Anotace diplomovch prac - 2001 - Historick stav JU
Anotace diplomovch prac - 2001
Historick stav JU
Pavla Pakov
Vznik a potky enskho asopisectv v echch (60. - 90. lta 19. stolet)
Ve druh polovin 19. stolet zaznamenalo esk asopisectv velk rozmach. Zaaly vznikat i asopisy obracejc se ke konkrtn klientele. Do tto skupiny lze zaadit i esky psan asopisy pro eny. Prvn periodika tohoto zamen vznikla v 60. letech 19. stolet, v nsledujcch letech jejich poet pomalu narstal. V obdob 60. - 90. let lze zaznamenat v enskm asopisectv urit promny, a to jak v kvalit a rovni asopis, tak v rovni klientely, na kterou se tyto asopisy obracely. Existovaly t znan rozdly v zamen jednotlivch list. Feministick asopisy t hrly dleitou lohu v enskm hnut 19. stolet. Tato diplomov prce se zabv promnami, ktermi prolo ensk asopisectv v prbhu zmnnch ticeti let a sna se zachytit vekerou s tm souvisejc problematiku.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Andrea Rodov
"Kad prostitutka jest povinna..." aneb od reglementace k abolici prostituce v mst eskch Budjovicch (1851-1922)
Diplomov prce zkoum vvoj prostituce v eskch zemch v obdob od osmdestch let 19. stolet do dvactch let 20. stolet. Opr se o prameny institucionln povahy (Mstsk policejn ad esk Budjovice aj.) a o soudob tisk. Prce zkoum prostituci jako jeden z jev sociln patologie.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Josef ez
"Doby tst" Jiho Gutha-Jarkovskho
Prce se zabv innost Jiho Gutha-Jarkovskho. Sna se postihnout jeho spoleensk aktivity a to od doby, kdy se u nj zanaj probouzet, a po dobu, kdy naplno propukaj. Zabv se obecn i ivotem Jiho Gutha-Jarkovskho, pedevm vak sleduje potky jeho uitelsk kariry, prvn literrn poiny, zlibu v cestovn a zapojen Gutha do olympijskho hnut, jeho vyvrcholenm bylo obnoven starovkch olympijskch her. Okrajov se dotk i fenomnu Ji Guth-Jarkovsk v oblasti spoleenskho chovn.
Vedouc prce: doc. Robert Sak
Martina Sankotov
Rudolf Beran v jihoesk regionln prci
Diplomov prce zachycuje osud Rudolfa Berana a jeho prci v jinch echch. V prvn kapitole se seznmme s ivotnmi osudy Rudolfa Berana a jeho rodiny. Druh kapitola je vnovna historii agrrn strany a Rudolfa Berana v roli pedsedy strany a pedsedy vldy. Tet, sten obecnji zamen, kapitola hovo o jihoesk krajov - regionln prci, o regionalismu, vzniku Nrodohospodskho sboru jihoeskho a Rudolfu Beranovi jako jeho pedsedovi. Peveden regionalismu do praxe je tmatem posledn, tvrt kapitoly.
Vedouc prce: doc. Robert Sak
Marcela Tich
Schwarzenbersk hospodsk dvr Vondrov v letech 1895-1914
Prce rozebr kadodenn ivot spojen s dvorem Vondrovem na pelomu 19. a 20. stolet. Nejprve se zabv samotnou stavbou novho hospodskho komplexu, naznauje ekonomicko-hospodsk vztahy s blzkm i vzdlenm okolm. Dle se zamuje na ivotn pomry schwarzenbersk eled, tento popis je zaloen na konkrtnch dajch o zamstnancch Vondrova. Platebn tabulky v plohch umouj srovnn socilnch pozic eledn, hlubockch ivnostnk i porovnn jejich vdlk s cenami uritho zbo.
Vedouc prce: doc. Robert Sak
Alena Budkov
Vchova lechtice v prvn polovin 19. stolet
lechtick vchova v prvn polovin 19. stolet pat u ns prozatm k neprobdanm tmatm. V pedkldan prci jsem se pokusila stanovit jej hlavn teoretick vchodiska, formy, zkladn cle a obsahy. Zjitn poznatky vychzej ze studia osobnch pozstalost uloench v Rodovch archivech Deym ze Stte a schwarzenbergsk sekundogenitury.
lechtick vchova vychzela pedevm z nzor J. J. Rousseaua, J. J. Pestalozziho a ze zsad nmeckho filantropismu. Zdrazovala mravn vchovu jedince, kultivaci jeho ctnost a charakteru. Pozornost byla vnovna tak intelektuln a tlesn vchov. Nejvt vliv na formovn osobnosti jedince mla rodina. Vztah dt k rodim byl zaloen na poslunosti a respektu. innost matky a otce se orientovala hlavn na pedvn morlnch pravidel. Clem lechtick vchovy bylo vychovat vysoce etickou a duchovn zamenou osobnost. Posilovalo se jej vdom pslunosti k privilegovanmu stavu, vyadovala se oddanost a poslunost sttu a loajalita vi rodin. Vchova lechtickch potomk probhala v domcm prosted a byla svovna do rukou soukromch vychovatel a uitel. Vyuovn, je probhalo podle pesn stanovenho plnu, zahrnovalo studium jazyk a zklady humanitnch a prodovdnch discipln. lechtick vchova si udrela v prbhu 19. stolet tak svoji tradin formu.
Zvry, je z provedenho zkoumn vyplynuly, nelze zobecovat. Ke vzniku syntetick prce bude poteba vyut dalch archivnch materil uloench v rodovch archivech esk lechty.
Vedouc prce: prof. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Eva Hrkov
Stedn Evropa pan de Stal
Tato diplomov prce sleduje mylenkovou atmosfru ve Francii a ve stedn Evrop na pelomu 18. a 19. stolet. Usiluje o postien kulturnch vztah mezi francouzskou a stedoevropskou spolenost ve sloitm obdob napoleonskch vlek. Zamuje se pedevm na osobnost pan de Stal, jednu z dleitch postav evropskch en v historii francouzsk kultury. Sleduje kontakty slavn francouzsk spisovatelky, kritiky a intelektulky s mnoha vznamnmi osobnostmi stedoevropsk spolenosti. Dle se sna postihnout odlinosti mezi skutenou stedn Evropou a Evropou, kterou popisovala pan de Stal ve svm nejvznamnjm dle O Nmecku (De lAllemagne).
Vedouc prce: prof. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Klra Mykov
Knna Vilemna ze Schwarzenbergu. Obraz lechtiny v druh polovin 19. stolet
Problematika ivotnho stylu lechtien v druh polovin 19. stolet stoj dosud na pokraji zjmu historik, a proto m tato diplomov prce ryze analytick charakter. Jej npln jsou ivotn osudy knny Vilemny ze Schwarzenbergu (1833-1910) zpracovan pevn na zklad jej bohat dochovan korespondence s manelem Karlem III. ze Schwarzenbergu.
Vilemna pochzela z nmeckho rodu ttingen.-Wallerstein, kter byl usazen od potku 19. stolet i v echch. Dostalo se j domcho vychovn. Jejm manelem se stal roku 1853 pedn esk lechtic Karel III. ze Schwarzenbergu a Vilemnin vztah k nmu byl naplnn velkou ctou a respektem. Knna porodila celkem est dt, o jejich vchovu se postarali najat uitel a guvernantky. Vilemna se vnovala sprv domcnosti, nebo jej manel trvil vtinu asu v Praze na politickch jednnch. Pat j zsluha na dobudovn orlickho parku. astnila se spoleenskho ivota v Praze a od edestch let trvila nejvce asu na venkovskm sdle Orlk. Zde se vnovala pedevm v pozdnm vku charitativn innosti. Vilemna pravideln necestovala a jej cesty smovaly pevn do lzn. Pot co se stala babikou, navtvovala sv dti a tila se z vnuk. Zemela v roce 1910 v Praze a byla pochovna v rodinn hrobce na Orlku.
Vilemna ze Schwarzenbergu byla enou, je pln akceptovala ivotn roli, kterou j urilo jej vychovn a soudob lechtick spolenost. Zaadila se tak mezi ty pslunice svho stavu, kter spatovaly hlavn npl svho ivota v pi o rodinu, domcnost a sv i manelovo jmno reprezentovaly pedevm rznmi charitativnmi akcemi a podnm spoleenskch setkn. Sv takto chpan pozici se nikdy nezpronevila. Zda se v jejm ppad jednalo o typickou zstupkyni svho stavu i nikoli, stanov a dal pramenn vzkumy v rodinnch archivech esk lechty 19. stolet.
Vedouc prce: prof. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Lada Rauchov
Obraz prostituce a prodejn lsky v esk krsn literatue 19. stolet
Tato prce si klade za cl postihnout zobrazen prodejn lsky v pvodn esk krsn literatue 19. stolet. V prvnch kapitolch se nastiuj problm prce s krsnou literaturou jako pramenem, dle situace panujc ohledn spoleenskho jevu prostituce v eskch zemch 19. stolet a stav v esk literatue tohoto obdob z hlediska zpodobnn erotiky jako takov. Dal kapitoly se vnuj ji samotn otzce obrazu prostituce v na krsn literatue 19. stolet. Jedn se nejprve o zachycen rznch vnjch jev a okolnost spojench s problematikou prostituce v tto literatue. Dle je pozornost vnovna zpsobu vypodobnn prostitutky, a to z nkolika hledisek; jde napklad o vk, vzhled a obleen prostitutky, ale tak o jejich vnitn charakteristiku nebo dvody, je je vedly k prostituci. Prce se tak sna postihnout zachycen prosted spojenho s prostituc a dalch osob spjatch s tmto spoleenskm jevem - jedn se napklad o postavy provozujc nevstinec nebo klienty prostitutek. Pedmtem zjmu jsou v neposledn ad tak hodnotc postoje autor literrnch dl zmiujcch sociln jev prostituce.
Vedouc prce: prof. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Petr eznek
Ze vzpomnek nkterch pslunk pomocnch technickch prapor (Hok kadodennost v tborech PTP)
Tato diplomov prce si klade za cl vrhnout svtlo na jedno z "blch mst" jet ne tak docela dvn eskoslovensk historie, vymezen lty 1950-1954. V prvnch dvou kapitolch se pozastavuji nad promnou spoleenskho du po noru 1948 na pozad ivota nkolika obyvatel tehdejho eskoslovenska. Prce si v hlavn, tet kapitole, pedevm na zklad vzpomnek pamtnk, vm kadodennho ivota a jeho promn v rmci trestnch jednotek - pomocnch technickch prapor. Ve tvrt kapitole se pokou zachytit v retrospektiv ivoty pamtnk od jejich odchodu z PTP do souasnosti. V posledn kapitole se objevuje pokus o srovnn pomocnch technickch prapor s jinmi jim podobnmi institucemi, kter fungovaly na zem stedn a vchodn Evropy.
Vedouc prce: PaedDr. Ji Dvok
Martina Strnsk
Kulturn ivot a kolstv v Daicch v letech 1900-1949
Diplomov prce pojednv o vvoji kulturnho ivota v prbhu tm padesti let ve mst Daice. Sleduje, jak do kulturnch aktivit zasahovaly nejdleitj politick udlosti a ovlivovaly je. Hlavn pozornost je vnovna obecn a m욝ansk kole, zmnny jsou tak odborn koly. Druh a tet kapitola popisuj innost nejvznamnjch spolk msta, je zde piblen vvoj ochotnickho divadla (Pvecko - divadeln spolek Tyl) a tlovchovnch organizac (Sokol, Orel, DTJ). Zajmavm tmatem je tak vvoj daick knihovny a muzea, kter tvoily a dodnes tvo nedlnou soust kulturnho ivota msta.
Vedouc prce: doc. Robert Sak
Karel tochl
Geny postmoderny v esk kultue. Rozbor nkterch feministickch, literrnch a filmovch aspekt postmoderny
Pedkldan diplomov prce se snaila v idejch eskho enskho emancipanho hnut, v literrnm odkazu zvltnho a vestrannho tvrce Otto Kappa a v originlnm filmovm dle Karla Zemana nachzet prvky, kter lze v souasnosti, s odstupem asu, pokldat za prvotn projevy a formulace princip postmodernho mylen. Snaila se pitom (zejmna historicky) ukotvovat odhalen postmodern rysy vzhledem k pedpokldanmu vchozmu rmci fenomnu moderny a rozkrvat tak nkter "genetick" djinn souvislosti verejka a dneka. Tomu mla napomoci i iroce koncipovan bibliografie postmoderny, obsaen v ploze tto prce.
Vedouc prce: doc. Dagmar Blmlov, CSc.
Barbora Voldichov
Anna Jahodov-Kasalov. ivot eny na malomst
Tmatem tto diplomov prce je ivot a literrn aktivity nezmon, ale zcela jist pozoruhodn eny, dnes ji tm zapomenut regionln spisovatelky Anny Jahodov-Kasalov (1848-1917). Pochzela z dolnch vrstev spolenosti, narodila se jako nemanelsk dt, provdala se do nezmonho emeslnickho prosted. Byla manelkou krejho, hospodyn a matkou, ila vedn ivot v Nmeckm Brod, malm mst na eskomoravsk vrchovin.
Prvn kapitola tene seznamuje s dnm v Nmeckm Brod, pedevm ve druh polovin 19. stolet. Nsledujc kapitoly na zklad dochovanch pramen a literatury popisuj ivotn osudy Anny Jahodov-Kasalov a pibliuj kadodenn radosti i starosti chud emeslnick rodiny. Anna Jahodov-Kasalov byla vce mn autodidaktem, a proto soupis jejch literrnch prac vzbuzuje ctu. Je autorkou mnoha vlastenecky ladnch vzpomnek, povdek a bsn. Zabvala se rovn sepisovnm mstnch povr a obyej. tlou a nenpadnou knihou Povsti a zkazky krlovskho msta Nmeckho Brodu a okol uchovala pro budouc generace nejrznj mstsk tradice, kter by jinak zejm nenvratn zanikly. Prce je doplnna ukzkami z literrn tvorby a korespondence Anny Jahodov-Kasalov.
Vedouc prce: prof. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Martin Zeman
IN SINU SANCTA MATRIS ECCLESIAE. Pspvek k djinm crkevn sprvy a nboenskho ivota Prcheskho kraje ve vikaritech Blatn a Netolice na pelomu 17. a 18. stolet ve svtle farskch relac
Tato diplomov prce pojednv o problematice crkevn sprvy a nboenskho ivota ve dvou vikaritech Prcheskho kraje - ve vikaritu Blatn (Psek) a Netolice (Prachatice) na zklad farskch relac z let 1676-1677 a 1700-1701. V vodu je vymezeno tma prce a shrnuta zkladn literatura k eskm crkevnm djinm - a to vetn problematiky crkevn sprvy. Nachzme zde i seznmen s prameny, ze kterch bude prce vychzet. Druh kapitola sleduje vvoj nboenskch pomr v letech 1520-1740 v naich zemch v kontextu s nboenskou tv Evropy 16. stolet. Stranou nezstv ani takov fenomn, jakm je barokn zbonost. Tet kapitola se pokou seznmit ns s crkevn sprvou v Prcheskm kraji. Problematikou duchovnch sprvc se pak zabv kapitola tvrt. Pt kapitola objasuje sloitou otzku crkevnho patrontu. Rozshl est kapitola se zajm o nboensk ivot ve farnostech ve sledovanm obdob, tedy o bohoslubu v baroknch echch, vskyt "zzranch" obraz, zbon bratrstva, tematiku odpustk, vronch dn, nadac a zbonch odkaz a konen t o farnky, kte se vymykali tehdejmu pojet "dobrho" kesana. Sedm kapitola se pokou piblit pitly ve sledovanch vikaritech.
Dal kapitola pak poukazuje na monosti zskn zkladnho vzdln ve venkovskch a mstskch kolch. Kapitola devt odkazuje na problematiku kostelnch invent a jejich vypovdac hodnotu. Zvr pin celkov shrnut prce a nastnn dalch monch badatelskch cest v budoucnu.
Vedouc prce: PhDr. Miroslav Novotn, CSc.
Petr Adam
Psoben du kapucn v eskch Budjovicch v 18. stolet
Diplomov prce seznamuje tene s dem brat mench kapucn a jeho innost. Vedle nstinu djin a charakteristiky du popisuje zejmna jejich psoben v eskch Budjovicch. V vodu prce je zaznamenn strun pehled literatury a pramen, kter jsou na naem zem k tmatu pstupn. Druh kapitola se zabv djinami du, jeho organizan strukturou, pchodem do ech a zaloenm eskomoravsk provincie. Dal st popisuje esk Budjovice v 17. a 18. stolet. V tto sti je nastnn vvoj msta a nboensk pomry v nm. tvrt kapitola se vnuje du a jeho pchodu do msta, zaloen a stavb konventu. Nedlnou soust kapitoly je popis innosti kapucn ve mst a vztah obyvatel msta k crkevnm institucm na zklad analzy testamentrnch odkaz. Npln pt kapitoly je rozbor dochovan kroniky konventu a pokus o charakteristiku vztahu kapucn k okolnmu svtu na zklad zznam v kronice. Zvr pin strun shrnut nejdleitjch vsledk diplomov prce.
Vedouc prce: PhDr. Miroslav Novotn, CSc.
Martin Mareda
Kolej redemptorist v eskch Budjovicch v letech 1885-1930
Diplomov prce seznamuje na zklad studia literatury a pramen ze SOA v Teboni s psobenm Kongregace Nejsvtjho Vykupitele v eskch Budjovicch v letech 1885-1930. Prce je rozlenna do pti kapitol, vodu a zvru, soust prce je i rozshl soubor ploh.
Vlastn vklad, po nezbytnm vymezen tmatu, zamen prce a kritickm zhodnocen pramen a dosavadn literatury k dan problematice, otevr kapitola vnovan djinm kongregace a jejmu rozen. Vm si rovn nkterch vznamnch pedstavitel kongregace, zejmna zakladatele sv. Alfonse a sv. Klementa M. Hofbauera.
Dal kapitola pibliuje potky psoben redemptorist v echch a v eskobudjovick dieczi. Nsledujc kapitola pin pohled na esk Budjovice v devatenctm stolet, na historii arelu kongregace ve mst (pvodnho dominiknskho konventu) a na okolnosti pchodu kongregace do eskch Budjovic.
Posledn, nejrozshlej kapitola, pedkld popis ivota eholnk, jejich psoben na misich, ve kolch, vznicch a nemocnicch i pi crkevnch slavnostech. Dle informuje o vzniku a innosti bratrstev, arcibratrstev a spolk pi kongreganm marinskm kostele a vm si t pe redemptorist o sven kostel a kolej. Nechyb zde ani vylen pomr bhem peveden budjovick koleje do Prask provincie a pi nslednm odchodu nmeckch pter z koleje. V zvru autor upozoruje na dal monosti bdn.
Vedouc prce: PhDr. Miroslav Novotn, CSc.
Vclav Hadrava
Akce "K" v bvalm Jihlavskm kraji a nsledn internace eholnk
Problematice likvidace klter v 50. letech dosud nebyla vnovna dn ucelen prce i studie. Tato prce je tedy prvn souvisl pojednn o historii klter na konci tyictch a potku padestch let 20. stolet.
Zkladnm pilem pro sepsn tto prce se staly pedevm materily uloen v Archivu ministerstva vnitra R pod . j. H-718 a Sttnm okresnm archivu Jihlava, fond Kltery. Zde uloen dokumenty nm dvaj monost lpe poznat problmy dan doby z perspektivy crkve i z perspektivy sttu, tedy komunistick moci.
Zajmavm zitkem se teni stane i vyprvn pamtnk, tedy lid, kte tyto udlosti proili a s odstupem doby na n vzpomnaj. Aby byl obraz doby pln, je tato prce doplnna nkolika dobovmi dokumenty.
Vedouc prce: doc. Robert Sak
Rostislav Smek
Rezidence a dvr hrabte Jana Adama Questenberka v Jaromicch nad Rokytnou v prvn polovin 18. stolet
V prvn sti diplomov prce se autor zabv vnitn vzdobou rezidence, jej ideovou npln a tak hmotnou kulturou questenbersk domcnosti. Krom rozshlch hudebnch zjm ml hrab t obrovsk zjem o architekturu a vtvarn umn, co dokumentuj rozshl stavebn prce nejen v Jaromicch nad Rokytnou, ale i na nkterch dalch questenberskch panstvch. Cit pro vtvarn umn znaila poetn obrazov sbrka a dochovan freskov vzdoba. Kapitola, je se zabvala hodnocenm zvolench skupin pedmt kadodenn poteby, odhalila nejen touhu Jana Adama Questenberka obklopovat se krsnmi a pepychovmi vrobky, ale dovolila i nahldnout do jeho kadodennho ivota.
Druh st diplomov prce se sna rekonstruovat personln skladbu dvor hrabte Jana Adama Questenberka ve vdeskm palci na Johannesgasse v letech 1703-1711 a pedevm v hlavn venkovsk rezidenci v Jaromicch nad Rokytnou. Zkoum sloen, strukturu a organizaci questenberskho dvora a srovnv ji s dalmi lechtickmi dvory v zemch Koruny esk - se dvorem Kinskch v Chlumci nad Cidlinou, knete Jana Kristina Eggenberka v eskm Krumlov, hrabte Frantika Antonna Collalta v Brn, Buquoy v Novch Hradech a dvorem Marie Gabriely Laansk v Mantn.
Vedouc prce: prof. PhDr. Vclav Bek, CSc.
Hana Krejkov
Promny norem spoleenskho chovn stednch vrstev (Od poloviny 19. do poloviny 20. stolet)
Autorka se ve sv prci zamila na normy spoleenskho chovn, kter platily v echch od poloviny 19. do poloviny 20. stolet. Bhem tohoto obdob dolo v eskch djinch k nkolika zlomovm udlostem, kter mly bezesporu na normy spoleenskho chovn urit vliv. Zpsoby chovn ve vtin zem Evropy zsadn ovlivovala Francie. Ve sv prci metodologicky vychz z poznatk A. Montandona, kter se na univerzit Blaise Pascal v Clermont-Ferrna ve Francii zabv zkoumnm norem spoleenskho chovn. Diplomantka analyzuje pruky spoleenskho chovn, kter v echch vychzely v danm asovm obdob.
Vedouc prce: prof. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Josef Oenek
Hanu Jelnek (studie o ivot a dle)
Hanu Jelnek (3. 9. 1878 - 28. 4. 1944) pochzel z Pbrami a navtvoval zdej gymnzium. Vystudoval francouzskou a nmeckou filologii v Praze a poslze se stal stedokolskm profesorem. Po vzniku eskoslovenska psobil na ministerstvu zahrani.
Od mld se pohyboval v literrnm prosted. Jeho pvodn bsnick ambice brzy vystdala innost v oblasti literrn a divadeln kritiky. Zamil se na esko-francouzsk kulturn styky, do jejich upevnn se zapsal zejmna prac pekladatelskou. Jeho pevody z francouztiny zahrnovaly poezii, przu i drama od literrnch pamtek stedovkch a po Jelnkovou souasnost. Stranou nezstv ani jeho role propagtora esk kultury ve Francii. V roce 1910 pednel na pask Sorbonn o esk literatue, z eho se postupn zrodilo Jelnkovo rozshl francouzsky psan dlo o djinch eskho psemnictv.
Ji od studentskch let spolupracoval s mnohmi literrnmi asopisy eskmi i francouzskmi. Nejvce byl spjat s Lumrem, kter v letech 1913-40 spoluredigoval. Setkval se zde se svm dlouholetm ptelem Viktorem Dykem a se spoustou dalch litert, jejich korespondence je bohatm svdectvm o Jelnkovi lovku.
Vedouc prce: PhDr. Josef Blml, CSc.
Jaroslava urdov
Kuchask knihy v eskch domcnostech 19. stolet (1826-1913)
Npln tto prce je piblit kuchyni mstskch vrstev v rozmez let 1826-1913. Rok 1826 znamenal zmnu v pstupu ke kuchyni v eskch domcnostech stednch m욝anskch vrstev. Tiskem vyla prvn esk kuchask kniha Magdaleny Dobromily Rettigov. Jej Domc kuchaka svoj podobou, po strnce obsahov i formln, ovlivnila vechny nsledujc kuchask knihy. Stejn tak, jako nzory M. D. Rettigov ovlivnily mylen a prci pokraujcch autorek.
Jedn se o obdob, kdy se zaala formovat esk kulinsk terminologie. Objevily se nov pracovn technologie v kuchyni a do stednch mstskch vrstev pronikly nov druhy stolnho nin. Postupem doby se zmnil pohled na "zdravou" stravu a kuchask umn 19. a potku 20. stolet se zaalo orientovat na hospodrnost. Zajmalo se i o nutrin hodnotu jednotlivch potravin. Dleitou roli hrly chu a pitaliv vzhled nejen servrovanho pokrmu, ale i stolovn. Vechny tyto aspekty se vce i mn odr v eskch kuchaskch knihch vydvanch v rozmez let 1826-1913.
Tato prce se sna postihnout problematiku stravy od ppravy pokrmu po jeho servrovn.
Stranou nezstala ani otzka nkupu potravin a dobov nzory na enu, hospodyni.
Zkladnm pramenem vzkumu se staly kuchask knihy a dobov didaktick pruky o veden domcnosti. Autorka se snaila zodpovdt otzku, zda lze jejich studiem postihnout kuchyni a stravu jako jeden z vrazovch prostedk, kterm spolenost podvdom vyjaduje svoji strukturu a vypovd o mentalit, nebo zda pouze poskytuj pohled na dobov idel sloen stravy.
Kuchask knihy poskytuj pedstavu o idelnm stavu stravy m욝anskch vrstev v 19. stolet. Na zmny v kuchyni reagovaly velmi pozvolna a novinky pinely se znanou asovou prodlevou a v dob, kdy ty se zcela integrovaly a tud ji nebyly novinkami.
Vedouc prce: prof. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
David Jursk
Vclav Novotn (ivot a dlo)
Vclav Novotn (1869-1932), rodem z Ivanic, proil sv dtstv v eskch Budjovicch, odkud odchz roku 1887 studovat historii na praskou filozofickou fakultu. Jeho studium formln vrchol rokem 1911, kdy se stv dnm profesorem eskch djin.
Cel svj badatelsk ivot zasvtil dvma stejnm tmatm - husitstv a djinm eskho pemyslovskho sttu. Do tchto okruh pat jeho dv nejvznamnj dla - ivotopis M. Jana Husa a esk djiny.
Vclav Novotn byl kem profesora Jaroslava Golla, tzn., e jeho dlo se ad do kontextu eskho pozitivistickho djepisectv. Jeho esk djiny jsou analytickm dlem, kter v duchu zsad pozitivistickch metod pezkoumv a reviduje romantickou syntzu Djin Frantika Palackho.
Novotn, kter se po roce 1918 stv dkanem prask filozofick fakulty, napsal celou adu jinch dl i mench spis, na kterch stavli mnoz jeho pokraovatel a jeho dlo je vchodiskem i pro mnoh souasn historiky.
Vedouc prce: PhDr. Josef Blml, CSc.
Michaela Plepkov
Kln matesk, jesliky, opatrovny a koly matesk (Institucionln pedkoln vchova v prbhu "dlouhho" devatenctho stolet v eskch Budjovicch)
Diplomov prce m strukturu, kter sleduje sedm okruh dan problematiky. V prvn kapitole je nastnn vvoj pedkolnch vchovnch instituc v Evrop a v eskch zemch. Druh kapitola se zabv nktermi novmi aspekty psoben pedkolnch instituc v soudob spolenosti - postavenm en v opatrovnch a literrnm obrazem opatroven. Tet kapitola se obrac do eskch Budjovic a je seznmenm s ir spoleenskou situac v dob vzniku prvnch opatroven. Vznikem a vvojem eskobudjovickch opatroven se zabv tvrt kapitola. Pozornost na zamstnankyn opatroven se obrac v pt kapitole, zatmco est je vnovna sociln struktue chovanc. V posledn, sedm kapitole, je zachycena kadodennost eskobudjovickch opatroven.
Vedouc prce: prof. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Natlie Voncov
Obraz prostituce v krsn literatue od konce 19. do prvn poloviny 20. stolet
Zmrem tto prce bylo, za vyuit krsn literatury jako historickho pramene, postihnout podobu prostituce v eskm prosted od konce 19. do prvn poloviny 20. stolet.
Prvn kapitola se zabv problmy a monostmi, kter pedstavuje krsn literatura na poli historick vdy. Dal kapitola pojednv o vvoji situace tkajc se prostituce v eskch zemch v prvn polovin 20. stolet, prvnm zakotvenm prostituce a boji proti reglementaci. Tet kapitola se sousted na jednotliv dla esk literatury danho obdob, na jejich autory a tma prostituce obecn. V dalch kapitolch stoj v poped zjmu samotn obraz komponent prostituce v literatue. Nejprve se jedn o prostitutku, jej jmno, vk, vzhled, pvod i pbh. Dle se prce sna postihnout podobu rznch prosted, v nich prostitutky ily a pracovaly, a v neposledn ad i podobu lid, kte se pohybovali v blzkm okol prostitutek. Obsah posledn kapitoly tvo hodnotc postoje autor pouitch literrnch dl, kter zaujali k prostituci.
Vedouc prce: prof. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Roman Sejk
Urozenost, majetek a moc (ternberkov v 16. a 17. stolet)
Pedloen diplomov prce se zabv vvojem jednoho z nejstarch eskch lechtickch rod. V jej prvn sti je vnovn prostor djinm ternberk od jejich potku do poloviny 16. stolet. Dal kapitola se pokou o rekonstrukci ternbersk pozemkov drby, jej zkladnu tvoila zem v Kouimskm kraji. K nastnn kadodennho ivota na sdlech pn zlat osmicp hvzdy dolo dky jejich dochovan korespondenci se spznnmi Romberky a vamberky. Hlavn st prce se tk nejvyho purkrabho Adama ze ternberka (1554-1623). Tento vznamn len rodu se podstatnou mrou podlel na utven politiky v Krlovstv eskm, napklad vrazn zashl do jednn o pijet Majesttu Rudolfa II. Hlavnm clem biografickho portrtu tohoto aristokrata je demonstrovat na pkladu jeho osobnosti sept urozenosti, majetku a moci.
Vedouc prce: prof. PhDr. Vclav Bek, CSc.
Darina Hlavnikov
K problematice vvoje Vitorazska v letech 1920-1938
Diplomov prce pojednv o vvoji Vitorazska v prvn polovin 20. stolet, sousted se na obdob let 1920-1938. Sleduje nrodnostn situaci po prvn svtov vlce a okolnosti rozdlen Vitorazska mezi eskoslovensko a Rakousko. Hlavn pozornost je vnovna rozvoji regionu a eskch Velenic ve dvactch a tictch letech. Piblena je oblast hospodsk, kulturn a crkevn. Zajmavm tmatem je tak zbor Vitorazska Nmeckem v roce 1938.
Vedouc prce: doc. Robert Sak
Petra Kollarov
ensk spolky jinch ech (Druh polovina 19. stolet - prvn polovina 20. stolet)
Hlavnm clem tto diplomov prce je zmapovat enskou spolkovou innost v jinch echch a rozliit rzn typy tchto spolk podle jejich zamen. Prce uke, jak ensk spolkov hnut vznikalo, jak se rozvjelo a psobilo a tak jak zanikalo.
Vedouc prce: prof. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Kristna Kolajov
"Vesel ghetto" Pokus o pedstaven undergroundu v esk kultue
Clem tto diplomov prce je pedevm ukzat esk underground jako celistvou a vznamnou soust esk kulturn historie dvactho stolet. Dle upozornit na jednotliv tmata z tto oblasti, kter dosud nebyla zpracovna, akoli jsou velmi dleit pro sprvn uchopen a zhodnocen celkovho pnosu undergroundov kultury.
Prce m osm hlavnch st, jejich rozvren je podmnno chronologickm hlediskem. Prvn st je vnovna obecnmu uveden do tmatiky undergroundu s pihldnutm na pvod a koeny tohoto kulturnho fenomnu. Ve druh sti jsou stanoveny a vysvtleny zkladn termny vzan na esk underground a provedena zkladn periodizace esk undergroundov kultury. Tet st prce se zabv eskmi kulturnmi zdroji, ze kterch pozdji vznikl underground vychzel. Nsledujc sti prce jsou zasvceny pmo kultue eskho undergroundu, jeho vzniku a postupnmu vvoji a do souasn doby.
Tit prce spov ve snaze zmapovat umleck a kulturn promny undergroundu v zvislosti na spoleenskm i politickm vvoji sttu, a vytvoit tak co nejvce pravdiv obraz tohoto kulturnho smru.
Vedouc prce: doc. Dagmar Blmlov, CSc.
Miroslav Vok
Jindich Vanura (Studie o ivot a dle)
Cel prce je rozdlena do ty hlavnch kapitol, poppad intern dle dlench. V kapitole prvn se autor sna zobrazit Vanurv ivot a drhu. Od okamiku, kdy se Vanura zaal literrn a vdecky projevovat je vdy nedlnou soust samostatnch podkapitol pehled Vanurova dla, kter se k popisovan etap jeho ivota bezprostedn ve. V kapitole druh se autor samostatn zabv vekerm Vanurovm psobenm a dlem, je m pmou vazbu k jeho rodnmu mstu a regionu. V kapitole tet se autor pokusil o postien Vanurovy pekladatelsk prce, dla a innosti souvisejc s osobou a dlem francouzskho historiografa Ernsta Denise. V zvren tvrt kapitole se autor pokusil Vanurovu osobu zaadit do kontextu esk pozitivistick historiografie pelomu 19. a 20. stolet a zvraznit momenty, ktermi Vanura do jejho vvoje nejvraznji zashl. Bli nstin zamen jednotlivch kapitol, pehled a hodnocen pramen a literatury k danmu tmatu a metodologick vchodiska jsou zaazena v vodu, zvr pin strun zhodnocen cel prce a pedkld dal mon badatelsk vchodiska, kter dan tma pin.
Vedouc prce: doc. PhDr. Josef Blml, CSc.