Anotace diplomovch prac - 1999 - Katedra hudebn vchovy
Anotace diplomovch prac - 1999
Katedra hudebn vchovy
Lucie Bakov
Praktick cvien zamen na rozvoj hudebnch schopnost k 1. stupn Z
Diplomov prce se zabv metodickmi a praktickmi cvienmi, kter rozvj hudebn dovednosti, schopnosti a nvyky k 1. stupn Z.
V prvn sti se dovdme, z jakch sloek se skld hodina hudebn vchovy a co vechno tyto sloky obsahuj. K tmto slokm se ad hlasov, rytmick, intonan vcvik, improvizace, poslech instrumentlnch i voklnch skladeb a v neposledn ad tak hudebn pohybov innosti.
Druh st pin praktick cvien, hry, rady a doporuen zskan z metodickch pruek, uebnic, ze semin a z prbnch a souvislch pedagogickch prax.
Vedouc prce: PaedDr. Jan Holec
Vladislav Horek
Klavrn doprovody psn pro vyuit ve kole
Prce se zabv problematikou klavrnch doprovod psn v hudebn vchov na obou stupnch zkladn koly. Dotk se systmu vuky improvizace na pedagogick fakult i schopnost a instrumentlnch dovednost student a uitel v kontextu poadavk koln vuky.
Nabz soubor prav lidovch psn Petra Ebena k vyuit ve vyuovn hudebn vchovy na zkladn kole. Krtk rozbor doprovod tchto psn m poslouit jako vzor pro uitele k vytven doprovod vlastnch.
Vedouc prce: PaedDr. Jan Holec
Marcela Kopen
Hudebn skladatel dtem
Diplomov prce Hudebn skladatel dtem se zabv problematikou poslechu hudby na 1. stupni Z. Prvn oddl, kter nese nzev Poslech hudby ve kole, je vnovn promnm postaven poslechu v hudebn vchov bhem historickho vvoje. Souasnou situaci charakterizuj poadavky osnov a poslechov repertor v uebnicch.
Ve druhm oddle, kter se dle len na Melodii a jej pohyb - Harmonii - Metrum, rytmus, tempo - Dynamiku, Instrumentaci a Hudebn formu, prce uvd charakteristiku jednotlivch hudebn vyjadovacch prostedk. Na zklad tto sti prce vznikl oddl tet, v nm jsou uvedeny komente ke skladbm, kter autorka posoudila jako dal vhodn poslechov materil pro ky prvnho stupn zkladn koly. Vybran skladby jsou k dispozici na piloen audiokazet, nkter jsou navc dokumentovny notovm zznamem (viz plohy).
Jakm zpsobem je mon hudebn ukzky dtem ve kole prezentovat, to je nmtem posledn sti prce.
Vedouc prce: PaedDr. Jan Holec
Marek Babka
Violoncellov recitl v rozsahu celoveernho koncertu
Diplomov prce m charakter umleckho vkonu v podob veejnho violoncellovho recitlu s nsledujcm programem:
Ludwig van Beethoven - Sonta A dur op. 69 pro klavr a violoncello
Johannes Brahms - Sonta F dur op. 99 pro klavr a violoncello
Claude Debussy - Sonta (1915) pro violoncello a klavr
Recitl byl realizovn dne 29. bezna 1999 v Sukov sle Zkladn umleck koly Bohuslava Jeremie v eskch Budjovicch za klavrnho doprovodu Evy Mezerov.
Soust diplomov prce je i videozznam a CD dokumentujc umleck vkon.
Vedouc prce: Mgr. Rudolf Weiss
Zuzana Vodeck
Hudebn instituce a osobnosti Podbradska
Podbrady
- obecn charakteristika, historie msta, pamtihodnosti, vvoj lzn
- hudebn djiny od prvopotku do souasnosti (dl lenn), vvoj lidov a populrn hudby
- hudebn instituce: hudebn kola, SSO Podbrady, KaSS, KPH, NOV
- hudebn osobnosti 16.- 20.stolet
Nymburk
- djiny msta a jeho hudebn vvoj
Vedouc prce: doc. Frantiek Hudeek
Vladimr Barto
K historii bluegrassov hudby (se zvltnm zetelem k jihoeskmu regionu)
Diplomov prce "K historii bluegrassov hudby (se zvltnm zetelem k jihoeskmu regionu)" se opr jak o zahranin pedlohy, tak o esk publikace, nejdleitj je ovem vlastn vzkum v ternu spojen s autentickmi postehy jejho autora (aktivnho bluegrassovho hre na housle). Provz ns celm vvojem od tradice americk lidov psn a jejho vlivu na utven klasickho bluegrassovho repertoru a k souasnm kapelm v jihoeskm regionu. Mapuje jejich vznik a rozvoj, jejich ovlivnn zahraninmi vzory, vlastn autorskou tvorbu a spchy na celosttn i mezinrodn bluegrassov scn.
Vedouc prce: PhDr. Zdeka rtkov
Olga Cudlnov
Antonn Dvok: Tvr estetika a postupy v symfonickch bsnch podle Erbenovy Kytice a jejich pedagogick vyuit v Hv
Ve sv diplomov prci pojednvm o vzniku a pojet symfonick bsn, vyzdvihuje rozdly v tvorb symfonickch bsn A. Dvoka a B. Smetany. Pedevm se vak snam o zachycen tvrch postup Antonna Dvoka pi kompozici symfonickch bsn podle Erbenovy Kytice. Zkladn metodou je srovnvac analytick charakteristika symfonickch bsn. Kad bse je samostatn rozebrna a veker poznatky jsou doloeny notovmi ukzkami. V zvru sv prce se vnuji vyuit symfonickch bsn v hodinch hudebn vchovy a eskho jazyka.
Vedouc prce: prof. PhDr. Milo Schnierer
Dagmar Dvokov
Osobnost a dlo eskobudjovickho skladatele Josefa Koree
Tma diplomov prce je "Osobnost a dlo eskobudjovickho skladatele Josefa Koree". Je to prvn monografie o tomto autorovi, zahrnuje nkter dleit ivotopisn data, shrnuje innost skladatelskou, pedagogickou, sbratelskou a folkloristickou. Soust prce je chronologick seznam cel jeho tvorby a nezbytn analza nkterch klavrnch prac.
Vedouc prce: Mgr. Tom Vrnek
Eva Dvokov
Byl Bedich Smetana skuten wagnerin?
(Zkoumn vliv velkho nmeckho novoromantika na Smetanovu opern tvorbu)
V m diplomov prci s nzvem: "Byl Bedich Smetana skuten wagnerin?" jsem se zamila na podrobnj rozbor Smetanovch oper Dalibor a Hubika ve srovnn s Wagnerovou operou Tannhuser. Vychzela jsem z vlastnho poslechu tchto opernch dl a z podrobnho rozboru jejich hudebn dramatickho dje. V tto prci jsem se snaila zamit na zkoumn vliv velkho nmeckho novoromantika Richarda Wagnera na tvorbu Bedicha Smetany. Zamila jsem se na rozbor pznanch motiv, pomr deklamace slova a instrumentace atd.
Clem tto prce bylo objasnit spojitost i naopak rozdlnost jejich kompozinch princip, dle odliit motivickou prci Smetanovy tvorby vzhledem k tvorb R. Wagnera a uvst samozejm dkazy jejich kompozin odlinosti.
Vedouc prce: prof. PhDr. Milo Schnierer
Svtlana Flakov
Motivy lsky a smrti v dle Josefa Suka
Lska a smrt se zvltnm zpsobem promtaj do Sukova hudebnho mylen v originlnm tnovm vyjden. Diplomov prce nesouc nzev "Motivy lsky a smrti v dle Josefa Suka" je pokusem o vlastn pohled na tvorbu jednoho z nejvtch eskch skladatel, vzpnajc se jsavmi tny lsky i existenciln zkosti tak, jak tomu nen u dnho jinho eskho skladatele.
Vedouc prce: Mgr. Tom Vrnek
Eva Janukov
Leo Janek a jeho podl na opern tvorb 20. stolet
Ve sv diplomov prci jsem vnovala dramatick tvorb Leoe Janka. V vodu prce jsem naznaila nejdleitj meznky ve svtov opern literatue ped L. Jankem, jej vznan rysy a pedstavitele. V nsledujc sti jsem se zabvala potky Jankovy opern tvorby, vchozmi principy jeho skladebn prce npvky mluvy a studiem lidov psn. Samostatnou kapitolu jsem vylenila Mistrov vrcholn opee Jej pastorkya, kde jsem na konkrtnch notovch pkladech doloila nkter pznan rysy jeho dramatick koncepce. Velk oddl popisuje ostatn Jankova dramatick dla opt s odkazem na notov ukzky.
Vedouc prce: prof. PhDr. Milo Schnierer
Vanda Novkov
Gustav Mahler a jeho vztah k eskmu hudebnmu ivotu doby
Diplomov prce je zamena na ivot vynikajcho skladatele a dirigenta Gustava Mahlera, kter byl zce spjat s eskm prostedm. Podrobn je zde popsno obdob dtstv, mld a potky jeho hudebn kariry v Praze a Olomouci. Prce t hodnot jeho hudebn vznam pro spolenost a sna se postihnout frekvenci uvdn jeho symfoni naimi vznamnmi hudebnmi tlesy. Dle popisuje Mahlerovy vztahy k vznamnm osobnostem esk hudby. Cel prce se sousted na vlivy eskho prosted v Mahlerov tvorb.
Vedouc prce: prof. PhDr. Milo Schnierer
Pavlna Otcov
Bohuslav Martin: Prce pro "esk divadlo" ve 30. a 40. letech a jejich vyuit v hodinch hudebn vchovy na zkladn kole
Pedmtem m diplomov prce je vokln dlo eskho skladatele Bohuslava Martin, kter obsahuje tzv. lidov prvky. Tyto prce skld pevn ve 30. a 40. letech naeho stolet mimo echy zprvu ve Francii a pozdji i v Americe. V tto prci nerozepisuji cel ivot skladatele, ale sousteuji se pouze na ta ivotn fakta, kter s tmto tmatem souvisej (tj. tvr vlivy a ivot v cizin).
Uveden skladby obsahuj tzv. loci communes, kterm se podrobn vnuji po strnce melodick, rytmick, metro-rytmick a harmonick.
Zvrem uvdm vyuit tchto skladeb v hodinch hudebn vchovy na zkladnch kolch.
Vedouc prce: prof. PhDr. Milo Schnierer
rka Pospilov
Umn v dob vldy M. Terezie a Josefa II. Doba osvceneckho absolutismu. (Zamen na hudbu).
Prce postihuje obdob, kdy na eskm trnu vldla Marie Terezie. Je sice pravda, e v Praze byla jen pi sv korunovaci, bhem tyiceti let jejho panovn prola monarchie, tm pdem i echy, mnoha zmnami, a to na poli politickm, spoleenskm i kulturnm.
Po vodnm seznmen s pomry, kter panovaly v monarchii, jsem se zamila na dv hlavn centra Vde a Prahu a na jejich spoleensk a kulturn ivot, je dky csaovn vzkvtal po celou dobu jej vldy.
Vedouc prce: Mgr. Otakar Dubsk
Jaroslava Vakov
Stabat mater v djinch hudby
Prce na tma Stabat mater v djinch hudby se zabv nejznmj sekvenc v katolick liturgii. Zamuje se nejprve na text, jeho obsah, formu a funkci, ale i autorstv, kter je dodnes nejist. Pibliuje skladby nejvtch skladatel od baroka a do souasnosti. Jednotliv rozbory dokld notovmi ukzkami.
Vedouc prce: prof. PhDr. Milo Schnierer