Anotace diplomovch prac - 2000 - Katedra biologie
Anotace diplomovch prac - 2000
Katedra biologie
Renata Netopilov
Smsn kultury zelenin
Tato prce se zabv jednm ze zpsob pstovn zeleniny na zahrad a kolnm pozemku - a tm jsou smen kultury zelenin. Pro oven nkterch alelopatickch vztah mezi rostlinami byl v letech 1998 a 1999 zaloen pokus, kter zjiuje ovlivnn vnosotvornch ukazatel, za kter jsme pokldali hmotnost a vku nat cibule, v zvislosti na vhodnm vbru sousedn zeleniny. Z dalch druh zelenin jsme pouili mrkev, petrel, salt, ervenou epu saltovou a z koeninov zeleniny majornku.
Materil zskan z obou vegetanch obdob jsme zmili, zvili, vypoetli zkladn statistick daje (x, s, sx, v) a provedli Studentv test vznamnosti rozdlu mezi dvma aritmetickmi prmry. Pot jsme jet odzkoueli zvislost hmotnosti cibule na vce nat cibule pomoc regresn a korelan analzy.
Jak uveden metody hodnocen polnho pokusu, tak i nkter sti literrnho pehledu mohou najt uplatnn v hodinch pstitelskch prac, prodopisu a ekologie.
Vedouc prce: doc. Ing. Ji Slipka, CSc.
Tana Trkov
Prodovdn a vlastivdn vychzky do okol Romitlu pod Temnem
Diplomov prce e problematiku vyuit prodovdnch vychzek do okol Romitlu pod Temnem. Podv pehled regionlnch dat vyuitelnch v prodovd a vlastivd. V prci je analyzovno uivo prodovdy a vlastivdy s ohledem na regionln problematiku.
Vedouc prce: Mgr. Jan Petr, Ph.D.
Jaroslava Plach
Vegetace skldek v okol Daic a jej bioindikan vznam
Prce je zamena na popis rostlinnch druh v arelu ty skldek v okol Daic. Jejm kolem je zdokumentovat vskyt nejvznamnjch divokch skldek v okol Daic a skldky centrln a provst przkum jejich vegetace. Dle se zprovedenho przkumu rostlinnch druh pokusit prokzat, e nkter taxony ruderlnch rostlin mohou slouit jako bioindiktory chemickho sloen substrtu skldky a prsakovch vod. Zskan poznatky by mohly naznait budouc vliv popsanch druh z hlediska sloen vegetanho pokryvu vnejblim okol.
Vedouc prce: Mgr. Rostislav ern, CSc.
Helena Hladkov
Sukcesn zmny vegetace na lesnch pasekch veleznch horch
V letech 1998 - 1999 byl provdn vegetan przkum pasekovch spoleenstev v jihovchodn sti eleznch hor vprostoru Cttn - Cttnek - Strkov - ekov - Velkov - Bystice. Byl proveden fytocenologick rozbor zjitnch spoleenstev a sledovna dynamika asovch zmn vegetace. Soust prce je i srovnn s pasekovmi spoleenstvy popsanmi na zem celch eleznch hor.
Vedouc prce: Mgr. Rostislav ern, CSc.
Petra Holatov
Inventarizace Arboreta v Kostelci nad ernmi lesy
V letech 1996 - 1997 byla provdna inventarizace arboreta. Jednotliv rody byly zaznamenny a byl tak uren poet druh, kultivar a variet jednotlivch taxon. Zdraznny byly pedevm domc deviny, kter se staly podkladem pro vytyen tras arboretem, je by mly slouit potebm zkladnch kol.
Vedouc prce: Mgr. Rostislav ern, CSc.
Martina Semlerov
Rostlinstvo montnnch tvar v okol Star Voice
Prce pin pehled o kvten a vegetaci na zem vybranch hald bvalho starovoicko-emovskho rudnho revru.
Byly zpracovny ti haldy oznaovan podle Ouednkov (1998) jako Hlavn, Kateina a Marie.
Prce se zabv pouze vskytem cvnatch rostlin. Celkem bylo nalezeno 66 rostlinnch druh, kter nle 6 ivotnm formm podle Raunkijaera.
Vzhledem k faktu, e na haldch je zastoupen i kalcit, je soust prce tak posouzen druhovho sloen vegetace vzhledem k monmu obsahu vpnku v rhizosfe.
Soust prce je charakteristika zjmovho zem: administrativn zaazen, poloha, geologick a geomorfologick pomry, orografie, pdn charakteristiky, hydrografie a hydrologie, klimatick podmnky a vegetan azen.
V ploze je obsaen pehled souasn podoby montnnch tvar v prostoru bvalho rodnho revru, geologick mapa oblasti, pedpokldan prez achet a tol dolu "DOBR NADJE".
Vedouc prce: Mgr. Rostislav ern, CSc.
Petr Nmec
Inventarizace vybranch skupin vodnho hmyzu vrevitalizovan pramenn oblasti Senotn
Hlavnm kolem tto diplomov prce bylo zjistit souasn druhov zastoupen vybranch skupin vodnho hmyzu na revitalizovan ploe. Dalm kolem bylo zhodnotit vznam jednotlivch vodnch biotop pro zachovn a ochranu vodn entomofauny sledovan oblasti. Ternn prce byly provdny vletech 1997 a 1999.
Na sledovan ploe bylo nalezeno 35 druh: z du jepice (Ephemeroptera) 2 druhy - jepice dvoukdl (Cloeon dipterum) a Ephemerella ignita; z du povatky (Plecoptera) 2 druhy - Protonemura auberti a povatka lutozelen (Isoperla grammatica); z du vky (Odonata) 15 druh - dlatka hnd (Sympecma fusca), dlatka velk (Lestes viridis), dlatka brvnat (lestes barbarus), dlatka zelen (Lestes virens), dlatka tmav (Lestes dryas), dlatka pskovan (Lestes sponsa), motlice leskl (Calopterix splendens), pskovec kroukovan (Cordulegaster annulatus), dlo rkosn (Aeschna affinis), vka plosk (Libellula depressa), vka lutav (Sympetrum flaveolum), vka rud (Sympetrum sanguineum), vka obecn (Sympetrum vulgatum), vka tmav (Sympetrum danae) a vka rkovan (Leucorrbinia dubia); z du plotice (Heteroptera) 10 druh - znakoplavka obecn (Notonecta glauca), znakoplavka zelen (Notonecta viridis viridis), znakoplavka lut (Notonecta lutea), spleule bltiv (Nepa cinerea), kleanka velk (Corixa punctata), Sigara lateralis, Hesperocorixa linnei, bruslaka obecn (Gerris lacustris), Gerris thoracicus a bruslaka horsk (Gerris gibbifer) a z du brouci (Coleoptera) 6 druh - Hydaticus seminiger, Dytiscus semisulcatus, Noterus clavicornis, potpnek bahenn (Hydroporus palustris), Hydrovatus cuspidatus a vodomilek vejit (Hyphydrus ovatus).
Vedouc prce: prof. RNDr. Miroslav Papek, CSc.
Jana Pibylov
Vvoj morfologie upiny plotice obecn (Rutilus rutilus) vzvislosti na dlce
Hlavnm clem prce bylo zjistit, jak se mn tvar upiny plotice obecn v zvislosti na dlce tla. Zda je rst upiny izometrick nebo alometrick. Porovnat upiny odebran z pravho a levho boku a vliv lokality na vvoj upiny. Materil byl odebrn z 220 jedinc v dlkovm rozpt od 46 mm - 206 mm. Snahou bylo shromdit co nejvce vzork plotice obecn v nejirm dlkovm rozpt, aby byly zmny probhajc na upin co nejlpe prokazateln. Pro vyhodnocen zmn bylo meno na kad vybran upin 8 polomr.
Zjitn hodnoty byly zaznamenny do tabulek zvl pro kadou lokalitu. Vztahy mezi namenmi polomry a dlkou tla byly nsledn vyjdeny graficky.
Vedouc prce: Mgr. Vlasta Matnov, Ph.D.
Martina Bareov
Ptci les, zahrad, pol a luk v uivu zoologie na gymnziu
Diplomov prce metodicky zpracovv tmatick celek Ptci s omezenm na pslun biotopy. Podstatou prce jsou nvrhy uebnch pomcek k danmu tmatickmu celku: 21 nestandardizovanch pracovnch list pro prci v uebn, 5 pracovnch list pro ternn ornitologickou exkurzi, soubor 53 kontrolnch otzek a kol, 2 varianty didaktickho testu, 16 diapozitiv, 5 transparent pro meotar, sbrka ptaho pe a auditivn pomcky. Prce obsahuje rovn konkrtn nvrh ornitologick exkurze v regionu Pacova.
Vedouc prce: Mgr. Vlasta Matnov, Ph.D.
Markta Jandov
Nvrh ekologickch vchovnch program pro prodovdnou stanici Pomoc prod na Semenci
Diplomov prce obsahuje pt vukov vchovnch program z ekologie. Programy jsou ureny km zkladnch kol i studentm stednch kol a gymnzi, kte navtvuj stanici Pomoc prod na Semenci u Tna nad Vltavou.
innosti v jednotlivch programech vyuvaj monost problmov metody vyuovn, studenti by mli konkrtn prodn zkonitosti objevit samostatn, vlastnmi vahami a pozorovnm. V kadm z program je zaazena hra s ekologickou tmatikou, tzv. ekohra.
Prvn program, Energie pro ivot, vede studenty k poznn vznamu slunce, vody, kyslku a oxidu uhliitho pro ivot na Zemi, k pochopen vznamu fotosyntzy, dchn a innosti rostlinn buky jako celku a k pochopen toku energie v prod. Druh program, Vztahy mezi organismem a prostedm, pibliuje km zkladn abiotick faktory prosted a jejich psoben na iv organismy. V tetm programu, Vztahy mezi ivmi organismy, zkoumaj studenti vnitrodruhov a mezidruhov vztahy mezi organismy na zklad zkuenost z ekohry. tvrt program, Ekosystm, vede k pochopen kolobhu ltek v prod, k poznn struktury a funkce ekosystmu a zabv se tak zsahy lovka do tohoto kolobhu. Posledn program, Proda a civilizace, se zabv psobenm lovka na produ, vztahem lovka k prod a vvojem tohoto vztahu v budoucnosti. Studenti poznvaj vvoj lidsk civilizace z hlediska jejho psoben na produ, peml o dalm vvoji lidsk civilizace a seznamuj se strategi trvale udritelnho rozvoje. Programy byly vytvoeny pro stanici Pomoc prod, ale bez velkch zmn je mon je pout i mimo stanici.
Krom tchto program je v diplomov prci zaazen i materil k tmatu vvoj ekosystm, kter je uren zjemcm z ad veejnosti.
Vedouc prce: PaedDr. Radka Zvodsk
Duan Strak
Vvoj vybranch dlkovch rozmr eskobudjovickch kolnch dt. Semilongitudinln sledovn.
V prbhu t let jsem se podlel na vzkumu souasnho stavu tlesnch rozmr eskobudjovickch kolnch dt. Ve sv diplomov prci se zabvm antropometrickou charakteristikou vybranch dlkovch rozmr u dt z eskch Budjovic a blzkho okol ve vku od 6 do 15 let. Mena byla tlesn vka, vka vsed, vka bodu iliospinale, vka bodu akromiale a vka bodu daktylon. Na zklad ve uvedench daj byly vypoteny hodnoty dlky doln a horn konetiny, z nkterch namench daj byly vypoteny indexy. U vybranch dlkovch rozmr byl vytvoen nstin jejich individulnho vvoje. Vzkum probhl na 6 zkladnch kolch okresu esk Budjovice. Bhem vzkumu bylo opakovan zmeno 588 proband obojho pohlav. Namen hodnoty byly statisticky zpracovny a vsledky byly uvedeny v tabulkch a grafech.
Vedouc prce: RNDr. Jarmila Kobzov
Martina Hrukov
Vvoj hmotnosti a podkon tukov tkn u eskobudjovickch kolnch dt
Tato diplomov prce je zamena na posouzen vvojov dynamiky v nrstu hmotnosti tla a podkon tukov tkn eskobudjovickch dt ve vku od 6 do 15 let.
Vzkum byl proveden celkem v 6 zkladnch kolch (esk Budjovice, Liov a Hlubok nad Vltavou). Opakovan bylo meno 597 dt, z toho 275 chlapc a 322 dvek.
V prbhu t let bylo sledovno 29 rozmr. Z namench daj byly pro tuto diplomovou prci vybrny: tlesn hmotnost, nkter obvodov rozmry a tlouky konch as. Dle byly vypotny indexy, kter vvojovou dynamiku v nrstu hmotnosti tla a podkon tukov tkn velmi dobe vystihuj. Zskan daje byly autorkou statisticky vyhodnoceny a jsou pedkldny v tabulkch a grafech.
Prce je soust celosttnho antropologickho vzkumu "Semilongitudiln studie tlesnho rstu koln mldee esk republiky" (grant IGA MZ R, 3979-3) a sebran data maj poslouit k tvorb norem pro souasnou populaci dt kolnho vku a pro lkask ely.
Vedouc prce: RNDr. Jarmila Kobzov
Lenka Drhovsk
Chov nkterch druh motl a jeho vyuit v prodovd
Diplomov prce se zabv vyuitm chovu motl ve vuce, jako demonstrace vvoje nepmho s promnou dokonalou. Jsou zpracovny nkter kapitoly tkajc se vvoje motl a jejich vznamu pro lovka a poloeny teoretick podklady k chovu. Prakticky bylo chovno 21 druh.
V termnu od 1. 9. 1999 probhlo ve druh td Z Mal Strana v Tn nad Vltavou oven teoretickch podklad pro koln didaktick chov. Byly zaznamenny nkter reakce a problmy, kter se v tto souvislosti vyskytly, i pnos chovu pro zven zjmu dt a zlepen jejich orientace v tto problematice.
Toto tma bylo pak dle rozvedeno a zpracovno v nkolika nvrzch na dal vyuit, v nich bylo pihldnuto tak ke tvoivosti a hravosti dt a k mezipedmtovm vztahm.
Vedouc prce: Mgr. Jan Petr, Ph.D.
Edita Jaklov
Sledovn obsahu manganu (Mn) a niklu (Ni) ve vybranch plodinch
V tto diplomov prci jsme se zamili na sledovn obsah manganu a niklu v penici a ovsu. Sledovali jsme, zda se obsahy prvk mn v zvislosti na variant hnojen, jsou-li obsahy odlin mezi jednotlivmi stmi rostlin a mezi jednotlivmi obilovinami. Dle jsme sledovali obsahy prvk v prbhu jednotlivch let a stejn tak i obsahy tchto prvk v pdch. Men obsah manganu a niklu bylo provedeno metodou atomov absorpn spektrometrie.
Vedouc prce: doc. Ing. Ji Slipka, CSc.
Jan Klma
Sledovn obsahu mdi (Cu) a zinku (Zn) ve vybranch plodinch
V tto diplomov prci byl sledovn obsah mdi a zinku ve vybranch plodinch (penici a ovsu). Pozorovali jsme, zda obsahy jednotlivch prvk mn v zvislosti na hnojen, odbru vzorku, a na jednotliv plodin. Dle jsme sledovali obsahy prvk v prbhu jednotlivch let a stejn tak i obsahy tchto prvk v pdch. Men obsah mdi a zinku bylo provedeno metodou atomov absorpn spektrometrie.
Vedouc prce: doc. Ing. J. Slipka, CSc.
Ludmila Novkov
Demonstran lohy k vuce fotosyntzy na stedn kole
Tato prce rozpracovv nron vukov problm - fotosyntzu. Pro zpsob zpracovn byla zvolena forma videoprogramu.
Do programu byly vybrny demonstran pokusy, jen dokldaj existenci fotosyntzy, jej ovlivnn vnjmi faktory a souasn ukldn kyslku rostlinami. Pokusy byly laboratorn vyzkoueny a pipraveny pro natoen.
Videofilm byl zhotoven ve spoluprci s audiovizulnm studiem JU PF v eskch Budjovicch.
Vedouc prce: Mgr. Renata Fialov - Ryplov, Dr.
Petra Vackov
Vliv nedostatku kyslku na senescenci listu penice: Zmny ve fotosyntetick aktivit a sloen fotosyntetickch pigment
Tato prce se zabv vlivem deficitu dusku na pedasnou senescenci listu penice. Senescence byla zjiovna menm odpovdajcch fotosyntetickch charakteristik (zmny ve fotosyntetick aktivit a zmny ve sloen fotosyntetickch pigment). Men probhala na druhm listu penice (Triticum aestivum). Rostliny byly pstovny ve vodn kultue pi absenci dusku a v kontroln variant Knopova ivnho roztoku.
Fotosyntza byla mena v secch z list v konstantnch podmnkch, gravimetrickou metodou podle prstku suiny. Analza fotosyntetickch pigment probhala metodou molekulov absorpn spektroskopie.
Vedouc prce: Mgr. Renata Fialov - Ryplov, Dr.
Jitka Drdov
Vliv nedostatku dusku na sloen fotosyntetickch pigment v listu - srovnvac studie
Tato diplomov prce je zamena na men fotosyntetickch pigment u tech druh zkoumanch rostlin-penice, salt hlvkov a msek lkask.
Clem prce je dokumentovat variabilitu vsledk obsahu chlorofyl a karotenoid a jejich vzjemnch pomr u rostlin pstovanch za deficitu dusku.
Analza fotosyntetickch pigment byla provdna metodou molekulov absorpn spektroskopie v oblasti UV/VIS na spektrofotometru UV/VIS 1202.
Vedouc prce: Mgr. Renata Fialov - Ryplov, Dr.
Jan Linhart
Prodn pomry v okol starch tol u Tnova
Tato prce popisuje prodn pomry, kter panuj na vrchu Kometa cca 1,5 km vchodn od obce Tnov. Jedn se o prci, popisujc ternn pozorovn, sbr materilu, dokumentaci (fotografickou, materiln, filmovou), na zklad publikovanch zprv po archeologickm a geologickm przkumu pracovnk Prcheskho muzea v Psku. Tato prce se t zabv monostmi vyuit zskanch informac ve vuce prodovdy na prvnm stupni Z, a to nejen ve vuce povinn, ale zrove jako monost vyuit informac k roziujc vuce v zjmovch kroucch a v mimokoln innosti k.
Vedouc prce: Mgr. Jan Petr, Ph.D.
Blanka leisov
Nvrh geologickch vukovch program pro prodovdnou Stanici "Pomoc prod" na Semenci
Ped esti lety byla v Tn nad Vltavou zaloena prodovdn Stanice "Pomoc prod", ale dodnes nebyly vytvoeny vukov programy, kter by zefektivnily nvtvy student z rznch kol. To je kolem moj prce.
Nejprve jsme rozili geologick expozice o nkolik novch, ty pak jsou vyuity v nkterch programech. Zaloili jsme sbrku blok hornin, kter vhodn dopluje venkovn naun arboretum. Na prostranstv pe budovou Stanice jsme nasypali hromadu lomovho kamene a vznikla tak geologick uebna v prod (tzv. cvin halda), kde si studenti mohou vyzkouet formtovn vzork. Ve vnitn expozici jsme nainstalovali informan nstnku o vltavnech.
Vukov programy jsem navrhla tyi. Programy Horniny a Hrajeme si s horninami vyuvaj expozice v arelu Stanice. V programu Krystaly si studenti procvi urovn tvarovch vlastnost krystal na vlastnorun vyrobench modelech. Program Zlato je ble seznm s tmto cennm kovem.
Prce je doplnna obecnou charakteristikou vymezen oblasti Vltavotnska a charakteristikou Stanice "Pomoc prod". Najdete zde tak obecn-didaktickou st, kde hovom o metodch a formch vuky pouitch v programech.
Vedouc prce: PaedDr. Vclav Pavlek
Petr Brek
Botanick przkum dol Kotelskho potoka
Tato prce pin vsledky przkumu rostlinnch spoleenstev v dol Kotelskho potoka lecho v jihozpadn sti okresu Pbram na pat jinch Brd. Prce se zabv lesnmi a lunmi spoleenstvy a navazuje na pedel vzkumy v irm okol. Clem prce bylo upesnn druhovho sloen tto, z hlediska Podbrdska, vjimen lokality a jej charakteristika v irch prodnch souvislostech. Dle je zde naznaen dal smr bdn, a ochrany a vyuit lokality. Prce je doplnna plohami zachycujcmi vybran prodn charakteristiky.
Vedouc prce: Mgr. Jan Petr, Ph.D.
Roman ebnek
Nvrh vukovch program z botaniky pro prodovdnou stanici Pomoc prod na Semenci
Npln diplomov prce jsou nvrhy prodovdnch exkurz z botaniky pro ky zkladn koly. Exkurze jsou zameny na ti spoleenstva vyskytujc se v okol stanice a ve stanici samotn. Soust DP jsou i motivan soute a hry a soubor pracovnch list a jejich vyhodnocen.
Vedouc prce: PaedDr. Radka Zvodsk
Jana Melzerov
koln prodovdn exkurze v oblasti dol eky Doubravy
Diplomov prce obsahuje pt prodovdnch exkurz v dol eky Doubravy a dle e jejich didaktick vyuit v hodinch prodopisu na 2. stupni Z.
V teoretick sti je zpracovna metodika jednotlivch exkurz.
V ploze jsou pracovn listy k jednotlivm exkurzm, dle mapy tras, urovac materil a fotodokumentace.
Vedouc prce: PaedDr. Radka Zvodsk
Ta Poslun
Laboratorn prce v uivu biologie lovka na Z
Tato diplomov prce se zabv zpracovnm nvrh laboratornch prac v uivu biologie lovka na zkladnch kolch. Mla by slouit uitelm tohoto pedmtu jako pomoc pi pprav na hodiny.
Vedouc prce: PaedDr. Radka Zvodsk
Karolina Schrollov
Vvoj vybranch hlavovch rozmr dt z eskch Budjovic a bezprostednho okol. Semilongitudiln sledovn.
V prbhu t let jsem se podlela na vzkumu souasnho stavu vybranch hlavovch rozmr. V tto prci byly zpracovny nsledujc rozmry: obvod hlavy, nejvt dlka hlavy, nejvt ka hlavy, morfologick vka oblieje a ka oblieje bizygomatick. Z namench dat jsem vypoetla index cephalicus a index facialis. Zrove jsem zpracovala daje o tlesn vce a hmotnosti. Vzkum probhal na esti zkladnch kolch v eskch Budjovicch a v bezprostednm okol. Meno bylo opakovan celkem 599 chlapc a dvek ve vku od 6 do 14 let. Namen daje jsem statisticky zpracovala, vsledky zaznamenala do tabulek a graf, porovnala s daji pedchozch antropologickch vzkum a vyvodila zvry.
Vedouc prce: RNDr. Jarmila Kobzov
Martin Pour
Rostlinn spoleenstvo lesa - vukov videoprogram pro zkladn kolu
Nsledujc prce se zabv monostmi vyuit videotechniky ve vukovm procesu a zpracovnm tmatu rostlinn spoleenstvo lesa uvedenmi zpsoby. Zamuje se na dva zpsoby vyuit videotechniky - jako hotov a jako vznikajc uebn pomcky. V prv sti jde o vypracovn videoprogramu, kter byl roziujcm doplkem k uivu prodopisu na zkladn kole, piem m bt zpracovn tak, aby bylo mono vyut pi vkladu nejen cel audiovizuln zznam, ale i jeho jednotliv sti samostatn. V druh sti se prce zabv didaktickmi monostmi procesu tvorby videoprogramu samotnmi dtmi. Je tak uveden nvrh a zpsoby takovho zpracovn. Praktickmu vyuit vsledk tto prce je vnovn rozpis jednotlivch st obou videoprogram v rmci osnov uebnch program Zkladn a Obansk kola a sumarizace princip audiovizuln tvorby v podmnkch zkladn koly.
Vedouc prce: Mgr. Renata Ryplov, Dr.
Gabriela Dolealov
Floristicko - vegetan przkum raelini na Domalicku
Tato prce se zabv oblast Nemanick nivy, kter se nachz v bvalm pohraninm psmu v jin sti eskho lesa.
Prce obsahuje zrove i geomorfologickou, geologickou, pedologickou, klimatologickou, hydrologickou a zkladn fytogeografickou charakteristiku tto oblasti.
Na zem Nemanick nivy se objevuje rozshl komplex mokadnch spoleenstev a ada vznamnch a chrnnch rostlinnch druh, na kter je teba upozornit. Proto byl v tomto zjmovm zem proveden floristick a vegetan przkum. Fytocenologick snmky a seznam nalezench rostlin jsou soust tto prce. V niv byl sledovn vliv antropogenn innosti nejen na jej vvoj tak i na okoln rostlinn spoleenstva.
Nachz se zde raelinit, jejich popis a charakteristika je tak soust tto prce.
V diskusi a zvru jsou vypsny a porovnny nejvce zastoupen spoleenstva. Dle pak vliv obhospodaovn na jejich vskyt.
Vedouc prce: Mgr. Rostislav ern, CSc.