Anotace diplomovch prac - 2003 - Katedra bohemistiky
Anotace diplomovch prac - 2003
Katedra bohemistiky
Kateina Vorkov
Milena Lukeov v souasn dtsk literatue a recepci (autorsk portrt)
Zmrem diplomov prce je objektivn posouzen celkovho a specifickho pnosu autoriny tvorby literatue pro dti a mlde na zklad interpretace jejho dla. Rozshl tvorba je rozdlena do dvou st. Prvn se vnuje rozboru tvorby prozaick, v druh sti nalezneme krom interpretace dla a vbor z autoriny tvorby tak strun nstin kontextu bsnick tvorby z 60.-90. let, na jejm pozad se tato autorsk osobnost vyvjela. Tet st se vyjaduje k tvrmu pnosu Lukeov dtsk literatue.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Jaroslav Toman, CSc.
Tereza Kuerov
Specifika komunikace v ordinaci zubnho lkae
Cl diplomov prce spov v komplexn analze komunikanch udlost v prosted zdravotnickho zazen, pozornost je vnovna nejenom dialogu mezi lkaem a pacientem, ale tak celkovmu jednn lkae a zdravotn sestry, zkoumaj se tedy zkladn charakteristiky doprovodn komunikace pi pracovnm vkonu.
Vchodiskem analz se staly texty dialogick povahy, zaznamenan na magnetofonov psek v prosted soukrom stomatologick ordinace.
Teoretick st je vnovna v vodu metodologickm otzkm zpracovn, teoretickm otzkm dialogick komunikace a dle formln a obsahov strnce komunikace vbec.
Praktick st charakterizuje konkrtn komunikty z hlediska vech jazykovch rovin, tedy roviny hlskoslovn, morfologick, syntaktick a lexikln.
Vyhodnocen analz je uvedeno v zvru.
Vedouc prce: PaedDr. Jarmila Alexov, CSc.
Hana Davidov
Specifika komunikace v informanm stedisku
Clem diplomov prce je komplexn analza komunikanch udlost orientovanch na zskn a pedvn informac.
Podkladem pro analzu se staly dialogick texty veden v informanm stedisku a zaznamenan na magnetofonov psek.
V teoretick sti prce je komplexn posuzovna cel komunikan udlost, formln i obsahov strnka dialogu, jeho strukturace a specifika. Prce se zabv i problematikou socilnch rol mluvch a zpsobem navazovn a udrovn kontaktu mezi nimi. Zmnna je tak metodologie zpracovn zskanho materilu.
Praktick st je zamena na jazykovou analzu textu a zahrnuje jednotky vech jazykovch rovin (hlskoslovn, morfologick, syntaktick a lexikln).
Vedouc prce: PaedDr. Jarmila Alexov, CSc.
Adla Sazmov
Frazeologismy ve slovn zsob k zkladnch a student stednch kol
Clem diplomov prce je oblast frazeologie, vzkum pedevm aktivn a pasivn znalost frazm u k zkladnch a student stednch kol. V prvn teoretick sti jsou rozpracovny teoretick otzky souvisejc s tmto problmem. V druh sti praktick jsou nejdve nastnny metody vlastnho vzkumu, jeho pedpoklady a podmnky. Plohou diplomov prce jsou dotaznky, kter byly km a studentm pedloeny.
Vedouc prce: PhDr. Marie Janekov, CSc.
Magdalna Volfov
Frazeologick pirovnn ve kolnm prosted
Teoretick st prce zan vymezenm zkladnch pojm frazeologie a idiomatiky, na jejich klasifikaci je pohleno z nkolika rznch hledisek. Nejvt pozornost je vnovna problematice frazeologickch pirovnn. Clem praktick sti je zhodnocen rovn znalosti frazeologickch pirovnn u k stedn koly. Zkladn materil poskytl dotaznk, kter byl zadn ve tech vybranch tdch mladoboleslavskho gymnzia. Jednotliv koly dotaznku jsou dle podrobn analyzovny, komentovny a vyhodnocovny.
Vedouc prce: PhDr. Marie Janekov, CSc.
Olga Roubkov
Psov texty Karla Kryla
Diplomov prce chce stanovit msto a pnos Karla Kryla na literatue. Draz je kladen pedevm na esk texty, cizojazyn stoj pouze na pokraji jeho tvorby. Autorka zaazuje psnike do irho kontextu, pokou se vystihnout zkladn momenty jeho tvorby, vvoj poetiky a shrnout hlavn motivy, kter Karel Kryl pouvn. Percepce dla jeho posluchai je zachycena skrz novinov odkazy, zvltn kapitolu pak tvo jeho vnmn literrnmi periodiky. Pro lep pochopen smyslu psn autorka vypracovala t seznam osobnost, kter se v tchto textech vyskytuj.
Vedouc prce: PaedDr. Michal Bauer, Ph.D.
Kvta Lojdov
Literrn obraz jihozpadn Moravy v druh polovin minulho stolet
Diplomov prce se zabv zachycenm literrnho obrazu jihozpadn Moravy v druh polovin 19. stolet. Zjitn je provdno na zklad analzy vybranch prozaickch text t autor: F. Strneck, V. Kosmka a V. K. Jebka. Analza je zamena na zpsob vstavby prosted, na motivick vrstvy, charakteristiku postav, vyprave a na celkovou kompozici dl. Na zklad podobnosti a rozdlnosti jejich poetik je pedloen obraz zmn, ktermi dan region proel. Dle se diplomov prce zabv otzkou, jak msto zaujm jihozpadn Morava v kontextu celonrodn literatury a samotnm pojmem regionln literatura. Tvrzen a poznatky jdou doloeny citacemi jak z pramen, tak z dal etn sekundrn literatury.
Vedouc prce: doc. PhDr. Dalibor Tureek, CSc.
Alena Horkov
Mluvenost v souasnch echoamerickch periodikch
Diplomov prce se zabv vskytem mluvenostnch prostedk v souasnch echoamerickch periodikch: vychz pitom z analzy krajanskch periodik.
Teoretick st pojednv o vytven echoamerickch komunit na zem Spojench stt a mapuje vvoj eskho jazyka v novm komunikanm prosted. Dal kapitola je vnovna vymezen pojmu mluvenost v eskm a americkm jazykovm prosted.
Praktick st diplomov prce vychz z rozboru jednotlivch jazykovch rovin (hlskoslovn, morfologick, syntaktick a lexikln) marick etiny uit ve vybranch souasnch echoamerickch periodikch. Potebn jazykov materil byl shromaovn v prbhu roku 2001. Na zklad vsledk jazykov analzy jsou vyvozovny veobecn zvry o vskytu mluvenostnch prostedk v souasnch echoamerickch periodikch.
V zvru diplomov prce jsou shrnuty, vyhodnoceny a zobecnny vechny poznatky plynouc z analzy danho materilu.
Vedouc prce: doc. PhDr. Alena Jaklov, CSc.
Nadda Dvokov
Jazykov strnka srbtiny ve srovnn s etinou
Tmatem diplomov prce je jazykov strnka srbtiny ve srovnn s etinou. Jazykov materil pro srovnvac analzu poskytla povdka Nemima godina srbskho autora Iva Andrie z roku 1953 a jej esk peklad Neklidn rok z roku 1987, jeho autorem je Duan Karpatsk.
Prce obsahuje pehled o historii a kulturnch djinch Srbska, pipomn vvoj srbtiny v rmci jihoslovanskch jazyk, podv charakteristiku tohoto jazyka z hlediska komparatistickho, tj. ve vztahu k ostatnm slovanskm jazykm, pipomn nejznmj jazykovdce jihoslovansk oblasti. Konfrontace srbtiny a etiny je provdna v plnu hlskoslovn, tvaroslovnm, lexiklnm i syntaktickm. Vsledky konfrontan analzy jsou shrnuty v celkovm zvru.
Vedouc prce: PhDr. Marie Janekov, CSc.
Michaela Havlanov
Persvaze v nrech souasnch echoamerickch periodik
Diplomov prce se zabv persvazivnm psobenm souasnch echoamerickch periodik - vychz pitom z analzy aktulnch sel tchto novin.
Teoretick st pojednv o historii eskch pisthovalc do Ameriky. Rovn mapuje vznik prvnch krajanskch list a nastiuje dal vvoj echoamerick urnalistiky. Ve vztahu k tmatu diplomov prce je zvltn pozornost vnovna stvajcm echoamerickm periodikm: je uveden jejich pehled utvoen na zklad pti pramen a popsna jazykov situace. na zvr je vysvtlen termn publicistika a definovn pojem persvaze a jej prostedky.
Praktick st vychz z rozboru vybranch sel krajanskch list shromaovanch v prbhu roku 2002. Pi tto analze byly zjitny prostedky persvaze uit v echoamerickm tisku a jejich frekvence. Dle bylo stanoveny poad publicistickch nr podle toho, v jak me je v nich zastoupena persvazivn funkce. Na zklad porovnvn eskch a echoamerickch periodik byly popsny shody a odlinosti v obou typech novin.
V zvru diplomov prce byly shrnuty, vyhodnoceny a zobecnny vechny poznatky vychzejc ze zkoumn echoamerickch periodik.
Vedouc prce: doc. PhDr. Alena Jaklov, CSc.
Veronika Zoubkov
Komunikace v (pevn) enskm prosted
Clem diplomov prce je komplexn analza komunikanch udlost realizovanch v pracovnm prosted.
Podkladem pro analzu se staly dialogick texty veden v prosted kadenictv a zaznamenan na magnetofonov psek.
Prce neobsahuje teoretickou st, zamuje se pevn na praktick rozbor komunikanch udlost, veker teoretick informace jsou dokldny praktickmi pklady a ukzkami. Prce se zabv komplexnm popisem struktury komunikan udlosti, strukturou a lennm dialogu, podrobn se zamuje na prbh komunikan udlosti. Zmnna je tak metodologie zpracovn zskanho materilu a jeho podrobnj charakteristika.
Posledn kapitola je vnovna komunikaci mu v enskm prosted, zamuje se na rozdly v eovm jednn mezi enami a mui ve sledovanm prosted.
Vedouc prce: PaedDr. Jarmila Alexov, CSc.
tpnka Sedlkov
Nad poezi Miroslava Valenty
Clem diplomov prce byl pokus integrovat do kontextu esk literatury zapomenutho bsnka jinch ech. Jeho tvorbu pipomnli ve svch antologicch M. Hsek a I. Wernisch. Na zklad kritick analzy a komparace (Mcha, Bezina, Toman, Wolker) je v diplomov prci snaha dokzat, e Miroslav Valenta nebyl pleitostn epigon, e lo o skutenou bsnickou osobnost, j osud vymil pli mlo asu. Dv posmrtn vydan sbrky tento fakt vmluvn potvrzuj.
Vedouc prce: PaedDr. Frantiek Skorunka
Irena Hrukov
Promny obrozensk balady
Autorka se ve svm diplomovm projektu sousted na analzu mnoiny klovch obrozenskch baladickch text. Na zklad tto analzy popisuje konstitutivn nrov pznaky balady. Draz klade na popis zkladnch typ baladickch postav a jejich funkc v textu, na podobu zachycen pelomovch okamik v ivot tchto postav a na zpsob zobrazen prostoru. Metodologickou oporou jsou j zejmna prce Hodrov a Proppa.
Vedouc prce: prof. PhDr. Dalibor Tureek, CSc.
Alexandra pov
Jazyk souasnch echoamerickch periodik
Tmatem diplomov prce je esk jazyk v echoamerickch periodikch, kter v souasn dob vydvaj nai krajan ve Spojench sttech americkch. Prvn st prce se sousted na emigraci z eskch zem do USA a strun popisuje jej prbh od ranch potk a po souasn stav. Dal st prce se zabv krajanskmi periodiky, jejich vznikem a vznamnmi osobnostmi, kter stly u zrodu prvnch novin. Historick rekapitulace je dovedena a do souasnosti. V teoretick sti je dle vnovna zvltn pozornost americk etin jako variant eskho jazyka, jejmu vzniku a rozdlen.
Podstatnou st diplomov prce je lingvistick rozbor jednotlivch periodik, kter se nm podailo bhem roku 2001 zskat. Tato analza se sna postihnout vlivy anglitiny na hlskoslovn, morfologick, syntaktick a lexikln pln echoamerickch periodik. Na zklad dlch rozbor jsou v zvru prce popsna specifika jednotlivch pln a zhodnocena celkov jazykov rove analyzovanch periodik z hlediska mry ovlivnn etiny anglitinou.
Vedouc prce: doc. PhDr. Alena Jaklov, CSc.
Marcela Ptkov
Jazykov interpretace bsnickho textu
Diplomov prce je zaloena na interpretaci obsahovch sloek vstavby komplexn sestavy jednoduchch komunikt - sbrky bsn Na sotnch - a na popisu formlnch prostedk, kter autor tto textov sestavy - Vladimr Holan - zvolil k realizaci svho umleckho zmru. Autorka pohl na dlo tak jako na prostedek literrn komunikace mezi produktorem a percipientem, analyzuje sloky tematick i smanticko - pragmatick. Soust prce je rovn posouzen zvolenho materilu z hlediska jeho vyuit, zejmna jako prvotnho podkladu pro dal bdn v lingvistick sfe.
Vedouc prce: PaedDr. Jarmila Alexov, CSc.
Pavlna Jikov
Nauka o slovn zsob a tvoen slov na 1. stupni zkladn koly
Diplomov prce se zabv otzkami slovn zsoby a tvoen slov na 1. stupni zkladn kol. V teoretick sti rozebr problematiku po strnce odborn a metodick, naznauje vchodiska pro vzkum. Jdro prce tvo rozbor vsledk vzkumu osvojen uiva na konkrtn kole.
Vedouc prce: Mgr. Milan David
Veronika Novkov
K toponomastice msta Rakovnk
Diplomov prce se zabv sociolingvistickm rozborem nzv mstskch st, ulic a nmst v Rakovnku. Pozornost je vnovna historickmu jdru i mstskm stem novjm. Zkladn uit metoda je synchronn, zmny v pojmenovnch ale maj prokazateln souvislosti i se zmnami historickmi. Materil zskan excerpc z regionln literatury, dle z pln msta v rznch historickch obdobch i z archivnch zznam je utdn a zpracovn do kapitol na zklad nkolika kritri: pedevm z hlediska pvodu a vzniku pojmenovn a z hlediska jejich postaven v mluvnickm systmu etiny. Prce se stane soust kninho fondu Sttnho okresnho archivu v Rakovnku.
Vedouc prce: PhDr. Marie Janekov, CSc.
Hana Stejskalov
Dt a reklama
Diplomov prce se zabv vztahem dt a reklama. Prce je zaloena na analze reklamnch text, kter vyuvaj osobu dtte jako vrazovho prostedku psoben na recipienta, i text, kter jsou dtskmu recipientovi pmo uren.
Diplomov prce zkoum roli psychologie a neverbln komunikace v reklamnch textech. Zjiuje, do jakho prosted jsou reklamy zasazovny a jak vrobky a sluby jsou recipientovi nabzeny. Prce zahrnuje i kapitolu, kter sleduje zjem dtskho recipienta o sledovn reklam.
V diplomov prci dokldme teoretick poznatky konkrtnmi ukzkami, kter jsou erpny z nashromdnho materilu. Pouze v kapitolch Psychologie a reklama a Neverbln komunikace je uvedeno vt mnostv teoretickch podklad, kter jsou nezbytn pro objasnn dan problematiky.
V zvru diplomov prce jsou shrnuty vechny poznatky vychzejc z analzy nashromdnho materilu.
Vedouc prce: PaedDr. Jarmila Alexov, CSc.
Ondej Hojn
Dialog jako doprovodn komunikace v dtskch hrch
Clem diplomov prce je komplexn analza komunikanch udlost, kter se odehrvaj v prosted dtskho kolektivu a jsou zameny na spoleensk hry.
Podkladem pro analzu se staly magnetofonov zznamy rozhovor vedench bhem her mezi leny dtsk skupiny. Jedn se o dialogick texty majc charakter doprovodn komunikace.
V prci je komplexn hodnocena cel komunikan udlost, formln i obsahov strnka dialogick komunikace. Velk pozornost je vnovna strukturaci dialogu a analze komunikativnch funkc v textu.
Posuzovn je nejen text, respektive pepis magnetofonovho zznamu komunikace, ale komunikan udlost je analyzovna komplexn s pihldnutm k jejm pragmatickm a psychosocilnm slokm.
Zmnn je tak zpsob zskvn materilu a metodologie jeho zpracovn.
Vedouc prce: PaedDr. Jarmila Alexov, CSc.
Pavla Rokosov
etina obrozenskho autora Prokopa edivho v pekladech rytskch romn nmeckho romanopisce K. H. Spiesse
Diplomov prce se zabv zevrubnm rozborem jazyka pekladu rytskho romnu Krsn Oliwie od nmeckho autora Christiana Heinricha Spiesse, ve sv dob snad v echch nejznmjho pedstavitele tzv. hrznho romnu (Schauerroman). Nejde o konfrontaci s nmeckou pedlohou, tmatem je pouze etina pekladatele Prokopa edivho, autora z potku nrodnho obrozen. Hlavnm clem prce je posoudit stav jazyka dan epochy po strnce pravopisn, tvaroslovn, slovotvorn, lexikln, syntaktick i stylistick. Zrove chce prce upozornit na tvorbu a ivotn osud tm zapomenutho Christiana Heinricha Spiesse, kter strvil vtinu svho ivota v echch a ve sv dob patil k oblbenm tenm i hranm autorm. Samostatn kapitola je vnovna tak pekladateli a upravovateli jeho dl, Prokopu edivmu.
Vedouc prce: PhDr. Marie Janekov, CSc.
Veronika Broukov
Bsnick tvorba Frantika Daniela Mertha
Pedkldan diplomov prce, jejm tmatem se staly ivotn osudy a dlo knze a bsnka Frantika Daniela Mertha (1915-1995), se pokusila pedevm prostednictvm strukturln analzy a motivickho rozboru podat ucelen obraz o opomjenm autorovi. Upozornila tak na jednu ze skutench osobnost esk poezie, pedevm pak jejho spiritulnho proudu.
V obecnch kapitolch, kter obma rozborm pedchzej, naznaila autorka prce, v jakm literrnm a spoleenskm kontextu je teba dlo i autora nahlet, zrove tak poukzala na mon inspiran zdroje jeho tvorby a dal vazby, kter jej spojovaly s jinmi podobn pcmi bsnky. Autorka si pitom nekladla nedosaiteln cle, soustedila svou pozornost na koly vytyen v vodu a nenrokovala si pro sebe konenou platnost uinnch zvr ani v takovm ppad, kdy se odkazovala na nkter obecnji znm skutenosti. Naznaila pitom zrove dal monosti zkoumn a nechala oteven nkter z otzek.
Celek prce, tvoen vedle hlavnho textu tak Merthovou (stle neplnou) bibliografi a nkolika plohami, kter obohacuj jej vpovdn hodnotu, je jednm z prvnch pokus o vazen bsnka ze stransk samoty do kontextu oficiln esk spirituln poezie a literatury vbec.
Vedouc prce: PaedDr. Michal Bauer, Ph.D.
Marie apkov
Dlo a osobnost Jiho Sumna
Diplomov prce obsahuje pokus o zachycen ivota a dla Jiho Sumna pedevm v dob jeho nejvtho tvrho procesu, tedy na pelomu 19. a 20. stolet.
ivotopisn data nelze uvdt bez kontextu. Proto vedle zamen se na konkrtnho realistu jsou strun uvedeni i nkte dal jeho souasnci. Spolu s nimi tak literrn smry, kter v danm obdob ovlivovaly hlavn literrn a vtvarn umn. Umn vak nevznik mimo skuten svt, a proto se jedna z potench kapitol vnuje tak udlostem vednch dn, kter formovaly nzory a postoje lid.
Zvrem je uveden seznam knin vydanch publikac J. Sumna, literatura pouit pi zpracovvn tto prce (vetn asopis) a pro zajmavost rukopis autora jako ploha.
Vedouc prce: prof. PaedDr. Vladimr Papouek, CSc.
Jindika Novkov
Osobnost Josefa Martnka
Diplomov prce se skld ze dvou st: prvn st se zabv ivotem a dlem exilovho autora Josefa Martnka a obsahuje tak jeho bibliografii, druhou st tvo pepis magnetofonov nahrvky se vzpomnkami Josefa Martnka a jejich pprava pro edici, soust jsou i zsady uplatnn pi tomto pepisu.
Vedouc prce: prof. PaedDr. Vladimr Papouek, CSc.
Hana Kkov
ensk postavy v esk hagiografii
Diplomov prce se ve sv prvn sti zabv pojmy hagiografie, legenda a hagiografick legenda. Jejm hlavnm clem je vak zaazen jednotlivch eskch hagiografickch legend, jejich hlavnmi postavami jsou eny. Zamuje se pedevm na ti nejznmj esk svtice, kter shodou okolnost zastupuj vechna zkladn postaven eny v tradin kesansk spolenosti: vdovu Ludmilu, pannu eholnici Aneku a manelku a matku Zdislavu. Prce chce tak ukzat rozdln pojet eny - svtice v hagiografickch pamtkch rznch obdob.
Vedouc prce: PhDr. Vra Pospilov
Anna Bulov
Analza vyuovn prvopotenho ten a psan na kolch v esk republice a v Holandsku
Clem diplomov prce nen kompletn zmapovat cel kolsk systm v Holandsku a v esk republice, to je tma pli irok, vymykajc se rozsahem formtu diplomov prce, ale zamuje se na analzu vuky prvopotenho ten a psan na kolch v obou sttech, uvd zajmav metody a formy prce, nastiuje netradin modelov pstupy i efektivn metodick zen vyuovacho procesu.
V zvru prce je shrnuto a porovnno souasn pojet vyuovn potenho ten a psan na kolch v Nizozem a v R.
Vedouc prce: Mgr. Ivana imkov