Anotace diplomovch prac - 2003 - Katedra biologie
Anotace diplomovch prac - 2003
Katedra biologie
Kateina Jedlikov
Zlatodoly v okol Kaperskch Hor
Historie zskvn zlata na Kaperskohorsku tvo jednu z dstojnch kapitol na nrodn historie. Objeven, jako i vyerpn zlatch nalezi, hluboce ovlivovalo nejen mstn rozvoj, ale podstatn zasahovalo i do hospodskch a spoleenskch pomr sttu. Zlato se zde s pestvkami tilo tm 2200 let. Nejvt zlat boom postihl kaperskohorsk zlatorudn revr ve stedovku ve 13. a 14. stolet, kdy se stal po Jlovm u Prahy nejslavnjm a historicky nejbohatm loiskem zlata v echch. Od t doby zailo kaperskohorsk dolovn nkolik kolaps a znovuvzken, ale ji nikdy nedoshlo takov rovn, jako za vldy krle Jana Lucemburskho a csae Karla IV.
V souasn dob zahjily zahranin firmy rozshl tok na nae nerostn bohatstv. Pedmtem geologickho przkumu jsou prakticky vechna potenciln loiska danch surovin, mezi kter pat i zlato. Podntem k napsn tto prce bylo pedpokldan obnoven tby zlata v oblasti Kaperskch Hor a nsledn spor task spolenosti TVX Bohemia dln a.s. s obany Kaperskch Hor, ekologickmi organizacemi a v neposledn ad i MP R.
V tto prci jsem se pokusila shrnout a zhodnotit stejn, a ji kulminan, nebo stagnan a krizov momenty historie dolovn zlata na Kaperskohorsku.
Vedouc prce: PaedDr. Vclav Pavlek
David Kol
Nvrhy paleontologickch exkurz v okol Hoovic
vodn st prce se zabv problematikou paleontologick exkurze se zamenm na jej ppravu, organizaci a veden. Jedna z podkapitol se v tto sti prce vnuje zkamenlinm, jednomu ze zkladnch zdroj paleontologie. V zvru vodn sti jsou navreny pracovn listy pro mnou navren paleontologick exkurze.
V dal sti jsou podrobn popsny prodn pomry, nstin geologickho vvoje a stratigrafick lenn jednotlivch souvrstv vystupujcch v zjmovm regionu.
Pedposledn st je vnovna nvrhm paleontologickch exkurz. Prvn z nich vede v oblast "Jineckho kambria", kter je soust oblasti Barrandienu, a na popsanch lokalitch se tu bn vyskytuj fosilie spodnopaleozoick fauny. Druh exkurze je navrena do "tileckho karbonu". Pomrn v hojnm mnostv se tu nalzaj fosiln zbytky rostlin svrchnho paleozoika.
Zvren st obsahuje stratigrafick tabulky jednotlivch historickch obdob a jejich tvar, fotodokumentaci, topografickou a geologickou mapu zjmovho regionu.
Vedouc prce: PaedDr. Vclav Pavlek
Jana Engelov
Lokality drahch kamen Podkrkono a jejich ochrana
Ji od prehistorickch dob pitahovaly echy pozornost hleda drahch kamen a kov. Zlato, stbro, drah kameny, pedevm granty a drahokamy kemennho typu, jako jsou jaspisy a achty, se vyskytuj v nebval koncentraci. zem ech a Moravy navc protnalo nkolik jantarovch stezek od Baltu do jin Evropy.
Nejstarmi doklady domcho zpracovn drahch kamen jsou jaspisov eneolitick nstroje nalezen v okol Turnova. Mimodnho rozvoje se tba drahch kamen dokala ve stedovku, kdy byly echy nejvtm evropskm producentem stbra. Intenzivn prospekce eskch nalezi a jejich prvn vdeck zhodnocen probhly ke konci 16. stolet z iniciativy csae Rudolfa II. V Rudolfov dob ji prosperovaly brusisk dlny v Turnov, vhodn poloenm blzko drahokamovch lokalit Podkrkono.
A prv o Podkrkono a lokalitch v nm pojednv moje prce. Podkrkono je oblast, kde jet nejsou hort velikni Krkono, ale kde u nen pamtky po rnch lnech Polab. Pokusila jsem se co nejvce vyut dostupnch zkuenost mstnch rodk a sbratel, poznatk odborn literatury a zkuenost z vlastnch nvtv lokalit.
Tato prce se po vymezen oblasti a zpracovn geologickch, geomorfologickch a orografickch pomr zabv vymezenm pojmu drah kmen, zpracovnm drahho kamene, histori turnovskho kamenstv. Dle se len na nkolik kapitol pojednvajcch o mineralogickm lenn eskho rje, dlen lokalit podle literatury a mnou navtvench, popisu mnou nalezench nerost. Zvr je vymezen ochran lokalit.
Vedouc prce: PaedDr. Vclav Pavlek
Klra Vtkov
Vvoj vybranch tlesnch rozmr u dt od narozen do 6 let.
(Antropologick sonda k 6. celosttnmu vzkumu rstu dt a mldee R).
Vkov skupina 0-1 rok.
Tmatem tto diplomov prce je vvoj tlesnch rozmr dt od narozen do jednoho roku. Zachycuje tlesn rozvoj souasn esk dtsk populace a rovn poskytuje informace o sekulrnch trendech a zmnch tlesnch parametr.
V prbhu t let probhal transverzln antropologick vzkum souasnho stavu vybranch tlesnch rozmr. Pro tuto prci byly zpracovny nsledujc rozmry: tlesn dlka, tlesn hmotnost, obvod hlavy a temeno-kostrn dlka. Z namench dat byly vypoteny nkter indexy.
Vzkum zahrnuje dti z cel esk republiky. Meno bylo celkem 568 proband, z toho 309 chlapc a 259 dvek ve vku od dvou dn do jednoho roku.
Namen daje jsou statisticky zpracovny, zaznamenny do tabulek a graf, vsledky jsou porovnny s daji pedchozch antropologickch vzkum a vyvozeny zvry. Prce je soust 6. CAV 2001 a byla podpoena grantem IGA MZd R NJ 6792-3.
Vedouc prce: RNDr. Jarmila Kobzov, Ph.D.
Michaela ekov
Vvoj vybranch tlesnch rozmr u mldee dorostovho vku.
(Antropologick sonda k 6. celosttnmu vzkumu rstu dt a mldee R).
Ve sv prci se zabvm antropometrickou charakteristikou dorostov mldee ve vku od 15 do 19 let. V prbhu dvou let jsem se podlela na zjitn souasnho stavu rozvoje tlesnch rozmr student a u na kolch v Jihoeskm kraji. Zjiovno bylo celkem 6 metrickch znak, pro tuto prci jsem se konkrtn zamila na tlesnou vku, tlesnou hmotnost, obvod hlavy a vpoet indexu tlesn hmotnosti - tj. Rohrerv index. Dle byly sledovny vztahy a korelace tlesn vky dtte k tlesn vce rodi. Prce byla eena v rmci VI. Celosttnho antropologickho vzkumu dt a mldee 2001, grant IGA MZd R NJ 6792-3. Vzkum byl v 6 kolch jinch ech a zahrnul celkem 3282 proband obojho pohlav. Zskan daje jsou statisticky zpracovny a pedkldny v tabulkch a grafech s prvodnm textem. Sebran data maj poslouit k tvorb norem pro souasnou dtskou a dorostovou populaci a pro lkask ely.
Vedouc prce: RNDr. Jarmila Kobzov, Ph.D.
Kateina Konov
Vvoj vybranch tlesnch rozmr u mldee dorostovho vku.
(Antropologick sonda k 6. celosttnmu vzkumu rstu dt a mldee R).
Ve sv prci se zabvm sledovnm vybranch antropologickch rozmr mldee Jihoeskho kraje ve vku od 15 do 19 let. V prbhu roku 2001 byly zjiovny tyto rozmry: tlesn vka, tlesn hmotnost, obvod lev pae, obvod bicha a obvod bok. Na zklad tlesn vky a hmotnosti byl vypoten BMI index. Dle bylo zjiovno zastoupen obznch jedinc v danm souboru. N soubor zahrnuje celkem 3 313 proband obojho pohlav. Cel vzkum byl podpoen grantem IGA MZd R NJ 6792-3 "VI. Celosttn antropologick vzkum dt a mldee 2001". Namen hodnoty byly statisticky zpracovny a vsledky byly uvedeny s prvodn textovou zprvou v tabulkch a grafech.
Vedouc prce: RNDr. Jarmila Kobzov, Ph.D.
Andrea Lejskov
Vvoj vybranch tlesnch rozmr u dt pedkolnho vku.
Ve sv prci se zabvm antropometrickou charakteristikou dt pedkolnho vku z msta esk Budjovice a eskobudjovickho okresu. V prbhu dvou let jsem se podlela na zjiovn souasnho stavu vybranch tlesnch rozmr u dt ve vku od 3 do 6 let. Sbr dat probhl v rmci VI. Celosttnho antropologickho vzkumu, kter byl podpoen grantem IGA MZd R NJ 6792-3. U proband bylo zjiovno 6 zkladnch tlesnch rozmr. Zskan daje byly statisticky zpracovny a v diplomov prci jsou pedkldny ve form tabulek a graf. Na zklad tlesn hmotnosti a tlesn vky byly vypotny dva nejastji pouvan hmotnostn-vkov indexy: Body mass index a Rohrerv index.
Soust VI. Celosttnho antropologickho vzkumu byl tak dotaznkov przkum. Dotaznkovou formou byly zskvny daje o rodinnm prosted dt, jejich stravovacch nvycch, zdravotnm stavu a zkladn daje o rodich. Spolu s antropometrickmi charakteristikami dtte poskytl zskan materil irok monosti analzy vliv na rst a vvoj dt. Analza vzjemnch vztah mezi sledovanmi znaky je soust i tto diplomov prce.
Vedouc prce: RNDr. Jarmila Kobzov, Ph.D.
Eva Cvachov
Ichtyofauna ern, Lunho, Huskho a Tisovho potoka v Novohradskch horch v roce 2001.
Tma tto diplomov prce je soust vzkumnho zmru "Biodiverzita a spoleenstva vod" (MSM: J06/98: 124100001) eenho katedrou biologie PF JU v eskch Budjovicch..
Hlavnm clem byla inventarizace druh ryb a postien diverzity rybch spoleenstev v ce ern a v jejch ptocch - Huskm, Lunm a Tisovm potoce v Novohradskch horch. Vechny toky pat podle svho charakteru k pstruhovm vodm.
Vtina lovench profil mla pirozen druhov sloen ichtyocenz pstruhovch vod. Zpsob rybskho obhospodaovn ovlivuje pedevm stav populac pstruha obecnho f. poton (Salmo trutta m. fario).
Celkem bylo v povod ern odloveno 9 druh ryb. V ichtyocenzch se nejastji vyskytoval pstruh a vranka obecn (Cottus gobio), v ptocch ern byly jedinmi odlovenmi druhy. Z dalch druh byl zastoupen lipan podhorn (Thymallus thymallus), jelec tlou (Leuciscus cephalus), stevle poton (Phoxinus phoxinus) a menka mramorovan (Barbatula barbatula). Okoun n (Perca fluviatilis) a stevlika vchodn (Pseudorasbora parva) pochzeli z okolnch rybnk. Tyto dva druhy se vyskytovaly pouze lokln.
Spoleenstva ryb a jednotliv populace byly charakterizovny abundanc a biomasou. Index druhov diverzity a ekvitability byl pouit pro porovnn jednotlivch spoleenstev. U poetnji zastoupench druh bylo sloen populace posuzovno podle dlkofrekvenn distribuce. Pro pstruha bylo podle upin stanoveno vkov sloen populace a zptn dopotn dlkov rst.
Vedouc prce: Mgr. Vlasta Matnov, Ph.D.
Zuzana Markov
Ichtyofauna Pohoskho potoka v Novohradskch horch
Tma diplomov prce je soust vzkumu "Biodiverzita a spoleenstva vod" (MSM: J06/98: 124100001).
Hlavnm clem prce byla inventarizace vyskytujcch se druh ryb v podlnm profilu Pohoskho potoka v Novohradskch horch. Tento tok svm charakterem odpovd pstruhov vod.
Ichtyologick przkum Pohoskho potoka byl proveden v letech 1999 a 2001. Za ob sezny bylo registrovno celkem 8 druh ryb vetn mihule poton (Lampetra planeri). Z druh typickch pro pstruhov vody se zde, krom dominujcho pstruha obecnho (Salmo trutta m. fario) a stevle poton (Phoxinus phoxinus), vyskytovala jet vranka obecn (Cottus gobio), siven americk (Salvelinus fontinalis) a lipan podhorn (Thymallus thymallus). Do poslednho seku u soutoku s ernou pronikl v roce 1999 okoun n (Perca fluviatilis), kter je rybninho pvodu.
Vechny odloven ryby byly v ternu zpracovny standardnm zpsobem. Ze zskanch dat byly vypotny odhady poetnosti a biomasy, indexy druhov diverzity a ekvitability, dle byly stanoveny dlko-frekvenn distribuce, dlko-hmotnostn a dlkov vztahy. Z odebranch upin pstruha obecnho byl stanoven vk a dlkov rst.
Vedouc prce: Mgr. Vlasta Matnov, Ph.D.
Petra Krausov
Faunistick vzkum obojivelnk v okol Novch Hrad.
Hlavnm clem tto prce byla inventarizace vyskytujcch se druh obojivelnk v severovchodn sti podh Novohradskch hor. Ternn vzkum probhal v seznch let 2001 a 2002 v zjmovm zem, kter zasahuje do katastr Nov Hrady, Nov Hrady - dol, Veve, Mtiny, Horn Stropnice a Dlouh Stropnice. Na sledovanm zem bylo nalezeno celkem 10 druh obojivelnk: olek obecn (Triturus vulgaris), olek horsk (Triturus alpestris), olek velk (Triturus cristatus), kuka obecn (Bombina bombina), ropucha obecn (Bufo bufo), blatnice skvrnit (Pelobates fuscus), rosnika zelen (Hyla arborea), skokan hnd (Rana temporaria), skokan thl (Rana dalmatina), skokan ostronos (Rana arvalis) a jeden synklepton (Rana synklepton esculenta). Determinace obojivelnk byla provedena na zklad morfologickch znak, biometrickch index a hlasovch projev.
Vsledky ternnho sledovn byly shrnuty do map rozen jednotlivch druh a zskn pehled o rozmstn a charakteru biotop vyuvanch obojivelnky k rozmnoovn. Pi hodnocen vznamu lokalit byl zohlednn poet druh a stupe jejich ochrany.
Vedouc prce: Mgr. Vlasta Matnov, Ph.D.
Lenka Mackov
Nvrhy prodovdnch vychzek pro zkladn koly v eskch Budjovicch.
Diplomov prce obsahuje soubor prodovdnch vychzek urench pro ky druhho stupn zkladnch kol. Je lenna na vod, teoretick vchodiska, pracovn postup, vsledky zahrnujc exkurze a vypracovan pracovn listy. Plohu tvo mapy, fotografie a voln pracovn listy uren ke zpracovn. Ti vychzky jsou zamen na botaniku, ti na zoologii, jedna na ekologii a jedna je komplexn. Mstem exkurz jsou lokality v eskch Budjovicch - prodn rezervace Vrbensk rybnky, park Na Sadech a park Stromovka.
Vedouc prce: PaedDr. Radka Zvodsk, Ph.D.
Petra Fajnorov
Tmatick celek Ryby v uivu prvouky a prodovdy.
V tto diplomov prci je zpracovn obecn teoretick zklad k tmatu Ryby, rozbor osnov Z a uebnic pro prvouku a prodovdu, nvrhy nmt pro prvouku a prodovdu s vyuitm mezipedmtovch vztah a zhodnocen realizace nkterch nmt v praxi.
Vedouc prce: Mgr. Jan Petr, Ph.D.
Frantiek kanta
Polymorfismus mikrosatelit u skotu.
Pedmtem pedkldan diplomov prce jsou mikrosatelity. Tyto sekvence DNA zaujmaj podstatnou st genomu ivoich a rostlin. Maj charakter mnohonsobn se vyskytujcch opakovn, jejich vznam pro fungovn buky je dosud neznm, nebo jen otzkou dohad. Pes tyto skutenosti maj zcela specifick charakter a i na souasn rovni poznn naznauje jejich identifikace rzn monosti vyuit.
Vedouc prce: prof. Ing. Vclav ehout, CSc.
Jitka Gajdoov
Vvoj vybranch tlesnch rozmr u dt od narozen do 6 let.
(Antropologick sonda k 6. celosttnmu vzkumu rstu dt a mldee R).
Vkov skupina 1-3 roky.
V prbhu t let jsem se podlela, v rmci 6. celosttnho antropologickho vzkumu, na zjiovn souasnho stavu tlesnch rozmr u dt ve vku od narozen do 3 let. Bhem vzkumu bylo sledovno 23 rozmr. Celosttn antropologick vzkum byl podporovn grantem IGA MZd R . NJ/6792-3.
Pro tuto diplomovou prci, kter se zabv antropometrickou charakteristikou vybranch rozmr hlavy a trupu u dt od 1 do 3 let, byly z namench rozmr vybrny: tlesn vka, tlesn hmotnost, vka vsed (temeno-kostrn dlka), obvod hlavy, nejvt dlka hlavy a nejvt ka hlavy. Z nkterch namench daj byly vypotny indexy: Body mass index, index vky vsed k tlesn vce a index cephalicus.
Zskan daje byly statisticky vyhodnoceny a vsledky jsou pedkldny v tabulkch a grafech. daje byly tak srovnny s pedchozmi antropometrickmi vzkumy a byly vyvozeny zvry.
Sebran data maj poslouit pro lkask ely a k tvorb norem pro souasnou dtskou populaci.
Vedouc prce: RNDr. Jarmila Kobzov, Ph.D.
Vra Bureov
Liv rostliny kolnch zahrad a jejich mon vyuit ve vuce na Z.
Tato prce se zabv vybranou skupinou livch rostlin pstovanch na kolnch zahradch a jejich monm vyuitm ve vuce na zkladn kole. Pstovn bylin nabz na jedn stran vdnou kombinaci krsy a uitkovosti a na stran druh bud zjem z ad specialist nejrznjch obor. Liv rostliny pak nalzaj sv uplatnn v prmyslu farmaceutickm, potravinskm i kosmetickm. Stvaj se tak nedlnou soust bnho ivota. Je proto na mst seznmit ky zkladnch kol s bylinami nejen jako soust iv prody, ale i z pohledu livch ink na lidsk organismus. Z nabdky druh livch bylin vhodnch na koln pozemky jsme vybrali tinct zstupc. Pi vbru jsme se dili pedevm agrotechnickou nenronost, dobou kveten, dobou vegetace a dobou sbru. Tma liv rostliny je soust pedmtu pracovn vyuovn a je vhodnm pkladem oiven vuky zajmavm a pnosnm smrem.
Vedouc prce: doc. Ing. Ji Slipka, CSc.
Jitka Karvnkov
Vliv teploty na inek dvou rznch anestetik (2-phenoxyethanol a hebkov olej) u sumeka africkho Clarias gariepinus.
Hlavnm clem tto prce bylo stanoven inku dvou anestetik (2-phenoxyethanolu a hebkovho oleje) pro dosaen jednotlivch stup anestzie u jednoho druhu ryby, kterm byl sumeek africk Clarias gariepinus. Testovn byl pldek ve st 4-5 msc. Teploty, pi kterch experimenty probhaly, odpovdaj optimlnm teplotm pro tento druh. Pokusy mly bt uskutenny pi 4-5 teplotch (v rozmez 20-30 °C, pro zvolenou teplotu s monm rozdlem 0,3 °C), u kad varianty s nkolika vhodnmi koncentracemi, kad test za spoteby 10 ks pokusnch jedinc. Expozice v roztoku anestetika byla shodn pro vechny testy (10 min.). Po peloven do ist vody probhalo u ryb odeznvn. Pi anestzii i odeznvn byly urovny doby nstupu jednotlivch fz podle charakteristiky Kazua a kol. (1999).
Diplomov prce byla zpracovna v rmci vzkumnho zmru Biologick zklady sladkovodn akvakultury MSM 126100001.
Testy byly provedeny na podzim 2001. S hebkovm olejem probhalo pi tech teplotch (20,0; 22,5 a 25,0 °C ± 0,3 °C) 14 test za spoteby 140 kus pokusnch jedinc a s 2-phenoxyethanolem se uskutenilo pi 4 teplotch (20,0; 22,5, 25,0 a 27,5 °C ± 0,3 °C) 21 test za spoteby 210 jedinc. Testy s hebkovm olejem pi teplotch 27,5 a 30,0 ± 0,3 °C a s 2-phenoxyethanolem pi teplot 30,0 ± 0,3 °C nebyly z technickch dvod provedeny.
Vedouc prce: Ing. Jan Kouil, CSc.
Dana Starkov
Srovnn struktury avifauny vybranch st msta Tebe a okol a monosti jeho didaktickho vyuit.
V diplomov prci je zpracovna dokumentace ptaho spoleenstva pmstsk sti Tebe v hnzdnch obdobch 2001 a 2003 a v zimnch seznch na pelomu let 2001/20002 a 20002/20003. Byla zjiovna abundance, denzita, dominance a diverzita pro cel zem a v hnzdnch seznch tak pro jednotliv lokality. Bylo provedeno porovnn vsledk s hnzdn seznou 1997 na stejnm zem, dle s daji z celosttnho mapovn v letech 1973-1977 a 1985-1989 na Tebsku a se zmeckm parkem v Tebi a s parkem v Budiov u Tebe. Soust prce je tak nvrh na vyuit zem pro praktickou vuku k na druhm stupni zkladn koly. Prce obsahuje sedm nestandardizovanch pracovnch list pro prci v ternu, kter by bylo mon pout jak pi koln vuce, tak v zjmovch kroucch.
Byla provedena ornitologick exkurze k rybnkm u obce Ptov nedaleko Tebe, na kter bylo pouito pt pracovnch list a kontroln test znalost zhotovench pmo pro navtvenou lokalitu.
Vedouc prce: Mgr. Vlasta Matnov, Ph.D.
Stanislav Stetk
Expanze jasanu ztepilho na Velk Hoe u Karltejna: souasn stav a vhled.
Souasn stav expanze jasanu ztepilho na Velk Hoe u Karltejna, jeho prbh a vliv svtelnch podmnek na expanzi byl zjiovn v roce 2002 v 33 transektech na zem vymezenm sprvou CHKO esk kras.
Vsledkem monitoringu sledovanho zem jsou vytvoen mapy zobrazujc souasn stav expanze. Z map je zejm, e nejvce zasaenm lesnm typem je vpencov bukov doubrava - su s extrmn vkou i hustotou jasanovho zmlazen. Zjevn nejhor situace je v lesnm typu dnov doubrava a kritick stav je i v lesnm typu vpencov habrov doubrava - typick. Mnostv plodnch jasanovch strom v lesnm typu dnov doubrava je alarmujc a dokumentuje nedostatenost zsahu sprvy CHKO v tomto lesnm typu.
Na prbh expanze m prokazateln vliv rovina, i ni sklon, kter zpsobuj masivnj zastoupen a souasn vt vku jasanovho zmlazen. Tlumc efekt lze sledovat v mstech s hustm porostem bylinnho nebo keovho patra pravdpodobn v dsledku snench svtelnch pomr a koenov konkurence. V tomto ohledu byl nejinnj rostlinou dn (Cornus mas) a bylinn patro v lesnm typu habrov javoina.
Nebyl zjitn vztah mezi velikost svtelnho poitku bylinnmu patru a prbhu expanze. K expanzi jasanu dochz jak na mstech znan stinnch (1 000-1 500 lx), tak na mstech s extrmnmi svtelnmi pomry (50 000 lx). Jasan zde dokumentuje svou nesmrnou ekologickou valenci v potebch svtelnch a souasn i vlhkostnch. V expanzibilnch lesnch typech byla prokazateln zvislost mezi vkou zmlazen a potencionln svtelnou radiac (PSR). Na stanovitch s vbornou expozic a orientac ke Slunci, je byla minimln clonna horizontem, bylo zmlazen nejvy.
Vzhledem k nemrnmu zaten mstnch les v minulosti a nhl zmn v disturbannm reimu tohoto zem po roce 1955 se jev souasn expanze jasanu jako pirozen nsledek a konzervativn pstup v een tto problematiky povauji za nevhodn. Souasn trend by toti mohl vst k jinmu typu lesa, kter by na tomto zem bez uvedench zmn zejm nikdy nevznikl.
Vedouc prce: Mgr. Magdalena Jonov