Anotace diplomovch prac - 2003 - Katedra chemie
Anotace diplomovch prac - 2003
Katedra chemie
Ivana Peinov
Stanoven obsahu vybranch kov v nkterch druzch jedlch hub, rostoucch na zem Prahy
Nkter druhy jedlch hub kumuluj ve svch plodnicch vysok obsahy pedevm kadmia, rtuti a olova. Tato situace je jet zhorena na zneistnch lokalitch, mezi n pat zem velkch mst. daje o stavu v Praze zatm nebyly znmy. Proto bylo v letech 2000 a 2002 shromdno z zem Prahy 146 vzork 43 druh hub, z toho 36 druh jedlch. Usuen plodnice byly po rozmlnn a homogenizaci mineralizovny s kyselinou dusinou pro stanoven kadmia a olova metodou atomov absorpn spektrometrie (AAS). Rtu byla stanovovna ve zhomogenizovanch vzorcch metodou studench par AAS.
Zjitn obsahy byly statisticky vyhodnoceny analzou rozptylu srovnnm s pozaovmi hodnotami pro houby z nekontaminovanch lokalit. Vesms se prokzalo, e obsahy sledovanch kov jsou v houbch z zem Prahy vznamn vy ne z nezneistnch lokalit. To se tk zejmna obsah kadmia a rtuti. Vysok obsahy obou kov jsou charakteristick pro druhy rodu ampion, irvku mjovku a piku obecnou. Obsahy vesms pekraovaly platn hygienick limity pro konzumaci voln rostoucch jedlch hub. Obsahy olova byly v houbch z zem Prahy sice zven, ale ne v takov me jako u kadmia a rtuti. Houby rostouc na zem Prahy a zejm i dalch velkch mst by proto nemly bt konzumovny.
Vedouc prce: prof. Ing. Pavel Kala, CSc.
Silvie Nmcov
Optimalizace poznvacho postupu ve vyuovn chemie na S
Diplomov prce se zabv problematikou optimalizace poznvacch postup ve vuce chemie na stedn kole. Byl vytvoen soubor pracovnch list, jejm clem bylo podpoit aktivn osvojovn poznatk z vdnho oboru chemie. Efektivita vyuit pracovnch list byla ovena ve koln praxi a vyhodnocena statistickou metodou.
Vedouc prce: Mgr. Lubomr Svoboda, Ph.D.
Jarmila Novkov
Stanoven obsahu vybranch kov v bnch druzch jedlch hub, rostoucch v nkterch lokalitch jin Moravy.
Nkter druhy jedlch hub kumuluj v plodnicch vysok obsahy kadmia, rtuti i olova, a to zejmna v oblastech kontaminovanch imisemi tchto kov. Clem diplomov prce bylo zjistit situaci u bn konzumovanch druh hub ve tyech lokalitch zemdlsk oblasti v okol Moravskho Krumlova. V letech 2001 a 2002 byly shromdny 83 vzorky 24 druh hub, v nich byly sledovan kovy stanoveny metodami AAS.
Zjistilo se, e ve vtin analyzovanch druh jsou obsahy kadmia statisticky prkazn vy ne v houbch ze zemdlskch oblast jinch ech (vesms 3× - 5×), zatmco obsahy rtuti a olova jsou v obou oblastech tm shodn. Pravdpodobnou pinou znanho obsahu kadmia je pirozen sloen pdnho substrtu na sledovanch lokalitch.
Souasn byla v 15 vzorcch hub z ovovanch lokalit a v 11 vzorcch ze Slovenskho rje stanovena radioaktivita. Pirozen radioaktivita isotopu 40K byla vrazn vy ne umlho radionuklidu 137Cs, piem vrazn vy byla aktivita cesia v houbch ze Slovenskho rje. To je pzniv zjitn, nebo sledovan jihomoravsk lokality le v blzkosti jadern elektrrny Dukovany.
Vedouc prce: prof. Ing. Pavel Kala, CSc.
Jana Skorov
Stanoven obsahu vybranch kov v nkterch druzch jedlch hub v imisn oblasti olovsk huti Pbram
V 80. ltech se zjistilo, e plodnice ady druh jedlch hub v okol olovsk huti u Pbrami jsou siln kontaminovny olovem, kadmiem i rtut. Clem diplomov prce bylo zjistit situaci po asi 15 letech, bhem nich dolo k velmi podstatnmu omezen emis z huti. V letech 2001 a 2002 bylo shromdno 72 vzork sedmi jedlch druh hub z okruhu do 6 km od huti. Ti sledovan kovy byly v usuench houbch stanoveny metodami AAS.
Zjistilo se, e obsahy olova jsou statisticky vznamn ni ne v 80. letech, avak obsahy kadmia a rtuti nepoklesly a zstvaj statisticky vznamn vy ne v houbch z nekontaminovanch oblast jinch ech. Za zdravotn nejzvanj je teba povaovat obsah kadmia, protoe tm vechny vzorky pekroily esk hygienick limit 2 mg/kg su. S rostouc vzdlenost od huti klesal obsah olova v plodnicch, pro omezen poet vzork vak tato tendence nemohla bt potvrzena statisticky.
Vedouc prce: prof. Ing. Pavel Kala, CSc.
Kateina Strnadov
Vvoj metodiky stanoven resveratrolu a sledovn jeho obsahu ve vybranch poivatinch
Diplomov prce byla vypracovna v Laboratoi analytick chemie EK AV R. Tma souvis s grantovm projektem NAZV QD 1155 eenm v LACH EK AV R tkajcm se vlivu suroviny a technologie zpracovn na obsah zdravotn prospnch polyfenolickch ltek v rvovch vnech.
Prce se zabv problematikou vvoje metodiky pro stanoven resveratrolu pomoc plynov chromatografie, event. GC-MS po pedchoz acetylaci, jejm porovnnm s bn pouvanou metodou HPLC a porovnnm extraknch postup.
Tato rostlinn polyfenolick ltka byla objevena ji ve vce ne sedmdesti druzch rostlin, vyskytuje se i v mnoha bn pouvanch poivatinch. Z hlediska jej struktury ji adme do skupiny stilben. V poslednch letech byly u n prokzny pzniv inky na lidsk zdrav. Jako ostatn polyfenolick ltky psob resveratrol jako antioxidant, prokzan jsou i jeho inky jako prevence kardiovaskulrnch onemocnn.
Metoda stanoven byla ovena na vzorcch ervench vn a ervenho kysanho zel.
Vedouc prce: doc. Ing. Jan Tska, CSc.
Josef Stoklasa
Seznn zmny kvality vody ptoku a odtoku z vodrensk ndre Husinec
Voda pat mezi zkladn sloky , kter jsou nezbytn pro ivot. Pstup k pitn vod byl v loskm roce deklarovn jako jedno ze zkladnch lidskch prv. Tato prce byla zamena na bval a v dohledn dob i budouc zdroj pitn vody pro msto Prachatice. Jedn se o pehradn ndr Husinec, kter se nachz na hornm toku eky Blanice SZ od Prachatic. Tato pehradn ndr byla dostavna v roce 1942 proto, aby zbrzdila jarn pvaly vody a zabrnila tak povodnm. Jako vodn zdroj pitn vody zaala bt vyuvna a pozdji. Sledovn kvality vody v tto ndri probhalo v letech 2001 a 2002 ve trnctidennch intervalech. Jedn se tedy o 104 odebranch vzork. V roce 2002 bylo jet sledovn rozeno o cel povod hornho toku eky Blanice v devatencti profilech. Tyto odbry probhly tyikrt. Clem tto prce bylo zjitn aktulnho stavu zneitn, zvlt tkmi kovy a vyhodnocenm nejvznamnjch zneiujcch ptok. Dle porovnn aktulnho stavu se sledovnm z 80. let minulho stolet. Vsledky ukzaly, e v nkterch ukazatelch dolo ke zlepen stavu. Konkrtn se jedn o N-NO2 (z 91 na 19,3 mg/l), N-NH4 (z 23,3 na 11,29 mg/l), kobalt (z 1,8 na 0,3 mg/l) a kadmium (z 0,5 na 0,05 mg/l). Avak u nkterch ukazatel dolo k podstatnmu zhoren. Tk se to pedevm P-PO4 (z 8,2 na 17-19 mg/l), chrmu (z 0,4 na 0,8 mg/l), mdi (z 1,3 na 2,7 mg/l) a zinku (ze 14,4 na 33,8 mg/l). U tchto ukazatel dolo ke zhoren a o 100 %. Prce si neklade za cl stanoven celkov eutrofizace, ale pouze stanoven hydrochemickch ukazatel.
Vedouc prce: Ing. Jaroslav vehla, CSc.
Petra Karskov
Protidrogov prevence ve vuce chemie na S
Diplomov prce pedkld nvrh vhodn formy protidrogov prevence, kterou je mon vyut v rmci vuky chemie na stedn kole. Pi vbru adekvtnch vyuovacch metod byl kladen draz zejmna na dialogick metody a z didaktickch prostedk na vyuit multimedilnho vukovho softwaru a internetu. Pro zvolen metody byly navreny konkrtn vyuovac postupy, kter byly odzkoueny v podmnkch koln praxe. Soust diplomov prce je soubor pracovnch list, kter dopluj navren vyuovac postupy. V rmci souvisl pedagogick praxe byly postupy otestovny a posouzen vhodnho preventivnho programu bylo provedeno na zklad vsledk dotaznku tkajcho se problematiky protidrogov prevence.
Vedouc prce: prof. RNDr. Jan ipera, CSc.
kolitel - konzultant: RNDr. Lubomr Svoboda, Ph.D.
Petra Nmcov
Protidrogov prevence ve vuce chemie na S
Diplomov prce se zabv problematikou vyuit semine "Chemie a proda" jako formy vuky na stedn kole. Dleitou soust tohoto semine tvo chemick vychzka. Byl vypracovn soubor pracovnch list, kter vychz pedevm z praktickch kovskch pokus a zpracovv vybran ekologick tmata. Efektivita vyuit chemick vychzky a pracovnch list ve koln praxi byla zjitna znalostnm testem a vyhodnocena statistickou metodou.
Vedouc prce: prof. RNDr. Jan ipera, CSc.
kolitel - konzultant: RNDr. Lubomr Svoboda, Ph.D.
Jan Vesel
Vyuit problmovch loh ve vuce chemie na S
Tmatem diplomov prce je vyuit problmovch loh ve koln praxi. Hlavnm dvodem pro zaazen tohoto typu loh je jejich vrazn vliv na zkvalitnn poznatkov struktury tkajc se danho oboru. Zvltn pozornost byla vnovna lohm, kter rozvjej tzv. funkn gramotnost k v oblasti chemickho vzdlvn. Zkvalitnn poznatkov struktury je zaloeno zejmna na vzniku logickho propojen osvojovanch fakt, co je v obecn rovin spojeno s rozvojem logickho uvaovn a zkvalitnn mylenkovch operac. Vsledkem diplomov prce je soubor pracovnch list, ve kterch jsou zaazeny lohy s chemickou tematikou zamen na rozvoj funkn gramotnosti. Pracovn listy byly uity ve koln praxi a v diplomov prci je diskutovna mra zlepen poznatkov rovn.
Vedouc prce: prof. RNDr. Jan ipera, CSc.
kolitel - konzultant: RNDr. Lubomr Svoboda, Ph.D.