Anotace diplomovch prac - 2000 - Katedra bohemistiky
Anotace diplomovch prac - 2000
Katedra bohemistiky
Radek Franta
Promny poetiky Bohuslava Reynka a evropsk literrn kontext
Prce se zamuje na nkter otzky tkajc se asov a prostorov vstavby Reynkova bsnickho svta. Jde pedevm o pokus, jak se piblit Reynkovu dlu s pozornost vdom upenou k motivickm souborm, kter se v k fenomnu rozhran v asovm a prostorovm modelu svta. Prce zohleduje dlo rakouskho bsnka Georga Trakla a sna se naznait, v em si byly poetiky obou bsnk blzk a v em se naopak liily.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Vladimr Papouek, CSc.
Eva Danielov
ensk postavy v dle Milana Kundery
Diplomov prce charakterizuje a typologicky zaazuje Kunderovy ensk postavy; vychz jak z analzy romnovch text, tak ze znalosti Kunderovy poetiky romnu. Nsledn komparace romnu Nesmrteln lehkost byt se syetov podobnm romnem L. N. Tolstho Anna Karenina potvrzuje vjimenost Kunderovy romnov poetiky, v n postavy nejsou "typit" hrdinov klasickho romnu, nbr "produkty" autorovy obrazotvornosti, autorova imaginrn egy.
Pohled esk literrn kritiky na spisovatelovo dlo je zaazen v vodu prce.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Vladimr Papouek, CSc.
Pavel Pokorn
Vyuit tvoivch metod ve vuce eskho jazyka a slohu na 2. stupni Z
Diplomov prce je zamena na vyuit tvoivch metod pi vyuovn eskho jazyka a slohu na 2. stupni Z. Sleduje souasn pojet vuky jak teoreticky, tak obsahuje analzu procesu vzdlvn a vchovy prostednictvm na matetiny na esti eskobudjovickch kolch. Vzkumn st probhala v letech 1996 a 1999. V tomto obdob se uskuteovala pozorovn innosti uitel v praxi, realizovaly se rozhovory s nimi, sledovala se kovsk aktivita a tvoivost v hodinch eskho jazyka a slohu, byly vyplnny dotaznky pro ky a provedlo se jejich statistick zpracovn.
Ze zjitnch zvr vyplv, e jsou velk rezervy v uplatovn metod, kter rozvjej tvoivost. Nedostatky jsou spatovny pedevm v zavdn teoretickch poznatk do praxe, nebo ty jednoznan naznauj sprvnou cestu vvoje modern pedagogiky ke kreativit.
Shledan skutenosti jsou obrovskou vzvou pro ns vechny, aby platilo: LIDSKOST = TVOIVOST.
Vedouc prce: PhDr. Ida Ledajaksov
Jan Novk
Aktuln problmy zjmov etby dt mladho kolnho vku
Praktick st (vzkum) diplomov prce byla provedena na prvnm stupni esti zkladnch kol stedoeskho regionu a Prahy. Dotaznkov metoda, je byla pouita k zskn podklad, poskytla vpovdi 796 respondent. Vsledky vzkumu jsou zpracovny ve form tabulek a graf. Teoretick rozbor dan problematiky pak pojednv o psychice dtte mladho kolnho vku, o dtskm tenstv, zabv se dlmi nry dtsk literatury a obsahuje i dl hypotzy vychzejc z teoretickho rozboru ji provedench vzkum. Tyto hypotzy jsou nsledn konfrontovny s rozborem praktick sti diplomov prce.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Jaroslav Toman, CSc.
Vra Vodeck
Bohumil ha a dtsk literatura
Prce je zamena na tvorbu pro dti a mlde v jednotlivch desetiletch, dobu charakterizuje a dle rozebr. Analza dl je doplnna nzory kritik a vymezenm tenskho zjmu. V zvru diplomov prce jsou uvedeny spolen znaky a motivy dl, souvislost jejich vzniku s dobou.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Jaroslav Toman, CSc.
Jitka Bzov
Pravopis tvaroslovn na 1. stupni Z
Tmatem diplomov prce je problematika tvaroslovnho pravopisu na 1. stupni Z. vodn st se zabv pravopisem obecn, e otzky tvaroslovnho pravopisu po strnce odborn i metodick. Druh st podv rozbor ty typ souasnch uebnic eskho jazyka pro 1. stupe Z z hlediska tvaroslovnho pravopisu. Jdrem prce je vzkum rovn pravopisnch znalost a dovednost na kolch, kde se vyuuje podle rozdlnch uebnic.
Vedouc prce: Mgr. Milan David
Ilona Dlouh
Mluvnick pravopis na 1. stupni Z
Diplomov prce "Mluvnick pravopis na 1. stupni Z" se zabv uvedenou problematikou v souvislosti s existenc rznch typ uebnic. vodn st sleduje pravopis v obecn rovin a ble specifikuje pojem mluvnick pravopis. Tematikou dal sti prce je hodnocen uebnic pro 1. stupe Z z nakladatelstv Alter, Jinan a SPN. Jdrem cel prce je rozbor vzkumu znalost a dovednost k 5. ronk Z v oblasti mluvnickho pravopisu.
Vedouc prce: Mgr. Milan David
Marie Fikov
Pravopis lexikln na prvnm stupni se zamenm na problematiku vyjmenovanch slov
Diplomov prce se zabv lexiklnm pravopisem na prvnm stupni Z se zamenm na vyjmenovan slova. V teoretick sti prce jsou eeny problmy pravopisu v obecn rovin, problematika pravopisu z hlediska kolsk praxe se zetelem na prvn stupe zkladn koly. Druh st prce se zabv rozborem uebnic a metodickch pruek. Tet st prce hodnot vzkum proveden na kolch v jihoeskm regionu.
Vedouc prce: Mgr. Milan David
Eva Pleskaov
Problematika ten a psan v jednotlivch etapch tenskch a psaskch dovednost
Diplomov prce m 2 sti. V sti teoretick je analyzovna problematika ten a psan v 1. ronku a specifick otzky tkajc se potenho vyuovn ten a psan. st praktick m experimentln charakter. Clem vzkumu bylo posoudit rove a vztah tenskch a psaskch vkon v jednotlivch etapch vuky ten a psan v 1. ronku a zjistit souasn metody a pouvan didaktick pomcky pi vyuovn ten a psan. Vsledky eten jsou doloeny tabulkovm a grafovm materilem v plohov sti prce.
Vedouc prce: Mgr. Ivana imkov
Vendula Novotn
K problematice vuky prvopotenho psan
Diplomov prce je zamena na problematiku utven potench psaskch dovednost u k 1. ronku Z.
Prce je rozdlena do dvou st. V sti teoretick byla analyzovna problematika psan v jednotlivch etapch psaskch dovednost. st praktick m vzkumn charakter, ve kter jde o posouzen a vyhodnocen souasnch postup pi vuce k, organizaci vyuovn a zpsoby hodnocen k. Vsledky vzkumu jsou doloeny tabulkovm a grafickm materilem v plohov sti prce.
Vedouc prce: Mgr. Ivana imkov
Lenka Hadravov
K systmu vuky psan v 1., 2. a 3. ronku Z
Diplomov prce se zabv problematikou psaskch dovednost a systmem vuky psan v 1., 2. a 3. ronku Z. Diplomov prce je rozdlena na st teoretickou a st praktickou.
V teoretick sti je obsaen systm vuky psan v jednotlivch roncch Z se zamenm na obsah ve vchovn vzdlvacch programech. Zabv se problematikou prvopotenho psan (zkladn znaky psma, psask nedostatky, hygienick a pracovn nvyky pi psan, apod.) a specifickmi poruchami uen (dysgrafie).
Praktick st vychz z poznatk, kter byly zskny pomoc metody dotaznku a metody rozhovoru (organizace vyuovn, zpsoby hodnocen a klasifikace, souasn postupy ve vuce psan). Soust tto sti prce bylo vyhodnocovn psanek k 1. ronku dle metody "kle" a nsledn zpracovn do tabulek a graf s prmrnmi poty opakovn u jednotlivch psmen.
Zvr prce je doplnn metodickm materilem, ukzkami psma dt v jednotlivch roncch a psma dt s dysgrafi a disortografi.
Vedouc prce: Mgr. Ivana imkov
Jan Kube
Lucid v echch (Syntza lidskho poznn od stedovku po konec baroka)
Diplomov prce podv vklad Lucide jako literrn pamtky. Zabv se jeho vznikem v ranm stedovku a tit prce spov ve sledovn jejho vvoje do 19. stolet. Sna se postihnout, jak literrn pamtka bhem vrcholnho stedovku vstupuje do nrodnch literatur tm cel Evropy. Diplomov prce se zamuje na postihnut charakteristik, ktermi se vyznauje staroesk peklad Lucide a sleduje jeho vvoj od rukopisnho zznamu, pes prvn vydn tiskem a do doby, kdy je Lucid nedlnou soust knek lidovho ten. Vedle literrn pamtky si prce vm tak jejho okol, tenstva a dle sleduje vzjemn psoben textu na tene a naopak.
Vedouc prce: PhDr. Vra Pospilov
Jana Prov
Vrazov prostedky denku Blesk
Prce zachycuje typick situace a obraty pro tento denk. Pozornost je zamena nejen na vrazov jazykov prostedky, ale i na grafiku, titulky, na celkovou strukturu tohoto periodika. Prce se sna ukzat na specifika denku Blesk.
Vedouc prce: PaedDr. Bohumila Junkov
Liana Uhrov
Lexikln vpjky z nminy v jihozpadoeskm ne
Prce pojednv o lexiklnch jednotkch v nespisovn vrstv nrodnho jazyka, kter jsou charakterizovny jako nmeck vpjky.
Materilem byla zejmna databze katedry bohemistiky. Zsti byl vyuit i materil zskan pmm vzkumem v okol. K lexikografickmu vysvtlen nmeckch vpjek slouily pevn tyto slovnky: Machkv Etymologick slovnk jazyka eskho, Strun etymologick slovnk jazyka eskho se zvltnm zetelem ke slovm kulturnm a cizm, Slovnk spisovnho jazyka eskho I-VII. Prce nejprve pibliuje rozdlen vech ne na zem esk republiky. Vymezuje nkter zkladn termny lexikografick. Dle jsou jednotliv vpjky rozdleny do dvou skupin. Prvn hodnot substantiva, adjektiva a adverbia, druh samostatn verba, dle jsou slova rozdlena podle vcnho hlediska. Naposledy jsou uvedeny ustlen slovn spojen, kter obsahuj tak mnoho nmeckch pejmek. Prce se sna alespo zsti zachytit nen slova, kter maj svj pvod v nmeckm jazyce, nebo kter k nm pes nminu pronikla z jazyk jinch.
Vedouc prce: PhDr. Marie Janekov, CSc.
Drahomra Mikulicov
K onomastice msta Pbram
Diplomov prce spad do oboru onomastika a zabv se zkoumnm nzv pbramskch ulic z hlediska vcnho i jazykovho, kter je doplnno i o hledisko historick. Prce je rozdlena do dvou st: teoretick a praktick. Teoretick pouen vychz ze zkladnch onomastickch studi. V teoretickm oddlu jsou zachyceny rzn pohledy na onomastiku jako vdn obor a jej dlen. Materily pro praktickou st jsou zskny zejmna excerpc z Okresnho sttnho archivu v Pbrami. Prce je opatena abecednm rejstkem nzv ulic a je tak doplnna rznmi plohami.
Vedouc prce: PhDr. Marie Janekov, CSc.
Kateina obkov
Bibliografie asopisu HOST DO DOMU
Tmatem diplomov prce je potaov zpracovn bibliografie asopisu Host do domu. Jedn se o zpracovn autorsk a odkazovou bibliografii (lnky, recenze, bsn, przu a dal). Veker data jsou potaov zpracovna a uloena v programu CDS/ISIS (verze erven 1992). Tento uivatelsk program umouje rychl pstup k datm a jejich vyhledvn podle rznch kritri, klovch slov a pstupovch termn.
Vedouc prce: Dr. Michal Bauer
Vladimra Humlov
Tvorba Ivana Klmy v 90. letech
Tato diplomov prce spad do oblasti esk literatury. Jejm tmatem je zhodnocen literrn tvorby spisovatele Ivana Klmy. Prce je ovem omezena pouze na prozaick dla, kter vznikla a byla vydna v devadestch letech. Zkladem rozboru se tak stvaj tyi Klmovy texty, romny ekn na tmu, ekn na svtlo, Posledn stupe dvrnosti, Ani svat ani andl a povdkov soubor Milostn rozhovory. Vechna tato dla jsou zde hodnocena na zklad interpretace a strukturln analzy. Nedlnou soust hodnocen se stv i komparace s dvjmi texty. Prce obsahuje strunou vodn biografii Ivana Klmy a tyi kapitoly, z nich kad je vnovna jednomu dlu. Na konci prce je zpracovna bibliografie dl tohoto autora. Clem tto prce je nejen posouzen novch Klmovch dl, ale tak zjitn, zda jeho tvorba v devadestch letech s sebou pin nco zcela novho ne przy pedel.
Vedouc prce: Dr. Michal Bauer
Milada Franzov
Divadlo na strnkch eskobudjovickch nmeckch novin 19. stolet
Diplomov prce je nstinem divadelnho dn na pelomu 80. a 90. let minulho stolet sestavenm na zklad zprv o divadle a kritickch recenz z nmeckch novin Budweiser Bote. Sleduje innost jednotlivch nmeckch a eskch divadelnch spolenost, kter do Budjovic zajdly a strukturu jejich repertoru. Do tk se problematiky poadavk kritiky na pedstaven a dle se sna na zklad novinovch lnk vylit krizi, ve kter se eskobudjovick divadlo 90. let ocit. Z nedostatku archivnho materilu je vak tato tiv situace pouze nrtkem soudobho stavu divadla ve sledovanm obdob let 1888 - 1895.
Vedouc prce: doc. PhDr. Dalibor Tureek, CSc.
Markta Krausov
Pohdkov drama
Diplomov prce na tma Pohdkov drama zlomu stolet se podrobnji zamuje na ti divadeln hry, jim nebylo v odborn literatue vnovno mnoho pozornosti. Jedn se o hru Karla Maka (Fa Presto): Krl (1909), Gabriely Presissov: Zlatorog (1912) a Viktora Dyka: Ondej a drak (1919). Rozbor jednotlivch dramat pin poznmky k tvarov charakteristice textu a v nsledujc kapitole se sna dospt pozorovnm dramatickch postav a vvoje dje k ppadn interpretaci dla.
Vedouc prce: doc. PhDr. Dalibor Tureek, CSc.
Petra echov
Komika v psan publicistice
Diplomov prce se zabv problematikou komiky v psan publicistice a vychz z analzy denku Mlad fronta DNES a asopisu RING. Prce je rozdlena do dvou st: teoretick a praktick. V teoretick sti jsou v samostatnch kapitolch na zklad studia odborn literatury definovny pojmy "komino", "humor", "jazykov komino" a "jazykov komika". Na teoretickou st navazuje st praktick, v n je obecn popsna funkce jazykov komiky v publicistickch projevech a uveden popis obou analyzovanch periodik. Nsleduje charakteristika sledovanch periodik vzhledem k frekvenci humoru; tato charakteristika je rozdlena podle oblast spoleenskho ivota, publicistickch nr a tvar a rovn podle typ humoru. Typy humoru jsou dle rozdleny na situan komiku, jazykovou komiku, koncentrovan humor, kreslen humor a reklamu. V zvru diplomov prce jsou shrnuty vechny poznatky a srovnna ob periodika z hlediska frekvence a funkce komiky.
Vedouc prce: doc. PhDr. Alena Jaklov, CSc.
Ivana Lisov
Komika v psan publicistice
Diplomov prce se zabv vskytem komiky v textech psan publicistiky. Prvn st prce je vnovna obecn charakteristice estetick kategorie komina, jeho druhm a formm. Podrobnji se prce zabv i jednm z druh komina, humorem, a jeho djinami. Z teoretickho hlediska je v prci rovn pojednno o jazykovm kominu a jeho formch. Ve vztahu k tmatu diplomov prce je zvltn pozornost vnovna tak typm a vrazovm prostedkm jazykov komiky v publicistickch textech. Praktick st diplomov prce vychz z rozboru jazykovho materilu, kter byl zskn ron excerpc denk Prvo a Blesk. Pozen excerpta jsou tdna podle oblasti, o n publicistick text informuje, podle publicistickho nru, v nm je komika uita, a podle druhu komiky. Na zklad uvedenho jazykovho materilu jsou v prci analyzovny a nsledn popsny vechny prostedky verbln komiky, jich bylo v obou periodicch uito, a to pedevm v rovin lexikln. V zvru prce je pak srovnno jejich uit v Prvu a v Blesku.
Vedouc prce: doc. PhDr. Alena Jaklov, CSc.
Marie Semrdov
Studentsk slang na konci druhho tiscilet
Diplomov prce se zabv stavem studentskho slangu na konci 20. stolet. V teoretick sti jsou obecn vymezeny pojmy slovn zsoba a slang a je specifikovna pozice slangu v nrodnm jazyce. Jsou zde rovn pedkldny nzory jednotlivch lingvist na vymezen obsahu a rozsahu tohoto jazykovdnho termnu. Ble je zde zmiovno o genezi vzkumu slangu v eskoslovensku a v esk republice a o etymologii termn slang, argn a argot. V dal sti teoretick prce jsou stanoven charakteristick rysy samotnho studentskho slangu s pihldnutm k jeho vrazivu.
Paraleln s prac na teoretick sti diplomov prce je v letech 1998-2000 zaznamenn pevn dotaznkovou metodou jazykov materil, kter je roztdn na slang stedokolsk a vysokokolsk. Kad z uvedench skupin je dle lenna podle onomaziologickch kategori. Zskan vsledky jsou porovnny se stavem ped dvaceti a vce lety. V zvru jsou shrnuty vsledky, ke kterm se dosplo po konfrontaci a analze studentskch slangizm.
Vedouc prce: doc. PhDr. Alena Jaklov, CSc.
Simona Krukov
Mluvenostn prostedky v psan sportovn publicistice MF DNES
Clem tto prce je charakteristika mluvenostnch prostedk v psan sportovn publicistice. Mluvenostn prostedky chpeme jako repertor vech jazykovch prostedk (spisovnch i nespisovnch, resp. spolench), kterch se uv v situacch, v nich se nepedpokld zvazn uvn spisovnho jazyka. Jsou to tedy slova, vrazy, spojen, vty, kter se objevuj pedevm pi bnm neoficilnm dorozumvn, tedy v mluvench projevech.
Prce je celkov zamena na charakteristiku souasnho jazyka, na jeho rozdlen a nejvt st je vnovna zmnnm mluvenostnm prostedkm a jejich pronikn do psan formy jazyka a je rozdlena do dvou st: teoretick a praktick.
Zdrojem pi zpracovn zkoumanho materilu byly noviny Mlad fronta DNES v obdob od srpna 1998 do srpna 1999.
Vedouc prce: PaedDr. Bohumila Junkov, CSc.
Stanislava Makovcov
Pjmen na Chnovsku
Obsahem tto studie je vedle teoretick sti zkoumn pjmen z vznamovho a slovotvornho hlediska. Dal oddly prce se zabvaj jmny po chalupch na Chnovsku s pezdvkami ve kolnm prosted.
Tato prce se tedy zabv velmi dleitou soust lidskho ivota, jakou nae pjmen bezpochyby jsou. Nahl do irok a sloit problematiky vzniku pjmen, vm si funkce jmen po chalupch, pezdvek a jejich motivace. Ukazuje i zpsob jejich odvozovn z rznch druh slov. Studii dopluje rejstk vech zkoumanch pjmen a jmen po chalupch se zaazenm k jednotlivm skupinm. Nsleduje pln seznam vech zskanch pezdvek.
Vedouc prce: PhDr. Marie Janekov, CSc.
Vtzslav Drb
Slovnk psemnch prac k na 2. st. Z
Diplomov prce se zabv problematikou slovn zsoby ve slohovch pracch k druhho stupn zkladn koly.
vodn st je zamena na teoretick poznatky o didaktice eskho jazyka, postaven slohu v procesu utven kultivovanho jazykovho projevu k. Diplomov prce dle pin charakteristiku analyzovanch slohovch tvar, pojednv o formovn jazykov kultury a hodnot vliv etby na slovn zsobu k.
Praktick st vychz z daj zskanch metodou rozhovoru (s uiteli o slovn zsob dt), metodou dotaznku (pro ky o vztahu k etb) a z rozboru psemnch prac. Soust tto sti prce bylo vyhodnocen zjitnch skutenost a jejich nsledn zpracovn do tabulek.
Prce pedkld nkter monosti, jak zlepit stav slovn zsoby k, je doplnna ukzkami dotaznk a slohovch prac dt.
Vedouc prce: PhDr. Ida Ledajaksov
Kvta Cvachov
Tradin a netradin formy a metody prce na hodinch eskho jazyka na 2. stupni Z
Tit tto prce spov ve zjiovn relnho stavu v souasnch podmnkch Z. Zamena je zejmna na vyuvn tradinch a netradinch metod a forem prce na hodinch eskho jazyka a slohu. Vypovd tak o vztahu vyuujcch a k k jednotlivm didaktickm postupm.
Jejm vchodiskem je materil zskan na 30 vybranch Z (dotaznky vyplnn uiteli J na 2. stupni Z, 6. a 9. tda), podrobn analyzovan ve XII. kapitole tto prce.
Clem diplomov prce je posouzen efektivity aplikace konkrtnch metod a forem prce, tradinch i modernch.
Vedouc prce: PhDr. Ida Ledajaksov
Alena Miktkov
K jazykov strnce psanch a mluvench projev tho autora
Diplomov prce se zabv rozdlem psanch a mluvench projev z hlediska roviny hlskoslovn, tvaroslovn, syntaktick a lexikln a je rozdlena na est kapitol. V prvn kapitole je nastnna obecn charakteristika vech mluvch. Druh kapitola je vnovna zkladnm rozdlm psanho a mluvenho projevu. Dal tyi kapitoly jsou zaloeny na samotnm vzkumu vech zmnnch rovin. V zvrenm shrnut jsou uvedeny rozdly mezi psanmi a mluvenmi projevy ve vech jazykovch rovinch.
Vedouc prce: PaedDr. Jarmila Alexov
Michaela Sudov
Sociolingvistick profil bn mluven komunikace v eskch Budjovicch
Diplomov prce se zabv vzkumem mstsk mluvy v eskch Budjovicch, tj. souborem jazykovch prostedk, jich uvaj sociln determinovan mluv v nejrznjch kadodennch komunikanch situacch. Zamuje se na nkter charakteristick znaky jazyka, kter obyvatel eskch Budjovic ve sv mluv uvaj.
V teoretick sti prce popisuje historii eskch Budjovic a jejich osidlovn, charakterizuje jazyk eskch Budjovic a jeho okol z hlediska historie, vnuje se teoretickm problmm koncepce nrodnho jazyka a jeho stratifikaci a metodologickm otzkm studia jazyka.
Vzkumn st statisticky analyzuje konkrtn, zaznamenan jazykov promluvy mluvch v rovin hlskoslovn, morfologick a lexikln, tj. ty jazykov plny, jejich prvky jsou v promluvch dostaujc mrou zastoupeny.
Clem diplomov prce je popsat souasnou denn komunikaci rznch mluvch v nejrznjch komunikanch situacch, to ve v nejvtm mst na jihu ech.
Vedouc prce: doc. PhDr. Alena Jaklov, CSc.
Marek ern
Spisovnost a nespisovnost na strnkch dennho tisku se zamenm na sportovn publicistiku
Prce je sestavena ze dvou hlavnch st - teoretick a praktick.
Teoretick st se zabv charakteristikou psan i mluven sportovn publicistiky a vybranch periodik. Zvren kapitola tto sti pibliuje problematiku teorie spisovnho jazyka.
Praktick st prce vychz z analzy zaznamenanho jazykovho materilu a obsahuje nsledujc kapitoly: 1) Charakteristika jazykovch rovin z hlediska spisovnosti a nespisovnosti; 2) nry sportovn publicistiky z hlediska spisovnosti a nespisovnosti; 3) Internacionalismy v psan sportovn publicistice.
Vedouc prce: PhDr. Milena Noskov
Michaela Galinov
Dodrovn ortoepickch zsad pi vyuovn eskmu jazyku na 2. st. Z
Diplomov prce se zabv dodrovnm ortoepickch zsad pi vyuovn eskmu jazyku na 2. stupni zkladnch kol. Clem je konstatovn, zda ci sprvn aplikuj zskan poznatky o zvukov strnce jazyka v praxi. Prce je rozdlena na st teoretickou, kter je zamena na obecnou charakteristiku ortoepie, a praktickou, tzn. vzkum a analzu sebranho materilu.
Vedouc prce: PhDr. Milena Noskov
Petra Horejov
K problematice vlastnch jmen
Prce je rozdlena do t st. V prvn sti je nastnna obecn charakteristika rodnho jmna, a u po jazykov nebo po spoleensk strnce; vychz se zde pevn z knihy Miloslavy Knappov "Rodn jmno v jazyce a spolenosti", jej nzev je pebrn pro prvn st. Druh st je vnovna statistice rodnch jmen dt narozench v porodnici v eskch Budjovicch od 1.1.1980 do 31.12.1999. Statistikou se zabv i kapitola nsledujc, kter se tk porovnn 80. a 90. let. Nejobshlej st je vnovna pvodu, odvozovn a skldn rodnch jmen.
Posledn st strun charakterizuje pedchoz kapitoly a je doplnna o nkter poznatky, kter byly zskny za dobu sbrn materilu na matrice.
Vedouc prce: PhDr. Milena Noskov
Petra Novotn
Jihoesk nrodn divadlo v letech 1919 - 1929
Prce pin obecnou charakteristiku divadelnch pomr (vznik drustva JDN, finann podpory, spoluprce s jihoeskmi msty), jedna kapitola je vnovna zjezdm JND. Nejrozshlej st prce zaujm dramaturgie JND, kde jsou vtovou formou zmnna nkter divadeln pedstaven a jejich spnost i nespnost z pohled divadelnch referent.
Vedouc prce: PaedDr. Frantiek Zbornk
Dana Karbaov
Experimentln tvorba Ladislava Novka a jej interpretace
Prce je zamena na celou i osobnosti Ladislava Novka, kter se vnoval krom literrn prce i innosti vtvarn. Je j vnovna jedna kapitola. Z hlediska literrnho je prce zamena na rozbor a charakteristiku jednotlivch Novkovch sbrek stejn jako na udlosti a osobnosti, kter tuto st jeho tvorby do znan mry ovlivnily. Nedlnou soust jsou i strun ukzky z jednotlivch Novkovch sbrek, v plohch pak je doloena i jeho innost vtvarn.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Vladimr Papouek, CSc.
Lenka Razimov
Analytick prza tyictch let
Prce se zamuje na analzu a interpretaci literrnch text vybranch autor, na jejich zklad jsou sjednoceny tvr principy, kter modeluj tento typ dobov przy, a vsledky jsou komparovny s podobnmi modely evropsk dobov literatury. Metodologicky prce vychz ze strukturln analzy a hermeneutick interpretace. Soust prce je i bibliografie.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Vladimr Papouek, CSc.
Nikola Admkov
Neubersk sbornk Hynka z Podbrad
Diplomov prce podv vklad Neuberskho sbornku jako literrn pamtky XV. stolet. Zabv se otzkou autorstv, jeho vznikem a pnosem pro eskou literaturu a kulturu vbec z hlediska plynulho pechodu od stedovku k renesanci. Sleduje osudy rukopisnho zznamu ped prvn neucelen, nebo cenzurovan vydn tiskem a do doby, kdy se mu dostvalo prvnch soubornch kritickch vydn. V diplomov prci jsou prezentovny rznorod nzory kritik tkajc se spor ohledn autorstv Hynka z Podbrad a "frivolnosti" jeho Mjovho snu. Tit prce spov ve srovnvn jedencti peklad Neuberskho sbornku s Boccacciovm Dekameronem. Sna se postihnout vechny zvltnosti a charakteristiky peklad spolu s rozborem Hynkova pokusu o samostatnou povdku Rozprvku o jedn pkn pan, jmnem Salomeny. Vedle literrn pamtky se prce tak zabv vztahem k ostatnm pekladm a nastiuje pslunost k "nov" prze vyznaujc se jako knky zbavnho ten.
Vedouc prce: PhDr. Vra Pospilov
Jaroslava Novkov
Obraz cizch etnik v esk frazeologii
Prce je zaloena na jazykovm materilu, kter byl zskn excerpc rznch frazeologickch slovnk, pruek a eskho nrodnho korpusu. Frazmov jednotky byly roztdny a pot analyzovny z rznch hledisek. U jednotlivch frazm je mj. zachycena jejich frekvence, stylov a gramatick charakteristika, popis kontextu, valence a vznamu, frekvence nlez. V zvru je snaha vymezit vztah eskho etnika k etnikm cizm.
Vedouc prce: PaedDr. Jarmila Alexov
Magda abatov
Ncvik a upevovn pravopisu u k na 2. stupni Z
Prce je rozdlena do dvou hlavnch st. Prvn st je teoretick. Zabv se veobecn eskm jazykem jako vyuovacm pedmtem a tm, co k nmu pat. Pedevm se vak specializuje na problematiku pravopisu v hodinch eskho jazyka. Hodnot rove pravopisu na 2. stupni Z, jeho cl a vznam ve spolenosti. V prci je uveden pehled nejastji se objevujcch chyb k 2. stupn, ale i postoj k k pravopisu, k jeho klasifikaci, ale i klasifikace obecn. Druh st diplomov prce je praktick. Zamuje se na vyhodnocen vsledk dotaznk od uitel zkladnch kol. Dotaznky zpracovvaj problematiku pravopisu a jeho vyuovn v hodinch J. Tato st tak obsahuje praktick ukzky pravopisnch cvien tkajcch se problematiky jednotlivch pravopisnch jev.
Vedouc prce: PhDr. Ida Ledajaksov