Anotace diplomovch prac - 2000 - Historick stav JU
Anotace diplomovch prac - 2000
Historick stav JU
Hana Arnotov
Vliv eskch spolk na spoleensk ivot budjovickch ech na pelomu 19. a 20. stolet
Clem diplomov prce je zachycen kulturn spoleenskho ivota v eskch Budjovicch a vliv eskch spolk na jeho utven.
V vodu je zaazen pehled a hodnocen pouit literatury a pramen, metodick vchodiska, charakteristika stanovench cl a strun nstin zamen jednotlivch kapitol. Prvn st prce nastiuje vzhled eskch Budjovic, promny msta a nrodnostn zmny na pelomu stolet. Ve druh kapitole se zabvm spolkovou legislativou a spolkovou innost obecn. Dle jsou tu zachyceny vznamn esk spolky, kter se vznamnou mrou podlely na kulturn spoleenskm dn v eskch Budjovicch. Tet st je vnovna kulturn spoleenskm aktivitm tchto spolk. Zabvm se v n spolkovmi, sttnmi a crkevnmi slavnostmi, plesy a tanenmi zbavami, divadeln innost, vlety a sportovnmi monostmi budjovickch ech. Zvr pin strun zhodnocen dosaench vsledk a naznauje dal mon smry bdn.
Vedouc prce: doc. Robert Sak
Martina Blikov
Filosofick lyceum v eskch Budjovicch 1803 - 1848
Diplomov prce M. Blikov chce pispt k poznn vvoje badatelsky dosud spe opomjen kolsk instituce, kter se v prvn polovin 19. stolet vznamn zaslouila o rozvoj vzdlanosti na jihu ech. Na zklad studia odborn literatury a dosud tm nezpracovanch pramen z archivnch fond uloench v SOkA v eskch Budjovicch, v SOA v Teboni a v archivu cistercickho konventu ve Vym Brod podv v vodn sti nstin vvoje kolstv v eskch zemch a zejmna v eskch Budjovicch v 18. a 19. stolet, zvlt si vm promn a zamen filosofickch studi v tomto obdob. Dal kapitola pedkld nstin djin eskch Budjovic i tamnho kolstv v 18. a 19. stolet. V tomto kontextu prce vnuje hlavn pozornost charakteristice pedagogickho psoben piarist v eskch Budjovicch od zaloen gymnasia v polovin 18. stolet a do jejich odchodu z msta o sto let pozdji.
Posledn kapitola zachycuje vlastn osudy eskobudjovickho filosofickho lycea v letech 1803-1848. Vsledky, vychzejc z peliv a podrobn analzy zvolench pramen, pibliuj a objasuj - v naprost vtin ppad poprv - mnoh otzky, tkajc se innosti a celkovho psoben eskobudjovickho stavu (tj. charakteristika kolsk innosti vyebrodskch cistercik, jejich odborn pprava a zpsobilost pro prci na lyceu, velikost uitelskho vazku dovch uitel, celkov systm vuky; poty a struktura eskobudjovickch student filosofie, ve a zpsob placen kolnho, studentsk nadace a stipendi, ubytovn student ve mst). Nedlnou soust diplomov prce pedstavuje rozshl a pln funkn soubor 14 ploh, kter dokldaj - zejmna formou pehlednch tabulek a soupis - konstatovn a zvry uveden v pedchozm textu. Cel pojednn pak uzavr celkov rekapitulace dosaench vsledk v zvru prce.
Vedouc prce: PhDr. Miroslav Novotn, CSc.
Bohumila Jankovsk
vihovt z Rzmberka (1450-1650)
Npln tto prce je dvousetlet obdob 1450-1650 v djinch eskho panskho rodu vihovskch z Rzmberka, jeho majetek se rozkldal na zem Plzeskho a Prcheskho kraje. lenov rodu tm po celou dobu jeho existence zaujmali vznamn zemsk, dvorsk, i alespo krajsk ady. Od poloviny 15. do poloviny 16. stolet se vihovt aktivn podleli na vvoji nejen domc, ale i zahranin politiky eskho sttu. Dobou jejich nejvtch majetkovch zisk se stala vlda Vladislava II. Jagellonskho, kdy Pta vihovsk z Rzmberka zastval ad nejvyho sudho Krlovstv eskho. Sv bohatstv a politickou moc demonstroval nkladnmi pozdn gotickmi pestavbami hrad vihova a Rab. Pi stavbch obou hrad byl zejm ptomen i krlovsk stavebnk Benedikt Rejt, jeho ptomnost na Rab je datovna k roku 1505. Po smrti Ludvka Jagellonskho u Mohe roku 1526 Ptovi synov horliv podporovali kandidaturu bavorskch vvod Vilma a Ludvka na uprzdnn esk trn. Nezdar politiky zapinil ztrtu ad a rozshl zadluen. A o dv generace pozdji se vihovt dokzali vrtit do zemskch ad a vymanit se z rozshlch dluh. Posledn potomek rodu, Vclav vihovsk z Rzmberka zemel roku 1720.
Vedouc prce: prof. PhDr. Vclav Bek, CSc.
Petr Justin
K nkterm aspektm vvoje msta Psku v roce 1945
Diplomov prce mapuje historii jihoeskho okresnho msta ve zlomovm obdob po osvobozen eskoslovenska. Prvn kapitola je vnovna vlastnmu osvobozen msta a blzkho okol americkou a sovtskou armdou. Ve druh kapitole jsem se pokusil o zachycen obrazu bnho ivota pseckch oban a postihnout faktory, kter jej ovlivovaly. Tet kapitola je vnovna problematice odsunu nmeckho obyvatelstva z Psku a okol. innost Mimodnho lidovho soudu v Psku do konce roku 1945 je npln posledn, tvrt kapitoly.
Vedouc prce: PaedDr. Ji Dvok
Vra Kuerov
K osobnosti knete Jana Schnburka - Hartensteina akjeho innosti vrakousko-uhersk diplomacii, zejmna za prvn svtov vlky 1914-1918
Magistersk prce pedstavuje rakousko-uherskho diplomata knete Jana Schnburka - Hartensteina. Prvn kapitola se zabv djinami rodu Schnburk a vedlej vtve tohoto rodu, Schnburk - Hartenstein. Druh kapitola je vnovna ivotu knete Jana Schnburka - Hartensteina. Hlavn st prce se tk psoben knete Jana Schnburka - Hartensteina jako rakousko-uherskho vyslance v nkolika evropskch zemch ped prvn svtovou vlkou a bhem n.
Pokusila jsem se podat celkov obraz osobnosti knete Jana Schnburka - Hartensteina a zmapovat jeho kariru a innost v rakousko-uhersk diplomacii na potku dvactho stolet.
Vedouc prce: PaedDr. Ji Dvok
Tom Mlek
Odraz balknsk vlky 1875-1876 v eskm tisku
Prvn st prce pojednv o jednotlivch osobnostech, kter se vraznm zpsobem zapsaly do djin esko-jihoslovanskch vztah. Nsledujc oddl popisuje vznik esk urnalistiky po roce 1858, jej vvoj a roli v esk spolenosti a obsahuje portrty Julia a Eduarda Grgrovch. Tet st je vnovna balknskmu zpravodajstv Nrodnch list a Pokroku. Na tuto kapitolu navazuj soubn ivotopisy zvltnch zpravodaj Nrodnch list Bohumila Havlasy a Josefa Holeka. V zvren sti jsem porovnval objem, obsah a rove zprv z Balknskho poloostrova na strnkch Nrodnch list v letech 1874 a 1875.
Vedouc prce: doc. Robert Sak
Dana Paskov
Povlen vesnice na Novobysticku
Kad doba je tvrcem a niitelem zrove, m sv priority a sv obti, poznamenv vvoj cel spolenosti - nkde vce, jinde mn. Povlen obdob v eskoslovensku zanechalo snad nejzetelnj stopy v pohrani. Tyto oblasti nesou dodnes nsledky odsunu nmeckho obyvatelstva a tak vyostujc se mezinrodn situace od konce tyictch let byla v blzkosti sttnch hranic siln patrn. Mikrokosmos pohraninho venkova se dostal do vleku politiky velkho svta, jeho pirozen vvoj byl ochromen a v ppad lokalit lecch pmo u sttnch hranic definitivn ukonen.
Studiem ji vce ne padest let zaniklho pohraninho svta poznme mnohem vc, ne jen regionln djiny. Meme sledovat konkrtn dopad politickch udlost makrokosmu na mal struktury pohraninho venkova i na lovka samotnho. Pravdpodobn nedojdeme k dnm pevratnm objevm, meme se ale historickm udlostem maximln piblit a snad je i lpe poznat.
Vedouc prce: PhDr. Josef Blml, CSc.
Peter Sokol
loha drustev pi zakldn svpomocnch mstnch drah v echch
Vstavb mstnch drah v echch je na regionln rovni vnovna pomrn velk pozornost. Zejmna nyn, na pelomu stolet, si velk mnostv "loklek" pipomn st vro zahjen provozu. Oslavy asto doprovz vydn brourky o historii dan eleznice. Co vak mstn drhy postrdaj, je jejich zpracovn v ponkud irm mtku. A na nkolik drobnch vjimek se zatm nepropracovaly na strnky souasn odborn literatury.
Pedkldan prce se zabv jednou z kapitol historie mstnch eleznic, nazvanou obdob svpomocnch drah. Na jejm zatku byl zemsk zkon o zveleben eleznictv niho du vydan v roce 1892 a ukonila ji a prvn svtov vlka. Podle uvedenho zkona mohla zem garantovat projektovan mstn drze stavebn nklady a do ve 75 %. Podmnkou bylo, aby mstn zjemci zajistili bu sami, nebo ve spoluprci se sttem zbvajc st. Obdobnou garanci poskytoval v tto dob i stt, ale a do roku 1910 musel bt kad ppad zajitn zvltnm zkonem.
Obdob svpomocnch drah pineslo mnostv projekt, z nich jen nkter byly poslze uskutenny. Jednotliv kapitoly tto diplomov prce objasuj, pro byl zjem o eleznici tak velk a rekonstruuj cestu k realizaci zamlench pln vetn problm, na kter mohli uchazei o koncesi narazit.
Vedouc prce: doc. Robert Sak
Markta altov
ei a Nmci v mezivlenm obdob na Chebsku
Diplomov prce se zabv problmem souit esk meniny na Chebsku, zejmna ve mst Cheb, s jeho nmeckm obyvatelstvem. Prvn kapitola o djinch Chebska od stedovku do roku 1918 poukazuje na specifick postaven tohoto zem. Hlavn pozornost je vnovna djinm Chebska v letech 1918-1938 a eskmu meninovmu ivotu, kter je piblen v kapitolch o eskm meninovm kolstv, esk spolkov innosti, esk kultue, jazykovch problmech, bydlen ech a pchodu eskch ivnostnk. V souvislosti s potem obyvatelstva je zmnna tak problematika smench manelstv. Zajmavm tmatem je tak boj o pevzet chebskho ndra, kter bylo ve sprv skch drah.
Vedouc prce: PaedDr. Ji Dvok
Jana Antlov
Miroslav Rutte v kontextu esk kultury prvn poloviny 20. stolet
Kdo byl Miroslav Rutte a jak zaujm msto na eskm literrnm poli? V em spov vjimenost tto osobnosti a jej nepostradatelnost v rmci esk kultury? Na tyto a mnoh dal otzky se sna odpovdt tato diplomov prce, kter pojala za kol vystopovat ivotn osudy vestrann zaloenho lovka i literta. Jej snahou je alespo sten poodhalit a dosud skryt tajemstv jedinenho literrnho dla - dnes ji prakticky zapomenutho bsnka, prozaika, dramatika, esejisty, literrnho a divadelnho kritika, pekladatele a novine - Miroslava Rutteho (1889-1954).
Vedouc prce: doc. Dagmar Blmlov, CSc.
Barbora ermkov
Uffo Horn. Nmeck bsnk v echch (1817-1860)
Pdorysem diplomov prce je ivot a dlo bsnka, dramatika a tak politika Uffo Horna (1817-1860). V kontextu politickho a kulturnho dn v echch nabz pohled do svta literatury nmeckho jazyka v echch, na demokratick a liberln proud pedbeznov politiky a na rodc se nacionln hnut.
Prce je rozlenna celkem do osmi kapitol, kter chronologicky popisuj ivot Uffo Horna. Na dtstv proit v Trutnov navazuje vylen kolnch let na praskm malostranskm gymnziu a pot na univerzit v Praze a Vdni. V osmncti letech vystoupil Horn poprv jako bsnk a dramatick autor ("Horymr"). V nsledujcch letech pobval ve Vdni (pokus o zaloen tajnho spolku), v Nmecku (spoluprce s I. Kurandou, K. Gutzkowem) a v echch (drama "Krl Otakar"). Aktivn se zapojil do revolunho dn roku 1848, nejprve na stran student, pot v Nrodnm vboru a na kongresu nmeckch spolk v Teplicch. Zdrazoval demokratick principy a potebu nrodn spoluprce. Padest lta 19. stolet proil v stran ve svm rodnm mst.
Vedouc prce: doc. Robert Sak
Petr ern
Jan Patoka a filozofie eskch djin
Prce se zabv filozofi eskch djin v dle Jana Patoky a pokou se zaadit ji do mylenkovch proud esk filozofie ve 20. stolet. V prvn sti hodnot prameny a dle literaturu nejen k Patokovi samotnmu, ale i k irm souvislostem - mylen o eskch djinch v prbhu 20. stolet. Dle pin strun ivotopis Jana Patoky, kter zahrnuje daje o rodinnch pomrech, dob a mstech studijnch pobyt, prvnch kontaktech s evropskou i eskou filozofi, a po vrchol a zvr vdeck kariry. Tet st se vnuje Patokov filozofii svtovch djin. Tato st prce hled fundamentln pedpoklady Patokova tzn po smyslu djin a principu djinnosti vbec, sleduje filozofovu osnovu djin, kter se rod v polemice mt skokem do oteven autenticity pobytu. tvrt st se zabv Patokovm mylenm o eskch djinch. Nejprve charakterizuje Patokv vztah k nejvraznjm osobnostem, kter se v minulosti vyslovili v tto oblasti a psobili a dosud jako neopomenuteln autority. Kritiku pedchozch reflex zavruje rozbor Patokovo vlastnch pedstav a nzor na toto tma. Pt st definuje hlavn proudy v eskm mylen 20. stolet, kter se pokou o osobit vklad smyslu eskch djin. Zvren sti obsahuj soupis pramen a literatury.
Vedouc prce: PhDr. Josef Blml, CSc.
Zbynk ern
Damascen Marek - barokn kazatel
(Pspvek k poznn frantiknskho du)
Tato diplomov prce seznamuje tene s ivotn pout baroknho kazatele a frantikna Damascena Marka. Jej vod pin strun zhodnocen pramen a pehled nejdleitj literatury. Nsledujc kapitola pojednv o obecnch djinch du a jeho reformnch snahch, s drazem na historick vvoj esk frantiknsk provincie v 17. stolet. V kapitole tet se pohled zuuje na samotnou osobu Damascena Marka. Na irm pozad tehdejho ivota frantiknskch eholnk me ten sledovat osud jednoho z nich. Po kapitole pojednvajc o vstupu Damascena Marka do du a jeho pobytu v novicitu a juniortu, nsleduje vklad o eholnch studich, kter musel Marek podstoupit, aby byl jmenovn kazatelem. Kapitola pt se zabv statutem kazatele a aktivn slubou Damascena Marka v du. Posledn kapitola, kter uzavr ivot Damascena Marka, popisuje jeho literrn plodn obdob v Hjku u Prahy. Nsledujc dv kapitoly se zabvaj obsahovou analzou dvou jeho spis. Zvr pin zhodnocen vsledk a naznauje mon smry bdn.
Vedouc prce: PhDr. Miroslav Novotn, CSc.
Tereza Diewokov
Obraz matky a matestv v dle Jeana Jacquesa Rousseaua
Tato diplomov prce postihuje koeny jedn ze zmn v mentalitch, ke kter dolo v 60. - 80. letech 18. stolet ve Francii. Jedn se o promnu v pojmn matky a matestv. Ideov zklad k tto zmn poloila dla Jeana Jacquesa Rousseaua. Prce popisuje bezprostedn reakce v rznch oblastech kadodennho ivota a mdu, kterou tato dla vyprovokovala ve francouzskch aristokratickch kruzch. Dky politickm, ekonomickm a spoleenskm zmnm pronikly tyto tendence i do ostatnch vrstev spolenosti, kde zskaly trvalej charakter. Krom reakc ve Francii prce sleduje i reakce v zahrani, zejmna ve stedn Evrop, kde ji Rousseauova dla nenala tak jednoznanou odezvu.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Miroslava Durajov
Denk Jeronma lika, hrabte z Passounu a Holeje
(Kritick edice a jej interpretace)
Tmatem tto prce je prvn st osobnch denk Jeronma lika, hrabte z Passaunu a Holeje. Jeronm lik byl lenem lechtickho rodu lik, jeho majetek se rozkldal pevn v severozpadnch echch. Od konce 15. stolet se likov tak aktivn podleli na politickm dn v eskm krlovstv. Jeronm lik nepatil k nejznmjm pedstavitelm tohoto rodu. Vt st svho ivota strvil za hranicemi zem na studijnch cestch. Procestoval tm polovinu Evropy. Studoval na univerzitch v Praze, Lipsku a Marburgu. Jeho touha po vzdln ho zavedla a do Anglie, odkud si pivezl titul bakale. Vrcholem jeho teologickho vzdln pak mlo bt studium na kalvnskch akademich ve vcarsku, kde pobval v letech 1580-1581. O svm studijnm pobytu zanechal uniktn svdectv v podob denk. Jednotliv zznamy popisuj kadodenn ivot mladho lechtickho studenta a zrove pibliuj duchovn atmosfru, kter panovala na basilejsk a enevsk univerzit ve druh polovin 16. stolet.
Vedouc prce: prof. PhDr. Vclav Bek, CSc.
Blanka Dvokov
Josef Srb Debrnov v kontextu esk kultury 2. poloviny 19. stolet
Diplomov prce Josef Srb Debrnov v kontextu esk kultury druh poloviny 19. stolet pojednv o ivot vznan osobnosti v hudebnm ivot Prahy o Josefu Srbovi. Je vnovna jeho osobnosti a prci pro pveck spolek Hlahol, kter spolu s ostatnmi zakldal. Dle pojednv o agentue, kterou zavedl pro veden agendy Bedicha Smetany. Josef Srb byl i literrn inn, pravideln pispval do asopisu Dalibor a napsal nkolik knih, kter obohatily a doplnily eskou naunou hudebn literaturu. Diplomov prce pojednv v nstinu tak o vzniku pveckho spolku Hlaholu a jeho nsledn innosti. Jedna z kapitol pibliuje hudebn situaci v Praze ve druh polovin 19. stolet. Prce nastiuje kulturn atmosfru tehdej Prahy.
Vedouc prce: doc. Dagmar Blmlov, CSc.
rka Dvokov
Dlo Jaroe-Gammy - odraz vchovnch snah (tendenc) tvorby pro mlde ve 20. letech 20. stolet (Se zamenm na autorskou pohdku a dtskou knin ilustraci)
Diplomov prce uvd tene do doby pelomu stolet a dvactch let 20. stolet, kdy dochz k pevratnm zmnm politickm, kulturnm i estetickm, prostednictvm osobnosti Gustava Jaroe-Gammy. vod pin strun zhodnocen pramen a nejdleitj literatury. Nsledujc dv kapitoly seznamuj s ivotem Gustava Jaroe-Gammy a s jeho dlem a aktivitami. Kapitola tvrt je vnovna vztahu Gammy k dtem a vchovnm tendencm tohoto obdob. Dal kapitola rozebr pohdkov nr a Gammv svt pohdek. V est kapitole je oteven prostor ilustraci, jejmu psoben na dtskho tene a obrazovmu doprovodu Rudolfa Admka ke Gammovm Pohdkm. Zvr pin zhodnocen vsledk a naznauje mon smry bdn.
Vedouc prce: doc. Dagmar Blmlov, CSc.
Klra Halmanov
Karel B. Mdl. Pspvek k djinm esk vtvarn kritiky
Diplomov prce je pspvkem k poznn vznamn osobnosti esk kultury druh poloviny 19. a prvnch t desetilet 20. stolet - historika umn, vtvarnho a divadelnho kritika, profesora djin umn na Umleckoprmyslov kole v Praze, pilnho badatele a lovka mnoha zjm. Prce je zamena na jeho vnmn eskho kulturnho ivota pelomu 19. a 20. stolet, vliv na umleckou vchovu, vstavnictv a vvoj esk modern grafiky.
Vedouc prce: doc. Robert Sak
Vladimr Hokr
Prvn Buquoyov na jihu ech v prvn polovin 17. stolet
(Problematika usazen a budovn sdeln st)
Tato diplomov prce se zabv vvojem rodu Longueval - Vaux a Buquoy, jeho pvodn rodov majetky se nachzely v severn Francii. V druh polovin 16. stolet zskal hrabc titul z Buquoye a stal se jednm z nejvznamnjch lechtickch rod ve slubch v panlskm Nizozem. Ve slubch panlskho krle se proslavili zejmna Maxmilin z Longuevalu, prvn hrab z Buquoye a jeho syn Karel Bonaventura. Karel Bonaventura patil na potku 17. stolet k nejslavnjm vojevdcm a jeho sluby v boji proti vzbouenm eskm stavm vyuil i csa Maty. Nhradou za vlen vdaje pak hrab Buquoy zskal od csae Ferdinanda II. ti jihoesk panstv. Protoe vak ji v ervenci 1621 zemel, pevzala tyto nov zskan majetky jeho manelka - vdova Marie Magdalena, kter je spravovala pro jedinho nezletilho syna Karla Alberta. Marie Magdalena pesdlila ve dvactch letech do ech, stabilizovala hospodskou zkladnu jednotlivch panstv a v Novch Hradech zaala budovat mal dvr, kter tvoilo 30-40 sluebnk. Jejm psobenm v Novch Hradech zapoal proces trvalho usazen Buquoy v echch. Karel Albert Buquoy psobil i nadle ve slubch panlskho krle a jihoesk panstv obhospodaoval a po smrti Marie Magdaleny v roce 1654. Ve sv zvti z roku 1663 pak Karel Albert ustanovil na jihoeskch panstvch majort, m definitivn potvrdil mysl svho rodu pesdlit do ech.
Vedouc prce: prof. PhDr. Vclav Bek, CSc.
Hana Kbov
Jan Fried (Studie o ivot a dle pelhimovskho historika)
Regionln historik Jan Fried (1881 Pelhimov - 1965 Pelhimov) pat k vznamnm osobnostem eskomoravsk vysoiny. Svj zjem o mstn djiny a pamtky rozdlil mezi sv rodit a Jihlavu, kde psobil trnct let jako gymnaziln profesor. Diplomov prce pibliuje pedevm na zklad studia pramen archivn povahy (Sttn okresn archiv Pelhimov, Okresn muzeum Pelhimov) jeho ivota osudy, muzejn, pamtksk a archivn psoben. Zvltn pozornost vnuje jeho historick prci i cestovatelskm aktivitm.
Do regionlnho djepisectv se Jan Fried zapsal nsledujcmi pracemi: Pamti Filipa Ignatia Dremsy, hlsnho na vi u sv. Bartolomje v Pelhimov, 1910; Zpisky Vojtcha Holho, mstskho dkana v Pelhimov, 1912-1913; esk kaple a et kazatel v Jihlav, 1927; Vlen relace vdskho plukovnka Samuela Oesterlinga, poslan z Jihlavy generlovi Karlu Gustavu Wranglovi (1645-1647), 1932; Pelhimovsk hlavn v a Rynreck brna v Pelhimov (posledn dv monografie nebyly publikovny). Jako jednatel pelhimovskho Muzejnho spolku se podlel na vydn monumentlnho dla Josefa Dobie Djiny krlovskho msta Pelhimov a jeho okol.
Vedouc prce: PhDr. Josef Blml, CSc.
Jaroslava Kaskov
Od poet k odstaven
(Pe o matku a novorozence v ranm novovku)
Prameny pro tuto prci byly nalezeny v Knihopise eskch a slovenskch tisk od doby nejstar a do konce 18. stolet, odkud byly shromaovny spisy s obecn "enskou" tmatikou a rozdleny do tincti tematickch skupin podle ivotnch cykl en. Vechny nalezen tisky byly zveejnny a rozebrny v prvn kapitole tto prce. Podrobnji byla prostudovna skupina, je pojednv o poet, thotenstv, porodu, potratu a estinedl. Metodicky vychz prce z antropologickho pojet ivotnch cykl ran novovkch lid. Z tchto pramen, mezi n byly zahrnuty pevn porodn knihy vydan v 16. a 17. stolet, ale tak nkter dobov kzn o pinch potrat a nboensk spisy teoretickho charakteru o pojet eny - matky ranho novovku, se prce pokusila alespo sten rekonstruovat dobov znalosti o anatomii a fyziologii en, vvoji plodu v tle matky, porodu, potratu a estinedl. Jejich znalosti a pedstavy byly konfrontovny se souasnou lkaskou literaturou. Dobov ideln pedstavy o pi o matku a dt byly srovnny s vydanou enskou lechtickou korespondenc, kter pomohla tento idel porovnat s realitou kadodennho ivota ranho novovku.
Vedouc prce: prof. PhDr. Vclav Bek, CSc.
Olga Kejvalov
Josef vehla (Uitel, archeolog, bsnk)
Prce pojednv o ivot a dle vznamnho regionlnho archeologa amatra, uitele, bsnka, spisovatele, funkcione ady spolk a kulturnho pracovnka Josefa vehly (1861-1934). vehla se narodil ve Star Huti u Berouna, vystudoval sobslavsk pedagogium a pot psobil jako uitel ve Slanm, Malicch, Chnov a Starm Tboe (dnen Sezimovo st). Stal se pedsedou uitelsk jednoty Komensk v Tboe, pedsedou kulturnho odboru a poslze i nmstkem starosty Zemskho stednho spolku jednot uitelskch v echch a zstupcem uitelstva v okresn koln rad. Ve Starm Tboe se zaal vnovat, vedle sv uitelsk profese, stedovk a pravk archeologii. Nejvt proslulost mu vynesly jeho vzkumy dvou mst spojench s husitskou minulost, Sezimova st a Kozho hrdku. Byl jednm ze zakladatel a prvnm pedsedou Jihoesk spolenosti pro zachovn husitskch pamtek a lenem redakce Jihoeskho sbornku historickho. Text je doplnn ukzkami vehlovch bsn, obrazovmi plohami a fotografiemi.
Vedouc prce: doc. Robert Sak
Petra Koutn
K esko-nmeckm vztahm v Jihlav v letech 1914-1925
Problematice vvoje esko-nmeckho vztahu v Jihlav v letech 1914-1925 se dosud souvisle nevnovala dn prce a ppadnmu zjemci o modern djiny msta Jihlavy je k dispozici pouze nkolik studi. Pedkldan prce je pokusem o vytvoen ucelenho obrazu vztah dvou jihlavskch nrodnost vletech 1914-1925.
Podkladem pro sepsn se stal archivn materil, zejmna edn psemnosti z danho obdob, kter nm poskytuj zkladn informace o politickm, hospodskm i kulturnm vvoji msta. Dalm pilem prce je soudob jihlavsk periodick tisk, jen odr nejen kadodenn ivot obyvatel msta Jihlavy, ale tak jejich mylenkov svt, jejich cle, snahy a vzjemn antagonismy. Tisk a archivn prameny t dvaj monost poznat vd osobnosti tehdej Jihlavy, jejich charakter a psoben na jihlavsk obyvatelstvo.
Autentickou atmosfru doby nm pibliuj i zznamy pamtnk, kte vznamn udlosti proili nebo se na nich sami podleli. Aby si ten mohl vytvoit celistv obraz danho obdob, je prce na zvr doplnna dobovmi fotografiemi, mapami a dalmi materily.
Vedouc prce: PhDr. Josef Blml, CSc
Ivana Kremlkov
Vvoj satenosti na Chnovsku v prvn polovin 19. stolet (Pspvek k socilnmu vvoji jihoeskho venkova)
Diplomov prce se pokou nastnit vvoj satenosti ve dvou ekonomicky odlinch regionech (Chnov a Ratibosk Hory) v prvn polovin 19. stolet. Vzkum byl proveden na zklad rozboru oddacch matrik. Zskan poznatky poslouily k vzjemnmu srovnn satench pomr v obou farnostech, a to pedevm z hlediska rozdlnch ekotyp (centra zemdlsko-emeslnickho a hornickho), ani by byla opomenuta jejich konfrontace s celozemskm prmrem. V uvedenm smru byla vyuita edice Obyvatelstvo eskch zem v letech 1754-1918, jejm autorem je Vclav Sekera. Zjitn vsledky zaznamenvaj tabulky umstn v plohov sti. Prce se dle zamuje na studium migrac podmnnch uzavrnm satk, je rozena o vvoj matrinho zpisu a o krtk vklad historie sledovanch farnost.
Vedouc prce: PhDr. Miroslav Novotn, CSc.
Pavel Marek
Svdectv o ztrt starho svta (Kritick edice a interpretace osobn panlsk korespondence Zdeka Vojtcha Popela z Lobkovic a jeho manelky Polyxeny)
Diplomov prce "Svdectv o ztrt starho svta" vznikla za elem piblit ir badatelsk veejnosti neobyejn poznatky, je nabz panlsky psan lobkovick korespondence. vodn st prce je vnovna osobnmu ivotu Zdeka Vojtcha Popela z Lobkovic a jeho eny. Vypovd vak nejen o jejich harmonickm rodinnm souit, vednch problmech a radostech, nbr tak o panovnickm dvoe, vysok lechtick spolenosti a celkov atmosfe doby dvactch let 17. stolet. Edice je opatena podrobnm poznmkovm apartem a regestem. Krom toho jsou vechny dopisy peloeny do etiny. Jednotliv listy jsou azeny chronologicky do dvou oddl podle pvodce dokumentu.
Vedouc prce: prof. PhDr. Vclav Bek, CSc.
tpn Mrzek
Vchova a cestovn schwarzenberskch lechtien na pelomu 18. a 19. stolet
V evropsk i esk historiografii se v posledn dob stalo studium lechtickho ivotnho stylu celkem rozenm tmatem. Pedkldan prce se zabv dvma odlinmi aspekty ivotnho stylu aristokracie v rmci schwarzenberskho rodu. V prvn sti se zamuje na postaven dtte ve lechtick rodin a na specifinost jeho vchovy. Ponvad cesty pedstavovaly jaksi zavren lechtickho vzdln, je ve druh sti vnovna pozornost cestovnm aktivitm lechtien ze Schwarzenbergu, kter na pelomu 18. a 19. stolet podnikly cesty do Francie, Belgie nebo Itlie. Soubor cestovatelek pedstavuj dv generace lechtien. Star generaci zastupuje Pavlna ze Schwarzenbergu, rozen z Arenbergu (1774-1810) a jej o nco mlad vagrov Eleonora ofie (1783-1846), kter ob podnikly cesty do Pae. Druhou generaci reprezentuj dv dcery knny Pavlny. Star Marie Eleonora (1796-1848), kter podnikla v roce 1806 cestu do Belgie a mlad Marie Matylda (1804-1886), kter navtvila nkolikrt na potku 19. stolet Francii, a pozdji cestovala nkolikrt do Itlie.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Petra Roubalov
Dospvajc dvky v ranm novovku a jeho alegorick obraz v literrnm vneku
Tato prce se zamuje na ivotn etapu dospvn ran novovk dvky. Pibliuje vsledky przkumu spis s obecn "enskou tmatikou" obsaench v Knihopisu, z nich dle pracuje s literrnmi vneky, jejich alegorick vklad o tomto obdob ivota eny dle zpracovv. Zamuje se na dobovou spoleenskou pedstavu o etap dospvn dvek v ran novovk spolenosti, zejmna na morln vlastnosti dvky v dob ped uzavenm satku. Ideln pedstavu o vhodnm chovn m욝ansk dvky zachycovaly literrn tvary vnekovho typu. Vneky seznamovaly sv dospvajc tenky za pomoci alegorick symboliky se souborem pravidel chovn, podle nich se mly dit, aby se co nejvce piblily tto pedstav m욝ansk spolenosti o ideln svobodn dvce. Vnekov norma pro jednn mladch m욝anskch dvek je porovnna s popisy konkrtnho dvho jednn, kter jsou obsaeny v dochovan lechtick korespondenci zachycuj realitu kadodennho ivota 16. - 18. stolet.
Vedouc prce: prof. PhDr. Vclav Bek, CSc.
Lucie Skivanov
Problematika gender v asopise esk lid
(Dt, ena, rodina, lska a svatba v lncch eskch badatel pelomu stolet)
Na konci 19. stolet se velkmu zjmu tilo studium etnografie. V roce 1891 L. Niederle a . Zbrt zaloili asopis esk lid, kter se zamil na "studium lidu eskho v echch, na Morav, ve Slezsku a na Slovensku". Po celou dobu sv existence asopis pinel velk mnostv lnk, kter dnes poskytuj mnoho informac v oblasti djin kadodennosti. V lncch jednotlivch etnograf i pouhch sbratel vak najdeme mnoho zajmavho materilu i ke studiu problematiky gender, kter v souasn dob pout stle vt pozornost historik, demograf i sociolog. Otzkou, kterch lnk a do jak mry jich lze vyut v souasnm studiu v oblasti gender se zabv tato diplomov prce.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Vra Sowinsk
Vojmr Vokolek - Josef Mller ("Chodit po vokolku")
Diplomov prce uvd tene do prostoru umlecko-kulturnch aktivit v eskoslovensku mezi dvma svtovmi vlkami. Ble se zajm o kulturn proud inspirovan hodnotami kesanstv. Nalz jeho reprezentanty v rodin pardubickch Vokolk. Na zklad asov vymezen rekonstrukce ivotnch osud jejich jednotlivch len se pokou pedstavit osobu male Vojmra Vokolka. Vnuje pozornost jeho starmu bratru Vlastimilu Vokolkovi, kter svm vydavatelskm silm podporoval a ovlivoval rozvoj kultury v naich zemch. V knihch jeho edic Paprsek, Delfn a v soukromch a ptelskch tiscch je ukryta pevn st vtvarn prce Vojmra Vokolka od roku 1928 do roku 1950, kdy byla knihtiskrna V. Vokolek a syn znrodnna a poslze zniena.
Vedouc prce: doc. Dagmar Blmlov, CSc.
Milan ilhan
Havlkova kolonie - zrozen a ivot jedn periferie
Prce pojednv o jedn z mench budjovickch tvrt, Havlkov kolonii, od jejho vzniku na pelomu prvnho a druhho desetilet 20. stolet a po zvr tictch let. V vodnch partich osvtluje vznik a potky innosti stavebnho drustva "Havlek", nejvtho zdejho stavebnka, a promnu zanedbvanho a opomjenho zem v modern obytnou tvr. Nsledujc dv kapitoly jsou vnovny okolnostem vzniku prvnch drustevnch domk, ivotu jejich njemnk a dopadm a prvodnm jevm, je mla prvn svtov vlka na Havlkovu kolonii. Nejzsadnjmi jsou posledn dv kapitoly, kter obshlou formou pibliuj prbh vstavby, ivotn podmnky v bytech jednotlivch dom, charakter tehdej architektonick produkce, sociln strukturu zdejho obyvatelstva a rozsah obchod a ivnost v dan lokalit. Ve doprovz bohat obrazov dokumentace.
Vedouc prce: PaedDr. Ji Dvok
Zuzana trbov
Kulturn zjmy lkae Eduarda Alberta
Prce pojednv o kulturnch zjmech lkae Eduarda Alberta. Sna se postihnout celou i jeho kulturnch innost, protoe nelze pedstavit celou osobnost tohoto vznamnho vdeskho chirurga posledn tetiny 19. stolet. Zabv se obecn i ivotem Eduarda Alberta, ve kterm se tm rovnocenn vnoval dvma velkm lskm, chirurgii a literatue. Sleduje vvoj jeho literrn innosti, od vlastnch literrnch studi, pes peklady esk poezie do nminy a k vlastn bsnick sbrce. Dle sleduje Albertovy kontakty s mnoha vznamnmi osobnostmi esk kultury. Okrajov se zabv Albertovmi politickmi nzory a odkrv i jeho vliv, kter ml na rzn politick skupiny tehdej doby.
Vedouc prce: doc. Robert Sak
Vendula Tauberov
Cesty a cestovn poslednch pn z Hradce
Npln tto prce jsou cesty a cestovn esk ran novovk aristokracie za hranice eskho krlovstv i habsbursk monarchie. Toto obshl tma je v pedkldan prci konkrtn zpracovno na poslednch pedstavitelch vznamnho panskho rodu pn z Hradce. Autorka vnuje pozornost pedevm Jchymovi z Hradce a jeho synovi Adamovi II. z Hradce. Oba zastvali nejvy zemsk ady v pedblohorskm eskm krlovstv a hjili zjmy habsbursk dynastie. Rod pn z Hradce patil mezi prvn esk lechtick rody, jejich pedstavitel pijali nov renesann ivotn styl. Renesann velmoov hradeckho rodu zaujmali hned po Rombercch eln msto v esk stavovsk obci. Nejen z titulu svho ednho postaven strvili pni z Hradce pevnou st ivota na cestch a mimo svou rodovou rezidenci v Jindichov Hradci.
Vedouc prce: prof. PhDr. Vclav Bek, CSc.
Alena Trachtov
Kolej Tovarystva Jeova v Jindichov Hradci v prvn polovin sedmnctho stolet
Tato diplomov prce pojednv o jezuitskm du a jeho innosti; vedle obecnho pohledu pin i ucelen obraz o ivot jindichohradeck jezuitsk koleje v prvn polovin 17. stolet. V vodu prce je strun shrnuta nejdleitj literatura a prameny. Druh kapitola poskytuje strun nstin djin du vetn jeho organizan struktury. V te kapitole je zachycen i systm a vznam jezuitskho kolstv a misionsk innosti du. Dal kapitola sleduje okolnosti pchodu a psoben jezuit v eskch zemch do poloviny 17. stolet. Nsledujc st prce l djiny Jindichova Hradce v dob od 90. let 16. stolet a do poloviny 17. stolet. Pt kapitola objasuje okolnosti pchodu len Tovarystva Jeova do Jindichova Hradce a jejich psoben ve mst i na hradeckm panstv v obdob let 1595-1645. Hlavn pozornost je vnovna vvoji a promnm tamnho jezuitskho gymnzia v dob prvnho plstolet jeho existence. Analza tto koly je zamena na studenty (jejich poet, bydlit, teritoriln pvod) a na uitele (poet, pidlen tdy, dlka psobnosti na jindichohradeckm jezuitskm gymnziu). Zvr pin strun shrnut nejdleitjch poznatk obsaench v diplomov prci.
Vedouc prce: PhDr. Miroslav Novotn, CSc.