Anotace diplomovch prac - 2001 - Katedra biologie
Anotace diplomovch prac - 2001
Katedra biologie
Erika Apostolov
Zkuenosti pedagog s vukou a znalost k z pstitelskch disciplin na II. stupni Z ve vybran oblasti
Prce se zabv zkuenostmi pedagog s vukou pstitelskch prac a hodnocenm rovn znalost k z tohoto pedmtu v okrese esk Budjovice. Na zklad przkumu byly porovnvny znalosti t vybranch kol: Z Nerudova, Z Ronov a Z Zliv. Zkuenosti pedagog byly zjiovny dotaznkovou metodou na vech kolch v okresu . Budjovice.
Przkum znalost k byl provdn metodou didaktickho testu a byl zadvn km osmch td. Vsledky byly zpracovny a zaznamenny na grafech a v tabulkch.
Vedouc prce: Ing. Ji Peterka
Tom Bohdal
Inventarizace obratlovc se zamenm na drobn savce v revitalizovan pramenn oblasti Senotn
Clem tto prce bylo zjitn druhovho sloen spoleenstev drobnch zemnch savc v lokalit Senotn (okr. J. Hradec). Ternn przkum probhal v obdob od 2. 7. do 4. 8. 1998 a od 2. 7. do 1. 8. 1999 na sedmi odlinch biotopech.
Celkem bylo poloeno 50 (sezna 1998), resp. 70 (sezna 1999) zemnch padacch past a odchyceno 335 jedinc. Byl prokzn vskyt 5 druh hmyzoravc - krtka obecnho (Talpa europea), rejska obecnho (Sorex araneus), rejska malho (Sorex minutus), rejsce ernho (Neomys anomalus) a rejsce vodnho (Neomys fodiens), a 7 druh hlodavc - hraboe polnho (Microtus arvalis), hraboe mokadnho (Microtus agrestis), hryzce vodnho (Arvicola terrestris), nornka rudho (Clethrionomys glareolus), myky drobn (Micromys minutus), myice lesn (Apodemus flavicollis) a myice kovinn (Apodemus sylvaticus).
Krom determinace ulovench druh byly vypotny zkladn kvantitativn (dominance a abundance) a strukturln znaky taxacenzy (frekvence, druhov diverzita, ekvitabilita a identita).
Nejvych hodnot diverzity dosahovaly biotopy behovho porostu, raelinnch luk a lesa. Stabiln nzk hodnoty diverzity vykazoval biotop revitalizovan a meliorovan.
Vedouc prce: Mgr. Vlasta Matnov. Ph.D.
Kamila Filpkov
Ekofyziologie vybranch druh vych rostlin obnaenho dna sdek aloun u Lomnice nad Lunic
Diplomov prce by mla eit piny souasnho stavu vskytu nkterch kriticky ohroench druh vych rostlin obnaenho dna na Tebosku. V souvislosti se zmnou hospodaen na rybncch dochz k rapidnmu stupu nkterch vzcnch druh, kter pro svou existenci potebuj v uritch intervalech obnaen pdy. Hlavnmi koly tto prce bylo zhodnocen stavu kriticky ohroench druh v ndrch sdek aloun, zhodnocen hydrologickho reimu ndr (vka hladiny vody, kolsn bhem roku, chemismus vody, chemismus substrtu), u vybranch druh zjistit jejich klivost a po pezimovn za rznch podmnek a navren managementu pro sdky aloun k udren stvajcch populac vzcnch druh.
Vedouc prce: Mgr. Rostislav ern, CSc.
Stanislava Hol
Nkter aspekty spnho velkochovu krlk
Pedpokladem spnho vkrmu a ekonomick rentability velkochovu brojlerovch krlk je optimalizace systmu technologie, veterinrn pe, vivy a plemensk prce. Hlavnm clem tto diplomov prce bylo sledovn nkterch aspekt spnho velkochovu krlk.
Sledovnm rovn reproduknch vlastnost samic brojlerovch krlk kombinace Hyla a Stamm v zvislosti a poad vrhu byl zjitn kladn (tm pmkov) trend u vech ukazatel plodnosti, vetn ukazatele potu odstavench mlat od 1. do 5. vrhu. Na zklad tchto zjitn lze konstatovat, e samice obou kombinac dosahuj nejlepch vsledk v 5., resp. 4. vrzch. Rozdly v ukazatelch plodnosti byly zjitny i v zvislosti na msci porodu mlat. Nejlepch ukazatel plodnosti bylo docleno v msci ervenci, srpnu a listopadu. Z tchto vsledk je patrno, e vnj klimatick podmnky nemaj v podstat vliv na dosahovn vsledk v uitkovosti. Vkrm je provdn v halch, kde je mikroklima zeno automaticky potaem.
Vedouc prce: doc. Ing. Ji Slipka, CSc.
Kateina Janochov
Taxacenzy vodnch a semiakvatickch plotic (Insecta, Heteroptera: Nepomorpha, Gerromorpha) rybnk v oblasti Novch Hrad
Hlavnm kolem diplomov prce bylo zjistit druhov spektrum akvatickch a semiavatickch plotic na vybranch lokalitch v oblasti Novohradskch hor. Dalm kolem bylo posoudit vazby nalezench druh na okoln prosted a vyhodnotit je v podob fenologickch vsledk. Nebo se jedn o zem navrhovan pro CHKO, lo i o zhodnocen vznamu jednotlivch biotop pro zachovn a ochranu vodn fauny sledovan oblasti.
Ternn prce byly provdny v letech 1999/2000.
Na sledovanch lokalitch byli nalezeni zstupci pti eled z poddu Nepomorpha (Nepidae, Corixidae, Naucoridae, Notonectidae a Pleidae) a ty eled z poddu Gerromorpha (Gerridae, Hydrometridae, Veliidae a Mesoveliidae).
Vedouc prce: prof. RNDr. Miroslav Papek, CSc.
Dana Krkov
Tlesn vvoj a vskyt obezity u dt mladho kolnho vku v zvislosti na nkterch vivovch a socilnch faktorech
Prce se zabv souborem k zkladn koly ve vku od 7 do 10 let. Obsahuje vsledky men nkterch somatometrickch znak v jednotlivch vkovch kategorich (7, 8, 10 let). Vsledky jsou statisticky zpracovny, porovnny s dosavadnmi vzkumy a pedkldny v tabulkch a grafech. Dle prce sleduje stravovac a pohybov zvyklosti k.
Prezov antropometrick eten probhalo od msce listopadu roku 1999 do msce dubna roku 2000 na esti zkladnch kolch: v eskch Budjovicch, v Teboni a blzkm okol. Celkem vzkum zahrnul 199 proband obojho pohlav.
Bylo sledovno celkem 8 tlesnch rozmr: tlesn hmotnost, tlesn vka, obvod pae, obvod pasu, obvod bicha, obvod gluteln, obvod stehna gluteln a obvod stehna stedn, kon asa nad dvojhlavm svalem panm (biceps), kon asa nad trojhlavm svalem panm (triceps), kon asa bicho, kon asa stehno.
Clem tto prce byl monitoring vskytu obezity u dt, v souinnosti s Evropskou skupinou pro dtskou obezitu.
Vedouc prce: RNDr. Jarmila Kobzov, Ph.D.
Jitka Lavikov
Vybran faktory ovlivujc vnos mku
Tato prce se zabv vlastnostmi ovlivujc vnos mku setho (Papaver somniferum). Pro oven tchto vlastnost byl v letech 1999 a 2000 zaloen pokus. Za vnosotvorn ukazatele byly povaovny: vka rostlin, hmotnost pln makovice, hmotnost przdn makovice, poet makovic na jedn rostlin a zejmna hmotnost semen mku z jedn rostliny a prmrn hmotnost semen mku v jedn makovici v zvislosti na odrd, sponu a dob vsevu. Z odrd mku byly provovny blosemenn Albn a modrosemenn Gerlach a Opal. Rostliny mku byly pstovny ve sponech 5, 10, 15 a 20 cm. Mk byl vyset v polovin bezna a na zatku dubna.
Materil zskan z obou vegetanch obdob byl zmen, zven, byly vypoteny zkladn statistick daje (x, s, v) a byl proveden Studentv test vznamnosti rozdlu mezi dvma aritmetickmi prmry hmotnosti semen mku z jedn rostliny.
S rostoucm sponem se zvtuj makovice, roste i jejich poet. Bylo zjitno, e se zvyujcm se sponem roste vnos z jedn rostliny. Spon 5 m nzkou hmotnost semen v jedn makovici. Bylo prokzno, e vnos semene mku na jednotku plochy m pi zvyovn sponu sestupnou tendenci. Lpe se projevila dvj doba set ve vech zjiovacch dajch.
Odrda Albn mla vtinou ni hodnoty ve sledovanch faktorech ne dal odrdy. Z modrosemennch odrd se lpe projevila odrda Gerlach.
Byla tak zjiovna zvislost hmotnosti semen mku z jedn rostliny na vce rostliny pomoc regresn a korelan analzy. Byla zjitna kladn korelace vnosu semene mku a vky rostliny.
Vedouc prce: doc. Ing. Ji Slipka, CSc.
Marcela Marvanov
Nkter aspekty tvorby vnos u rajat
Tato diplomov prce m za kol vyhodnotit vliv nkterch vybranch aspekt na tvorbu vnos u indeterminantnch odrd rajat. Ovovn vliv jednotlivch aspekt bylo provdno metodou biologickho pokusu. Pro pokus byly vybrny ti rzn odrdy (Torndo, Domino, Cristina), kad odrda byla pstovan na jeden a dva stonky. Pokus probhal na 90 ks rajatech tj. 15 ks rostlin na jeden faktor, po dobu dvou vegetanch obdob, abychom vylouili vliv klimatickch faktor. Bhem pokusu byly zskvny daje o potu, mnostv plod a vce jednotlivch rostlin. Zskan daje byly zaznamenny do pracovnho denku a pot slouily pro dal zpracovn a vyhodnocovn. Vsledky byly pehledn uspodny do tabulek a graf. Vyhodnocen bylo provdno zkladnmi statistickmi metodami: x, v, s, sx. Vsledn hodnoty x byly testovny t-testem. Ze zskanch vsledk vyplv, e nejvych vnos na rostlinu dosahovala odrda Torndo pstovan na jeden vhon (5756 g). Prmrn hmotnost plod byla nejvt u odrdy Cristina s jednm stonkem, inila 74,928 g a nejvt prmrn mnostv plod pipadajc na jednu rostlinu poskytla odrda Torndo s jednm stonkem 91,2 ks. Zvrem lze konstatovat, e vych vnos dosahovaly rajata drdy Torndo a Domino pstovan na jeden stonek, ped rajaty tch odrd se dvma stonky. Vyjmkou byla rajata odrdy Cristina, kdy vnosy dvoustonkovch rostlin pedily vnosy jednostonkovch rajat.
Vedouc prce: doc. Ing. Ji Slipka, CSc.
Lenka Mareov
Nerosty hald starovoickho rudnho revru
Prce pin pehled o souasnm fyzickm stavu hald starovoickho rudnho revru a jejich mineralogickm vzkumem.
Z mineralogickho hlediska byly zpracovny pouze haldy vhodn pro odbr vzork oznaovan podle Ouednkov (1988) Hlavn, Kateina, a Marie.
Soust prce je charakteristika zjmovho zem: poloha, geologick pomry, hydrologick pomry a historie.
V ploze jsou piloeny: geologick mapa oblasti, pehled souasn podoby montnnch tvar na podkladu topografick mapy, nkresy souasnho stavu dochovanch hald, pedpokldan prez achet dolu "Dobr nadje".
Vedouc prce: PaedDr. Vclav Pavlek
Michaela Matjkov
Historie a souasnost tby zlata v okol Kaperskch hor
Kapersko zlatorudn revr bv ji od roku 1836, kdy hrab Kapar tenberk - spoluzakladatel Nrodnho muzea - strun popsal djiny dolovn v Kaperskch Horch, povaovn za druh po Jlovm u Prahy nejslavnj, to znamen historicky nejbohat loisko zlata v echch. Kaperskohorsk dolovn zlata v minulch piblin 2200 letech patilo k loiskm tetho du. Vechna vylepen zpsob tby a pravrenstv dorela do ech a po del dob po jejich uplatnn ve svt. Pesto vak tvo historie zskvn zlata na Kaperskohorsku jednu z dstojnch kapitol na nrodn historie, i kdy se na n podleli pslunci t etnik, Keltov, Nmci a ei.
Snaila jsem se vystihnout krizov a rozhodujc momenty msta, trvajc pes 2200 let.
Vedouc prce: PaedDr. Vclav Pavlek
Jana Merhautov
Vegetace chrnn lokality Temen vrch u Romitlu pod Temnem
Prce pin pehled o kvten a vegetaci chrnnho zem Temen vrch. Zabv se pouze vskytem cvnatch rostlin. Celkem bylo nalezeno 111 rostlinnch druh, kter nle pti ivotnm formm podle Raunkiaera. V prci jsou dle uvedeny dominantn druhy kadho vegetanho patra s krtkou charakteristikou. Prce je rovn zamena na charakteristiku vegetace zjmovho zem, kter je doloena vegetanmi snmky. Dle se zabv ochranou zem do budoucna.
Soust prce je tak charakteristika zjmovho zem: fyzicko - geografick daje, geologick a pedologick charakteristika, geomorfologick, klimatick a vegetan pomry.
V plohch je obsaeno nkolik map a fotografi tkajcch se mapovanho zem. Dle je zde uvdn floristick przkum z roku 1962.
Vedouc prce: Mgr. Rostislav ern, CSc.
Karel Myka
Netradin drah kameny jinch ech
Snahou tto diplomov prce na tma "Netradin drah kameny jinch ech je podat informace nejen o nalezench nerostech, ale i o tb a vyuit hornin v tto oblasti.
Prce je zamena na oblast jinch ech, kter je pojata v souvislostech spolu geografickmi, pedologickmi, hydrologickmi a klimatickmi pomry zjmovho regionu.
Jednotliv kapitoly jsou postupn vnovny vymezen pojmu netradin drah kmen, tradin drah kmen a jejich rozdlen. Samostatn kapitola je vnovna zpracovn a vznamu drahch kamen v minulosti a po souasnost.
Tedy npln m prce je uveden obrazu vskytu, tby a monho vyuit netradinch drahch kamen v oblasti jinch ech, jejich uveden do jednotlivch skupin hornin pop. v nerostnch asociacch.
Vedouc prce: PaedDr. Vclav Pavlek
Monika Perutkov
Kvalita vod a jej indikace prostednictvm bezobratlch ivoich - tma v rmci enviromentln pojat vuky biologie
Diplomov prce se zabv analzou stedokolskch uebnic a hydrobiologickch publikac, obsahujc problematiku bioindikac ve vodch. Dal loha e proveden faunistickho vzkumu konkrtnho toku na zvolench stanovitch. Vsledky faunistickho vzkumu jsou konfrontovny s daji obsaenmi v uebnicch, odborn literatue a aplikac vlastnho zjitn v podob nvrhu uebnho textu s obsahem navrench didaktickch pomcek (pracovn listy, didaktick testy, didaktick kl, obrazov plohy, praktick cvien a pokusy). Soust nvrhu uebnho textu je i hydrobiologick exkurze na vybran lokality, k praktickmu uskutenn faunistickho vzkumu. Doporuen hydrobiologick exkurze m za cl demonstrovat km bioindikujc ivoichy, vysvtlit a prax pochopit pojmy bioindikace, ekologick valence, biodiverzita a samoistc schopnost vody. Konenm clem doporuen hydrobiologick exkurze je tak celkov pochopen a praktick vyuit metod biologick kvality vody.
Vedouc prce: prof. RNDr. Miroslav Papek, CSc.
Martina Pospilov - Svobodov
Ontogeneze vnitnch samich pohlavnch orgn spleule bltiv (Nepa cinerea L.), (Insecta, Heteroptera: Nepomorpha)
Diplomov prce se zabv stavbou a vvojem vajenk a vvodnch pohlavnch cest larev a rzn starch dosplc spleule bltiv (Nepa cirenea).
Vsledky studia tto diplomov prce jsou zdokumentovny psemnou i grafickou formou.
Vvoj sami pohlavn soustavy, vetn procesu oogeneze, byl srovnn s vvojem sami pohlavn soustavy jehlanky vlcovit (Rantra linearis) z eledi Nepidae.
V prci jsou rovn navrhovny a zhodnoceny monosti didaktickho vyuit vsledku pi vuce prodopisu a biologie.
Vedouc prce: prof. RNDr. Miroslav Papek, CSc.
Radka Smejkalov
Vskyt vodnch a semiakvatickch plotic (Insecta, Heteroptera: Nepomorpha, Gerromorpha) v bvalch klauzurch Novohradskch hor
Hlavnm kolem tto diplomov prce byl vzkum taxacenz vodnch a semiakvatickch plotic ve vybranch ndrch Novohradskch hor. Dalm kolem bylo posouzen jejich spoleenstev z hlediska faunistickch prvk, sloen cen a vazeb na konkrtn habitaty. Ternn prce byly provdny v roce 1999 a v roce 2000.
Na Sledovanch lokalitch bylo nalezeno 21 druh ze 7 eled du Heteroptera: z eledi Corixidae (Kleankovit) 7 druh - Callicorixa praeusta praeusta, Hesperocorixa sahlbergi, Paracorixa concinna, Sigara distinca, Sigara falleni (kleanka obecn, Sigara stagnalis stagnalis a Sigara striata; z eledi Nepidae (Spleulovit) 2 druhy - Nepa cenerea (spleule bltiv) a Ranatra linearis (jehlanka vlcovit); z eledi Notonectidae (Znakoplavkovit) 3 druhy - Notonecta glauca (znakoplavka obecn), Notocecta lutea (znakoplavka lut) a Notonecta viridis (znakoplavka zelen); z eledi Gerridae (Bruslakovit) 6 druh - Gerris lacustris (bruslaka obecn), Gerris lateralis, Gerris (Limnoporus) rufoscutellatus (bruslaka rzivott) Gerris najas, Gerris odontogaster (bruslaka zubat) a Gerris paludum (bruslaka rybnin); z eledi Hydrometridae (Vodomrkovit) 1 druh - Hydrometra stagnorum (vodomrka thl); z eledi Mesoveliidae (Nrtnicovit) 1 druh Mesovelia furcata (nrtnice evropsk) a z eledi Veliidae (Hladinkovit) tak 1 druh - Microvelia reticulata (hladinatka poben).
Vedouc prce: prof. RNDr. Miroslav Papek, CSc.
Vclav elmt
Uebn lohy pro vuku zoologie obratlovc na Z podporujc samostatnost a tvoivost k
Diplomov prce obsahuje pracovn seit ze zoologie strunatc pro 2. stupe Z, kter byl vytvoen na zklad rozboru kolnch osnov a uebnic, a prce se ky a uiteli. Pi tvorb otzek a kol byly dodrovny postupy a zsady, je jsou soust teoretickch rozbor v DP. Pracovn seit je uren pro samostatnou nebo skupinovou prci k, pro zpesten vuky i k opakovn nebo testovn znalost k. Vedle pracovnho seitu DP obsahuje i metodickou pruku pro uitele, kter navrhuje nejvhodnj vyuit pracovnho seitu. Soust DP jsou nkter vsledky kovsk prce s pracovnmi seity.
Vedouc prce: PaedDr. Radka Zvodsk
Ivana pimerov
Prodn zajmavosti Chebska a jejich vyuit ve vuce prodovdy
V diplomov prci jsou uvedeny nkter zajmavosti Chebska, pozornost je zamena na NPR Soos a pamtn stromy. V prvn sti jsou uvedeny obecn informace o tchto regionlnch zajmavostech, v druh sti jsou sestaveny dva projekty - Za pan Prodou a Pamtn stromy, kde je ukzno, jak vyut regionln zajmavosti ve vuce prodovdy, a to pro dti zajmavou formou.
Vedouc prce: Mgr. Jan Petr, Ph.D.
Barbora rotov
Zkuenosti pedagog s vukou a znalosti k z pedologickch discipln na II. stupni Z
Prce se zabv zjiovnm a hodnocenm rovn znalost k z pedologie v souasn dob a zkuenost pedagog s vukou pedologickch discipln na II. stupni zkladn koly. Pro przkum provdn dotaznkovou metodou byly vybrny nkter ronky II. stupn t zkladnch kol v Praze 8 - Bohnicch. Vsledky przkumu, kter poskytly informace o znalostech k z pedologie, byly vyhodnoceny a zaznamenny v grafech.
Vedouc prce: Ing. Ji Peterka
Petra Trskov
Zjmov prodovdn innost a jej propojen s vukou prvouky a prodovdy
V tto prci je zpracovna npl prodovdnho krouku, jeho innost dopluje osnovy prvouky a prodovdy. Me slouit jako inspirace pro uitele, kte vedou na kole v rmci mimokoln innosti zjmov prodovdn krouek, ale i pro ty, kte pracuj s dtmi v tto oblasti.
Vedouc prce: Mgr. Jan Petr, PhD.
Ji Valtr
Taxacenzy vodnch a semiakvatickch plotic v rybnin soustav v okol ru (Novohradsko)
Clem tto diplomov prce byl vzkum taxacenz vodnch a semiakvatickch plotic (naddy Gerromorpha a Nepomorpha) ve vymezen oblasti Novohradskch hor, co je oblast navrhovan jako CHKO. Prce nezahrnuje pouze vet zjitnch druh a jejich charakteristiky, ale i posouzen spoleenstev z hlediska faunistickch prvk, sloen cenz a vazby na konkrtn stanovit. Vzkum v ternu byl provdn v letech 1999 a 2000.
Ve sledovan oblasti bylo nalezeno 24 druh: z naddu Nepomorpha 15 druh - z eledi Nepidae: spleule bltiv (Nepa cirenea) a jehlanka vlcovit (Ranatra linearis), z eledi Naucoridae: bodule obecn (Ilyocoris cimicoides), z eledi Notonectidae: znakoplavka obecn (Notonecta glauca), znakoplavka lut (Notonecta lutea) a znakoplavka zelen (Notonecta viridis), z eledi Corixidae byly nalezeny kleanky: Cymatia coleoprata, Callicorixa praeusta, Micronecta scholzi, Paracorixa continna, Sigara distincta, Sigara falleni, Sigara lateralis a Sigara striata. Z naddu Gerromorpha bylo zachyceno 9 druh - z eledi Gerridae druhy bruslaek: Gerris lacistris, Gerris rufoscutellatus, Gerris odontogaster a Gerris paludum, z eledi Hydrometridae 2 druhy vodomrek: Hydrometra stagnorum a Hydrometra gracilenta, tak 2 druhy z eledi Veliidae: Microvelia reticulata a Velia saulii, a z eledi Mesoveliidae 1 druh: Mesovelia furcata.
Vedouc prce: prof. RNDr. Miroslav Papek. CSc.
Lucie Valvodov
koln prodovdn exkurze v oblasti Horaovicka
Diplomov prce obsahuje ucelen soubor vychzek a exkurz k uebnicm prodopisu s programem Zkladn kola v oblasti Horaovicka.
Vychzky maj regionln charakter. Jsou zameny podle probranho uiva v jednotlivch roncch na exkurze botanick, zoologick a geologick. V navrench pracovnch listech si ci ov sv znalosti o prodninch, kter se vyskytuj na Horaovicku a jeho okol bn i vzcn.
Vedouc prce: PaedDr. Radka Zvodsk
Jana Vanurov
Nerosty lomu Bezdn
Snahou tto diplomov prce je podat konkrtn informace nejen o nalezench nerostech, ale i o tb a vyuit horniny z lokality.
Prce je zamena na lom Bezdn, kter je pojat v irch souvislostech spolu s horopisnmi, hydrogeologickmi, klimatickmi, pedologickmi, biologickmi a geologickmi pomry zjmov oblasti.
V vodu je krtce popsn souasn stav loiska a nalezen nerosty poslednch let. Samostatn kapitola je vnovna typm melafyru vyskytujcch se na loisku, kde je mon seznmit s jejich chemickmi a fyziklnmi vlastnostmi.
Jdrem prce je obraz o dosud nalezench nerostech lokality, kter je pehledn rozdlen na nerosty, kter nalezli autoi zabvajc se lomem Bezdn pede mnou, m vlastn nlezy a popisy nalezench nerost.
Vedouc prce: PaedDr. Vclav Pavlek
Lucie Zikov
Taxacenzy vodnch a semiakvatickch plotic (Heteroptera: Nepomorpha, Gerromorpha) "Veversk soustavy" rybnk v Novohradskch horch
kolem diplomov prce byl vzkum taxacenz vodnch a semiakvatickch plotic na vymezenm zem Novohradskch hor v letech 1999/2000.
Prce se nezabvala pouze vtem zjitnch druh a jejich systematickm zaazenm, ale snaila se najt vazbu druh na urit typ lokality z hlediska abiotickch a biotickch faktor.
Dle byla hodnocena diverzita spoleenstev na jednotlivch lokalitch pomoc dominance a u nejpoetnjch druh popisovny ivotn cykly.
Vedouc prce: prof. RNDr. Miroslav Papek, CSc.
Petra Zkov
Taxacenzy vodnch a semiakvatickch plotic v oblasti Horn Stropnice (Insecta, Heteroptera: Nepomorpha, Gerromorpha)
Diplomov prce je zamen na taxacenzy akvatickch a semiakvatickch plotic Novohradskch hor, konkrtn na oblasti Horn Stropnice - ejby. Zahrnuje vet nalezench druh na pslunch lokalitch vymezenho zem v seznch 1999 a 2000. Obsahuje systematick zaazen a charakteristiky druh. Dle hled a popisuje vztahy charakteristik druh vzhledem k charakteru lokalit a stanovuje stupe dominance vskytu jednotlivch druh.
V kapitole fenologie jsou pedloeny, formou tabulek a graf, vsledky fenologickch pozorovn u nejfrekventovanjch druh s pslunmi komenti tkajcmi se asov periodizace ivotnch cykl bhem sezny.
Vedouc prce: prof. RNDr. Miroslav Papek, CSc.
Martina Zdkov
Sexualita a reprodukn strategie ivoich - tma ve vuce biologie vych gymnzi
Clem diplomov prce je na jedn stran analza souasnho pojet vuky tmatu rozmnoovn ivoich na vych gymnzich a na druh stran tvorba nmt a didaktickch pomcek pro uitele i jejich studenty, kter by mli zvit efektivitu a motivaci ve vuce tto problematiky.
Vedouc prce: prof. RNDr. Miroslav Papek, CSc.
Lenka Zoubkov
Alelopatick vztahy mezi vybranmi druhy zeleniny
Pro oven nkterch alelopatickch vztah mezi rostlinami byl v letech 1999 a 2000 zaloen pokus, kter zjiuje ovlivovn vnosotvornch ukazatel - hmotnost a vka nat v zvislosti na vhodnm vbru rostlin ve smen kultue.
Materil byl zmen, zven, byly vypoteny zkladn statistick daje (x, s, sx, v) a provedeno hodnocen pomoc Studentova testu (t-testu).
Nkter metody hodnocen tohoto pokusu a sti literrnho pehledu mohou bt vyuity v hodinch pstitelskch prac, ekologick vchovy a prodopisu.
Vedouc prce: doc. Ing. Ji Slipka, CSc.
Ji Mlek
Rozliovac charakteristiky larev znakoplavek Notonecta glauca a Notonecta viridis
Clem diplomov prce je nalezen rozliovacch znak larev dvou sympatricky se vyskytujcch se druh vodnch plotic Notonecta glauca a Notonecta viridis prostednictvm jejich morfologie a biometrickho studia. Jej zvr pak odhaluje monosti rozlien tchto druh pouze podle vybranch morfometrickch znak. Tyto znaky jsou nsledujc: dlka oka, maximln a minimln interokulrn vzdlenost, maximln e oka, minimln e oka, minimln e oka a dlky kyle, pkyl, stehna a chodidla. Konkrtn hodnoty znak prce uvd.
Vedouc prce: prof. RNDr. Miroslav Papek, CSc.
Lenka Hronov
Botanick vychzky v prvouce a prodovd
Diplomov prce se zabv nvrhy botanickch vychzek do okol Strmilova. Vychzky navazuj na uivo prvouky a prodovdy pro 1. stupe Z. Vychzky jsou zameny na jednotliv biotopy (rybnk, zahrada, les, louka, pole).
Vedouc prce: Mgr. Jan Petr, Ph.D.
Ale Kuera
Vskyt obojivelnk v okol ru
Hlavnm clem tto prce bylo proveden zkladnho faunistickho vzkumu obojivelnk v severozpadn st podh Novohradskch hor. Jednalo se zejmna o lokality v katastru obc Boejov, Chudjov, r a umberk na eskobudjovicku. Ternn prce byly provdny v seznch 1999 a 2000. Na zkouman ploe bylo nalezeno celkem 8 druh obojivelnk: olek obecn, rosnika zelen, blatnice skvrnit, ropucha obecn, skokan hnd, skokan ostronos, skokan thl a druhov nerozlien skupina vodnch skokan (Rana esculenta synklepton), kte zde poetn pevaovali. U odchycench jedinc byly na zklad men stanoveny morfometrick charakteristiky.
Dalm clem bylo vytipovn lokalit, kter jsou vyuvny k rozmnoovn obojivelnk. Krom ropuchy obecn, skokana ostronosho a skokana thlho byla zaznamenna msta rozmnoovn vech nalezench druh. Byly tak vytipovny lokality, kter by bylo vhodn dlouhodob sledovat.
Vedouc prce: Mgr. Vlasta Matnov, Ph.D.