Anotace diplomovch prac - 2000 - Katedra pedagogiky a psychologie
Anotace diplomovch prac - 2000
Katedra pedagogiky a psychologie
Marcela Dakov
Hnv a vraz hnvu pi studiu na vysok kole a v jinch ivotnch kontextech
Tato diplomov prce pojednv o problematice hnvu. Je zde uveden pehled projekt, kter se hnvem zabvaj, a typy dotaznk, kter byly pi rznch vzkumech pouity. Protoe m hnv vliv na organismus, zabvme se i fyziologickmi reakcemi. Zamili jsme se tak na hnv ve kole. V dal sti je popsn vzkum hnvu, pro kter byl pouit dotaznk STAXI.
Vedouc prce: prof. PhDr. Frantiek Man, CSc.
Markta ermkov
Souasn pstupy k motivaci ve kole
Obsahem diplomov prce je krtk popis a vysvtlen nkterch teori motivace. Sname se postihnout Autodeterminan teorii Deciho a Ryana, Vkonovou motivaci (Atkinson, Rheinberg, Heckhausen), Koncepci Pvodce - Pk a tak Clovou perspektivu (kolov versus ego-angaovanost). Na zklad obsahu teoretick sti jsme zvolili pro vzkumnou st dotaznk, kterm se pokoume zjistit stav motivace na eskch (vysokch) kolch.
Vedouc prce: prof. PhDr. Frantiek Man, CSc.
Martina Loukov
Vvojov trendy v kresb dt na 1. stupni Z (nkter psychologick pohledy)
Diplomov prce zachycuje nkter vvojov trendy v dtsk kresb. Teoretick st shrnuje pohledy na vvoj dtsk kresby z hlediska dosavadnch nzor a pstup, s drazem na obdob mladho kolnho vku.
Praktick st pedstavuje sondu do dtsk kresby s drazem na analzu konkrtnch kresebnch projev podle standardnch metod, a to na vzorku dt 2. a 4. ronku Z. Vechny sledovan aspekty jsou na zklad pedchozho vzkumu analyzovny, sumarizovny a interpretovny i s pomoc statistickch postup.
Vsledky naznauj, e dtsk kresba je pro uitele dostupnou diagnostickou metodou. Pedpoklady rznch rovn kresebnho projevu v souvislosti s nktermi promnnmi osobnosti ka se potvrdily. Ukzalo se navc, e uitel i rodie odhaduj nkter charakteristiky dt podobn.
Zvry shrnuj zjitn skutenosti zrove s doporuenmi pro rodie a uitele.
Vedouc prce: PhDr. Olga Jlkov
Jitka Plach
Tvoivost v kresb dt na 1. stupni Z
Diplomov prce se zabv problematikou kresebn tvoivosti dt na 1. stupni Z.
V teoretick sti byly naznaeny nkter obecn charakteristiky tvoivosti za souasnho spoleensko-historickho vvoje.
V praktick sti byly vechny sledovan aspekty tkajc se tvoivosti analyzovny, sumarizovny a interpretovny i nktermi statistickmi postupy. Byly uity metody nestandardizovan (dotaznky) a standardizovan (testy tvoivosti, kresebn zkouky, subtesty inteligence, osobnostn dotaznk).
Vsledky naznauj, e existuje urit st dt, kterou lze oznait jako tvoivou (asi ptina nmi sledovanch dt).
Rodie a uitel podobn hodnot tvoivost dt. sten byla prokzna spojitost tvoivosti s inteligenc.
Zvry vyznvaj pro podporu tvoivch aktivit dtte kolou i rodinou.
Vedouc prce: PhDr. Olga Jlkov
Bc. Patricie Vondrkov
Emocionln zt pechodu na jin typ koly
Clem m diplomov prce bylo zjitn emocionln zte pi pechodu na jin typ koly. Z tohoto dvodu jsme provedli sbr dat podle popsanho schmatu, k emu jsme pouili metodu POMS. POMS m 6 samostatnch nlad a doasnch stav spojench se kolou. Men probhalo ve dvou etapch (tj. v dubnu na Z a v jnu opt na Z a na osmiletch gymnzich). Pokusili jsme se zskan data zpracovat jak spe "ppadov", tak i provst statistick vyhodnocen.
Vstupem m prce je porovnn zmn prmrnch hodnot emon bilance v rmci jednotlivch gymnzi, nsledn srovnn a statistick zhodnocen, pro kter jsme pouili analzu variance s opakovanm menm.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Iva Stuchlkov, CSc.
Jana Bhmov
Nprava grafomotorickch obt u dt mladho kolnho vku
Pedloen diplomov prce zpracovv tma odstrann grafomotorickch obt u dt mladho kolnho vku. Hled nov pstupy a metody k tomuto problmu.
Nejprve vymezme klov pojmy a problm rozebereme v teoretick sti. V n jsou tak popsny varianty pro een grafomotorickch obt. Mezi n pat i metoda Y. Heyerovsk - "Nebojte se psan", kter jsme v tto sti diplomov prce vnovali zvltn kapitolu. Pokusili jsme se ovit innost tto metody jej aplikac na tyi dti ze druh tdy na Z Grnwaldova v eskch Budjovicch.
Vsledky tto metody jsme umstili do praktick sti prce v podob expertnch posouzen autorky prce, tdn uitelky a vyjden rodi. Tam jsou tak vloeny ukzky psemnch projev tchto dt ped aplikac a po aplikaci metody.
Ve shrnut se pak sname o porovnn vsledk expertnch posudk a vyjden rodi. Zvry naeho shrnut se vztahuj k aplikaci metody do pedagogick praxe.
Vedouc prce: PaedDr. Helena Havlisov
Dominika Blhovcov
Problematika pedagogickch dovednost uitele primrn koly ve vztahu k vchovnm problmm dt mladho kolnho vku
V diplomov prci se zabvm aktulnm problmem dnen doby - otzkou novch dovednost uitele vzhledem k spnmu zvldn vchovnch problm a nronch pedagogickch situac objevujcch se na eskch kolch. V teoretick sti vychzm ze souasnho pojet primrn koly ve tech vzdlvacch programech a analyzuji obsah vzdlvacch program z hlediska monost vchovnho psoben uitele na ky. V dal kapitole se vnuji pojmu pedagogick dovednost a charakterizuji jednotliv pedagogick dovednosti, kter souvis s tmatem diplomov prce. Praktick st ukazuje, s jakmi vchovnmi problmy se uitel v praxi setkvaj, do jak mry si je uvdomuj a jak dovednosti povauj za potebn v souvislosti s jejich eenm. V tto sti tak zjiuji, v em uitel spatuj obte a zda existuj rozdly mezi uiteli pi een vchovnch problm. Pro tento el byli uitel rozdleni do dvou soubor podle spnosti ve svm povoln na zklad hodnocen jejich editel. Vsledky vzkumnho eten ukzaly, e existuj rozdly mezi uiteli obou soubor, ale vesms jsou jejich zpsoby een vchovnch problm stereotypn a mnohdy neefektivn. Uitel pravdpodobn nemaj osvojen pedagogick dovednosti, pomoc nich by spn eili vchovn problmy, a tedy nejsou pipraveni na nron pedagogick situace, kterch neustle pibv. V zvru prce navrhuji nkter opaten, je vidm jako potebn ke zlepen souasn situace.
Vedouc prce: doc. PhDr. Ludmila Prokeov, CSc.
Eva Kuchakov
Problematika pedagogickch dovednost uitele primrn koly ve vztahu k emocionln strnce vuky
Ve sv diplomov prci se zabvm pedagogickmi dovednostmi, ktermi by ml bt uitel primrn koly vybaven, aby mohl ve vyuovn vhodn psobit na ky i po strnce emocionln.
V vodu vnuji pozornost pojmu emon inteligence a zdrazuji jej nepochybn vznam v ivot lovka. V teoretick sti charakterizuji pojet prvnho stupn ve vzdlvacch projektech Zkladn kola, Obecn kola a Nrodn kola. Zrove si vmm, do jak mry se d jejich obsah vyut pro emocionln psoben ve vuce. S oporou o odbornou literaturu rovn vymezuji pojem pedagogick dovednost. Pedevm se zamuji na ty dovednosti uitel, kter jim umouj reflektovat pi vuce i emocionln projevy k, zmrn na n psobit a rozvjet je v podob sociln komunikanch aktivit.
Tit diplomov prce je v jej praktick sti, kter obsahuje dotaznkov eten, experimentln program s modelovmi situacemi a metodu pozorovn. Jdrem tto praktick sti je zejmna experimentln program, pi jeho sestavovn jsem vychzela z bnho obsahu pedmt 4. tdy zkladn koly. Jeho zmrem bylo zjistit, zda lze v rmci vzdlvacho programu Zkladn kola ve vuce na 1. stupni podporovat prostednictvm uitelova psoben emocionln strnku vyuovn. Dalm clem bylo zjitn, zda lze u k, kte se krtkodobho experimentlnho programu zastnili, zaznamenat bohat emocionln projevy.
Z vsledk praktick sti diplomov prce vyplv, e clen rozvjen emon inteligence dt vede k jejich hlubmu citovmu provn a e vzdlvac program Zkladn kola poskytuje pro emocionln psoben ve vuce pleitost.
V zvru upozoruji na nezastupitelnou funkci uitele pi psoben na rozvoj emon inteligence k a tak na nezbytnost jejich odbornho rozvoje, kter povauji v tto oblasti, zejmna u uitel s prax nad 5 let za nepostaujc.
Vedouc prce: doc. PhDr. Ludmila Prokeov, CSc.
Martina nirchov
Problematika prevence a lby drogovch zvislost na pkladu porovnn dvou terapeutickch pstup
Tato diplomov prce na tma "Problematika prevence a lby drogovch zvislost na pkladu porovnn dvou terapeutickch pstup" se sna analyzovat dva pstupy v lb zvislosti, oba stoj zcela na odlinch systmech. Prvn stoj na kesanskm pstupu pod vedenm ex-zvislch vcch terapeut, piem druh stoj na odbornm a profesionlnm lebnm programu. Cel problematika zvislosti se odr i ve zpracovn vsledk vzkumnch eten, kter mla za kol hodnotit drogovou situaci na naich kolch, zvlt pak v okrese esk Budjovice. Tato eten byla provedena zkuenmi odbornky v tto dan problematice. Prce rovn zahrnuje i preventivn strategie v oblasti protidrogov prevence v resortu kolstv v obdob let 1998-2000 s nvrhem minimlnho preventivnho programu. Dan problematika je zavrena vpovd bval narkomanky, kter oteven hovo o zkuenostech s protidrogovm programem na jednotlivch typech kol, o pinch a negativnch dsledcch sv drogov zvislosti, kter zpsobila jej umstn v lebnm zazen. Jej vpov zahrnuje i subjektivn zhodnocen celho lebnho pstupu a systmu.
Poznatky byly shromaovny nejen reer dostupn literatury, ale i na zklad konzultace s odbornmi pracovnky z Okresnho adu v eskch Budjovicch, dle na monosti pmho pobytu v jednotlivch lebnch zazench.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Gabriel vejda, CSc.
Eva Mal
Monosti prevence grafomotorickch obt u dt pedkolnho vku
Tato diplomov prce je prezentac nov metody dr. Heyrovsk "Nebojte se psan", kter je urena nprav grafomotorickch obt u dt pedkolnho a kolnho vku. Hlavnm clem bylo jej oven v praxi a to ze dvou hledisek. Prvn hledisko spovalo ve zjitn innosti metody pro oblast prevence grafomotorickch obt u dt pedkolnho vku. Druhm hlediskem pak bylo ovit monost uit tto metodiky v praxi mateskch kol.
Praktick st vychz z realizace tmsnho trninkovho programu v Matesk kole ve kyni u vybranch dt s rznmi grafomotorickmi obtemi a nsledn z hodnocen grafickch projev dt v potcch koln dochzky.
Vedouc prce: PaedDr. Helena Havlisov
Gabriela lov
Projevy agresivnho chovn a ikany mezi dtmi na 1. stupni zkladn koly
Pro nai diplomovou prci jsme si zvolili tma "Projevy agresivnho chovn a ikany mezi dtmi na 1. stupni zkladn koly", nebo jsme chtli reflektovat zvan problm, kterm je zven vskyt ikanovn na naich kolch.
V teoretick sti jsme se pokusili shrnout zkladn informace o agresivit a ikan, jejch pinch a formch. V sti praktick jsme zjiovali rozsah a charakter tohoto problmu. Vzkum jsme provedli na tech pln organizovanch kolch v Psku a jedn kole malotdn v Hemani.
Vsledky na prce povaujeme za zajmav a pro ns poun a vyuiteln v dal pedagogick praxi.
Vedouc prce: PaedDr. Helena Havlisov
Dana Sokolov
Dt s epilepsi v zkladn kole - speciln pedagogick pstup uitele
Diplomov prce sleduje informovanost uitel o epilepsii a speciln pedagogickm pstupu k kovi s tmto onemocnnm.
Pi vzkumn sond, provdn v okresech esk Budjovice a Beneov u Prahy (na 1. stupni 10 zkladnch kol), byly metodou rozhovoru s uiteli a dotaznku pro uitele zjiovny teoretick znalosti o epilepsii (pina, typy zchvat, poskytovn prvn pomoci pi zchvatech), praktick zkuenosti uitel s dtmi s epilepsi a zdroje informac o tomto onemocnn.
Vsledky ukazuj na nedostatenou informovanost o pinch, projevech, pstupu k epileptickmu kovi a o osobnosti epileptick vbec.
Vedouc prce: PaedDr. Eva Suchnkov
Jindika Vznerov
Problematika hodnocen ve vuce cizho jazyka - prce s chybou ve vuce nmeckho jazyka
Prce se zabv problematikou hodnocen kova kolnho vkonu se zamenm na chyby ve vyuovn cizho jazyka. Je sledovna funkce chybnho vkonu a jeho pnos pro osvojovn danho pedmtu. na zklad provedenho vzkumu byly posuzovny rozdly mezi chybami k zkladn a stedn koly, kterch se dopustili v samostatnm psemnm projevu a v jazykovm testu v nmeckm jazyce.
Vedouc prce: PhDr. Petr Havelka
Markta Rauov
Efektivita podpory poznvac innosti k ve vyuovn
Diplomov prce je zamena na vyuovac strategie podporujc poznvac innost k ve vyuovn.
Teoretick zpracovn pehledu nkterch takovch vhodnch vyuovacch strategi je doplnno zznamem vzkumu, kterm byla zkoumna efektivita vlivu aplikace tchto metod na slohov projev k.
Vedouc prce: PhDr. Petr Havelka
Jiina Hybmanov
tanka a sluchov uebnice pro dti se specifickou poruchou uen
Teoretick st diplomov prce se zabv vymezenm, pinami, dsledky a diagnzou specifickch poruch uen (zvlt dyslexie) se zamenm na rzn zpsoby jejich reedukace a popisuje postup a zsady uplatnn v sti praktick.
Praktick st je tvoena tankou s literrn vchovou II. pro 6. ronk zkladn koly a nahrvkou - sluchovou verz tto uebnice.
Vedouc prce: Mgr. Renata Jandov
Stanislava Andrlkov
Sluchov uebnice pro dti postien specifickou poruchou uen
Diplomov prce - jej teoretick st zpracovv dle dostupn literatury problematiku specifickch poruch uen, pedevm ale dyslexii, jej reedukaci. Praktick st zpracovv grafickou strnku uebnice djepisu pro 8. ronk Z, jej soust je i sluchov uebnice reprodukovan text grafick uebnice. Uebnice je koncipovna dle souasnch uebnch pln Z.
Vedouc prce: Mgr. Renata Jandov
Denisa Kovkov
Pprava uitel ve francouzskm a eskm kolstv z pohledu disciplny technologie vzdlvn
Diplomov prce "Pprava uitel ve francouzskm a eskm kolstv z pohledu disciplny technologie vzdlvn" se zabv tematikou vysokokolsk ppravy uitel na jejich budouc povoln ve Francii a u ns. V vodn sti je vymezen pojem technologie vzdlvn a jej vchodiska. Dal st se zabv porovnnm kolskch systm a organizac v zemch EU a pak nsleduje kapitola vnovan Francii - vvoj a tendence kolstv spolu s organizac vysokokolskho studia, souasn struktura kolstv a vysokokolsk ppravy. Draz je kladen tak na kapitolu vnovanou naemu souasnmu systmu, kter se sna eit nkter problmy vysokokolskho studia a jako nzorn pklad uvd PF JU v eskch Budjovicch. Pro reln pohled na vzdln ve Francii byly pouity autentick materily ze souasn doby zaazen do posledn pekladov sti diplomov prce, kter rozvj poznatky o francouzskm kolstv. Cel komparace se sna vystihnout nkter odlinosti a spolen znaky ppravy uitel, kter jsou pnosn.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Gabriel vejda, CSc.
Milan Novk
Multimediln prezentace vybranch kapitol historie pedagogiky z pohledu technologie vzdlvn
Tato prce by mla bt zkladnm studijnm materilem pro pochopen snah kolskch reformtor 18. stolet a ukzat nadasovost a dosah jejich mylenek. Jsou zde vyzdvieny reformn snahy Ferdinanda Kindermanna, spolu s jeho potenm pedagogickm psobenm na kole v Kaplici. Tato kola byla v 18. stolet vzorem pro nov vznikajc podobn instituce v echch. Podrobn historie tto koly, spolu se kolou ve Zlat Korun, je zkladem prce. Ukzka realizace kolskch reforem v echch je doplnna prezem djin kolstv jak v Rakousku-Uhersku, tak i ve svt. Draz je kladen zvlt na pstup uitel k vuce v tehdej dob, za vyuit jim dostupnch pomcek. Ploha obsahuje dobov dokumenty a multimediln CDROM, kter by ml slouit jako ukzka provzanosti vukovch metod 18. stolet se souasnost.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Gabriel vejda, CSc.
Petra Beranov
Vyuit volnho asu u dt na 2. stupni Z
Svoj diplomovou prac jsem se zamila na voln as dt druhho stupn zkladn koly a jeho pasivn i aktivn vyuit.
V teoretick sti se zabvm vznamem volnho asu a uplatnnm zjm v mimokoln vchov. Charakterizuji podmnky vvoje dt stednho kolnho vku stejn jako innosti, kter jsou tomuto obdob nejbli. Dleitou a nepostradatelnou lohu ve formovn osobnosti dtte m rodina, jejm vlivem na dt se zabvm v posledn kapitole teoretick sti.
V sti praktick popisuji sledovan vzorek vech t kol, stanovuji problmov okruhy a charakterizuji uit metody.
V diplomov prci ukazuji na vznam a uplatnn zjm v mimokoln innosti dt stednho kolnho vku a pedkldm pehled jednotlivch okruh zjmov innosti tak, jak vyplvaj z mho vzkumu na zkladnch kolch v eskch Budjovicch, ve Velkm Mezi a v Mn.
Vedouc prce: Mgr. Michal Walter
Hana Fierov
Teorie a praxe otevenho vyuovn
V teoretick sti jsou strun charakterizovny alternativn pedagogick smry, kter jsou soust hnut nov vchovy. Za tmto vtem nsleduje celkov popis koncepce otevenho vyuovn.
V praktick sti jsou vyuity osobn poznatky a zkuenosti z Nrodn koly v Kirchdorfu am Kremz, ze Z Za Rybnkem v Tebi a z Masarykovy Z v Praze-Klnovicch. Vechny tyto poznatky jsou v zvru shrnuty a pnos otevenho vyuovn je vyhodnocen na zklad dotaznkov metody.
Vedouc prce: Mgr. Michal Walter
Kateina Breznick
Prvodce a pehled umlecko-historickch etap a pamtek pro doplnn vuky djepisu a vtvarn vchovy na 2. stupni Z se zamenm na Znojmo a okol
Diplomov prce Prvodce a pehled umlecko-historickch etap a pamtek pro doplnn vuky djepisu a vtvarn vchovy na 2. stupni Z se zamenm na Znojmo a okol zpracovv formou didaktickho textu pehled umlecko-historickch pamtek a zamuje se pitom pedevm na historick jdro msta Znojma. Pamtky i jejich vvoj jsou zalenny do historickho kontextu. Text diplomov prce by ml roziovat uivo djepisu a vtvarn vchovy na 2. stupni zkladnch kol. Prce je doplnna fotografiemi pamtkovch objekt, nkresy, v plohch je pro kadou kapitolu zpracovn slovnek pojm, chronologick tabulky a opakovac otzky.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Gabriel vejda, CSc.
Kateina Rakov
Fotografie jako komunikan prostedek v edukativnm psoben
Podle tto diplomov prce na tma "Fotografie jako komunikan prostedek v edukativnm psoben" me pedagog, kter se zajm o fotografii, vst prci ve fotografickm krouku nebo kurzu. V prvn kapitole je sepsna pedagogick teorie o vchov volnoasov i estetick, o funkci vychovatele, o pedagogickch principech a o loze fotografie v estetick vchov. Ve druh kapitole je podn zklad fotografick tvorby, je zde pojednno o skladb vcn a linern, o funkci svtla a o dalch dleitch pravidlech pi fotografovn. Tato kapitola se me stt obsahovou npln fotografickho kurzu. Ve tet kapitole je pak tato teorie rozdlena do tematickch okruh, ke kadmu tmatu jsou pipojeny praktick rady a zkuenosti, odkazy na ilustrativn fotografie, kter jsou v plohch. Na tchto fotografich jsou nzorn vidt nkter pouit pravidla fotografick kompozice. Cel prce se me stt podkladem pro prci s dtmi a mlde ve volnm ase.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Gabriel vejda, CSc.