Anotace diplomovch prac - 2000 - Katedra klasick filologie
Anotace diplomovch prac - 2000
Katedra klasick filologie
Romana Bartoov
K jazyku a stylu Petroniova romnu Cena Trimalchionis
Diplomov prce podv zkladn charakteristiku Petroniova romnu Cena Trimalchionis. V vodnch kapitolch je vnovna pozornost pedevm jazyku a stylu vyjadovn proputnc, kte bhem hostiny promlouvaj. Dle pak nsleduje kapitola o bsnickm umn Trimalchiona. Hlavn st diplomov prce se zabv rozborem idiomatickch spojen, kter jsou rozdlena do nkolika skupin. Na konci kad skupiny je pipojeno celkov shrnut monch vklad kadho obraznho vyjden.
Vedouc prce: doc. PhDr. Helena Kurzov, DrSc.
Veronika Bartoov
Formovn a rst msk e podle "Historiarum adversus paganos libri VII" Paula Orosia
Diplomov prce zpracovv Orosiovo apologeticko-historiografick dlo "Historiarum adversus paganos libri VII" a ukazuje, jak tento kesansk djepisec pojmal a interpretoval jednu ze zkladnch otzek antickch djin, a to formovn a rst msk e na pozad analzy boj ma o severn a jin Itlii a zeveobecnn podstaty msko-kartginskch a msko-makedonskch konflikt o ovldnut stedomosk oblasti. Tato ltka je obsaena pevn v knihch II. - IV. Dalm zmrem tohoto elabortu je vedle rozboru Orosiova ivota a dla s pouitm soudobch pramen rovn podat celkovou charakteristiku jeho "Djin", a to z hlediska strnky obsahov i formln. Za tmto elem bylo teba nastnit podstatu mskho a kesanskho djepisectv 3. - 5. stol. po Kr., piem je nezbytn zrove postihnout specifika historickho vvoje na zem msk e ve zmnnm obdob.
Vedouc prce: doc. Dr. Igor Lisov
Radek Eichl
Postavy C. Iulia Caesara a Octaviana Augusta v msk historiografii
Clem diplomov prce bylo na zklad srovnvac analzy pohldnout na dv vznamn osobnosti mskch djin Gaia Iulia Caesara a Octavina Augusta. Pro lep pochopen historickch souvislost bylo nutn podat strun pehled historiografickho mylen obdob pozdn republiky a ranho principtu. Pi analze dvou nejdleitjch pramen osobnosti Gaia Iulia Caesara Suetonia a Plutarcha jsem zkoumal interpretan odchylky, kter vznikly tm, e kad z nich se opral o jin zdroje. Krom tchto odchylek jsem se zabval shodnmi informacemi u obou autor. Pro snaz pochopen dan problematiky a monost srovnn bylo nutn navc prozkoumat i historick dlo eckho historika Appina. V ppad Octavina Augusta jsem se pokusil pohldnout na shody a interpretan odchylky v dlech Res gestae divi Augusti (vlastnho ivotopisu csae Augusta) a Suetoniova Divus Augustus.
Vsledkem bylo zjitn, e v obou ppadech je mon nalzt vce interpretanch odchylek ne shodnch rys.
Vedouc prce: doc. Dr. Igor Lisov
Dita Hejlov
Terentius. Hecyra. Literrn a jazykov rozbor.
Tma tto diplomov prce je Terentius. Hecyra. Literrn a jazykov rozbor. V vodu budou strun shrnuty dosavadn poznatky o ivot a dle Publia Terentia Afra a o divadle v jeho dob. V dalch kapitolch bude pojednno nap. o monolozch, kter maj v tto he velk vznam. Jedna kapitola bude vnovna metrice v komedii Tchyn. Bude zde uveden i pehled metrickch forem pouitch v jednotlivch scnch tto hry. Prce bude dle zamena na charakteristick rysy Terentiovy syntaxi v Hecye, na charakteristiku jednotlivch postav tak, jak vyplv z dje. Obsahem zvren kapitoly bude krtk srovnn dvou nejvtch mskch komediograf - Terentia a Plauta.
Vedouc prce: doc. Dr. Igor Lisov
Monika Lavikov
Nov pstupy k tvorb uebnic
Tato diplomov prce na tma Nov pstupy k tvorb uebnic latiny analyzuje souasn stav vuky latinskho jazyka na gymnzich v esk republice. Dle porovnv vechny dostupn esk uebnice latiny s vybranmi uebnicemi z Rakouska, Nmecka a Francie. Zamuje se pedevm na odlinosti v typech cvien a na zklad nmeck didaktiky latiny navrhuje mon zpsoby zpesten vuky latiny formou rznch zajmavch cvien. V zvru prce je uveden nvrh jedn lekce latinskho jazyka, kter zohleduje nejmodernj pstupy a poadavky na tvorbu uebnic.
Vedouc prce: Mgr. Marcela Hejtmanov
Marcela Trambov
ivotopisy Antonin jako zdroj poznn mskho kulturnho ivota (SHA)
Zdrojem pro diplomovou prci byly vybran ivotopisy ze sbornku Scriptores Historiae Augustae, kter je vnovan ivotopism mskch csa od Hadriana po Carina (117 - 285). Sbornk je zajmavm pramenem nejen pro poznn biografickho nru a djepisnho mylen, ale tak slou jako zdroj poznn antickch reli, a to o mskm jmnu, adopci, obanstv, mdy, zbavy a odchodu ze ivota. Vychzela jsem ze ivotopis adoptivnch csa.
Ze SHA se dovdme o etymologii nkterch jmen i pezdvkch, kter byly csam dvny. Zajmavm poznnm je, e i pi adopci csa existovaly intriky. V otzce otroctv se d soudit o zaveden prvnch norem v otrock instituci. Tak vznamn msto zaujm sociln politika Antonin, kdy csaov peovali o mlde. Zrove dvali mnoho penz i do zbavy, aby tak odvedli pozornost lid od politiky.
Vedouc prce: prof. PhDr. Jan Burian, CSc.
Adla kov
Mtus o Orfeovi v msk a novodob literatue
Tato prce se zabv mtem o Orfeovi v msk a novodob literatue.
Prvn st se vnuje postav Orfea u Vergilia a Ovidia a srovnn obou zpracovn.
Druh st je zamena na novodob zpracovn Orfeova mtu, konkrtn na dla R. M. Rilkeho, O. Kokoschky a T. Williamse.
Vedouc prce: Mgr. tpnka Broov