Anotace diplomovch prac - 2002 - Katedra matematiky
Anotace diplomovch prac - 2002
Katedra matematiky
Hana Ptkov
Vvoj ivelnho pojitn v eskch zemch
V tto prci se zabvm vvojem ivelnho pojitn v eskch zemch. Od doby, kdy toto pojitn vzniklo, jeho vvoj a do dnen doby. Tak jsem zjiovala, kter pojiovny vznikaly a kter zde psob dnes.
Vedouc prce: Ing. Pavel Pokorn
Josef Valek
Aritmetick a geometrick posloupnost ve finann matematice
Diplomov prce obsahuje zkladn informace o aritmetick a geometrick posloupnosti. Dle je podrobnji rozebrno vyuit tchto posloupnost pi een nkterch problm finann matematiky, nap. pi vpotu souasn hodnoty dchodu jako pravideln platby z investice.
Vedouc prce: RNDr. Vladimra Petrkov
Simona Nejedl
vry
Clem bakalsk prce je prostudovat problematiku vr, tzn. splacen vru stejnmi spltkami, uren potu pedem danch konstantnch anuit a posledn spltky vru, mor vru nestejnmi spltkami.
Dle je prce zamena na hypoten vry.
Vedouc prce: RNDr. Vladimra Petrkov
Lucie Syslov
Vvoj hlavnch mnovch agregt v R v 90. letech
V m prci jsem se zamila na penn agregty v esk republice v 90. letech 20. stolet. Pouila jsem vekerou dostupnou literaturu, o kter jsem si myslela, e bude tm pravm k vykonn m prce.
Vedouc prce: PhDr. Pavel Hejtman
Petra imanov
Dluhopisy
Tato bakalsk prce se vnuje analze dluhopis. Prce je zamena na rozdlen dluhopis a jejich charakteristiku s drazem na cenu dluhopisu, kotaci, vnos dluhopis a jeho men. Zde uvdm bnou vnosnost dluhopisu, vnosnost do doby splatnosti, dluhopis bez splatnosti, dluhopis s nulovm kuponem atd. Dle je prce zamena na vnosovou kivku, duraci dluhopisu, strategii pi obchodu s dluhopisy, vhody a nevhody emitenta a investora dluhopis. K nkterm z kapitol jsou veden i pklady.
Vedouc prce: RNDr. Vladimra Petrkov
Lucie tpnov
MAPLE v matematick analze
Clem bakalsk prce je ukzat uit programu Maple pi vuce matematick analzy na oboru Finann matematika. Prce obsahuje een pklady z oblasti diferencilnch a integrlnho potu. V integrlnm potu uit Riemannova integrlu, tj. vpoet obsahu rovinnch ploch, objemu rotanch tles a vpoet obsahu rovinnch ploch, objemu rotanch tles a vpoet dlky kivky. Zvr prce je vnovn diferencilnmu potu.
Vedouc prce: RNDr. Vladimra Petrkov
Kamila Dolealov
Determinanty
V bakalsk prci je een vpoet determinant nkterch specilnch matic.
Postupn je zpracovno seznmen s vpotem determinant 2. stupn, kterm se zabv 2. kapitola. Vpoet determinantu 3. stupn
nalezneme ve 3. kapitole. Dle vpotem determinantu
Vedouc prce: RNDr. Jana Vysok
Miroslav Leffler
TEXAS INSTRUMENTS v praxi
Bakalsk prce je rozdlena do dvou st. V prvn sti se zabvm vry, usnadnnm jejich vpotu a pehlednosti. Pouil jsem
zde ti nzorn pklady. U prvnch dvou je nejdve znzornn vpoet bez pouit kalkultoru
Ve druh sti jsem zvolil problm stavebnch spoen. Zde jsem pouil pro nzornost konkrtn stavebn spoen s Likou. Zde jsem pouil dva pklady. V prvnm jsem uvaoval zlehenou variantu, ve druh jsem se ji zamil na reln vpoet stavebnch spoen se sttn podporou.
Vedouc prce: RNDr. Jana Vysok
Miroslav Moravec
een algebraickch rovnic
Diplomov prce obsahuje zkladn informace o algebraickch rovnicch vych stup a jejich een. Dle je podrobnji rozebrno een tchto rovnic s pouitm specilnch metod (reciprok rovnice).
Vedouc prce: RNDr. Jana Vysok
Lucie Koblasov
Eulerova konstanta a spojit roen
Tato bakalsk prce je zmena na Eulerovu konstantu a spojit roen. V prvn kapitole je vysvtlen pojem posloupnosti, vlastnosti posloupnosti, aritmetick a geometrick posloupnost. Druh kapitola popisuje limitu posloupnosti a jej vlastnosti. Dle prce obsahuje nekonenou adu a jej souet, konvergenci a divergenci nekonench ad. Taylorv polynom. Ve tvrt kapitole je vysvtlena a dokzna Heinova vta. Exponenciln a Logaritmick funkce je obsaena v kapitole pt a est. Dal kapitola se zabv zkladnmi pojmy ekonomie, jako je banka, roen, rokov doba, typy roen. Je zde zmnka o efektivn rokov sazb, spojitm roen nominln a rokov sazb. V jedenct kapitole je tabulka rokovch sazeb rznch bank.
Vedouc prce: RNDr. Vladimra Petrkov
Lucie Farsk
Akcie
Bakalsk prce se zaobr problematikou tkajc se akci a obchodovn s nimi. V prci je nejprve popsno sloen akcie a dle pak jej dlen do skupin podle jednotlivch kategori. Vt pozornost je vnovna cen akci a vpotu vnosu z akci. Zvrem jsem se pokusila strun shrnout vvoj burzovnictv u ns.
Vedouc prce: RNDr. Vladimra Petrkov
Blanka Karvnkov
Pouit tabulkovch procesor ve vuce matematiky na 1. stupni Z
Diplomov prce zpracovv problm pouit tabulkovch procesor (konkrtn programu Excel) v matematickm vyuovn na 1. stupni zkladn koly. Prce popisuje ppravu a prbh vukovho experimentu, pi kterm ci eili lohy s podporou potae. Na zklad zkuenost bylo vytvoeno nkolik loh, kter je mon eit se ky ve vych roncch 1. stupn Z.
Vedouc prce: PhDr. Alena Hopesov, Ph.D.
Elika indelov
Pote dt s matematikou v nvaznosti na uivo 4. ronku Z
Diplomov prce shrnuje informace o pinch pot dti s matematikou na 1. stupni Z. A to jak pin objektivnch (formalismus ve vyuovn), tak subjektivnch (souvislost se specifickmi poruchami uen). Na zklad vzkum se zabv nejastjmi chybami k v uivu tvrtho ronku a jejich monostmi npravy vetn konkrtnch doporuen pro praxi.
Vedouc prce: PhDr. Alena Hopesov, Ph.D.
Jana Freibergov
Analza vsledk eskch dt ve studii TIMSS
Jedn se o ucelen, komplexn zamen obraz na studii TIMSS. Prce obsahuje jak zkladn informace o studii TIMSS, jej charakteristiku, tak veker dostupn informace o zadn testovch loh, jejich zpracovn a vsledky studie. Dle prce obsahuje rozbor vsledk eskch dt, kter je rozdlen do esti oblast, v porovnn s eskmi osnovami Zkladn koly a vsledky studie TIMSS 1995.
Vedouc prce: PhDr. Alena Hopesov, Ph.D.
Jaroslava Rokotov
Analza vsledk k 5. td
Clem diplomovho kolu je zskat pehled o vsledcch eskch dt a poadavcch na matematick vyuovn a porovnat je s vsledky, kter doshly esk dti ve studii TIMSS (Third International Mathematics and Science Study, Tet mezinrodn studie matematickho a prodovdnho vzdlvn) v roce 1995. Z loh pouitch ve studii TIMSS byl sestaven test. Tento test byl zadn 150 km ze 4. ronku Z. Jejich vsledky byly porovnny s vsledky z roku 1995 a mezinrodnm prmrem.
Vedouc prce: PhDr. Alena Hopesov, Ph.D.
Vra Sochorov
Kartografick zobrazen
Diplomov prce je zamena na kartografick zobrazen. Je lenna do pti st. Prvn st je vnovna tdn kartografickch zobrazen podle jednotlivch charakteristik. Druh a tvrt st obsahuje jednoduch zobrazovac zpsoby. Jednotliv sti se od sebe li druhem zobrazovac plochy. V druh sti se seznmme s azimutlnmi zobrazenmi, kdy zobrazovac plochou je rovina. Tet st se zabv zobrazenmi vlcovmi, kter vznikaj zobrazenm glbu do plt rotanho vlce. Ve tvrt sti se zabvme kuelovmi zobrazenmi, pi nich se glbus zobrazuje do plt rotanho kuele. Posledn st je vnovna obecnm zobrazenm. Tato zobrazen jsou bu odvozena od pedchozch jednoduchch zobrazen nebo nezvisle na nich podle matematicky formulovanch podmnek.
Vedouc prce: doc. RNDr. Jan Strobl, CSc.
Marek Ditrich
Paradoxy v pravdpodobnosti
Hlavnm clem diplomov prce, je piblen teorie pravdpodobnosti a vlastn cel matematiky studentm stednch kol. Jedn se tud o didaktickou prci, jejmi motivanmi prostedky jsou podrobn een jednotlivch paradox z teorie pravdpodobnosti.
Tmaticky je tato diplomov prce rozdlena na dv sti. V prvn sti jsou podrobn vysvtleny teoretick zklady pravdpodobnosti, jeliko jejich znalosti u vtiny student stednch kol nejsou pedpokldny. st druh obsahuje podrobn een jednotlivch klasickch paradoxnch pklad z teorie pravdpodobnosti.
Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel Tlust, CSc.
rka Hnlov
Jihoesk matematick korespondenn semin 1984-1988
Obsahem tto prce jsou vyeen lohy JKMS, ronk 1984-1988, aby mohly bt pouity jako podklad dal prce s podobnmi lohami.
Vedouc prce: Mgr. Pavel Leischner
Barbora Kadlecov
Kivky a plochy v MAPLE
Svou diplomovou prci na tma Kivky a plochy v Maple jsem pojala jako uebn pomcku pro uitele matematiky zejmna na stednch kolch. Pi pprav vyuovac hodiny, zejmna pi probrn funkc, kivek a ploch, lze vyut schopnost matematickho softwaru Maple a nzorn dtem ukzat grafy funkc, i interaktivn upravovat plochy a kivky.
Prci jsem rozdlila na nkolik kapitol podle jednotlivch tmat. Pi studovn nen teba znt dkladn pouit program, nebo zklady potebn k tomuto tmatu jsem na zatku uvedla. Po vodn kapitole nsleduj kapitoly se zkladnm pehledem zobrazovn v dvourozmrnm a trozmrnm prostoru. Dle je zajmav kapitola o transformacch, kter se dti na stednch kolch u.
Pokud chceme sv obrzky nkde prezentovat, mli bychom vnovat pozornost i svteln a barevn kompozici. Pli barevn a kiklav obrzky nm mohou cel obrzek zkreslit a tak nm uniknout podrobnosti vykreslovanho objektu.
Posledn kapitola je vnovna klasifikaci kvadrik. Zatek je vnovn teorii, kter je nsledn demonstrovna na nkolika pkladech. V tto kapitole jsem nkter algebraick pomocn vpoty potala pomoc Maple. Tud je zde krom grafiky uvedena i jin strnka tohoto programu.
Nakonec bych chtla uvst, e soust m diplomov prce je i CD, na kterm jsem uloila dal pklady funkc a ploch, kter jsem zkonstruovala na zklad informac uvedench v m prci.
Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel Pech, CSc.
Petr Kukla
Uit DesingCADu pi vuce deskriptivn geometrie
Tato diplomov prce se vnuje pedevm pouit programu DesingCAD Pro 2000 pi vuce deskriptivn geometrie. Na vod diplomov prce je ten seznmen s programem DesignCAD Pro 2000 a jeho nstroji. Pot jsou na pkladech z deskriptivn geometrie ukzny monosti tohoto programu pi Mongeov promtn, kosohlm promtn a pravohl axonometrii. Na zvr diplomov prce jsou na pkladech tvorby nkterch kvadrik ukzny monosti DesignCADu Pro 2000 v 3D geometrii.
Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel Pech, CSc.
Jana Bikov
Paradoxy v pravdpodobnosti
Diplomov prce je zamena na popis a analzu mn znmch paradox z teorie pravdpodobnosti. Zejmna je vnovna pozornost paradoxm, pi jejich een se pouv klasick definice pravdpodobnosti a paradoxm svzanm se zkladnmi pojmy teorie pravdpodobnosti. V nkolika ppadech je studovan problm doplnn o simulan studii, kter demonstruje nzornou praktickou pedstavu o teoreticky vyvozench vsledcch.
Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel Tlust, CSc.