Anotace diplomovch prac - 2000 - Katedra vtvarn vchovy
Anotace diplomovch prac - 2000
Katedra vtvarn vchovy
Drahomra Vondrkov
Pohebn rituly za doby Starho Egypta a jejich odraz ve vtvarnm umn
Clem diplomov prce, kter nese nzev Pohebn rituly za doby Starho Egypta a jejich odraz ve vtvarnm umn je seznmit tene s civilizac, z kter vzelo poznn celho lidstva. Snaila jsem se piblit spolenost, jejm hnacm motorem byla vra v posmrtn ivot. Tomu poddili cel sv umn.
Nejrozshlej st m diplomov prce je teoretick st. V n se strun zabvm egyptskmi djinami, nboenstvm a snam se popsat nkter nezbytn pohebn rituly, kter mly zemelmu umonit zskat posmrtn ivot. Zmiuji se o vvoji pohebnch prostor, mumifikaci lidskho tla, o vybaven hrob. Podstatn st m prce je vak zamena na nstnnou vzdobu. Popisuje nmty egyptskch pohebnch relif a nstnnch maleb, pouit barev a vvoj egyptskho malstv v prbhu 3 500 let. Pozornost je vnovna pevn umn Nov e, protoe to pro m bylo nejpitalivj a z tto doby je nejvce dochovanch fragment.
V praktick sti se snam na dvou ukzkch pochzejcch ze Stedn a Nov e demonstrovat rozdly a vystihnout podstatn rysy jednotlivch obdob.
Na zvr uvdm i jeden z nejvtch objev eskch egyptolog a nkter zajmavosti zskan bhem uplynulch let.
Vedouc prce: Mgr. Vra Klimeov
Zora Bareov
Percepce sakrln architektury aneb o em mluv kostely
Pedkldan psemn st diplomov prce m poslouit pedevm jako doprovodn text k vytvoenm malbm, kter jsou hlavnm titm cel prce. Jejich tmatem je percepce sakrln architektury se zamenm na interiry t vybranch kostel. Jedn se o kltern kostel Obtovn Panny Marie na Piaristickm nmst v eskch Budjovicch, dkansk kostel sv. Matje v Bechyni a farn kostel sv. Jana Nepomuckho ve Svatm Janu u Sedlan.
Psemn text se zabv histori znzorovn architektury, strunm popisem zvolench kostel a tak se pokou zaujmout stanovisko k problematice sakrlnho umn. Draz je v prci kladen na kapitolu objasujc obsahov a formln roviny vytvoench maleb. Posledn kapitola pak otevr dal monosti vnmn sakrlnch prostor a strun se vnuje vztahu architektury, malby a hudby.
Vedouc prce: Josef Gerl, akademick mal
Pavla Vrkoov
Komorn prostorov plastika
Pedmtem diplomovho kolu je zpracovn trojrozmrnho sochaskho objektu ve zvolench materilech. Obsahuje realizaci vlastn plastiky, jej fotodokumentaci, ppravn kresby a teoretickou doprovodnou st.
V doprovodn teoretick sti jsem nastnila m vlastn tvr impulsy a zmry vc se k plastice, uvedla jsem strun pehled historickho vvoje voln sochask kompozice, technologick zpsoby prce a monosti zpracovn rznch pomocnch a definitivnch sochaskch materil. Zmnila jsem se t o vstavb hmotn, strukturln, svteln a barevn kompozice voln plastiky a zhodnotila pnos cel prce pro svou dal pedagogickou a tvr praxi.
Vedouc prce: Petr Hyli, akademick socha
Lenka Vakov
Starovk Pedn vchod
Diplomov prce se sna najt alternativy, jakm zpsobem piblit problematiku starovkho Pednho vchodu dtem na 1. stupni Z.
Vchoz teoretick st shrnuje zkladn poznatky a informace o starovkm Pednm vchodu. Obsahuje nejen historick fakta, dotk se tak zachovanch umleckch pamtek z oblasti architektury, sochastv a malstv.
Dal st tto diplomov prce je zamena metodickm smrem. Ukazuje monosti praktickho vyuit nmt v hodinch vtvarn vchovy. Vedle nmt na jednotliv hodiny je zde navreno nkolik vtvarnch ad.
Zvrenou st diplomov prce tvo soubor vybranch reprodukc umleckch dl z odborn literatury a soubor map, kter by mohl pispt k rozen znalost o tomto historickm obdob i u dt na 1. stupni Z.
Vedouc prce: PaedDr. Zdenk Peterka
Lucie Dvokov
Dialogy a monology
Autorka diplomov prce vytvoila soubor rozmrnch zvsnch, malovanch obraz. Jejich tmatem jsou dialogy a monology, odehrvajc se ve vnitnm svt lovka i mimo nj. Figurln obrazy vypovdaj o pocitech, mylenkch, jen autorku provzej, jsou pokusem o navzn dialogu s publikem.
Ve stejnojmenn psemn doplkov sti diplomov prce autorka rozvd tma dialogu a monologu, uvauje o jejich podobch, souvislostech s modern komunikac, dle se zabv obsahem a formou svch obraz a samozejm tak pouitmi materily. V druh sti se autorka vnuje figurln tvorb sedmdestch a devadestch let 20. stolet na esk scn, objasuje ji nejen po strnce stylu, ale t po strnce doby. Takt se snaila st s pocity umlc danho obdob, ale nejenom popisn, nbr jakoby je uvdla publiku vlastnmi proitky, vlastnmi slovy, citem.
Vedouc prce: Roman Kubika, akademick mal
Klra imekov
Nevyznaen cesty
Na stranch teoretickho textu vyuvm vdomost zskanch bhem studijnho pobytu na benglsk kole vtvarnch umn Kal Bhavan univerzity Vivabhrat v ntiniketanu. Pednky univerzitnch profesor, studium odborn literatury, vstavy dvnho i modernho indickho umn a pm zkuenost mi pomohou objasnit situaci indickho umn od doby kolonialismu pes hledn vlastn identity a k modernmu vrazu.
Historicky lze novodob umn Indie dlit na dv obdob. Prvn je obdob koloniln (piblin 1850-1947), nsledovan obdobm nezvislosti (po roce 1947). Je to znan asov sek a jeho celkov charakteristika by si dala mnohem vce pozornosti a stran. Podrobnji se zabvm prvnm obdobm. Porozumn dob, ve kter se stetvaj dv kultury, umouje orientaci v nslednm vvoji. Odtud vzela tv indickho umn 20. stolet.
Pedkldan text zrove poukazuje na inspiran zdroj malskho cyklu Nevyznaen cesty, kter je titm m diplomov prce.
Vedouc prce: Roman Kubika, akademick mal
Alena temberkov
tvero ronch obdob v promn krajiny
Diplomov prce cyklus tvero ronch obdob v promn krajiny m dv sti -teoretickou a praktickou.
V teoretick sti se nejprve zabv psychologi barev vychzejcch z psychologick studie Lscherova testu a pot v jej aplikaci na vybran obrazov dla ronch obdob od Vincenta van Gogha. V zvru tto sti je m vlastn reflexe z krajiny v ronm obdob, citov a barevn provn, kter utvela mj vtvarn nzor.
Praktick st obsahuje cyklus estncti maleb, v nm je kad obdob zastoupeno tymi vyobrazenmi v abstraktnm a mrn symbolistickm stylu, v kombinovan technice v pouit akvarelu, tempery a olejovch kd.
Vedouc prce: Josef Gerl, akademick mal
rka Spvkov
Osobnost a dlo architekta, stavitele a vynlezce Frantika Petre
Ve sv diplomov prci se snam postihnout dlo eskobudjovickho architekta a stavitele Frantika Petre. Pokoum se proniknout do problematiky architektury potku a poloviny tohoto stolet, kter mla vliv na jeho styl tvorby. Dle zaznamenvm architekturu eskch Budjovic v obdob moderny, kubismu a funkcionalismu, vztahujc se k architektov tvorb.
Hlavn sti prce tvo tyi vt bloky zabvajc se autorovm dlem. Prvn blok popisuje architekturu jm vytvoenou. Zde jsou m vlastn rozbory staveb, kter se snam porovnat s celonrodn a svtovou architekturou. Druh blok postihuje stavitelstv, respektive stavebn innost Frantika Petre a jeho stavebn firmy. V rmci stavebn innosti se pokoum zmapovat situaci stavebnch firem v eskch Budjovicch a vztahy mezi nimi. Tet blok shrnuje soubor nejvznamnjch vynlez Frantika Petre. Objevy, kter uinil, jsou dodnes velmi vznamn ve stavitelsk praxi. Ve tvrtm bloku zaznamenvm stpek restaurtorsk innosti na sklonku architektova ivota.
Vsledkem m prce je zmapovn a zatm jedin souborn sepsn dla architekta, stavitele a vynlezce, kter svm individulnm stylem obohatil i sten peshl architekturu eskch Budjovic.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Radko Chodura, CSc.
Sylvie Bureov
Krajina v ns
Diplomov prce obsahuje dv sti: st TEORETICKOU pod nzvem KRAJINA V NS a st PRAKTICKOU pod nzvem KRAJINA VE MN.
Teoretick st je zamena na obsahov a formov aspekty vvoje krajinskho nru u ns. Clem je poukzat na vtvarn tendence nkolika mal v pednormalizanm obdob a bleji se vnuji situaci nru od 70. Let. Charakterizuji krajinomalbu Jinch ech a krajinomalbu mimoregionln.
Praktick st obsahuje 10 krajinomaleb formtu 150×125 cm (remakolov barva na sololitu).
Vedouc prce: Roman Kubika, akademick mal
Magdalna Poborsk
Soubor keramickch kachl na tma: Variace na struktury a formy hmyzu
Diplomov prce - soubor pti keramickch kachl na tma: "Variace na struktury a formy hmyzu" obsahuje dv sti a to praktickou a teoretickou st.
Praktick st obsahuje pt keramickch kachl limitovanch rozmrem 600 mm. Dle pak plastick skici v mtku 1:4 a barevn nvrhy 1:1.
Teoretick st se skld ze t st a to z hmyzch forem zobrazench ve vtvarnch dlech v prezu djin umn, motivanch zdroj diplomovho kolu a technologickho postupu prce.
Vedouc prce: Mgr. Josef Lorenc
Petra Kramov
Plastika inspirovan antropomorfnmi motivy
V teoretick diplomov prci se zaobrm zkm vbrem t sochask praxe, je mne ovlivnila. Nejde tedy o nstin djin figurln plastiky, ale o vbr svbytnch sochaskch osobnost, je mly dopad na prvotn impulsy k tvr praktick diplomov prci.
Vedouc prce: Mgr. Josef Lorenc
Silvia Drbov
Tendence
Stedn generace figurln zamench vtvarnch umlc jihomoravskho regionu
Diplomov prce se skld ze dvou st, praktick a doprovodn teoretick. V praktick sti autorka vytvoila voln cyklus rozmrnch zvsnch obraz s figurln tmatikou nazvan Tendence. Obrazy vypovdaj o oblasti vnitnho vnmn, svta ctn a provn.
Ve stejnojmenn doplkov psemn sti diplomov prce se autorka vnuje figurln tvorb 80. a 90. let jihomoravskho regionu a sna se nalzat ir kontexty s celorepublikovou figurln tvorbou.
Vedouc prce: Roman Kubika, akademick mal
Petra Nenadlov
Mytologie (ozvny a inspirace dvnch kultur ve vtvarnm umn eskch vtvarnch umlc 20. stolet)
Diplomov prce s nzvem Mytologie (ozvny a inspirace dvnch kultur ve vtvarnm umn eskch vtvarnch umlc 20. stolet) podv informace o postoji eskch vtvarnch umlc 20. stolet k mtu a mytologii, piem okruh mytologie byl zen na oblast mytologie eck.
V prvn kapitole je naznaena obecn definice mytologie a mtu, jsou zde uvedeny literrn prameny, kter inspirovaly tvr osobnosti umleckho svta. Dle jsou zde nastnny ozvny eckho mtu v hudb, v literatue a ve vtvarnm umn.
Druh kapitola dv prostor eskm vtvarnm umlcm, v jejich tvorb lze nalzt inspiraci eckou mytologi (Frantiek Kupka, Josef ma, Jaroslav Rna a dal). Ukzku tvorby vybranch vtvarnch umlc pedstavuje 11 barevnch ploh na konci cel prce.
Tet kapitolu tvo vaha k autorskm kresbm, v n jsou zachyceny inspiran zdroje a prbh vzniku souboru kreseb autorky.
Soust diplomov prce je praktick st, kter je sloena ze souboru 12 autorskch kreseb tmaticky zamench na mytologii.
Vedouc prce: Mgr. Zdenk Hosman
Lenka mdlov
Sakrln stedovk architektura v Dnsku
Prce je vnovna studiu sakrln architektury ve stedovku. Pro ucelen obraz doby zan strunm pehledem historie a nboenskho mylen.
Jejm clem je popis vvoje dnsk romnsk a gotick sakrln architektury a jej porovnn se stavitelstvm okoln Evropy.
Vedouc prce: Mgr. Vra Klimeov
Tereza Fabinov
I. Akt v tvorb Egona Schieleho (1911-1912)
II. Akt - "Samota"
V teoretick sti nazvan "Akt v tvorb Egona Schieleho" se nejprve zabvm obecn motivem eny, sexuality a aktu. Pak strun charakterizuji Secesi a Expresionismus - smry, kter byly vchodiskem pro vtvarn projev Egona Schieleho. Dle jsem se ji zamila na jeho osobu, rodinu, studium na Akademii, ptelstv s G. Klimtem, pobyt v eskm Krumlov a pot v Neulengbachu. Dal kapitolou je tvorba Schieleho. Sleduji ji dle tmat, ponaje autoportrty, motivy sexu a smrti, zobrazovn dt, vztah k matce, nboenstv. Na konec jsem subjektivn rozebrala obrazy dvek, vznikl bhem roku 1911-1912.
Praktickou st jsem nazvala Akt - "Samota" a prezentuji v n vlastn malby.
Vedouc prce: Josef Gerl, akademick mal
Jan tvrtnk
Pohybliv schodit
V diplomov prci jsem se snail vymyslet nov systm jezdcch schod. Po dkladn analze jsem se zamil na hledn systmu, kter by jednoduchm zpsobem odstranil nkter problmy, kter jejich uvnm vznikaj. Chtl jsem vytvoit futuristick, netradin, ale pitom realizovateln zpsob vertikln dopravy.
Celou prci pokldm za designrsk koncept, jeho hlavnm kolem by mlo bt poukzn na monost alternativn eit vertikln pohyb lid, s pihldnutm na problmy osob tlesn postiench.
Snail jsem se zpracovat tma v cel i. Pemtal jsem o aspektech filozofickch, psychologickch, kulturnch, ale i o aspektech ergonomickch, technickch a technologickch, bezpenostnch a ekonomickch, kter vechny dohromady maj velk vliv na souasn design.
Snail jsem se vidt problmy, kter maj s pojzdnmi schoditi invalid a lid tlesn postien a pokusil jsem se je alespo sten eit.
Od potku jsem ml na zeteli, e dky sloitosti celho systmu nelze, bez pomoci odbornk, dovst projekt a k vytouenmu cli, do realizovatelnho prototypu. Zamil jsem se tedy na prozkoumvn a vyhledvn vech monch konstruknch variant, jejich analzu a vyhodnocen m a jak by mohli usnadnit zaveden, nalezenho jednoduchho principu pohybu schod do praxe.
Diplomov prce obsahuje 60 stran; z toho 27 stran textu, 2 rysy a 31 stran obrazovch ploh. Soust diplomov prce je 1 CD-rom, v zadnch deskch.
Vedouc prce: Roman Kubika, akademick mal
Kamila Dolealov
Limity a perspektivy naich souasnch koncepc vtvarn vchovy
Tato diplomov prce se zabv otzkou pohledu arteterapie na souasn podoby vtvarn vchovy u ns. Zrove se sna hledat a obhjit monosti kooperace tchto obor.
Pluralitn charakter souasn vtvarn vchovy s sebou nese nejen potencil rizik v souvislosti se zvolenm hlem pohledu na celou problematiku, ale pedevm celou adu moment pozitivnch.
Minimln jedna tetina dnen bn dtsk populace smuje podobou svho vvoje k noogenn neurze. Ta je podhoubm nejrznjch duevnch obt a sociln patologickch jev. To velmi zce souvis s problematikou negativnho psoben disharmonie mezi vvojem kognitivn a emon inteligence.
Souasn vtvarn vchova disponuje irokou klou monost, jak v tomto ohledu psobit preventivn. Jedn se o prevenci vysoce kvalitn a z mnoha dvod jedinenou. Spoluprce s oborem arteterapie me pro vtvarnou vchovu znamenat mnoho pozitivnch zmn, ani by ztratila sv specifika. Jedn se nap. o zakotven vtvarn vchovy ve sfe vchovn vzdlvacho systmu u ns, kter mus projt a prochz, stejn jako vtvarn vchova, zsadn promnou. Vsledn efekt takov kooperace vak nepinese jen zven kvality a celkov prestie oboru vtvarn vchova, ale pedevm cenn hodnoty, kter podmiuj zdrav vvoj dt.
Vedouc prce: Mgr. Zdenk Hosman
Pavla Gondekov
"Mimo sted"
Autorka diplomov prce zpracovala tma jako cyklus rozmrnch malovanch obraz. Pokusila se vyjdit pocit lovka uvrenho do systmu svta koncem 20. stolet, zmtanho ekologickmi krizemi, civilizanm spchem, technizac svta i mylenek. Krom uspchanho, vnitn osamocenho lovka v depresi (vkiku) nabdla i alternativu relativn pohody (klidu) v tomto duevnm chaosu.
Ve stejnojmenn psemn doplkov sti diplomov prce autorka mapuje situaci lovka konce 20. stolet v dlech mal druh poloviny 20. stolet.
U jejich vybranch dl, kter j byly nejbli svou vpovd obsahovou i vtvarnou, podv subjektivn koment o reakci tto vpovdi na ni samotnou. Takt vybran autory porovnv a ukazuje tedy i na spolen rysy a celkov spolen vsledn efekt jejich vpovdi.
Vedouc prce: Mgr. Zdenk Hosman