Anotace diplomovch prac - 2001 - Katedra germanistiky
Anotace diplomovch prac - 2001
Katedra germanistiky
Jitka Brabencov
Die Verwendung des Konjunktivs im 20. Jhd. am Beispiel eines literarischen Werkes und einer Tageszeitung
Diplomov prce hodnot funkce a vznamy uit konjunktiv a zrove sleduje, k jakm zmnm a posunm v jejich uit dolo.
V vodu prce je zmnn strun historick vvoj konjunktiv, vt pozornost je vnovna jejich uit v souasnosti. Hlavn st cel prce je vlastn rozbor text, kde jsou excerpovan konjunktivy dleny do dvou velkch skupin z hlediska lexiklnho a obsahovho. V sti navazujc jsou pak zskan vsledky statisticky zpracovny a porovnny s poznatky z odborn literatury. st m prce je vnovna tak tzv. konkurennm formm konjunktiv a monosti jejich vyuit.
Vedouc prce: Mgr. Alena Lejskov, Ph.D.
Gabriela Jeslnkov
"Die Gestalt Albrechts von Wallenstein in der deutschen Literatur des 18.-20. Jahrhunderts"
(Postava Albrechta Valdtejna v nmeck literatue 18.-20. stolet)
Tma diplomov prce, "Die Gestalt Albrechts von Wallenstein in der deutschen Literatur 18.-20. Jahrhunderts" (Postava Albrechta Valdtejna v nmeck krsn literatue 18.-20. stolet), se sna piblit ivot Albrechta Valdtejna jako historick osobnosti a zrove jako literrn postavy. Zajmalo m, pro se autoi rznch litarrnch smr zabvali stle stejnou osobnost a zda se v jejich zpracovn tato osobnost njakm zpsobem mnila. V vodn sti je pedstaven vvoda z Valdtejna jako soust mnoha literrnch dl, kter zaala vznikat ji zhy po jeho tragick smrti roku 1634 a zrove rozpoutala uritou "valdtejnskou vlnu", kter trvala a do 20. stolet.
Pozornost byla vnovna dvma autorm - Friedrichu Schillerovi a Alfredu Dblinovi. Oba autoi vytvoili dlo, kter jistm zpsobem zachycuje Valdtejnv ivot. Valdtejnova trilogie" (Wallenstein-Trilogie) Friedricha Schillera pat bezesporu mezi nejznmj a nejspnj literrn zpracovn tohoto sttnka. Druhm dlem, kter jsem zahrnula do diplomov prce a mnohdy dky Schillerovi stoj v pozad, je romn "Valdtejn" (Wallenstein-Roman) Alfreda Dblina. Tento romn zpracovv osudy Valdtejna za 1. svtov vlky a vyznauje se zejmna hlubokm socilnm ctnm a odporem k faismu a militarismu. Clem diplomov prce bylo ukzat, jak oba autoi pistupuj k postav Albrechta Valdtejna, jakou roli hraj v jejich dlech historick udlosti ticetilet vlky a zda se autoi zmiuj o Valdtejnov ve v astrologii. Pozornost byla vnovna otzce, jak se autor odchyluje od historick skutenosti a jak mylenky vlastn, respektive dobov chce na dobrovoln zvolenm tmatu vyslovit.
Vedouc prce: prof. PhDr. Vclav Bok, CSc.
Romana Forstov
"Die Verwendung von Phraseologismen der deutschen Wirtschaftssprache in journalistischen Texten"
Ve sv bakalsk prci jsem se zabvala pouitm frazeologism a ustlench spojen v nmeckch odbornch urnalistickch textech, kter se orientuj na oblast burzy a financ.
Mm kolem bylo shromdit piblin 50 stran odbornho textu z originlnch pramen. Cel prce se skld ze dvou st, a to z sti teoretick a sti praktick.
Teoretickou st jsem zaloila na teorii Wolfganga Fleischera a obsahuje zkladn pojmy z oblasti frazeologie obecn i frazeologie hospodsk. Uvdm zde rovn klasifikace frazeologism podle rznch nmeckch jazykovdc, frazeologick znaky i jednotliv skupiny. Soust teoretick sti je charakteristika odbornch text, vetn text z oblasti hospodstv.
Praktick st je zpracovna podle teorie Michaela Duhmeho a tvo nmecko-esk a esko-nmeck slovnek frazeologism zastoupench ve vybranm vzorku hospodskch text. Jeliko se v textech objevuj jak frazeologismy obecn, tak frazeologismy hospodsk, jsou tyto oznaeny hvzdikou, ve je shrnuto statisticky.
Vedouc prce: Mgr. Alena Lejskov, Ph.D.
Olga Florinov
Der Einsatz der Birkenbihl-Methode im Unterricht DaF
S vukou cizho jazyka podle plnu zce souvis vznik metod, kter mly a maj vst k osvojen cizho jazyka. Jestlie metoda, podle n se tento jazyk vyuuje, nespluje oekvn a nevede k danmu cli, jsou hledny metody innj. Vdci zabvajc se vzkumem mozku zjistili, e nejsnzeji a nejefektivnji se lovk u, jestlie zapoj do procesu uen soubn prci obou hemisfr.
Na tomto poznatku zaloila svou metodu uen cizch jazyk i Vera F. Birkenbihl. Pestoe je tato metoda urena pro samostudium, mohly by se nkter jej postupy vyuvat i ve vuce cizch jazyk na zkladnch a stednch kolch.
Vedouc prce: doc. PhDr. Alena Aignerov, CSc.
Stanislava Zkov
Das Schaffen von Hilda Bergmann
Hilda Bergmannov je nmecky pc autorka pochzejc z ech. Narodila se 9. 11. 1878 v Prachaticch. Vystudovala uitelsk institut v eskch Budjovicch a vyuovala nkolik let ve Vdni. V roce 1938 emigrovala se svm manelem do vdska, kde tak 22. 11. 1947 ve mst Astorp zemela. Bhem svho ivota vytvoila tyi lyrick sbrky - Die heiligen Reiher, Die stummen Dinge, Znd Lichter an a Der ewige Brunnen. Vedle toho je tak autorkou ty knek pro dti - Von Wichtelmnnchen und anderen kleinen Leuten, Vom Glckchen Bim und andere Geschichten, Die Himmelreichswiese, Mrchen aus Wiese und Wald. Zkladnmi tmaty poezie Hildy Bergmannov jsou - vra v Boha, vnost a pomjivost, smysl lidskho ivota, umlec a jeho tvorba a vztah k prod. Proda je pro ni zce propojena s Bohem, je jakmsi vzorem pro lidstvo. V Bohu nalz nejen jistotu, slu a lsku, ale i inspiraci pro svou tvorbu. Typick pro jej tvorbu jsou dle vzpomnky na dtstv a na vlast (umavu), ke kterm se neustle vrac. Tak pbhy pro dti maj lyrick charakter. Jejich hrdiny jsou dti i zvata a i zde je proda velkm vzorem pro lovka.
Vedouc prce: prof. PhDr. Vclav Bok, CSc.
Halov Lucie
Pojet ensk a musk role ve vkladovch slovncch
Tato prce se zamuje na pojet muskch a enskch rol v nmeckch vkladovch slovncch. Klade si za cl dospt ke zjitn, zda mnoh snahy lingvistek o zrovnoprvnn en na poli jazykovdnm nalezly odezvu i v tto oblasti. Vchozm bodem je kritika vkladovho slovnku Luise F. Pusch, o ni se tato prce opr. Pedkld analzu jednotlivch tmatickch okruh, kter jsou sledovny v asovm vvoji. Srovnv a komentuje jednotliv vydn vkladovch slovnk. Zvren shrnut podv pehlednou komparaci vech sledovanch oblast.
Vedouc prce: Dr. Jana Valdrov
Simona Fettrov
Die Geschichte der Pferdeeisenbahn Budweis - Linz
kolem prce je shrnout na zklad esk a nmeck odborn literatury piny vzniku prvn konspen drhy na evropskm kontinent, jej vvoj a dvody zniku. Zvren st prce je vnovna snahm na oiven tradice drhy, kter pinesl vznik euroregionu jinch esch, Hornho Rakouska a Bavorska.
Vedouc prce: PaedDr. Vladimra Kvtounov
Zdeka Rikov
Strategie rozvoje dovednosti ten s porozumnm na 2. stupni Z
Clem tto diplomov prce je zpracovat dovednost ten s porozumnm s ohledem na uplatnn ve vuce nmeckho jazyka na 2.stupni Z.
Prce je rozdlena do nkolika st. Prvn st se zabv teoretickmi vchodisky ten s postavenm tto dovednosti v rmci vuky cizho jazyka na 2.stupni Z. Jedn se pedevm o uveden typ text, druh ten s ohledem na ka a vhodnch cvien. Prce se dle pokou naznait cestu jak pracovat s texty a rozvjet tak dal komunikativn dovednosti.
Posledn st prce obsahuje pklady text a hlavn navrhuje a na praktickch pkladech ukazuje monosti prce s texty s ohledem na pedchzejc teoretickou st.
V zvru jsou pouit vsledky dvou dotaznk, kter by mly poukzat na souasn stav vuky cizch jazyk na zkladnch kolch.
Vedouc prce: PaedDr. Hana Androv
Markta Kalinov
Peklad zkratek a nzv soud v rakouskch prvnch textech
Prce se zabv pekldnm prvnch text a zkratek v nich obsaench. Teoretick zklad tto prce tvo teorie o pekladatelskm postupu, teorie skoposu a textov typologie. Na zklad tchto teori je stanoven pekladov postup pro peklad prvnch listin.
Prce dle obsahuje vyhodnocen jazykovho korpusu prvnch listin, kter byly vystaveny v rakousk oblasti. Na zklad zkratek, kter se vyskytuj v korpusu listin, byl vytvoen abecedn seznam zkratek s eskm pekladem.
Soust prce je ploha, kter obsahuje ji zmiovan korpus listin a abecedn seznam zkratek uveejnn v dle G. Friedla a H. Loebenstaina (1997): "Abkrzungs- und Zitierregeln der sterreichischen Rechtssprache und europarechtlicher Rechtsquellen".
Vedouc prce: Mgr. Jana Doleelov
Monika Hanzalkov
Die aktuelle politische Lage in sterreich als Bestandteil der Landeskunde im Unterricht DaF (mit tschechischen Augen gesehen)
Tma diplomov prce "Die aktuelle politische Lage in sterreich als Bestandteil der Landeskunde im Unterricht DaF (mit tschechischen Augen gesehen)" ("Aktuln politick situace v Rakousku jako soust reli ve vuce nminy jako cizho jazyka - z eskho pohledu") se sna piblit vvoj politickch udlost v Rakousku po volbch v roce 1999. Rok 2000 znamenal pro Rakousko zsadn politick zmny, kter jsou prvem oznaovny jako politick zemtesen v domc i zahranin rakousk politice .
Stejn st diplomov prce zaujm problematika JE Temeln, jej uveden do provozu vyvolalo celou adu protest pedevm ze strany rakouskho obyvatelstva, kter striktn tuto skutenost odmt. Za elem zjitn stanovisek ech i Rakuan k JE Temeln byl vypracovn dotaznk, zkoumajc pedevm nzory student. Hodnocen odpovd ukzalo ve vtin ppad znan protichdn nzory. Prce zmiuje i postoj mdi, kter sehrla ve sporu o JE Temeln vznamnou roli. Na zklad poznatk a vyhodnocen dotaznku jsou navrena tmata vhodn pro pouit ve vyuovn nmeckho jazyka.
Vedouc prce: doc. PhDr. Alena Aignerov, CSc.
Olga Mikeov
Die Figur des Sonderlings im Werk von Patrick Sskind (Postava podvna v dle Patricka Sskinda)
Clem tto diplomov prce bylo sledovn hlavnch postav - podivn ve tyech vybranch dlech Patricka Sskinda a pokus o interpretaci dl z pohledu tchto hrdin. Vchodiskem pro rozbor byla novela Die Taube, dle Die Geschichte von Herrn Sommer, na nmeckch jevitch velice spn jednoaktovka Der Kontraba a romn Das Parfum, dky ktermu autor vstoupil do tenskho povdom i v cizin.
Samotn analze pak pedchz strun ivotopis Patricka Sskinda, kter s tmatem prce souvis. Typologie postavy podvna, vychzejc z dlch rozbor v jednotlivch kapitolch, je shrnuta v kapitole "Doslov".
Vedouc prce: PaedDr. Dana Pfeiferov, Ph.D.
Alena Jlkov
Die Verwendung von Phraseologismen der deutschen Wirtschaftssprache in journalistischen Fachtexten, neboli pouvn frazeologism hospodsk nminy v urnalistickch odbornch textech
Prce se skld ze dvou st, teoretick a praktick. Teoretick st se vnuje frazeologii jako jazykovdn discipln, odbornm jazykm a frazeologii hospodsk nminy.
Praktick st je zamena na shromdn frazeologism z rznch urnalistickch text na tma "hospodsk politika" a dle na jejich analzu a uspodn do dvou slovnk, nmecko-eskho a esko-nmeckho.
Vedouc prce: Mgr. Alena Lejskov, Ph.D.
Veronika Stellnerov
Phraseologismen in der deutschen Literatur des 20. Jh. und ihre bersetzung ins Tschechische
V m diplomov prci se zabvm konfrontac nmeckch frazeologism s jejich eskmi ekvivalenty v knize G.Grasse "Ein weites Feld" v eskm pekladu Hanue Katlacha "ir pole".
adm je do jednotlivch skupin podle stupn shody a svou pozornost vnuji tak etnosti somatickch frazeologism, kter jsou dleit pedevm ve vuce cizho jazyka. Jedna kapitola je vnovna hovorovm vrazm, u kterch je konfrontace zvlt zajmav. Zvltn skupinu tvo vrazy typick pro obdob socialismu.
Vedouc prce: doc. Dr. phil. Hildegard Bokov
Kateina Skalick
Nmeck a esk frazeologismy z konfrontativnho hlediska
Tmatick okruhy frazeologism: smrt, narozen, mld, st, nemoc, zdrav, mdloby, charakteristika vnjho vzhledu: (pkn, okliv, velk, mal, tlust, huben). Teoretick vod (pojem frazeologie a frazeologismus - charakteristika a znaky), pehled hlavnch klasifikanch teori frazeologie. Porovnn 873 nmeckch frazeologism s eskmi ekvivalenty na zklad vzjemn shody. Zhodnocen a zdvodnn zskanch vsledk.
Vedouc prce: doc. Dr. phil. Hildegard Bokov
Petra Kov
Die Frage der Schuld im dramatischen und prosaischen Werk von Max Frisch (Otzka viny v dramatickm a prozaickm dle Maxe Frische)
Diplomov prce na tma "Die Frage der Schuld im dramatischen und prosaischen Werk von Max Frisch (Otzka viny v dramatickm a prozaickm dle Maxe Frische)" se sna nalzt a rozliit zpracovn viny v dle tohoto vcarskho autora.
Zajmalo m, jak se k otzce viny Frisch stavl, a to jednak v dramatick a jednak v prozaick tvorb. V jeho dle jsem se snaila problm viny nejen najt, ale tak pojmenovat a zaadit. Pomocnm dlem k rozlien rznch druh viny mi byl spis Karla Jasperse "Die Schuldfrage" (Otzka viny). Jaspers rozliuje tyi druhy viny: vinu kriminln, politickou, morln a metafyzickou. U Maxe Frische se zejmna v dramatick tvorb vyskytuje jet vina kolektivn.
Ve sv prci jsem se zamila na pt prozaickch dl a dv dramata. Vybrala jsem si zmrn texty, ve kterch je tma viny obsaeno.
Otzka viny byla v povlenm obdob u nmecky pcch autor velmi astm tmatem. Toto se vak ned ci o autorech vcarskch, kte byli hrd na svou "neutralitu" a tma viny spe odmtali. Jeliko se v mm ppad jedn o vcarskho autora, musm zdraznit, e je v tomto smru Max Frisch vjimkou. Vinou se zabv, dokonce se tak zamil pmo na vinu vcar za II. svtov vlky.
Clem diplomov prce bylo ukzat, jak pistupuje Max Frisch k otzce viny, jakou roli hraje tma viny v jeho dle a jak druhy viny autor popisuje.
Vedouc prce: PaedDr. Dana Pfeiferov, Ph.D.
Gabriela Illeov
Pohdky a bajky ve vyuovn cizho jazyka na zkladn kole
Ve sv diplomov prci jsem se zamila na mon doplnn uebnice "Wer, wie, was?" (1.dl) uren km zkladnch kol. Jej autoi stav do poped stn komunikaci. Dle mho nzoru je vak zapoteb vyven rozvjet vechny eov dovednosti. Za tmto elem vyuvm ve vyuovn prv pohdek a bajek, jako pomrn jednoduchch forem mal epiky, dtem tohoto vku dvrn znmch a blzkch.
V prvn sti definovan pojmy "pohdka" a "bajka" dostvaj v prakticky zamen sti ji konkrtn podobu. Jedn se o krtk sled vyuovacch hodin se svm plnovnm, objasnnm prbhu a zhodnocen dosaench vsledk. Stejnm bodem je zpravidla porozumn poslechu a etb.
Vedouc prce: PaedDr. Hana Androv, Ph.D.
Petra ervensk
Jazyk formul z hlediska genderu
Pedmtem vzkumu je pojet enskch a muskch nzv osob na formulch rznho typu, zskanch na adech v nkterm eskm mst a ve mst nkter nmecky mluvc zem, kde se nzvy osob upravuj jazykov zrovnoprvujcmi zkony. Vchodiskem vzkumu je znalost zkon, smrnic a doporuen ke zrovnoprvnn eny v jazyce. Prce by mla nabdnout zrovnoprvujc alternativy tzv. nepznakovho maskulina tak, aby se esk jazykov zus piblioval zvyklostem v zemch Evropsk unie.
Vedouc prce: Dr. Jana Valdrov
Markta Kvierov
Interkulturn rozdly mezi eskou republikou a Spolkovou republikou Nmecko
Rozdly mezi pslunky odlinch kultur ovlivuj do znan mry interkulturn komunikaci. Ve sv diplomov prci se zamuji na obecn objasnn tohoto pojmu. Zabvm se podstatou a charakteristikou komunikace, kultury a kulturnch vzorc. Dle navazuji informacemi o analze interkulturn komunikace jakoto pedmtu ji uznvan a stle astji aplikovan discipliny. Pomoc dotaznku zjiuji vzjemn vnmn a hodnocen esk a nmeck kultury, provuji v nm a aktualizuji kulturn standardy ech a Nmc. Pro potebu zamstnanc v esko-nmeckch podnicch pidvm praktick poznatky a konkrtn rady z oblasti interkulturnho bdn. Prevenci mezinrodnho nepochopen a nedorozumn spatuji ji ve vuce jazyk na kolch, kter je zamena na komunikativn a interkulturn kompetenci.
Vedouc prce: doc. PhDr. Alena Aignerov, CSc.
Renata Karskov
Aneignen von Verhandlungstaktiken und -Strategien in der Fremdsprache (samt didaktisch-methodischer Bearbeitung fr DaF)
Prce je rozdlena do nkolika st. Jsou zde shrnuty teoretick poznatky z oblasti komunikace. Stejnm tmatem prce je st zabvajc se vyjednvnm. Je zde uvdna definice tohoto pojmu. Podstatn st pedstavuje strategie vyjednvn. Rovn je vnovna pozornost nedostatkm v jazyce vyjednvn v nmeckm jazyce. Tato st je zpracovna na zklad pouit zahranin i domc literatury.
Praktick st, jej soust je videokazeta s nahrvkami, komentuje ppravu, realizaci a analzu vlastn videonahrvky. V jednotlivch ukzkch jsou zachyceni studenti pi een problmovch situac. V zvru prce je konstatovno, e dovednosti student v oblasti vyjednvn jsou na velmi nzk rovni. Mon postup na zlepen tchto dovednost je uveden v teoretick sti.
Vedouc prce: doc. PhDr. Alena Aignerov, CSc.