Anotace diplomovch prac - 2003 - Historick stav JU
Anotace diplomovch prac - 2003
Historick stav JU
Michal Honek
Kadodenn ivot lechtice v ranm novovku
Tato diplomov prce pedkld obraz ivota lechtice v ranm novovku "od rannho vstvn k veernmu ulhn". Je vymezena lety 1550 a 1650. Kapitola Aristokrat jako kesan poukazuje na skutenost, e renesann a barokn lechtic byl pedevm vc lovk. Kapitola as v ivot aristokrata objasuje problematiku vnmn asu a fenomn asov tsn. Kapitola Aristokratick dvr popisuje prosted dvora jako hospodskho, kulturnho a politickho zzem lechtice. V kapitole Aristokrat jako hospod jsou pedesteny ekonomick podmnky se zvltnm drazem na problematiku velkostatku a klientskch vazeb. V kapitole Karira vystupuje lechtic jako politik, diplomat a vojk. Kapitola Voln as a zbava ukazuje lechtice jako astnka slavnost, hazardnho hre, sportovce, sbratele, umlce i mecene. Kultura oblkn a stravovn dostala prostor v kapitolch Odvn a Stolovn. V kapitole Zdrav a nemoci lechtic vystupuje jako nemocn lovk v dob, kdy zdravotn stav privilegovanch vrstev byl obecn patn, ale kdy ji do poped vystupovaly aspekty zdravho zpsobu ivota.
Vedouc prce: prof. PhDr. Vclav Bek, CSc.
Dana Jakiov
"Vezmi dt a vychovej mi je!" Uitelsk a vchovn innost Kongregace kolskch sester de Notre Dame v eskch Budjovicch v letech 1871-1950
Tato diplomov prce se zabv djinami Kongregace kolskch sester de Notre Dame v eskch Budjovicch; je zamena pedevm na pedagogickou innost eholnic, ale sna se tak z rznch pohled postihnout vnitn struktury tohoto spoleenstv a kadodennost eholn komunity. Prce vznikla na zklad studia pramen uloench v generlnm archivu kongregace v Hradci Krlov, v bvalm provincilnm archivu U Sv. Josefa v eskch Budjovicch, ve SOkA esk Budjovice a SOA Tebo. Pouita byla t literatura tkajc se djin kongregace, historie eskch Budjovic a vvoje kolsk soustavy v eskch zemch.
Prce je rozlenna do vodu, t st, kter se dle dl na jednotliv kapitoly, epilogu a zvru. V vodu je vymezeno a pibleno tma a zhodnoceny prameny a literatura. Prvn st se tk t okruh nezbytnch pro hlub pochopen vlastnho tmatu: vzniku a vvoje kongregace, situace ve kolstv ve sledovan dob a djin eskch Budjovic ve stejnm obdob. Druh st se zabv eskobudjovickou fililkou U Sv. Josefa, jejm zaloenm, finannmi pomry, sloenm a kadodennm ivotem tamj komunity sester. Ve tet sti jsou z rznch pohled pibleny koly U Sv. Josefa, pedevm kola obecn a m욝ansk.
Vedouc prce: PhDr. Miroslav Novotn, CSc.
Klra Jaroov
Emil olc (Studie o ivot a dle nakladatele)
Prce je azena chronologicky a je rozdlena na pt kapitol, kter jsou dle lenny na podkapitoly.
Prvn kapitola pojednv o rodin Emila olce narozenho roku 1861 v Kutn Hoe a jeho uovskch zatcch v rznch firmch ech a Moravy. Druh kapitola zachycuje olcv pchod do msta Tele v roce 1884, kulturn a spoleensk psoben tohoto knihkupce a nakladatele na moravskm malomst a jeho podl na zaloen Nrodn jednoty pro jihozpadn Moravu.
Obsahem tet kapitoly je prask obdob ivota Emila olce, od roku 1911 a do jeho smrti v roce 1931. olc vedl samostatnou firmu v Karln, na as se spojil s nakladatelskou spolenost Frantika imka a svou kariru uzavel u nakladatele Leopolda Maze. Mimo to psobil jako starosta Svazu eskoslovenskch knihkupc a nakladatel.
olcovy vydavatelsk aktivity jsou zachyceny v pedposledn kapitole, jej znan st se vnuje politickm asopism vydvanm Emilem olcem.
Posledn kapitola zmiuje nsledovnka a pokraovatele olcova odkazu v Teli, Josefa Fiera.
Vedouc prce: doc. PhDr. Josef Blml, CSc.
Lucie Kropkov
ivot na hranici na pkladu obce Rapach v prvn polovin 20. stolet
Diplomov prce pojednv o vvoji vitorazsk obce Rapach v prvn polovin 20. stolet. Obec Rapach le na hranicch esk republiky a Rakouska. Tato poloha urovala zsadnm zpsobem to, jak probhal vvoj v tto pohranin obci.
Prce se zamuje pedevm na obdob let 1920-1945. Vznik obce a jej vvoj do roku 1920 je zachycen jen v hrubch obrysech tak, aby pomohl k pochopen klovho obdob prce. Tato diplomov prce sleduje nrodnostn situaci v tto obci v obdob po skonen prvn svtov vlky a sna se postihnout okolnosti rozdlen Vitorazska v roce 1920. Zejmna pak, jak mlo toto rozdlen hospodsk dopad na ivot v obci a to, jak na rozdlen Vitorazska a pipojen Rapachu k eskoslovensku reagovali oban.
Dalm clem prce je piblit hospodskou, kulturn, kolskou a crkevn strnku ivota obce. Prce se rovn dotk zabrn obce Rapach Nmeckem v roce 1938 a situace po druh svtov vlce.
Vedouc prce: doc. PhDr. Josef Blml, CSc.
Ji Oesterreicher
Vitorazsk mtus; Historie msko-katolick crkevn sprvy v oblasti tzv. eskho Vitorazska. Dva pspvky k historii pohraninho regionu
Diplomov prce se zabv pohraninm regionem tzv. eskho Vitorazska. Nejdve je tento region v prvn kapitole definovn, nebo autor tto diplomov prce povauje za nemon objektivn se bez poten charakteristiky regionem zabvat. Dal kapitoly se zabvaj popisem crkevnch pomr zdej oblasti, piem jsou nutn popisovny tak jin, necrkevn vztahy, v oblasti existujc. Zatmco v kapitole vnovan starm djinm mskokatolick crkevn sprvy na Vitorazsku autor vyzdvihuje pedevm vazby zdej oblasti k zemi Doln Rakousy, m naznauje, e bez vkladu rakouskch djin nelze pochopit ani dn na Vitorazsku, tato skutenost nen bohuel stle jet eskou nikoli vak vdeckou veejnost akceptovna, orientuje se v kapitolch dalch vce na samotn obyvatelstvo, podobu spolenho esko-nmeckho (rakouskho) souit a celkovmu vykreslen kadodennho ivota na hranici.
Vedouc prce: doc. PhDr. Josef Blml, CSc.
Jan Plaek
Sto let djin eskch Budjovic v zrcadle mstskho hbitova
Prce je rozdlena na pt zkladnch kapitol. Ty jsou dle lenny na podkapitoly a odstavce.
Hlavnm zmrem tto prce je analyzovat vliv hospodskch, socilnch, politickch, kulturnch a kadodennch djin eskch Budjovic na vvoj mstskho hbitova sv. Otlie v obdob sta let od zaloen hbitova v roce 1889. Po nstinu obecnho vvoje hbitov a pohbvn se prce zabv hbitovy na zem eskch Budjovic, vesms podle chronologickho poad. Nejvt st prce se vnuje hbitovu sv. Otlie. Je zde popsno zaloen hbitova, dle je pak znan prostor vnovn loze tohoto hbitova v hospodsk sfe. Nsleduje chronologick popis vvoje hbitova sv. Otlie na pozad djin eskch Budjovic.
Vedouc prce: PhDr. et PaedDr. Ji Dvok, Ph.D.
Frantiek Smek
PhDr. Frantiek Vlastimil teidler. Osudy legionskho historika
Diplomov prce se pokou zachytit ivot a dlo Frantika Vlastimila teidlera, ruskho legione, oficilnho historika eskoslovenskch legi v Rusku, vyhledvanho odbornka na danou problematiku v dobch prvn eskoslovensk republiky.
Diplomov prce vznikala na zklad studia jeho osobn pozstalosti, kter je uloena v Mstskm muzeu Antonna Sovy v Pacov. Rozboru pozstalosti je vnovna krat kapitola. Dle na zklad jeho odbornch historickch prac, a ji knih, delch stat a studi, nebo jen drobnch lnk. V zvru prce je tak pipojena bibliografie jeho publikac. Dalmi prameny byly jeho rukopisn pamti, korespondence atd.
Jeho ivot zachycuje prce prostednictvm pm metody od narozen roku 1887 a do smrti v roce 1974. Psn zachovv chronologick hledisko. Nejvt draz je kladen na kapitoly "Na frontch prvn svtov vlky", kde se na zklad teidlerovch nepublikovanch pamt zamuje na jeho osobn vlen proitek. Vrcholn obdob jeho historick a archivsk, publikan a osvtov innosti je zachyceno v kapitole "V mrovch slubch eskoslovensk republiky".
elem prce bylo seznmit ir publikum s osobnost a dlem Frantika Vlastimila teidlera a ukzat jeho historickou a publikan innost v letech 1914-1948. Strun verze bude soust sbornku k prvn svtov vlce podanho Jihoeskm muzeem v eskch Budjovicch.
Vedouc prce: PhDr. et PaedDr. Ji Dvok, Ph.D.
Tereza Tanzerov
Historick koeny "genderovho" nazrn v reklam (reklama jako pramen k gender history na pelomu 19. a 20. stolet)
Posledn desetilet 19. stolet se nesou ve znamen nezpochybnitelnch a nezvratnch zmn. Dovruje se veobecn modernizace. Vlivem narstajc konkurence se rozvj i reklama jako souhrn prostedk, jejich clem je vzbudit pozornost spotebitel a podntit jejich zjem o koupi uritho vrobku i slueb. Zkladnm poslnm reklamy je odliit jeden vrobek stejnho druhu od druhho. Za tmto elem reklama vyuv symboly, kter v dan spolenosti nesou urit vraz socilnho statutu, hodnoty i smyslovho poitku. Jejm prostednictvm se reprezentuj pedstavy uritho ivotnho stylu, rodinnch vztah a v neposledn ad i pedstavy o vztazch mezi mui a enami a jejich mstem ve struktue spolenosti. Tto "genderov" tmatice se vnuje tato diplomov prce.
Vedouc prce: prof. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Tom Veber
eskobudjovick biskupsk knsk semin a dieczn teologick institut v letech 1803-1850
Diplomov prce chce bt pspvkem k poznn historickho vvoje kolsk instituce, kterou lze pokldat za prvn stav vysokokolskho typu jinch a jihozpadnch echch. Clem autora nebylo komplexn zpracovn djin knskho semine a s tm spjatho diecznho teologickho institutu, tato prce by mla slouit pedevm jako vchoz lnek dalho studia. Tma bylo zpracovno na zklad studia odborn literatury a archivnch pramen, kter jsou uloeny v SOA Tebo ve fondech Biskupsk knsk semin a Biskupsk archiv - Biskupsk konzisto.
V nkolika drobnch kapitolch autor nejprve vnuje pozornost obecnm a eskm djinm pedevm prvn poloviny 19. stolet. Dle se v nstinu zabv vvojem kolstv, a to jak v obecnj rovin esk historie, tak tak v rmci djin msta esk Budjovice. Po chronologickm pehledu djin eskobudjovickho semine a teologickho institutu je v prci postupn upena pozornost na architektonick vvoj budov, v nich instituce sdlila a vychovvala sv studenty, na organizaci vchovy a vuky a konkrtnji rovn na aktry vzdlvacho procesu. Jak v profesorskm sboru, tak tak mezi studenty semine byl zvolen zstupce, piem na jeho pklad bylo mon zodpovdt nkter pedtm poloen otzky.
V posledn kapitole sv prce autor pedstavuje ojedinl pramen, vztahujc se udlostmi v nm popsanmi k jaru roku 1848. Jeho zpracovnm a vyhodnocenm je cel pojednn dovedeno od nejobecnjch djin a k mikrohistorickmu vhledu do djin prvnho plstolet existence eskobudjovickho knskho semine a diecznho teologickho institutu. Vlastn prce je pak doplnna souborem ploh, kter dokldaj tvrzen obsaen v zkladnm textu.
Vedouc prce: PhDr. Miroslav Novotn, CSc.
Michaela Valentov
Maloasijt obyvatel a formovn jejich svtovho nzoru v dob ranho csastv
Pi zkoumn formovn svtovho nzoru maloasijskho obyvatelstva v 1.-3. stol. n. l. ve mstech i na venkov mly dleit vznam otzky jejich vztah k monarchii, otroctv, rodin a sousedm, tlesn kultue, ale tak etick normy chovn a rove vzdln. Dky tmto tmatickm celkm si meme utvoit pedstavu o postoji obyvatel v Mal Asii vi manm a msk nadvld, kter pinela nov aspekty v nboenstv, vd, politice, vzdln apod. Zskvme soubor dleitch poznatk, kter pin nov hledisko ve zkoumn procesu romanizace mskch vchodnch provinci, pedevm vak oblasti Mal Asie, a to v dob ranho csastv.
Vedouc prce: doc. Dr. Igor Lisov
Irena Vlkov
Zamstnn mskch en, otroky a proputnek v dob pozdn republiky a ranho csastv
etn modern publikace, zpracovvajc problematiku en v antice, se omezuj pouze na jejich pojet jakoto sexulnho objektu. Mn pozornosti je oproti tomu vnovno starovk en jako prvn osob, kter si postupn vydobv vznam tak v hospodsk sfe kadodennho ivota. Pedstavitelky vych mskch spoleenskch kruh se jako prvn vymanily ze stereotypu nahlen na enu pouze v kontextu rodinnm. Nsledovny zmonmi proputnkami si raz eny postupn cestu k finann nezvislosti tm, e se stvaj majitelkami obchod i dlen. Na poli soukromoprvnm dochz k nejvtm zmnm v souvislosti s uvolovnm otcovsk moci. Na innosti mskch otroky se v podstat mnoho nemn, avak i zde lze spatit posun ve vnmn pslunic tto sociln skupiny na zklad nov pchozch filosofickch mylenek.
Vedouc prce: doc. Dr. Igor Lisov