Anotace diplomovch prac - 2000 - Katedra fyziky
Anotace diplomovch prac - 2000
Katedra fyziky
Tom Blak
DHTML
Prce se zabv zklady DHTML. Je soustedna na popis dynamickch prvk HTML, se zamenm na jejich objektov model a strukturu. Dle se prce zabv nktermi praktickmi ukzkami DHTML. Pklady jsou nejnovjmi monostmi DHTML, z eho plyne omezen, spoutt aplikace v Internet Exploreru verze 5.0, pro nj jsou vytvoeny.
Vedouc prce: PaedDr. Petr Pexa
Miroslav patn
Tvorba oficiln WWW strnky obce
V rmci diplomov prce autor vytvoil oficiln internetovou prezentaci obce tke a umstil ji na server Svazu mst a obc (http://mesta.obce.cz/steken/).V doprovodnm textu teoreticky zpracoval technologii tzv. kaskdnch styl (CSS) jako modern metody pro tvorbu dynamickch WWW strnek.
Vedouc prce: PaedDr. Petr Pexa
David Indrek
Elektromagnetick pole a jeho vliv na lovka
Tato prce je vnovna pedevm tomu, jak dopad maj elektromagnetick pole neionizujcho charakteru na iv soustavy. Dalm pedmtem zjmu je vyuit magnetickch a elektrickch pol v lb, elektrickm vlastnostem tkn, i modern lb diagnostick metod (magnetick rezonanci), kter vyuv magnetickch pol k zobrazovn lidskch orgn. V zvren kapitole jsou uvedeny vsledky vyzaovacch charakteristik lebnch pstroj pro magnetoterapii, distann elektrolbu a krtkovlnnou diatermii, kter jsou dle vyhodnoceny a zpracovny.
Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk
Petr Kursa
Men intenzity elektromagnetickho vlnn
Tato diplomov prce se zabv vznikem, enm a hlavn pouitm elektromagnetickho vlnn v praxi. Pedstavuje nejvt zie elektromagnetickho pole, a to hlavn z hlediska jeho vyuit. Vysvtluje vvoj a principy jednotlivch druh laser, dle popisuje zpsoby en elektromagnetickch vln v rznch prostedch a jejich vlastnosti pi en signlu u tzv. mobilnch telefon.
Jsou zde vysvtleny odborn vrazy spojen s mobilnm telefonem a s architekturou GSN st.
Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk
Miroslav ermk
Nvrh metrologick laboratoe pro kalibraci dlkovch midel
Pedloen diplomov prce se zabv dleitou oblast ppravy a zen vroby a to metrologi. Metrologie bude nabvat na dleitosti vzhledem k naemu zaleovn do EU a budou se j muset zabvat stle men podniky, pokud budou chtt pronikat na evropsk trhy. V vodnch nkolika kapitolch jsou vysvtleny pehlednou formou zkladn pojmy a normy z oblasti metrologie. V dalch kapitoly jsou vnovny stavu ve firm VALEO AUTOKLIMATIZA s.r.o. Jsou zde popsny strun metodick postupy pouvan pi kalibraci a kontrole midel.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Vt Maier
Spoluprce na tvorb modelu dlenskho zen vroby (DV) v LOSTR s.r.o., testovn navrenho modelu na programovm balku AHP-Leitstand a zdokumentovn vsledk tto innosti
Diplomov prce se zabv dlenskm zenm vroby a je tvoena pro poteby spolenosti LOSTR s.r.o.
Prce obsahuje tyto kapitoly:
- vod, ve kterm je popsna obecn problematika dlenskho zen vroby
- Popis souasn situace v LOSTRu.
V tto kapitole je popsn dosavadn nevyhovujc zpsob plnovn v LOSTRu. Popis metodiky tvorby technick ppravy vroby, popis metodiky tvorby pln (pln prodeje, pln vroby a pln nkupu). Dle obsahuje popis metodiky operativnho zen vroby v jednotlivch provozech spolenosti. - een situace pomoc systmu AHP-Leitstand.
Zde je stanoven cl, kterho je zapoteb doshnout (uveden novho zpsobu plnovn do provozu). Dle je zde uvedeno schma propojen vazeb modul a subsystm informanch systm LOSTRu. Zvrem kapitoly je odhad ekonomick nvratnosti investice do programovho balku AHP-Leitstand. - Vlastn simulovan plnovn.
Tato kapitola je vnovna testovn a seznamovn se systmem AHPL. Jsou zde popsny pokusy zadvn informac do systmu a plnovn fiktivnch zakzek. - Podmnky pro zaveden AHPL do provozu.
Popsny jsou HW a SW poadavky pro systm AHPL
Nutn zmna zptnch hlen a instalace terminl pro zptn hlen - Zde je zhodnocen celho snaen uvst systm AHPL do provozu. Vysvtlen, pro nebylo mon zavst AHPL do provozu a co se mus nutn zmnit (viz jednn s firmou OR s.r.o.), aby bylo mono systm do provozu zavst.
- Seznam klovch slov a pojm
Klov slova a pojmy obecn pouvan a pouvan ve spolenosti LOSTR.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Libor Novk
Netradin zpsoby penosu dat
M zvren bakalsk prce se zabv novmi, netradinmi zpsoby penosu dat a to pedevm na cest mezi ISP (zprostedkovatel pipojen k Internetu) a uivatelem Internetu. Popisuje podrobn nov penosov technologie DSL, ADSL, VDSL, kter jsou navrhovny ke zven penosovch rychlost a propustnosti po stvajcch telefonnch linkch.
Dle jsem se zabval penosem dat po stch kabelov televize a popisoval s tm souvisejc technologii.
V posledn sti m prce popisuji jednu z monch technologii penosu dat po silovm veden 220 V a nastiuji mon praktick een penosu dat po sti 220 V. I kdy pmo tato technologie zatm nevyhovuje poadavkm kladench Internetem (pedevm z dvodu nzk penosov rychlosti), pesto lze v budoucnu potat s jejm zdokonalenm a tm pdem i vyuitm v tto oblasti.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Pavel Svitk
OpenGL - popis grafickho jazyka
Tato prce se zabv popisem grafickho aplikanho rozhran OpenGL a sice pedevm formou zdrojovch kd program. Pro snaz pochopen mnohch zleitost je nejprve uvedena st o potaov grafice, ve kter lze zskat teoretick znalosti, a ty pozdji pi tvorb program vyut.
Protoe OpenGL nen jedinm aplikanm rozhranm, je uvedena druh st, ve kter jsou zmnny i nkter dal. V souasn dob se stv standardem (alespo v uritch oblastech potaov grafiky) i rozhran firmy Microsoft Direct3D, a proto je uvedeno srovnn nejdleitjch vlastnost s OpenGL.
V zvru jsou strun popsny oblasti monho vyuit OpenGL.
Soust prce je rejstk, kter usnadn vyhledvn nkterch pojm a CD-ROM, na kterm je kniha v elektronick podob a zdrojov kdy demonstranch program.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Rudolf ma
Mic a regulan techniky ve vodrenstv
Prce se zabv vodrenskou technikou a jej problematikou, a to s ohledem na zkladn procesy v n probhajc.
Hlavnm pedmtem zjmu se staly poznatky v oblastech: tby vody; pravrensk techniky provdn v pravnch vody; distribun st, kterou je voda dopravovna a o jej nejdleitj sti, kterou je vodrensk dispeink; mic techniky v tchto oblastech aplikovan.
Jsou zde zmnny dleit daje a nzvoslovn termny z oboru vodrenstv a vodrensk techniky.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Petr tolcpart
Pouit AutoCADu pro tvorbu technick dokumentace
Tato diplomov prce svm obsahem pokrv zkladn znalosti potaovho programu pro technick kreslen - AutoCADu, nutn pro vytven technick dokumentace, zejmna technickch vkres. Popsny jsou funkce pro kreslen ve dvourozmrnm prostoru obsaen v esk verzi AutoCADu verze 14. Publikace obsahuje t pedpisy technickch norem pro pravu vkresovch list a zpsoby pouit jednotlivch typ ar na vkrese.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Bedich Vychodil
Monosti spor ve vytpn
Clem tto prce je seznmit tene s vytpcmi zazenmi, jak souasnmi, tak starmi a ukazuje jak sprvn aplikovat a posuzovat rzn monosti spor v oblasti vytpcch systm. Popisuje a rozebr lokln topidla spolu s centrlnmi vytpcmi systmy a ukazuje mon cesty k sporm. V prci jsou podrobn popsny rzn typy regulanch zazen a nejvt draz je kladen na eskho zstupce na trhu zvanho "EtaTherm", kter je mon ovldat i pes pota. Tento dc program je piloen v ploze a podrobn popsn v prci.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Roman Vank
Regulace teploty vodn lzn pro nepm zahvn -testovn vrobnho prototypu
Prce by mla bt vhodnm studijnm materilem pro seznmen se ze zpsoby men teploty, v pehledn form seznamuje s pouitm regultoru (jeho nastavitelnmi parametry). Pedmtem zjmu bylo nastaven regultoru CAL 3200 v regulovan soustav pstroje elektrick lzn EL - 20 D tak, aby bylo dosaeno co nejkrat doby k dosaen ustlen teploty s maximln odchylkou 0,1C.
Obsahov je prce rozdlena do jednotlivch kapitol, v nich se postupn zabvm menm a regulac teploty - od popisu zkladnch senzor pechzm pes popis starho vrobku k novmu prototypu, k jeho testovn a nsledn k vyhodnocen provedench zkouek.
Vedouc prce: Ing. Michal er
Jitka Lukov
Doplky z djin fyziky k vybranm partim uiva zkladnch kol
Prce historicky dopluje poznatky z nkterch oblast fyziky od starovku do 20. stolet. Pedmtem zjmu byl vvoj poznatk v oblastech: Stavba ltek, Men fyziklnch veliin, Mechanick vlastnosti kapalin a plyn, Svteln jevy, Elektrick a magnetick vlastnosti ltek, Akustika a Astronomie. Nzvy jsou pejaty z uebnic, k nim jsou tyto doplky ureny.
Obsah jednotlivch kapitol je chronologicky uspodn. Jsou zde zmnna jmna svtov znm, ale i mn znm a tak jmna zstupc na fyziky.
Vedouc prce: doc. RNDr. Eva Prochzkov, CSc.
Milo Vlach
Kmity a vlny ve fyzice
Diplomov prce Kmity a vlny ve fyzice se zabv problematikou oscilac a vlnn. Oprnm pilem pro studium kmit je mechanick osciltor. Na nj pak navazuje studium oscilac i jinch fyziklnch systm, jako nap. elektromagnetick osciltor, kmity elektron apod. Zkladn poznatky o vlnn jsou odvozeny z chovn vln na strun. Z nich pak na zklad rznch analogi jsou popsny vlny dalch systm. Soust prce je disketa, na kter jsou nkter simulace mechanickho osciltoru v prosted Famulus.
Vedouc prce: RNDr. Josef Blaek, CSc.
Martin Korous
Tvorba hypertextov dokumentace pro podporu vuky Princip pota
Clem tto prce bylo vytvoen systmu pro podporu vuky pedmtu Principy pota s vyuitm modernho vyuovacho mdia - Internetu. Tento systm je vhodn pro studenty i pro uitele zamen na vuku Princip pota. kla uivatel systmu me bt velmi irok, nebo jednotliv kapitoly jsou koncipovny jak pro uivatele zatenka tak i pro zkuenj uivatele. Pouze osoba uitele, jako uvdjcho subjektu, me ovlivnit rove vzdln.
Systm byl vytvoen na bzi programovacho jazyka pro tvorbu WWW strnek - hypertextovho jazyka HTML. Byl doplnn nadstavbou HTML, a to prvky JavaScriptu jako dal z programovacch technik pro WWW. Textov informace, kter byly z vt sti kontrolovny z nkolika zdroj, jsou doplnny ilustracemi i fotografiemi. Soust diplomov prce jsou i varianty otzek pro studenty z danch kapitol podle piloenho CD-disku, co by mlo usnadnit uvdjcmu uiteli sestavovn testovacch monost pro studenty. Nutno podotknout, e veker informace se vztahuj k plnmu konci 20. stolet. K tomu se t vztahuje aktulnost Internetovch adres, kter se mohou asem, bohuel, zmnit.
Vedouc prce: Ing. Michal er, doc. Ing. Ji Patoka, CSc.
Ctirad Nedblek
Fyzikln jevy v atmosfe
Tato diplomov prce se zabv popisem nejznmjch fyziklnch jev, kter probhaj v zemsk atmosfe, piem zvltn draz je kladen na objasnn a vysvtlen fyzikln podstaty tchto jev. Prce je urena studentm fyziky a dalch prodnch vd disponujcm stedokolskmi znalostmi fyziky a matematiky, ale pedevm uitelm fyziky, zempisu a dalch pedmt na zkladnch a stednch kolch. Forma zpracovn umouje pout tuto prci jak k samostatnmu studiu, tak pedevm k integraci pojednvanch tmat do vuky.
Prce obsahuje fyzikln charakteristiku zemsk atmosfry a popis zkladnch meteorologickch prvk. Na nj navazuje vklad fyziky oblak a srek. Dal kapitoly se zabvaj popisem optickch, akustickch a elektrickch fyziklnch jev v atmosfe. Plohu prce tvo sada transparentnch fli obsahujcch shrnut vech pouitch tabulek, graf a obrzk. Plohou je tak soubor fotografi nejznmjch atmosfrickch jev.
Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel David, CSc.
Petr Ondich
Vyuit LabView pro diagnostiku plazmatu
Clem tto diplomov prce je vytvoit program v grafickm programovacm jazyce LabView (verze 3.1.1.), kter by zpehlednil a urychlil snmn charakteristiky plazmy metodou trojice sond.
Prce obsahuje rozbor problematiky sondov metody, popis zkladnch princip virtuln instrumentace, osvtlen filozofie a soust vvojovho systmu LabView a popis vytvoenho programu.
Vedouc prce: doc. RNDr. Petr patenka, CSc.
Miroslav Candra
Jadern praktika na Web-u
Tato prce m svj potek v roce 1998, kdy jsme spolen s budoucm vedoucm tto prce, doc. Ing. Jim Patokou, CSc. pracovali na novm projektu Virtulnch praktik. Tato prce byla pozdji ocenna tetm mstem na 4. studentsk konferenci v Ostrav. V roce 1999 se st virtuln laboratoe, jadern praktika, stala pilem tto diplomov prce.
Clem tto prce bylo vytvoit virtuln praktika jadern fyziky na Internetu. kolem bylo navrhnout takovou virtuln laborato, kter by svm pojetm pipravovala studenty na opravdov praktika, a zrove poskytla studentm cenn zdroj informac, rad a zkuenost. A to nejenom studentm vysok koly, ale i km kol stednch.
Prce obsahuje jednak teoretickou pas, kter se zabv uenm, funkc software v pedagogickm procesu a teoretickm popisem praktik a jednak pas zabvajc se popisem navrhovan virtuln laboratoe. Zabvme se zde i virtuln realitou a jejm popisem. Jsou zde zmiovny a popisovny i jednotliv jazyky pouit pi tvorb virtulnch praktik.
Vedouc prce: PaedDr. Ji Tesa, Dr.
Martin Toman
Virtuln fyzikln men
Virtuln laborato je metoda, kter umouje zalenn fyziklnho praktika do programu distannho vzdlvn fyziky. Jedn se o multimediln vukov systm pro simulaci experimentlnch innost. Jednou z monch technologi, kter je tmatem tto diplomov prce, je pouit speciln pipravenho videozznamu experimentu.
Pro zpracovn bylo vybrno nkolik loh fyziklnho praktika z mechaniky: men momentu setrvanosti, men thovho zrychlen a men dynamick viskozity. Videozznam prbhu men umouje krom pozorovn tak jistou aktivn ast (zejmna men asu, kter je soust vech vybranch loh). Ve spojen s literaturou poskytujc potebn teoretick znalosti je pak mon vsledky virtulnho men zpracovat formou standardnho protokolu (pklady protokol jsou jednou z ploh).
Prce obsahuje teoretick rozbor monost virtulnho men s pouitm videotechniky, teorii vybranch oblast fyziky, popis klasickch zpsob men vybranch loh (vetn srovnn s "virtulnmi" postupy) a podrobn technick scn, na jeho zklad vznikl videofilm je hlavnm vsledkem tto prce. Videokazeta a CD-ROM s videofilmem jsou samostatnou plohou.
Vedouc prce: PaedDr. Ji Tesa, Dr.
enk Texl
Praktikum z mechaniky a molekulov fyziky
V tto diplomov prci se jedn o zpracovn loh, kter se tkaj mechaniky vetn termiky a molekulov fyziky. Jsou zde zpracovny metodick nvrhy na men jednotlivch loh podle tmatickch oblast. Zpracovanch loh je zde celkem 15, z nich 1 a 9 jsou z mechaniky a zbyl lohy z termiky a molekulov fyziky. Pi navrhovn je zde vychzeno pedevm z tradinch men s uitm novch pomcek a pstroj.
Tato diplomov prce je vhodn pro podmnky fyziklnho praktika na PF JU. Metody, kter jsou zde uvedeny jsou potebn, aby si osvojili studenti uitelstv pro Z ppadn S a nkter lohy jsou vhodn i pro dal vzdlvn uitel fyziky.
Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk
Vtzslav Strak
Interference svtla a experimenty z interferometrie
V diplomov prci se zabvme problmem interference svtla a uit interferometrie v experimentln fyzice. Diplomov prce je rozdlena na dv hlavn sti, teoretickou a experimentln. Npln sti teoretick je podrobn popis svtla s pihldnutm k historickm aspektm, popis interference svtla spolu s jednotlivmi interferometry a uit interferometrie v praxi. st experimentln zce koresponduje s technickm vybavenm Katedry fyziky Pedagogick fakulty v eskch Budjovicch, kde je k dispozici Pesn interferometr PASCO, Rayleighv interferometr a sestava holografickho interferometru. Experimenty s Pesnm a Rayleighovm interferometrem jsou koncipovny jako nvrh experiment do fyziklnho praktika z optiky. Experimenty s holografickm interferometrem pedstavuj sestaven holografickho interferometru a praktick vyhodnocen zskanch interferogram. Soust diplomov prce je i ploha, kter dopluje nkter kapitoly.
Vedouc prce: doc. RNDr. Vojtch Stach, CSc.
Vladimr Voldich
Fyzikln zkonitosti a jejich praktick dsledky
Tato diplomov prce poukazuje na nejastji vyuvan funkn zvislosti ve fyzice a jejich dsledky v praktickm ivot. Je zde na vybranch fyziklnch zkonech a jevech vysvtlena ada pslunch funknch zvislost mezi fyziklnmi veliinami.
Prvn kapitola je vnovna matematickmu popisu funknch zvislost nejastji uvanch ve fyzice. Druh kapitola pojednv o zkonitostech, ve kterch se vyskytuj "vy" mocniny. Tato kapitola je vnovna konkrtnm vybranm fyziklnm zkonitostem a jevm. Pro popis funknch zvislost byla vybrna odstediv a odporov sla, kinetick energie, Joulv-Lenzv zkon, Bernoulliho rovnice, osvtlen, vtok kapaliny, molekulrn proudn, viskzn proudn, Stefan-Boltzmannv zkon, hladina intenzity zvuku, tlumen kmity, zkon radioaktivn pemny a Barometrick rovnice.
Vedouc prce: doc. RNDr. Pavel David, CSc.
Ludk Vvoda
Geometrick apart teorie relativity
Diplomov prce se zabv matematickm apartem obecn teorie relativity. Je pojata jako roziujc uebn text pro studenty fyziky pedagogickch fakult. Prvn kapitola je motivan a tk se ekvivalence gravitanch a setrvanch sil, z n je vyvozovn vliv gravitanho pole na geometrii relnho prostoru. Nsleduje vklad zklad tenzorovho potu a diferenciln geometrie ploch. Pozornost je pedevm vnovna paralelnmu penosu vektoru. V zvren sti je vyloen matematick apart aplikovn na prostoroas v teorii relativity. Mj. jsou uvedeny Maxwellovy rovnice v gravitanm poli a Einsteinovy rovnice gravitanho pole.
Vedouc prce: RNDr. Josef Blaek, CSc.
Pavel Blha
Zdroje energie a regulace jej spoteby
V tto prci je popsno, jak pemovat efektivn solrn energii, pasivn pomoc solrnch oken, sklenk a specilnch stn, dle aktivn pomoc solrnch kolektor na ohev uitkov vody a pot ve fotovoltaickch lncch pmo na elektrickou energii. Je zde popis a ukzka rznch systm, jak efektivn vyut tepelnch erpadel. Jsou zde nastnny nkoliker druhy regulace a men spotebovan energie. V neposledn ad prce obsahuje nvrh regultoru erpadla slunenho kolektoru.
Vedouc prce: RNDr. Frantiek pulk
Radek Nmec
Pouit jazyka HTML pro tvorbu technick dokumentace - vstupn a vstupn zazen PC
Tato diplomov prce popisuje nejbnj vstupn a vstupn zazen, princip jejich innosti a porty pro pipojovn tchto zazen. Dle je zde zpracovn prez souasnm trhem a praktick st WWW prezentace ve form disku CD-ROM.
Vedouc prce: Ing. Michal er
David Vopaleck
Diplomov prce - WWW prezentace obce Liov, popis programu Homesite 4.5.1
Tato diplomov prce v teoretick sti pojednv o Internetu z hlediska minulosti a souasnosti, technickch monostech a specifikacch st Internet, jeho vyuit z hlediska informatiky a to se zamenm na vyuit v oblasti informatiky instituc (jako jsou nap. obecn ady), a dle se zabv v druh sti popisem programu HomeSite verze 4.5.1 - tedy programu, kter usnadujce tvorbu WWW prezentac.
Tato diplomov prce zahrnuje tak praktickou st - vytvoen obecn WWW prezentace pro msto Liov, okres esk Budjovice.
Vedouc prce: PaedDr. Petr Pexa