Anotace diplomovch prac - 2003 - Katedra matematiky
Anotace diplomovch prac - 2003
Katedra matematiky
Ivana Novotn
Da z pidan hodnoty - zkladn informatorium
Bakalsk prce na tma Da z pidan hodnoty je pojata jako zkladn informatorium pro mal podnikatele, studenta a pro ty, kte maj zjem o seznmen s danou problematikou.
Prce je rozdlena na nkolik kapitol podle jednotlivch tmat. Po vodu nsleduj kapitoly se zkladnm pehledem daov soustavy R a definice pouvanch pojm v souvislosti DPH. Jsou zde uvedeny nutn podmnky pro registraci pltc DPH a pouvn DPD v praxi. Prce dle seznamuje s efektivitou vbru DPD, s vlivem DPD na sttn rozpoet a s harmonizac DPH v souvislosti se vstupem do EU.
Soust bakalsk prce je i ploha, ve kter jsou zaazeny praktick pklady pouit DDP pi dovozu a vvozu zbo a slueb. Pi tchto operacch bv DPD asto zneuvno a tm R pichz o nemal finann prostedky.
Vedouc prce: PhDr. Pavel Hejtman, CSc.
Robert tpnek
Uit afinity a kolineace pi een loh
Prce je vnovna osov a stedov kolineaci. Je lenna do pti kapitol. V prvn z nich je strun nstin zkladnch vlastnost tchto zobrazen. V dalch pak se tato zobrazen vyuvaj pi een konkrtnch loh. Jedn se o lohy planimetrick (konstrukce kueloseek) a konstrukce v Mongeov a kosohlm promtn (zobrazen tles, ez na tlesech a stn tles pi rovnobnm osvtlen).
Vedouc prce: doc. RNDr. Jan Strobl, CSc.
Hana Petrusov
Ekonomick rozdly leasingu a spotebitelskho vru
Clem prce bylo nalezen optimlnho zpsobu koup ojetho vozidla. Prvn monost je sjednn leasingov smlouvy pi podmnce sloen urit hotovosti pi podepsn smlouvy a pravidelnho msnho splcen urit stky podle pedem dohodnutho kalende. Druhou monost je spotebitelsk vr, jeho ve je omezena a je vyadovno zajitn vru.
Prce se vnuje obma nabzenm produktm, porovnv rozdly, hled vhody a nevhody.
Vedouc prce: RNDr. Vladimra Petrkov
Petr Pecha
Penzijn pipojitn v R
Tato prce podv zkladn pehled o penzijnm pipojitn v esk Republice. Prvn dv kapitoly se sna piblit penzijn pipojitn v echch, nsledujc dv se zabvaj penzijnmi fondy a prognzami budoucho vvoje tohoto pojitn.
Vedouc prce: RNDr. Vladimra Petrkov
Pavel Hatina
Kapitlov ivotn pojitn
Tato prce m za kol, piblit, popsat a pedevm ukzat, jak sprvn vybrat ivotn a kapitlov pojitn. Dle jsem se zamil na porovnn ivotnho kapitlovho pojitn s termnovm tem a v neposledn ad uvdm nkolik druh ivotnch kapitlovch pojistek od rznch pojiovacch stav.
Vedouc prce: RNDr. Vladimra Petrkov
Lenka Bezdkov
Vliv devizovho kurzu ESK KORUNY v letech 2001/2002 na export na pkladu vybranch firem z Jihoeskho regionu
Clem tto bakalsk prce je zhodnocen vlivu kurzu koruny na exportn monosti vybranch podnik. Vyuita bude metoda elementrn ekonomick komparace a bude proveden pokus o zhodnocen vzjemnho vlivu ekonomickch veliin.
Prce je rozvrena do esti zkladnch kapitol vetn vodu a zvru. Druh kapitola je vnovna loze a vznamu zahraninho obchodu v nrodnm hospodstv a obsahuje nap. podkapitoly o vlivu zahraninho obchodu na vnitn ekonomickou rovnovhu zem, o obchodn a platebn bilanci nebo o systmech mnovch kurz.
Tet kapitola se zabv koncepc zahranin politiky a obsahuje sedm podkapitol. V tchto podkapitolch se podrobn rozebr esk republika v mezinrodnch vztacch, zahranin politika esk republiky, proexportn politika nebo zahranin obchod esk republiky v letech 1997-2002.
Ve tvrt kapitole je zachycen vvoj esk koruny po roce 2000. Ve dvou podkapitolch jde pedevm o srovnn dennch devizovch kurz USD/CZK a EUR/CZK za rok 2001/2002.
Pt kapitola je vnovna vybranm podnikm, ktermi jsou Budjovick Budvar, n.p. a Madeta, a.s.
Na zvr jsou vsledky prce zhodnoceny a je zjitno, zda byl i nebyl splnn cl tto prce.
Vedouc prce: PhDr. Pavel Hejtman, CSc.
Petra Karasov
Problmy k Z, kter vznikaj pi zavdn algebraickch vraz
Diplomov prce se skld ze dvou spolu souvisejcch st - sti praktick a sti teoretick.
Teoretick st je lenna do t kapitol, kter na sebe bezprostedn navazuj. Prvn kapitola pojednv o algebraickch vrazech, jejich historii a didaktice.
Dal kapitola teoretick sti se vnuje matematickmu poznn. Je zde pojednno o mechanismu a nabvn matematickho poznn, struktue matematickho poznn, chorob formalismu, edukanm stylu uitele, o vymezen pojmu "proces" a "koncept" a o nejdleitj hladin algebry - modelovn.
Zvr obsahuje zhodnocen diplomov prce.
Praktick st obsahuje didaktick test, kter jsem sestavila pro osm ronk Z, jeho podrobnou analzu a vyhodnocen. Soust nsledujc kapitoly je dotaznk pro vyuujcho testov tdy, kter mimo jin zjiuje jak knihy se pi zavdn algebraickch vraz pouvaj. Dal kapitola je vnovna pracovnmu listu pro uitele.
Praktick st je obohacena nkolika plohami.
Vedouc prce: Mgr. Helena Binterov
Petra Podskalsk
Rozbor pijmacch zkouek z matematiky
Obsahem diplomov prce je rozbor psemnch pijmacch zkouek z matematiky na Pedagogickou fakultu Jihoesk univerzity. Pslun zadn bylo vyhotoveno ve dvou variantch, piem kad z tchto verz obsahovala osm pklad. Prvn st prce je vnovna rozboru jednotlivch pklad. Tato analza v sob zahrnuje jednak ukzkov een kad lohy a jednak sestaven dlch tabulek s pehledy zskanch bod a seznamy vyskytujcch se chyb, a to zvl pro uchazee o studium uitelstv pro Z a zvl pro uchazee o studium uitelstv pro S. Nsleduje vzjemn srovnn obou variant z hlediska spnosti een. Ve zbvajc sti prce jsou pak uvedeny souhrnn pehledy vsledk pijmacch zkouek.
Vedouc prce: doc. RNDr. Frantiek Mrz, CSc.
Kamil Feitl
Problmy k Z, kter vznikaj pi zavdn zlomk
Tmatem tto diplomov prce je "Problmy k Z, kter vznikaj pi zavdn zlomk".
V prvn sti tto prce se zabvm histori vzniku pojmu zlomek a didaktikou matematiky, speciln zamenou na vuku zlomk. V tto sti jsem se tak zmnil o dvou celosvtovch vzkumech, TIMSS a PISA. Oba tyto vzkumy se krom jinch oblast zabvaj matematickou gramotnost k zkladnch kol.
V druh sti tto prce je zpracovno 188 test od k pti zkladnch kol. Tyto testy byly sestaveny za elem odhalen chyb, kterch se ci nejastji dopoutj pi prci s pojmem zlomek.
Na zklad vsledk z tchto test jsem vypracoval pracovn seit, kter obsahuje modelov pklady, kter by mohly pomoci pi vuce zlomk. K tomuto pracovnmu seitu jsem vytvoil i pruku pro uitele.
Vedouc prce: Mgr. Helena Binterov
Michal Rada
Motivan a aplikan lohy k vodnmu kurzu matematick analzy na Pedagogick fakult
Prci tvo sbrka eench loh vztahujcch se k zkladnm pojmm diferencilnho a integrlnho potu: limita, spojitost, derivace, urit integrl. lohy formuluj historick problmy, kter vedly k vytvoen infinitezimlnho potu, problmy z jinch vdnch obor (fyzika, biologie, ekonomie, eventuln jinch matematickch discipln - nap. geometrie) a problmy z technick praxe, pi jejich een jsou uveden zkladn pojmy uity.
Vedouc prce: Ing. Eva Zmekalov, CSc.
Vendula Neporov
Prvky algebry v matematice na 1. stupni Z
Prce pin obraz o uplatnn prvk algebry v uivu matematiky na 1. stupni Z. Prvn st prce obsahuje zkladn teoretick poznatky z algebry, kter se vyskytuj v uebnicch na 1. stupni Z. Tyto teoretick poznatky jsou uvedeny v souvislosti s jejich didaktickm uplatnnm v jednotlivch roncch 1. stupn Z. Druh st, praktick, obsahuje rozbor vsledk loh zadvanch ve 4. a 5. ronku Z.
Vedouc prce: PhDr. Alena Hopesov, Ph.D.
Jana Kubeov
Prvky statistiky a pravdpodobnosti v uivu matematiky na 1. stupni Z
Clem diplomov prce je ukzat, e ji na 1. stupni Z se v matematickm uivu objevuj elementrn prvky statistiky a pravdpodobnosti, a proto je vhodn, aby i budouc uitel byli seznmeni s teoretickm zkladem tchto disciplin.
Diplomov prce je rozdlena do dvou hlavnch st. Teoretick st obsahuje teoretick zklady tchto discipln a rozbor jejich pouit v matematice na 1. stupni Z. Pro kadou z discipln je vytvoena sada vhodnch loh azench podle obtnosti.
kolem druh sti bylo experimentln vyzkouen pti pklad z pravdpodobnosti a statistiky, kter byly vybrny z mezinrodn studie TIMMS. Diplomov prce je zakonena rozborem een tchto loh.
Vedouc prce: PhDr. Alena Hopesov, Ph.D.
Hana amnkov
Geometrie a Internet
Clem diplomov prce bylo piblit tenm, zvlt pak uitelm jak rzn odvtv geometrie se daj nalzt na Internetu, co lze na webovch strnkch objevit, do jak hloubky jsou odvtv zpracovna. Chtla jsem zprostedkovat informace o nejrznjch zahraninch matematickch serverech. Na Internetu se d najt tak ada program, kter se zaazuj pod termn vukov software - dynamick geometrie. Mohou bt vbornou pomckou pro vuku geometrie na rznch typech kol, v prci jsou uvedeny nkter z nejznmjch program, snaila jsem se popsat jak jsou mezi jednotlivmi programy rozdly a tak v em jsou specifick.
V prci je vodn kapitola vnovna souvislosti matematiky s umnm, pojednv o ivot a dle vznamnho holandskho umlce a matematika M. C. Eschera v nvaznosti na geometrickou pedstavivost.
Domnvm se, e by prce mohla poslouit jako prvotn zchytn bod pro vechny, kte by se rozhodli Internet vyut k zskn hlubch vdomost v oblasti geometrie.
Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel Pech, CSc.
Michaela Beranov
Interaktivn uebnice geometrie
Clem diplomov prce je ukzat vyuit programu Cabri geometrie v matematice, pesnji v sti geometrie. Prce obsahuje een pklady z oblasti konstruknch loh a mnoin vech bod dan vlastnosti. V sti Konstrukn lohy jsem se zamila na sestrojen trojhelnka, tyhelnka a pravidelnho mnohohelnka v Cabri geometrii, kde lze nzorn ukzat jednotliv vztahy a sestrojen hledanho objektu. st nazvan Mnoiny vech bod dan vlastnosti obsahuje zkladn konstrukce, kter jsou potebn pro jednotliv konstrukn lohy.
Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel Pech, CSc.
Marie Hermanov
Netradin pohled na pojem funkce
Tato diplomov prce se zabvala interpretac pojmu funkce z pohledu historickho i souasnho. Dle se zamila na funkci z hlediska jednoho netradinho pohledu.
Prvn a druh kapitola diplomov prce je vnovna interpretaci a vymezen pojmu funkce z hlediska historickho. Jsou zde zmnny prce vznamnch matematik - I. Newton, G. W. Leibniz, Johann a Jacob Bernoulli, L. Euler, B. Bolzano a jinch.
V dal kapitole je pak funkce vymezena z pohledu souasnho, tak jak chpe funkci Milan Hejn ve svm dle Teorie vyuovania matematiky II. Funkci nememe zavst dvma zpsoby. Prvn zpsob, klasick postup, vnm funkci jako uritou zvislost a vyjaduje ji pedpisem, tabulkou a nebo kartzskm grafem. Druh zpsob, modernizan postup, zavd funkci jako speciln relaci, kterou zobrazuje do grafu uzlovho.
tvrt kapitola tto diplomov prce je vnovna anglickmu matematikovi, politikovi a vdci Charlesu Babbageovi, kter je autorem iteran teorie funkce. Prv jeho teorie je hlavnm tmatem tto prce.
Netradin pohled na pojem funkce, kter je rozebrn v tto prci, je pohled na funkci jako na speciln relaci, kdy je funkce zobrazovna do uzlovch graf. V prci jsou srovnny kartzsk a uzlov grafy elementrnch funkc, kter se probraj na zkladn kole v devtm ronku - linern funkce, funkce linern s absolutn hodnotou, funkce linern lomen (pevn nepm mrnost), kvadratick a kubick funkce.
Smyslem je nabdnout monost, jak lze tvoiv pracovat s touto ltkou na zkladn kole. Proto jsou v plohch diplomov prce zaazeny jet nmty pro dal prci.
Vedouc prce: Mgr. Helena Binterov
Jana Slavkov
Spravedliv a nespravedliv stochastick hry
Diplomov prce obsahuje een nkolika pklad z potu pravdpodobnosti. Vychz z jednoduchho pkladu o hodu minc, obsahuje zobecnn tohoto pkladu a jeho odmny takov, aby hra v nich uvdn byla spravedliv.
Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel Tlust, CSc.