Anotace diplomovch prac - 2000 - Katedra germanistiky
Anotace diplomovch prac - 2000
Katedra germanistiky
Ludmila Havrnkov
Phraseologismen in der deutschen Literatur des 20. Jh. und ihre bersetzung ins Tschechische (Gnter Grass: Die Blechtrommel)
Tmatem prce je vyhledn nmeckch frazeologism vliterrnm dle 20. stolet podle vlastn volby a jejich eskch ekvivalent v pekladu tohoto dla, pro co jsem si zvolila romn Gntera Grasse "Die Blechtrommel" (Plechov bubnek). Vybran frazeologismy jsou pak utdny do pti skupin podle stupn shody mezi nmeckm originlem a eskm ekvivalentem na zklad formlnch a stylistickch odlinost; nkter ppady jsou analyzovny se zetelem k jejich historickmu pvodu. Jsou zde uvedeny i dv skupiny frazeologism, kter dky sv frekventovanosti pouit maj dleitou pozici v oblasti nmeck frazeologie.
Soust prce je tak teoretick vod zpracovan na zklad odborn literatury a zhodnocen pekladu dla.
Vedouc prce: doc. Dr. phil. Hildegard Bokov
Ilona Pechov
Vergleich des Aufkommens von deutschen Familiennamen in zwei Stdten in der Tschechischen Republik (Srovnn vskytu pjmen nmeckho pvodu ve dvou mstech esk Republiky)
Diplomov prce se zabv srovnnm vskytu nmeckch pjmen ve mstech Beneov u Prahy a esk Krumlov.
Beneov le ve stednch echch, esk Krumlov na jihu, blzko hranic s Rakouskem a Nmeckem, kde se pedpokld vt vliv nmeckho jazyka.
Clem prce bylo zjistit, zda a do jak mry poloha msta ovlivuje vskyt nmeckch pjmen.
Pjmen byla erpna z telefonnch seznam a zkoumna zhlediska jazykovho a vznamovho. Podle vznamu byla rozdlena do ty skupin: pjmen z osobnch jmen, podle pvodu, povoln a pjmen z pzvisek.
Z vslednch daj vyplv, e nmeck pjmen tvo veskm Krumlov 32,1 % a v Beneov 16,8 % vech pjmen uvedench v telefonnm seznamu. Tm se potvrzuje pedpoklad, e poloha msta m na vskyt pjmen nmeckho pvodu znan vliv. Mezi nmeckmi pjmenmi jsou pak nejvce zastoupena ta, kter byla pejata z rakouskch a bavorskch oblast. To dokldaj jednak horskonmeck nen prvky, pedevm vak mnostv pjmen podle tamnch mstnch jmen.
Vedouc prce: prof. PhDr. Vclav Bok, CSc.
Dita Hanzalov
Uplatnn principu narativity ve vuce cizch jazyk a jej odraz ve formulaci tmatickch okruh
Diplomov prce se zabv uplatnnm principu narativity ve vuce nminy na gymnziu.
Prce se skld ze ty st: 1. st se vnuje zakotven principu narativity v historickm vvoji metod pouvanch ve vuce nmeckho jazyka, 2. st se zabv principem narativity jako jednou z monch cest vedoucch k spnmu osvojen cizho jazyka, v 3. sti jsou zpracovny vsledky dotaznku na tma: Tmata probran ve vuce nminy na gymnzich, 4. st obsahuje doporuen tmata k maturitn zkouce zaloen na principu narativity sestaven na zklad vsledk vzkumnho eten, kter probhlo na dvou gymnzich a rozpracovn tmatu "Lska a ptelstv" s vyuitm principu narativity. V samostatn ploze jsou uvedeny ukzky z hodin a pracovn texty.
Vedouc prce: PaedDr. Hana Androv
Radka Svobodov
Mluvenm ke komunikativn kompetenci ve vuce cizho jazyka na stedn kole
Clem diplomov prce je zjitn rovn mluvenho projevu vzvru studia na gymnziu.
vodn teoretick st se zabv pojmy promluva, komunikativn kompetence a komunikace, jejich definicemi, vzjemnmi vztahy a postavenm v cizojazyn vuce. Dle nsleduje typologie mluvenho projevu a problematika tvorby komunikativn kompetence.
Vzkumn st se vnuje clovm poadavkm, kter stanov uebn osnovy, zjitn rovn mluvenho projevu v zvru studia.
Soust diplomov prce je i posouzen postaven mluvenho projevu ve 3 pouvanch uebnicch.
Vedouc prce: PaedDr. Hana Androv
Romana Kozlkov
Tma diplomov prce: Das Motiv der Wand im Werk von Ingeborg Bachmann (Motiv zdi v dle Ingeborg Bachmann)
Clem tto diplomov prce bylo sledovn motivu zdi/stny a jeho promn v podob "nasse Grenze" nebo "Blockade". Vchodiskem pro rozbor obrazu "nasse Grenze" se stala povdka "Undine geht", kter byla dna do kontextu ostatnch dl, ve kterch se tato metafora vyskytuje (napklad bse "Nebelland" nebo "Aufblickend", povdka "Die Fhre" nebo "Der Hinkende" i drama "Ein Geschft mit Trumen").
Nejvce zjmu pak bylo vnovno interpretaci romnovho fragmentu "Das Buch Franza" a pevn pak stejnho romnu "Malina" se zamenm na literrn obraz zdi/stny zhlediska jeho symbolick dialektinosti. Ze je tu toti vyjdenm pro hranici mezi muskm a enskm principem, mezi rozumem a citem, mezi logikou a intuic i znzornnm hranice jazyka ("die Grenze des Sagbaren").
V zvru prce je pak shrnut postupn vvoj motivu zdi v rmci dla Ingeborg Bachmann.
Piloen je tak autorin strun ivotopis.
Vedouc prce: PaedDr. Dana Pfeiferov
Zdenk Pecka
Postava umlce v prze Thomase Bernharda
Ve sv diplomov prci se zabvm rozborem postavy umlce vprozaickch dlech rakouskho autora Thomase Bernharda. Tuto postavu, kter prochz vemi romny i povdkovmi soubory vetn Bernhardovy autobiografie, analyzuji jak asov (od prvnho romnu Frost (Mrz) k poslednmu romnu Auslschung (Vyhlazen), tak nrov (rozdly mezi autobiografi a povdkami i romny).
Umlec se v Bernhardovch dlech objevuje ve dvoj podob. stedn postavou bv lovk oznaovan jako "Geistesmensch", tedy lovk ducha, kter v sob sousteuje vtinu vlastnost a schopnost nejen tzv. normlnho umlce, ale i vdce a filozofa. Tento hrdina se sna doshnou velmi vysokch cl, kter vtinou hrani s njakm druhem dokonalosti. T ale doshnout nelze, a pokud ano, pak mus hrdina zkonit zemt. Tyto postavy se rznm zpsobem odliuj v tom, jak se vyrovnvaj se svm ztroskotnm.
Jinou podobu m postava normlnho umlce, kter se objevuje zdka jen ve vedlej roli, ale vdy m na hlavnho hrdinu dleit vliv.
Tyto postavy analyzuji v nejdleitjch prozaickch dlech Thomase Bernharda v poad, v kterm vychzela. V zvren kapitole pojmenovvm nkter souvislosti, shody i rozdly vcharakterech tchto hrdin.
Vedouc prce: PaedDr. Dana Pfeiferov
Petra Bydovsk
Das Bild der Franzsischen Revolution als Thema in der Deutschen Literatur
Tato diplomov prce se zamuje na obraz Francouzsk revoluce v nmeck literatue 18. a 19. stolet. K omezen toho irokho tmatu dolo za elem piblit dla nmeckch autor, kter vznikla jako odezva na revolun dn v sousednm stt.
V vodn sti je podn krtk pehled prbhu Francouzsk revoluce, nebo vtina citovanch dl vznikla bu v prbhu nebo krtce po skonen tto historick udlosti. Pro lep porozumn dan situace v Nmecku je zde takt v krtkosti shrnuta politick, hospodsk i kulturn situace Nmecka v 18. stolet.
Velk pozornost byla vnovna tem nejvznamnjm smrm tehdej nmeck literatury. Prvnm z nich je klasick literatura, v tto prci zastoupena dly Friedricha Schillera a Johanna Wolfganga Goetha. Druhm smrem je literatura romantismu zastoupena Novalisem a dle pak sourozenci Bettinou von Arnim a Clemensem Brentanem. Posledn, bleji zkoumanou vvojovou tendenc nmeck literatury byla literatura revolun, kter vznikla z pera revolunch autor psobcch nejen ve Francii, ale takt v mohusk republice.
Clem diplomov prce bylo nejen piblit dla vznikl v tomto boulivm obdob, ale takt poukzat na vliv Francouzsk revoluce na vvoj nmeck literatury na pelomu osmnctho a devatenctho stolet.
Vedouc prce: PaedDr. Hana Markov
Andrea Voklov
Wortschatz und Phraseologie der sterreichischen Fersehwerbung
Bakalsk prce na tma Wortschatz und Phraseologie der sterreichischen Fersehwerbung pin rozbor vzorku dvaceti televiznch reklam, kter autorka zaznamenala na video a podrobn pepsala texty i poznmky k jejich obrazov sti.
Prce se skld ze t st. Prvn st obsahuje teoretick vod do oblasti reklamy. Samotn analza slovn zsoby zhlediska hodnotcch vraz, argumentanch metod, uit jazykovch prostedk obraznho rzu a frazeologickch prostedk se objevuje v druh sti. Posledn, tet st obsahuje plohu, kde jsou zpracovny jednotliv televizn reklamy.
Vedouc prce: Mgr. Alena Lejskov, Ph.D.
Iveta Ldov
Galerie v Bavorsku (turistick prvodce)
Clem m prce bylo zpracovn turistickho prvodce po bavorskch galerich, se zohlednnm rznch zjm, vku a pn turist.
V vodnch kapitolch sv prce se zabvm cestovnm ruchem v nejobecnjm smyslu slova, ponkud konkrtnji potom turismem na zem Bavorska. Postupuji od obecnho ke konkrtnmu.
O splnn cle sv prce se snam v nkolika rznch typech nvrh cest. Ani jednu z cest jsem nepojala jako ist kulturn zleitost. Nvrhy jsou ureny pro ir okruh zjemc, kterm jsem mimo kultury a umn chtla zprostedkovat kontakt snavtvenmi msty a ukzat t vedn ivot.
Vedouc prce: Mgr. Jana Kusov
Simona Tvarkov
Rakousko a Evropsk unie
Diplomov prce se zabv problematikou integrace evropskho kontinentu se zvltnm drazem na konkrtn situaci ve vztahu Evropsk unie a Rakouska jako jedn z lenskch zem. Popisuje nejen udlosti, kter vstupu do EU pedchzely, ale ivliv integranho procesu pizpsobovn se evropskm strukturm na ivot v Rakousku. Aktuln byly zohlednny ivsledky nedvnch voleb a jejich dopad na politick vvoj vceloevropskm kontextu (v asovm obdob do 1. 3. 2000).
Na pkladu Rakouska je zpracovno zkladn schma struktury Evropsk unie, prbh proces, kter provz pijet novch len a zptn psoben spolen politiky EU na jednotliv lensk zem, resp. Rakousko.
Vedouc prce: PaedDr.Vladimra Kvtounov
Hana Strnadov
Vvoj nmeckch pjmen na Novobysticku
Vznik pjmen, zdroje nmeckch pjmen, pjmen vznikl z osobnch jmen v jejich pvodnm nezmnnm tvaru, domck podoby osobnch jmen (hypokoristika), pjmen obsahujc oznaen vztahu jedn osoby k osob druh, pjmen dle emesel i povoln, pjmen vznikl podle msta pvodu osob, pjmen vytvoen podle msta bydlit, pjmen vytvoen zpzvisek (apelativ), pjmen vznikl ze slov cizho pvodu, typick pklady tvorby nmeckch pjmen, nmeck pjmen na Novobysticku, nmeck pjmen na Novobysticku dle stn lidu z roku 1921, bohemizace nmeckch pjmen a germanizace pjmen eskch, germanizovan pjmen eskho pvodu dle stn lidu z roku 1921, bohemizovan pjmen eskho pvodu dle stn lidu z roku 1921, nmeck pjmen dle matrinho zpisu msta Nov Bystice z msce z 1999, germanizovan pjmen eskho pvodu dle matrinho zpisu z msce z 1999, bohemizovan pjmen dle matrinho zpisu z msce z 1999, pjmen neuriteln, zvr, resum.
Vedouc prce: prof. PhDr. Vclav Bok, CSc.
Hana Svtilov
Olympische Spiele in deutschsprachigen Lndern
kolem diplomov prce je charakterizovat politick a spoleensk pozad olympijskch her konanch na nmecky mluvcm zem.
Teoreticky se cel diplomov prce opr o antick olympijsk idely a t pedevm z jejich srovnvn s udlostmi tkajcmi se novodobch her.
Za tmto elem bylo pouito pevn literatury vznikl v dob, kdy se pslun olympijsk hry konaly, jeliko tyto materily obsahuj autentick vyprvn pmch svdk olympid.
Tato prce nevyn dn jednoznan soudy nad olympijskou histori, mla by slouit spe jako pramen pro seznmen se sreliemi nmecky mluvcch zem z ponkud netradinho hlu pohledu.
Vedouc prce: PaedDr. Vladimra Kvtounov
Markta Legemzov
Die entwicklung der tschechisch-deutschen und tschechisch-sterreichische Beziehungen nach dem Jahre 1989 (Vvoj esko-nmeckch a esko-rakouskch vztah po roce 1989)
kolem prce je vzjemn porovnat a zhodnotit novodob bilaterln vztahy R-SRN a R-Rakousko. Prce vychz primrn z dennho tisku vech ve jmenovanch stt a sna se zachytit, jak v nm byly reflektovny nkter body zahranin politiky R - jedn se nap. o vyrovnn se s minulost (problm sudetskch Nmc, Beneovch dekret, odkodnn nucen nasazench, esko-nmeck deklarace), ale i o nedvn vvoj (osobnost Vclava Havla a jeho obraz v nmeck a rakousk spolenosti, problm jadern elektrrny Temeln, ppad Helmuta Zilka). Prce se vnuje i procesu zaleovn R do euroatlantickch struktur - do NATO a EU.
Vedouc prce: PaedDr. Vladimra Kvtounov
Marie Simonidesov
Phraseologismen in der deutschen Literatur des 20.Jh. und ihre bersetzung ins Tschechische
Tato diplomov prce se zabv frazeologismy v nmeck literatue 20. stolet a jejich pekladem do eskho jazyka.
Frazeologick materil byl zskn z pti dramat Bertolta Brechta (Mutter Courage und ihre Kinder; Die Mutter; Leben des Galilei; Die heilige Johanna der Schlachthfe; Furcht und Elend des Dritten Reiches). K 215 nmeckm frazeologismm byly veskch pekladech jednotlivch dramat vyhledny jejich esk ekvivalenty a podle stupn podobnosti mezi nmeckmi frazeologismy a jejich pekladem byly nmeck frazeologismy uspodny do ty skupin. Podobnost byla zkoumna na rovni obsahov i formln a v jednotlivch skupinch je mono ji charakterizovat nsledujcm zpsobem:
- skupina I
- naprost shoda mezi nmeckm frazeologismem a jeho eskm ekvivalentem - jak po strnce obsahov, tak po strnce formln,
- skupina II
- shoda v obsahu obou frazeologism, ale mal formln (gramatick) nebo lexikln rozdly,
- skupina III
- shoda obsahov, ale esk frazeologismus m zcela jinou formu - je tvoen jinmi slovy - ne frazeologismus nmeck,
- skupina IV
- od ostatnch t skupin se li. Nmeck frazeologismy patc do tto skupiny jsou toti do etiny peloeny nefrazeologicky. O dn shod se zde tud uvaovat ned.
V zvru prce jsou zhodnoceny esk peklady zmnnch dramat prv z hlediska toho, jak se pekladatel (Ludvk Kundera a Rudolf Vpenk) vypodali s frazeologismy, piem nejvt pozornost je vnovna he Matka Kur a jej dti a ble je t pojednno o pekladu pirovnn a frazeologickch pr slov.
Vedouc prce: doc. Dr. phil. Hildegard Bokov
Kateina Dziadkov
Specifick vvojov poruchy uen a jejich odraz ve vuce cizho jazyka
Clem tto diplomov prce je snaha piblit problm specifickch vvojovch poruch uen a jejich odraz ve vuce cizch jazyk.
Mezi nejastji vyuovan jazyky na zkladnch a stednch kolch pat bezpochyby jazyk anglick a nmeck, dle pak jazyk francouzsk a latinsk. Ve sv prci vnuji kadmu ztchto jazyk jednu kapitolu, ve kter se podrobnji zabvm danm jazykem a problmy, kter mohou pi jeho studiu vppad k se specifickmi poruchami uen nastat.
V teoretick sti se zabvm specifickmi vvojovmi poruchami uen obecn. Vychzm z teoretickch stat publikovanch v na zemi a ze zahraninch pramen a zdroj, pedevm z literatury nmeck a rakousk.
Praktick st je zaloen na informacch zskanch zdotaznk a z rozhovor s uiteli cizch jazyk a s ky, z rozhovor s jejich rodii a s odbornky z pedagogicko-psychologick poradny v eskm Tn.
Vedouc prce: PaedDr. Hana Androv
Petra Vondresov
Problematika interference ve vuce nmeckho jazyka ametody odstraovn interferennch chyb
Diplomov prce se zabv problematikou interference ve vuce nmeckho jazyka. Skld se ze t st. V prvn uvdm teoretick vchodiska problematiky interference. V druh sti se zabvm vyhodnocenm provedench vzkumnch eten. Prvn vzkumn eten spovalo ve studiu slohovch prac poslucha poslednho ronku germanistiky na vysok kole. Vrmci druhho vzkumnho eten jsem zjiovala vliv interference na rznch stupnch osvojovn nmeckho jazyka. Zamila jsem se na studenty poslednch ronk gymnzia a posluchae poslednho ronku oboru germanistika na vysok kole. Ve tet sti uvdm pklady interferennch chyby, kter jsem rozdlila podle jazykovch pln.
Vedouc prce: PaedDr. Hana Androv