Anotace diplomovch prac - 2000 - Katedra hudebn vchovy
Anotace diplomovch prac - 2000
Katedra hudebn vchovy
Magda Babkov
Souasn country hudba v jihoeskm regionu
Diplomov prce Souasn country hudba v jihoeskm regionu sestv ze t souvisejcch blok. Po teoreticko - historickch aspektech fungovn nonartificiln hudby je nejprve vnovna pozornost vvoji esk countryov scny vbec, pot pak nsleduje st zpracovvajc poznatky pmo z jihoeskho regionu. Nejvznamnj souasn kapely jsou charakterizovny nejen repertorem, instrumentlnm sloenm a stylem hry, ale tak hudebn textovou analzou vybranch psn.
Vedouc prce: PhDr. Zdeka rtkov
Monika Hudcov
Populrn hudba v nahrvkch eskobudjovickho rozhlasu
Diplomov prce si klade za cl zmapovat mnostv nahrvek nonartificiln hudby pozench v nahrvacm studiu eskho rozhlasu esk Budjovice. Umouje zrove nahldnout do historie a zkulis tto instituce, poukazuje na funkci reklamy. kter je dnes nezbytnm hybatelem hudebnho trhu.
Ze sociologickho vzkumu, kter provedl esk rozhlas, uveejuje vsledky posluchaskch preferenc, zejmna s pihldnutm k vkovmu sloen respondent a jejich zjmu o nonartificiln hudbu.
Vedouc prce: PhDr. Zdeka rtkov
Pavlna Zadrailov
Organizace hudebnho vyuovn
Diplomov prce se zabv organizac hudebnho vyuovn na I.stupni zkladn koly. Je rozdlena na st teoretickou, kde je vymezena charakteristika hudebn vchovy a popsny sloky hudebn vchovy.
Clem vzkumn sti bylo zjistit, jak v praxi probh vuka hodin hudebn vchovy na I.stupni zkladn koly. Stanovila jsem si dv hypotzy, kter jsem poslze ovovala.
K vsledkm vzkumn sti jsem dospla za pouit metody pozorovn a uitelsk ankety. V ploze jsou uvedeny ukzky formul pouitch ve vzkumn sti.
Vedouc prce: PaedDr. Jan Holec
Martina Pavlkov
Hlasov dovednosti k zkladn koly a monosti jejich rozvoje
Tato diplomov prce se zabv problematikou hlasov vchovy pvecky zaostvajcch k a monostmi jejich rozvoje. Hlasov vchova se u dt velmi zanedbv, proto nemaj vypstovan zkladn hlasov dovednosti. V tto prci byly ovovny postupy sprvnho metodickho veden pvecky zaostvajcch dt a dosaen vsledky tohoto snaen svd o nevyuitch hlasovch monostech, kter dmaj ve vtin takto oznaovanch dt. Vsledky npravn prce jsou podloeny zvukovou nahrvkou.
Vedouc prce: PaedDr. Jan Holec
Marie vdov
Aktivizan prvky v hudebnm vyuovn
vod diplomov prce strun charakterizuje, jak by mla vypadat vyuovac hodina hudebn vchovy.
V hlavn sti tto prce autor pe nejprve o he jako o vznamnm aktivizanm prostedku pi vuce. Na tuto kapitolu pak navazuje sbrka her, kter obsahuje podkapitoly nesouc nzev podle jednotlivch hudebnch aktivit. Tyto podkapitoly obsahuj charakteristiky hudebnch sloek a hry, kter danou hudebn sloku zajmav procviuj.
Nzvy jednotlivch podkapitol sbrky her:
- Rytmick hry
- Hlasov hry
- Intonan a sluchov hry
- Instrumentln hry
- Pohybov hry
- Improvizan hry
- Poslechov hry
Autor tak ve sv prci popisuje, jak probh vuka hudebn vchovy na naich kolch a s jakmi pstupy se setkal.
Vedouc prce: PaedDr. Jan Holec
Ivana Hajn
Hlasov rozsah dt na I. stupni zkladn koly
Pro svou diplomovou prci jsem zvolila tma "Hlasov rozsah dt na I. stupni zkladn koly", nebo jsem pedpokldala, e bude v naprost vtin nedostaten a zajmalo by m, jak je tomu ve skutenosti.
V prci jsem stanovila nkolik hypotz, kter podle mho nzoru zapiuj mal hlasov rozdl dt, provedla jsem vzkum na I. stupni zkladnch kol v eskch Budjovicch, v Sobslavi a na malotdnch kolch v Pehoov a v Koicch u Sobslavi.
Vsledky, kter jsem zjistila, byly rzn a rozhodn mi pomohly pochopit problematiku hlasovho rozsahu k, sprvn je pvecky vst a nepepnat jejich hlasov monosti.
Vedouc prce: PaedDr. Jan Holec
Frantiek Pittner
Vytvoen kladnho vztahu k hudb
Diplomov prce se zabv faktory, kter maj vliv na vznik a vvoj vztahu k hudb. Podrobnji je zpracovno tma hudebn vchovy na zkladn kole, kde jsou odhalovny nkter nedostatky a problmy. Ty zachycuje pedevm orientan dotaznk.
Nvrhy een a pspvky k zlepen podmnek pro vytvoen kladnho vztahu k hudb se pak prbn objevuj v ostatnch kapitolch a ve zakonuje "fiktivn hodina", pibliujc pracovn npl poslechov hodiny hudebn vchovy na Z.
Velkm inspiranm zdrojem tto prce jsou nzory L. Bernsteina a I. Hurnka.
Vedouc prce: Mgr. Karel Vank
Marcela Molkov
Masov mdia a jejich hudebn programy pro koln vyuit
Hromadn sdlovac prostedky stle vce ovlivuj vkus dnen mldee a dt. Diplomov prce pin pehled hudebnch program, kter nabz jednotliv rozhlasov a televizn stanice v souasn dob, a to zhruba na ploe jednoho roku. Pro srovnn jsou uvedeny nkter rozhlasov i televizn poady z let minulch adresovan mladm poslucham i divkm.
Vzhledem k novm monostem zskvat informace prostednictvm vpoetn techniky, diplomov prce nabz pehled domcch i zahraninch vzdlvacch multimedilnch program s hudebn tematikou.
Prce dle obsahuje kapitolu o vzniku a psoben masovch mdi a vyuit nkterch program ve kolnm prosted.
Soust diplomov prce je tak jaksi sonda, jej vsledky, zpracovan v ploze, pin obraz o tom, jak msto zaujm televize a rozhlas v ivot piblin sto padesti k tvrtho a ptho ronku Zkladn koly Emy Destinnov v eskch Budjovicch.
Vedouc prce: PaedDr. Vra Bauerov
Markta Valov
Populrn hudba v eskobudjovickm regionu.
(Typologie nr a jejich odezva u poslucha).
Diplomov prce "Populrn hudba v eskobudjovickm regionu. (Typologie nr a jejich odezva u poslucha)" se opr v vodn teoretick sti o odborn zahranin i esk publikace, nejdleitj je ovem vlastn vzkum v ternu. Podrobn mapuje dn v jihoesk metropoli z hlediska mnostv a hudebn orientace kapel, jejich institucionln zzem, v zvru je tu pak sledovn prostednictvm dotaznkovho vzkumu vztah nvtvnk k jednotlivm nrm nonartificiln hudby.
Vedouc prce: PhDr. Zdeka rtkov
Eva Menhartov
40 let Teboskho symfonickho orchestru
Tebo
- obecn charakteristika, historie msta, kulturn pamtky, vvoj lzn
- hudebn djiny od potk po souasnost (Rombersk kapela, hudebn vvoj od 17. stolet do 2. svtov vlky, Tebosk filharmonie, hudebn ivot po 2. svtov vlce)
TSO
- vznik a potky innosti orchestru
- zmapovn koncertn innosti
- osobn vzpomnky pana dirigenta
Vedouc prce: Mgr. Otakar Dubsk
Jitka Kotlov
Vtzslav Novk a jeho vztah k jinm echm
Diplomov prce je zamena na popis tch obdob Novkova ivota, kter se vztahuj k jinm echm. Podrobn je zde popsno dtstv, mld proit v Jindichov Hradci, prvn skladatelsk pokusy. Dle jsou zde zmnny Novkovy jihoesk pobyty a jejich vliv na skladatelovu tvorbu, celkov vliv jinch ech. Pozornost byla zamena na rozbor pedevm Jihoesk suity a Jihoeskch motiv, u kterch je rozebrna hlavn textov strnka. Prce charakterizuje tyi ukolbavky a Hvzdy, zaobr se jejich texty, kter pochzej z pera manelky Vtzslava Novka - Marie Novkov a byly zhudebnny v posledn skladatelov ivotn a tvr etap. Jedna kapitola je vnovny Novkovm km, kte pochzeli z jinch ech: O. Jeremiovi a J. Srnkovi.
Vedouc prce: prof. PhDr. Milo Schnierer
Dana Slavkov
Zobcov fltna jako soust tdnch instrumentlnch soubor
Prce se zabv problematikou zapojen zobcov fltny do vuky na zkladnch kolch, vyhodnocuje jej vyuit v dosavadnch uebnicch a metodickch materilech pro Z. Spolen s metodickmi postupy upozoruje na nkter nedostatky pi hromadn vuce flten.
Shromauje informace o dalch zpsobech vyuit zobcov fltny v instrumentlnch souborech, kter dokld na pkladech z praxe. Dle uvd soubor notovch ploh zamench na uit tohoto nstroje.
Vedouc prce: Mgr. Tom Vrnek
Rena Kubnov
Dechov orchestry jihoeskho regionu se zamenm na Budvarku
Ve sv diplomov prci se zabvm dechovmi orchestry Jihoeskho kraje, kter vznikly pevn kolem poloviny 20. stolet. Po vodn kapitole se vnuj charakteristice nr dechov hudby, strunji pak jej historii, repertoru, nstrojovmu obsazen a pinm pehled dnes nejznmjch dechovch orchestr z pestr mapy dechovch hudeb jihoeskho regionu. Podrobnji se zabvm dechovou hudbou Budvarka. Vychzm zde zejmna z stnch a psemnch vzpomnek pamtnk, z dobovho tisku a fotografi. Repertor Budvarky demonstruji na nkolika ukzkch psn z bohatho archivu bvalho kapelnka dy kolky. Svou prci pak dopluji seznamem rozhlasovch nahrvek Budvarky a dokumentanmi fotografiemi.
Vedouc prce: Mgr. Otakar Dubsk
Lenka Porov
Pojet poslechu hudby v hodinch hudebn vchovy na II. stupni Z
Diplomov prce se zabv problematikou poslechovch aktivit na II. stupni zkladn koly z aspektu didaktickho, pedagogickho psychologickho a estetickho. Navrhuje odpovdajc pstupy k tto innosti, vhodn metody pi prezentaci poslechovch ukzek, nastiuje rzn monosti a zpsoby, jak s dlem pi hodin hudebn vchovy pracovat, jak aktivizujc koly zadvat a jak vhodn motivovat. Soust je przkum tkajc se poslechovch aktivit k a pojet poslechov sloky ve kolsk praxi. Zvr prce je vnovn vbru hudebnch dl pro jednotliv ronky II. stupn zkladn koly.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Bohumil Vobornk,CSc.
Olga Stulkov
Vyuvn didaktickch pomcek a zvukov techniky v Hv
Ve sv diplomov prci jsem se zamila na didaktick pomcky a zvukovou techniku. Snaila jsem se zmapovat didaktick pomcky a techniku pro hudebn vchovu a jejich pm vyuvn ve vuce.
Zpracovvn diplomov prce probhalo ve dvou fzch. V teoretick sti jsem vychzela ze studia rznch pramen a literatury, akoliv odborn literatury zamen na oblast didaktickch pomcek pro vuku hudebn vchovy nen mnoho.
Praktick st vychz z prce v ternu, kdy jsem se na vybranch kolch pmo astnila vuky a pozorovala vyuvn pomcek. Svou pozornost jsem zamila t na pracovnu hudebn vchovy, kabinet, prun knihovnu. Poznatky, kter uvdm v praktick sti, vychzej t z dotaznku, kter byl soust tto fze prce.
Vedouc prce: doc.PaedDr. Bohumil Vobornk,CSc.
Viktor Velek
Modern jazz. Vvoj a typologie nr
Diplomov prce "Modern jazz. Vvoj a typologie nr" neuspokoj ty, kte by v n chtli hledat "ve" o modernm jazzu, protoe se zabv vvojem jazzu druh poloviny 20. stolet pouze z pohledu "free tendenc" (vvoj uvolovn harmonie, rytmu, melodie, kompozice, kompozinch technik, apod.). Koncept vychz z modernch muzikologickch teori renomovanch zahraninch autor, nen slovnkovou encyklopedi a rozhodn uspokoj vtinu free jazzman.
Textov st chronologickho nrovho rzu je doplnna profily nevznamnjch jazzovch novtor, odkazy audio ukzek na Internetu, pklady partitur a fotodokumentac. Nejvt prostor je vnovn Ornette Colemanovi a jeho harmolodick koncepci.
Vedouc prce: PhDr. Zdeka rtkov
Milena Zahradilov
25 let Teboskch pitc
Diplomov prce je motivovna 25. vrom vzniku dtskho souboru zobcovch flten Tebot pitci, kter byl zaloen v roce 1974. Prce se zabv histori, vvojem a souasnost tlesa, charakterizuje jeho repertorov linie a uvan hudebn nstroje. Uvd zkuenosti z prce s dtskm instrumentlnm souborem a problematiku interpretace skladeb. Hodnot rovn koncertn a nahrvac aktivitu tlesa.
Vedouc prce: PaedDr. Vra Bauerov
Jitka Dubnov
Populrn hudba eskho romantismu
Diplomov prce se zabv populrn hudbou eskho romantismu, piem se zamuje na dobu nrodnho obrozen, protoe prv v n lze spatovat koeny populrn hudby. Podv strun vklad o funkcch populrn hudby v obrozeneck spolenosti, nahl na spoleensk pomry a hudebn ivot eskho nrodnho obrozen, dle pojednv o tancch tanench na tehdejch blech, piem je nejvt pozornost soustedna na eskou polku, a to pedevm v dlech nejvznamnjch skladatel - F. M. Hilmara a B. Smetany.
Vedouc prce: Mgr. Tom Vrnek
Andrea Hlavkov
Hudba v Crkvi bratrsk
Diplomov prce "Hudba v Crkvi bratrsk" se sna podat ucelen pehled o hudebnch aktivitch Crkve bratrsk od jejch potk a dodnes. Nejde pitom o detailn rozbor jednotlivch hudebnin a podobn, ale o vytvoen celkovho obrazu zasazenho i do souvislost spoleenskho a hudebnho vvoje. Prce tedy, krom toho, e seznamuje tene s Crkv bratrskou a jej hudebn prax, obsahuje i sti spe vahovho charakteru, kde se zaml nad postavenm a lohou duchovn hudby v souasnm svt i crkvi.
Vedouc prce: Mgr. Tom Vrnek
Hana Votpkov
Rodina F. Liszta
V m diplomov prci se zabvme rodinou Franze Liszta, jednoho z nejvtch klavrist, dirigent a skladatel vech dob. Sname se abstrahovat od ivotopisu skladatele a sousteuji se pedevm na fakta, kter s tmatem m prce souvisej.
Touto mlo znmou oblast se zabv studie Ern Bkefiho: Franz Liszt. Seine Abstammung - seine Familie, jej peloen do eskho jazyka bylo stejnm bodem m prce. Na konci Bkefiho publikace je zveejnn Lisztv rodokmen formou pehledn tabulky, kterou rovn uvdm.
V druh sti pinm dal zajmav a mlo znme poznatky, erpan pedevm z korespondence Lisztovch dt, publikovan v dosud nepeloen francouzsk knize Boryho: Liszt et ses enfants.
Vedouc prce: doc. Mgr. Karel Vank