou a praktickou st. Teoretickou st jsem rozdlila do ty zkladnch st souvisejc s touto problematikou. V prvn sti jsem vysvtlila pojem technologie vzdlvn obecn. Druh st pojednv o vznamu mdi a masov komunikaci. Tet st se vnuje rozdlen technickch vukovch prostedk podle druh. A v tvrt sti jsem se zabvala vahami o kladech a zporech vyuvn tto technologie ve kole a mimokolnch innostech.
Praktick st obsahuje moje zjitn aktulnho stavu a praktickho vyuit technologi na mstn Z Komenskho v Hustopech u Brna. Dle nsleduje mj vlastn nvrh na zlepen technologie vzdlvn na 1. stupni zkladnch kol.
Dovoluji si tvrdit, e tato prce vystihla podstatu problematiky vyuvn technologi v souasnm kolstv. eit tuto problematiku zanu pedevm u sebe, a to ve sv budouc profesi pedagoga. Peji tenm, aby jim moje diplomov prce byla pnosem a zdrojem inspirace, jak zlepit nae kolstv.
Vedouc prce: prof. PaedDr. Gabriel vejda, CSc.
Marta Novotn
Voln as dt a mldee
Diplomov prce se zabv rozborem volnho asu dt a mldee. Clem diplomov prce je zjistit, m se ve volnm ase v souasn dob dti a mlde zabv.
Podle obsahu je prce rozdlena na st teoretickou, kter zahrnuje nkolik tmatickch celk z oblasti teorie volnho asu. Opu se o prostudovanou odbornou literaturu, kter se touto problematikou zabv.
Dle se dl na st praktickou, ve kter se zabvm zjitnm a shromaovnm informac o druzch volnoasovch aktivit dt na prvnm a druhm stupni zkladnch kol ve mst a na vsi.
V zvru se pokusm o srovnn zskanch vsledk s oekvnm zskanm teoretickou ppravou.
Vedouc prce: prof. PaedDr. Gabriel vejda, CSc.
Jana Odehnalov
Sociln komunikativn prprava uitele a vyuit videozznamu kolnch situac v jejm rmci
Diplomov prce se zabv monostmi zdokonalovn budoucch uitel v sociln komunikativnch dovednostech .
V teoretick sti si vm aspekt ovlivujcch komunikaci. Zamuje se na proces osvojovn sociln komunikativnch dovednost a na vet monost jakmi jsou studenti PF tmto dovednostem vyuovni. Nastiuje vyuvn videozznamu v pregraduln prprav uitel a vnuje se metod prce s videozznamem zvan "videotrnink interakc".
V praktick sti se zabv popisem a hodnocenm vyuvn videozznamu v rmci semine na PF JU. Pin doporuen pro dal uplatnn metody pouvan v semini plynouc z teoretick sti a dotaznkovho eten.
Vedouc prce: PaedDr. Pavel tursa
Lenka Pellov
Program mimokoln ekologick vchovy v mal obci
Ve sv diplomov prci jsem se zamila na vypracovn programu ekologickho krouku pro dti 3. - 5. ronku Z Hostim. V teoretick sti jsem uvedla zkladn informace o obci a okol, kole a dtech, kter krouek navtvovaly. V praktick sti jsem se zamila na popis program jednotlivch setkn, popis realizace testu a jeho vyhodnocen. Uvedla jsem zde i moje zkuenosti zskan vlastn realizac krouku.
Ohodnocen vlastn prce jsem provedla v zvru.
Vedouc prce: RNDr. Nadda Johanisov
Lucie Pletkov
Vyuit pracovnch list v prodovdnch pedmtech na Z
Tato prce pojednv o vyuit pracovnch list na zkladn kole. Toto vyuit je rozebrno z nkolika hledisek. Prvn st je zamena na vyuit pracovnch list uiteli v praxi, druh st se vnuje rozboru ji existujcch a vyuvanch pracovnch list, v dal sti je vytvoen soubor vlastnch pracovnch list a na zvr jsou tyto listy otestovny pmo v praxi.
Vedouc prce: PhDr. Petr Havelka, Ph.D.
Martina Prokov
Vliv psoben mdi na mlde
Stejnm tmatem tto prce jsou, jak u sm nzev napovd, mdia a jejich vliv na veejnost, pedevm na dti a dospvajc mlde. Pedkldan prce je rozdlena do dvou st - teoretick a praktick.
V teoretick sti je nastnna problematika mdi z obecnjho hlediska, dle konkrtn vlivy masovch mdi na dti a mlde.
Praktick st je tvoena vzkumnm etenm provedenm na 150 respondentech, cch zkladnch a stednch kol. Toto eten se sna zmapovat vztah respondent k mdim. Vzkumn eten je graficky znzornno a nsledn vyhodnoceno. V zvru je pojednno o dleitosti a podstat mediln vchovy pro mladou generaci.
Vedouc prce: prof. PaedDr. Gabriel vejda, CSc.
Klra Pibylov
Podpora emocionln strnky vuky na 1. stupni CZ
Ve sv diplomov prci se zabvm monostmi, kter vytvej v oblasti podpory emocionln strnky vuky crkevn zkladn koly v porovnn s bnmi zkladnmi kolami.
V vodu se vnuji nkterm problmm, kter byly nsledkem sloitch zmn v na spolenosti v uplynulch 13 letech a poukazuji na nutnost vnovat vt pozornost emocionlnmu, socilnmu a mravnmu vvoji souasn mlad generace.
V teoretick sti sv diplomov prce se zabvm procesem transformace kolstv, kter navazuje na dlouholet zkuenosti esk koly a sna se hledat nov cesty pro zpsob vchovy a vzdlvn u ns. Dle se v tto sti diplomov prce vnuji aktulnm zmnm charakterizovanch vchodisky nvrhu Rmcovho vzdlvacho programu a reakcm na nedostatenou podporu emocionln strnky vuky. S oporou o nkter dokumenty rovn vymezuji zkladn rysy crkevnch zkladnch kol a hodnotm souasn stav psoben tchto zkladnch kol.
Titm diplomov prce jsou odpovdi na vzkumn otzky sledovan v jej praktick sti. Jsou vsledkem pozorovn, dotaznkovho eten a oven experimentlnho programu. Analzou a porovnvnm bnch a crkevnch kol zjiuji, zda je ve vuce crkevnch zkladnch kol vnovna zmrn pozornost jej emocionln strnce a je-li mon pstupy uplatovan na crkevnch kolch pevdt do bnho typu kol.
Z vsledk vyplv, e ani na crkevnch zkladnch kolch nen ve vuce vnovna zmrn pozornost jej emocionln strnce. Nkter mon pstupy z tchto kol lze vak vyuvat a pevdt do vyuovn bnho typu zkladnch kol.
V zvru upozoruji na nutnost podporovat ve kolch sociln a emon dovednosti, aby byli ci schopni provat svj ivot astn.
Vedouc prce: doc. PhDr. Ludmila Prokeov, CSc.
Klra Sotonov
esko-francouzsk spoluprce v oblasti neformlnho vzdlvn jako soust ppravy R na vstup do EU
Diplomov prce "esko-francouzsk spoluprce v oblasti neformlnho vzdlvn jako soust ppravy R na vstup do EU" se sna o vytvoen souhrnnho materilu o esko-francouzsk spoluprci oprajc se o program na podporu neformlnho vzdlvn v evropskm mtku - Mlde. esko-francouzsk spoluprce je popisovna v souvislosti s ppravou esk republiky na vstup do Evropsk unie. Zrove je zasazena do irho rmce a je zdraznn vznam modernch informanch technologi.
Prvn st prce pojednv o vdn discipln technologie vzdlvn a roli mdi a multimdi ve vzdlvn. Druh st ji konkrtn vymezuje, co je v rmci diplomov prce chpno jako esko-francouzsk spoluprce v oblasti neformlnho vzdlvn. Dal kapitola shrnuje hlavn principy fungovn programu Mlde a na ni navazuje st, kter nastiuje monosti pro esko-francouzskou spoluprci v rmci programu a uvd konkrtn pklady ji realizovan spoluprce. Na zvr je pedstaven model esko-francouzsk vmny mldee.
O esko-francouzsk spoluprci v popisovan oblasti neexistuj zatm dn titn materily, proto diplomov prce stav na informacch zveejnnch na internetu a autentickch materilech osob, kter se pmo na esko-francouzsk spoluprci podlely.
Vedouc prce: prof. PaedDr. Gabriel vejda, CSc.
Dagmar erkov
Aktivizujc metody a formy vuky - rozvjen socilnch dovednost v relnch situacch
Diplomov prce se zabv rozvojem socilnch dovednost pomoc aktivizujcch metod a forem vuky, pedevm rozborem cvinch vstup s vyuitm videozznamu.
V teoretick sti se zabv socilnm chovnm, sociln interakc a komunikac a vymezuje pedagogick kompetence. Dle se vnuje podob cvinch vstup jako zpsobu rozvjen socilnch dovednost a konkrtn podob tchto cvinch vstup - prci s videozznamem. V zvru teoretick sti jsou zveejnny nzory nkterch odbornk na vyuit videozznamu v pregraduln uitelsk pprav.
Praktick st diplomov prce vychz z videozznam cvinch vstup student pozench v semini Tvorba kolnho klimatu. Dotaznkov eten bylo zameno na sledovn ptomnosti metody oima student.
V zvru prce jsou vsledky dotaznkovho eten srovnvny s nzory expert. Na jejich zklad jsou formulovna doporuen pro dal rozvoj metody.
Vedouc prce: PaedDr. Pavel tursa
Marcela vehlov
Osobnost uitele jako nstroj vchovy a veden handicapovanch k
Dvodem diplomov prce byla snaha zabvat se tmatem, jm se veejnost v souasn dob zabv jet velmi mlo.
Clem tto prce je tedy definovat "dobrho" uitele, konkrtn uitele kolnch dt psychicky i jinak handicapovanch.
Hlavnm kolem bylo proven osobnost jednotlivch uitel jedn zkladn devtilet koly pro zhodnocen jejich spnosti i nespnosti, resp. sprvnosti i nesprvnosti jednn pi een problm s psychicky handicapovanmi dtmi.
Dleit bylo tak nalzt nejenom ty projevy jednn, pro n se uitel jev buto jako "dob" nebo naopak "mn spn", ale tak dvody jejich chovn a jednn.
Vedouc prce: Mgr. Petr Grinninger
Hana Tetkov
rove fonematickho sluchu u k druhch td Z na konci kolnho roku
Diplomov prce je zamena na zjiovn rovn sluchovho vnmn u k druhch td zkladn koly, pedevm na zjiovn rovn sluchov diferenciace, sluchov analzy a syntzy.
Teoretick st pojednv o sluchovm vnmn. Vymezuje pojmy tkajc se sluchovho vnmn a jeho vztahu k utven dovednost st a pst. Charakterizuje jednotliv metody pouvan k ncviku ten a psan. Zabv se tak specifickmi poruchami uen a metodami jejich npravy.
Praktick st je zamena na vlastn eten a zpracovv zskan data. Testovn probhalo na zkladn kole v Nepomuku. Pro praktickou st byly pouity testy Wepman - Matjka (WM) fonematick diferenciace a Matjkova Zkouka analzy a syntzy (SAS - M).
V plohch jsou uvedeny nmty a cvien pro rozvoj sluchovho vnmn k.
Vedouc prce: PaedDr. Eva Suchnkov
Marcela Vackov
Ekologick vchova v kesansk komunit
Tato prce se zabv hlednm souvislost mezi ekologickou vchovou a kesanskou tradic. Dle obsahuje charakteristiku praktick aplikace ekologick vchovy pi mimokoln prci s dtmi v kesansk komunit.
Diplomov prce zahrnuje teoretick vymezen tohoto problmu, na kter navazuje zpracovn programu tborov etapov hry pro kesansk tbor, charakteristika jeho realizace v praxi a zkuenosti z n zskan.
Vedouc prce: RNDr. Nadda Johanisov
Kateina Vondrov
Postoje k zkladnch kol k nboenskm otzkm s pihldnutm k vlivu sekt
Na problematiku nboenskch skupin, psoben sekt a prevenci ped jejich nebezpenmi vlivy je zde pohleno z nkolika hl. Po vodnch celkovm zamylen je vnovn prostor podrobnjmu vysvtlen zkladnch svtovch nboenstv a nboenskch proud. Nsleduje vet nboenskch sekt a jejich rys, kde je kladen draz i na psoben sekt v esk republice. Dle je t pojednno o otzkch a problmech nboensk registrace a v neposledn ad je zmnn i nboensk ivot mldee u ns i ve svt.
V dal sti je pak piblena problematika psychick manipulace, nbor do sekt, psoben vlivu sekt na dti a vechny problmy, kter s sebou psoben v jakmkoli tomto sdruen pin.
Nedlnou soust prce tvo empirick vzkum, kter byl proveden pomoc nestandardizovanho dotaznku na vybranch zkladnch kolch. Jedno eten bylo provedeno na Z v Ledenicch, druh pak na Z Dukelsk v eskch Budjovicch. Smyslem bylo zjistit t rozdlnost informovanosti k ve mst a mimo msto.
Plohy obsahuj znn nestandardizovanho dotaznku a grafy.
Vedouc prce: Mgr. Miroslav Prochzka
Kateina Zemanov
Dti z dtskho domova a jejich vzdlvn
Tato diplomov prce vznikla jako vsledek pravidelnho dochzen, psoben a sbrn informac v dtskm domov Krnsko v okrese Mlad Boleslav. Psoben spovalo v plnn kolnch povinnost s dtmi pod mm dohledem. Tato innost mi umonila seznmen se s dtmi a vytvoit si nzor, jak dti ij, peml, jak maj starosti a zjmy. Vsledky tto praxe zaznamenvm v pehlednch listech o dtech pod nzvem "Vlastn postehy pi praxi v DD". Pi pravidelnm dochzen se mi podailo zadat dtem test, jeho vsledky t uvdm u pslunch list "Vsledky testu . 1".
Dal dleit daje, kter byly podkladem pro diplomovou prci jsem zskala od sociln pracovnice v DD Krnsko a od vchovn poradkyn na Z Bezno, kam dti pevn dochzej. To se pedevm tk socilnch anamnz, vchovnch problm, kolnch vsledk a hlavn dvod umstn dt do dtskho domova.
Ostatn informace jsem erpala v odborn literatue, kterou uvdm v pouit literatue.
Vedouc prce: prof. PaedDr. Gabriel vejda, CSc.
Ivana Zifkov
Mediln psoben na vybranou skupinu mldee v kontextu disciplny pedagogika volnho asu
Clem prce je zmapovn sledovanosti a psoben televize a potae, respektive potaovch her. Pozornost je vnovna mldei vychzejcch ronk zkladnch devtiletch kol.
Teoretick st je zamena na problematiku technologie vzdlvn - pojem technologie vzdlvn, teoretick vchodiska a pstupy; masov komunikace - jej popis, zkladn termny, funkce a typy mdi, mon vlivy a inky televize a jejch program; a na problematiku trven volnho asu. Teoretick st vychz z odborn literatury zabvajc se danou problematikou.
Praktick st obsahuje specifikaci vybran skupiny mldee a seznamuje se stedisky vzkumnho eten. Po t nsleduje interpretace vzkumnho eten, kdy prostednictvm nestandardizovanho dotaznku, zamenho na trven volnho asu k devtch td zkladnch kol, na podl televize na tomto ase, na potaovou innost a jejich nzory na vliv televize na lovka, je porovnvn rozdl mezi mstem a obc.
V zvru diplomov prce jsou shrnuty vsledky vzkumnho eten a nabdnuty nvrhy na een tto problematiky v praktickm ivot z pohledu rodi.
Vedouc prce: prof. PaedDr. Gabriel vejda, CSc.