Anotace diplomovch prac - 1999 - Historick stav JU
Anotace diplomovch prac - 1999
Historick stav JU
Marek Broek
Sociln pomry dlnk M욝anskho pivovaru v Plzni 1918-1938
Prce pojednv o socilnch pomrech pivovarskho dlnictva v M욝anskm pivovaru v Plzni (Prazdroji) mezi lety 1918-1938. V kontextu hospodskch djin a dobov sociln situace se vnuje uplatnn socilnho zkonodrstv v podniku, zejmna innosti dlnickho zvodnho vboru. Dle sleduje vliv odborovch organizac na pracovn vztahy, postoj veden pivovaru k zamstnancm, jeho sociln politiku, obzvlt v obdob velk hospodsk krize. Zabv se strukturou zamstnanc, l rozdly mezi postavenm ednk a dlnk, ale zrove odkrv i zvltnosti nkterch profesnch skupin u dlnictva samotnho. V zornm hlu stoj t specifika pracovnch podmnek v pivovarech a z nich vyplvajc odlinosti pivovarskch dlnk a piny urit uzavenosti jejich ivota. Text je doplnn statistickm materilem, obrazovmi plohami a fotografiemi.
Vedouc prce: doc. Robert Sak
Eva Kubtov
K problematice srovnn eskch a nmeckch kol v oblasti Nrska v letech 1900-1939
Problematice kolstv v oblasti Nrska v prvn polovin 20. stolet dosud nebyla vnovna dn kniha, prce, i studie. Tato prce je tedy prvn souvisl pojednn o historii eskho a nmeckho kolstv v tomto mst v letech 1900-1939.
Zkladnm pilem pro sepsn tto prce se staly koln kroniky, je pat bezesporu k tm pramenm, kter maj velkou vpovdn hodnotu. Kroniky kol v Nrsku a v obci Hamrech pibl svmi autentickmi zznamy dnenmu lovku, jak vypadal ivot v danm obdob na zdejch kolch. Umon nm nahldnout do kadodennho ivota zdejch lid. Poznme jejich starosti i radosti, co ve tehdej lid provali a z eho se umli radovat. V tchto kolnch kronikch se setkme s uiteli a jejich ky, kte vtinou pochzeli z chudch rodinnch pomr.
Nesmrn zajmavm zitkem se teni stane vyprvn pamtnk, tedy lid, kte buto zdej koly navtvovali, nebo v tto oblasti ili a pracovali. Aby byl n obraz pln, je tato prce doplnna nkolika dobovmi fotografiemi.
Vedouc prce: PaedDr. Ji Dvok
Jitka Chmelkov
Chebt id a jejich osudy od 2. poloviny 19. stolet do souasnosti
Diplomov prce se zabv djinami idovskho obyvatelstva v Chebu. Prvn kapitola obsahuje strun vet stedovkch udlost, v prvn ad prbh a nsledky pogromu v roce 1350. Hlavn st prce rekapituluje djiny idovskho osdlen od 2. poloviny 19. stolet do souasnosti. Zpracovv v nkolika kapitolch zaloen NO v Chebu, djiny zdejch synagog a idovskch hbitov. Pokou se zachytit tak kadodenn ivot chebskch id, jejich spolkovou innost a aktivity z n vyplvajc a osudy za 1. a 2. svtov vlky. Vedle tchto skutenost vnuje velkou pozornost antisemitismu na Chebsku. Zachycuje mimo jin i djiny NO po roce 1945 a vvoj po roce 1948. V posledn, X. kapitole, jsou uvedeny abecedn vznamn osobnosti idovskho pvodu, kter pochzely nebo psobily v Chebu.
Vedouc prce: PaedDr. Ji Dvok
Jana Nov
Dtstv a jinosk lta Karla Krame. Vliv prosted a jeho pozdj interpretace
Prce se zabv dtstvm a jinostvm politika Karla Krame. asov ji vymezuj lta 1860-1879, prostorov Vysok nad Jizerou a Praha. Vedle ivotopisnch fakt je kladen draz pedevm na charakteristiku prosted, kter Krame utvelo. Zrove je toto prosted porovnvno s pammi Kramovch vrstevnk. Zvr prce je vnovn reflexi Kramova dtstv, pedevm v pleitostnch sborncch.
Vedouc prce: doc. Robert Sak
Helena Gruberov
Vztah literatury a vtvarnho umn v esk kultue potku 20. stolet
(Pokus o prnik do svta tiskae Josefa Portmana)
Clem diplomov prce je zachycen ivota a dla Josefa Portmana, jeho soukrom vydavatelsk innost tvo jednu z dleitch etap vvoje esk krsn knihy.
V vodu je zaazen pehled a hodnocen pouit literatury a pramen, metodick vchodiska, charakteristika stanovench cl a strun nstin zamen jednotlivch kapitol. Prvn st prce se sna piblit dleit ivotn momenty, kter pivedly Josefa Portmana k Josefu Vchalovi. Tet a tvrt st je zamena na vlastn tiskaskou innost. Tet kapitola sleduje tuto innost v chronologickm pehledu a tvrt je vnovna spoluprci Josefa Portmana s Janem Konpkem, Albertem Schamonim a Miladou Mareovou. Zvr pin strun zhodnocen dosaench vsledk a naznauje dal mon smry bdn.
Vedouc prce: doc. Dagmar Blmlov, CSc.
Petra Sukov
Benediktinsk gymnzium v Broumov v letech 1775-1810 (Kapitoly z djin broumovskho gymnzia)
Tato diplomov prce uvd tene do prosted du sv. Benedikta. Seznamuje jej s obecnmi zsadami ivota tto komunity; hlavn tit textu je vymezeno innost benediktin, jakoto tvrc jednoho z nejstarch, a svm zpsobem ojedinlho gymnzia na naem zem. vod prce pin strun zhodnocen pramen a pehled nejdleitj literatury. Nsledujc kapitola nartv zkladn daje tkajc se vlastnho du a jeho innosti v eskch zemch. V kapitole tet se pohled zuuje na samotn gymnzium v Broumov, je je zasazeno do dobovch reli a do vvoje kolstv v habsbursk monarchii. Vlastn jdro prce tvo kapitoly tvrt a pt, kter hovo o studentech, jejich profesorech, vnitn sprv, vuce na kole apod. Zvr pin strun shrnut nejdleitjch daj obsaench v textu.
Vedouc prce: PhDr. Miroslav Novotn, CSc.
Emilie Blahoutov
Mda jako radost i starost
(Kadodenn a svten atnk pan Idy ze Schwarzenberku v letech 1890-1921)
Prce se zabv dodnes jen mlo zmapovanou oblast ivotnho stylu nobility na pelomu 19. a 20. stolet. Zamen na odvn styl knny Idy ze Schwarzenberku pibliuje skrze prameny psemn, hmotn a ikonografick, vedn a zejmna svten dny v ivot aristokracie. Hledn starost a radost, kter zajiovn lechtick garderoby jist pinelo, odkrv zrove pohled na petrvvajc rituly.
Prce tak mimo jin odpovd na otzku, pi jakch pleitostech a do jak mry si ponechv lechtick odv funkci distinkn. Obraz odvn kultury tto spoleensk vrstvy pomh doplnit odborn textiln a odvn terminologie a obrazov dokumentace.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Karel ern
Jezuitsk kolej v Klatovech na potku 18. stolet ve svtle denkovch zpis ministr koleje
Prce se zabv jezuitskou kolej v Klatovech v druh polovin 17. a prvnch deseti letech 18. stolet. V prvn sti hodnot prameny a dle literaturu nejen na koleji samotn, ale i k irm souvislostem djinm du ve svt i v eskch zemch. Dle pin strun pehled djin Tovarystva Jeova od zaloen a do zruen v roce 1773, popisuje strukturu dovch dom, jezuitsk kolstv a marinsk druiny. Tet st se vnuje jezuitm v eskch zemch ponaje polovinou 16. stolet a kone druhm desetiletm 18. stolet a tak tm, co je znmo o djinch koleje v Klatovech. tvrt kapitola se zabv roky 1701-1710 v jezuitsk koleji v Klatovech na zklad analzy denku ministr koleje, kter se zachoval pro uveden obdob. Podrobn rekonstruuje liturgick rok a sna se odpovdt na otzku, jak byl vztah koleje se lechtou a m욝any i mstn dieczn sprvou. Zvren sti obsahuj soupis pramen a literatury a plohy.
Vedouc prce: PhDr. Miroslav Novotn, CSc
Lenka Charvtov
Svatebn rituly v druh polovin 19. a na potku 20. stolet
V diplomov prci jsem se zamila na popis svatebnho obadu v druh polovin 19. a na potku 20. stolet (do roku 1914). Zabvala jsem se tak soustavou zvyklost, kter samotnmu satku pedchzely: uveden mldee do spolenosti, vliv rodi, vbr partnera, zasnouben, pprava vbavy, mda svatebnch at. Uvedenou problematiku jsem studovala pedevm ve stednch vrstvch m욝ansk spolenosti.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Markta Jandov
Kanonick prvo a dobov skutenost
(Manelstv ve druh polovin 19. stolet ve svtle crkevnch pramen)
Diplomov prce je pokusem o nastnn problematiky manelstv ve druh polovin 19. stolet, vztahu mezi sttem a crkv v tto zleitosti. V oblasti zjmu byla i dobov pprava mladch lid na manelstv, otzky rozvodu a rozluk - ve vech tchto oblastech se vliv crkevn a svtsk prolnal a nkdy stetal.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Hana Linhartov
Crkev a manelstv ve druh polovin 19. stolet
Diplomov prce se pokou nastnit katolick moder satku a manelstv tak jak byl prezentovn crkv ve druh polovin 19. stolet a pibliuje saten pomry v tomt obdob. Souasn se zamuje na vzkum satenosti ve mst Pardubice v letech 1880-1889, kter byl proveden na zklad rozboru pramen katolick crkve a konfrontovn s celozemskm prmrem.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Petr Matou
Carolus Felic a S. Theresia
(Pspvek k poznn karmelitnskho du)
Tato diplomov prce uvd tene do prostoru karmelitnskho du a pibliuje mu problematiku provn vry v prosted poblohorsk aristokracie. vod prce pin strun zhodnocen pramen a pehled nejdleitj literatury. Nsledujc kapitola seznamuje s obecnmi djinami du a jeho spiritualitou. Kapitola tet si vm specifick formy eholnho ivota, ivota v poustevn. V kapitole tvrt se pohled zuuje na djiny karmelitn v echch od jejich pchodu ve 14. stolet, pes znik klter v 16. stolet a znovu uveden po bitv na Bl hoe. V kapitole pt seznamuje s pozadm katolick orientace rodu Slavat a s osudy t generac rodu v 17. stolet. Tato prce st v estou kapitolu, kter l osudy poslednho Slavaty Jana Karla Jchyma. Ten vstoupil do du bosch karmelitn, pijal eholn jmno Karel Felix od sv. Terezie a doshl zde hodnosti generla du. Zvr pin zhodnocen vsledk a naznauje mon smry bdn.
Vedouc prce: PhDr. Miroslav Novotn, CSc.
Kateina Mojsejov
Vedn den eskch filmovch hvzd za protektortu
(S pihldnutm na osudy Adiny Mandlov, Natai Gollov a Ldy Baarov)
Diplomov prce se sna piblit eskou kinematografii a vedn ivot filmovch herc v obdob protektortu.
V vodu je podn pehled a zhodnocen pouitch pramen, archivnch i editovanch, literatury a dobovho tisku. Prvn kapitola se vnuje charakteru esk protektortn kinematografie v letech 1918 a 1945. Nsledujc ji dopluje pedevm v otzce vroby a prezentace filmu. loha eskch filmovch hvzd v protektortn spolenosti je tmatem tet kapitoly. Nejvt pozornost je vnovna herekm Adin Mandlov, Natae Gollov a Ld Baarov. V posledn kapitole se prosted filmovch tvrc pedstavuje pohledem vednosti a kadodennosti protektortnho obdob. Zvr pin zhodnocen cel diplomov prce.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Helena Nov
Vdesk kongres oima hrabnky Khevenhllerov
Tato diplomov prce se zabv jednou z nejvznamnjch evropskch udlost potku 19. stolet, vdeskm kongresem (1814-1815), kter ml zajistit mrov uspodn Evropy po napoleonskch vlkch. Zkladnm pramenem se staly Denky hrabnky Marie Frantiky Khevenhllerov. K dob vdeskho kongresu se ve vce ne 1000 stran hrabnina denku, vedenho ve francouzskm jazyce. Proto je prvn kapitola prce vnovna enskm denkm a zejmna pak denku ji zmnn Marie Frantiky Khevenhllerov.
Ve druh kapitole jsem se podrobnji zabvala pmo osobnost hrabnky Khevenhllerov a histori jej rodiny. Ve tet kapitole jsem se snaila nastnit nejdleitj body kongresovch jednn a v podkapitole Vde tan piblit Vde, kter v letech 1814-1815 nejen rokovala a jednala o budoucnosti Evropy, ale i tanila a bavila se. tvrt kapitola je rozdlena na est podkapitol podle toho, eho si nejvce vmali pm astnci kongresu. V pt kapitole jsem se pokusila o rekonstrukci osudu nedoslchav hrabnky Marie Frantiky Khevenhllerov v dob vdeskho kongresu.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Hana Novkov
Hospodyn, manelka, matka a vlastenka.
Veejn a soukrom sfra v m욝ansk rodin tyictch a edestch let 19. stolet
Diplomov prce se dotk rozdlen soukrom a veejn sfry v m욝ansk rodin 40. a 60. let minulho stolet, zejmna se vak zamuje na postaven eny v obou tchto sfrch. Zrove si vm fenomn, jako jsou esk vlasteneck feminismus, dv vzdln, ensk zamstnanost, ensk emancipan hnut atd. Teoretick zvry prvn sti jsou dokreslen osudy ty konkrtnch en: M. D. Rettigov, B. elakovsk, B. Nmcov a H. Zapov; jejich srovnn jakoto manelek, matek a hospodyn, ale i veejn innch osobnost nabz druh st tto prce.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Marek Pavlk
Vvoj spolkovho ivota v Rakovnku v mezivlenm obdob
Diplomov prce mapuje spolkovou innost v letech 1848-1939 v Rakovnku. Prvn kapitola je vnovna veobecn charakteristice spolkov innosti. Druh kapitola se zabv vvojem spolkovho ivota v echch a na Morav do roku 1900. Jej hlavn st se vak tk psoben rakovnickch spolk v letech 1848-1939. Podrobn jsem se snail piblit prci Muzejnho spolku krlovskho msta Rakovnka a ve strunosti Tlocvin jednoty Sokol Rakovnk. Pokusil jsem se podat ucelen obraz innosti tchto spolk a zhodnotit jejich vliv na kulturn a spoleensk dn v Rakovnku od jejich vzniku a do souasnosti.
Vedouc prce: PaedDr. Ji Dvok
Jaroslava Madlen Sadlkov
Vliv ideologi na povlen vvoj ve Vietnamu
(vlen konflikty 1945-1979)
Prvn kapitola diplomov prce podv zkladn geografick, hospodsk, populan a etnick charakteristiky regionu a strun vklad djin Vietnamu, resp. Indony, od nejstarch dob a do roku 1945. Druh kapitola je vnovna problematice ideologi, jejich vymezen a uren jejich role v ivot spolenosti i jednotlivce. Tet a zrove nejrozshlej st diplomov prce se zabv vlenmi konflikty v Indon z let 1945-1979. Vnitn je rozdlena na tyi obdob, v jejich rmci autorka podv vklad o hlavnch vojensko-politickch udlostech let 1945-1954, 1954-1964, 1964-1975 a 1975-1979.
Vedouc prce: PaedDr. Ji Dvok
Alice Soukupov
atnk eny doby secese
Tato diplomov prce pojednv o odvn v dob secese z hlediska kadodenn kultury. Sna se postihnout tuto problematiku z nkolika hledisek. Podv strunou charakteristiku doby a ivotnho stylu stednch vrstev obyvatelstva a zvlt eny, jejho postaven ve spolenosti. Dle ns seznamuje s vvojem mdy v tomto obdob a s lohou, jakou hrla mda v kadodennm ivot m욝anky. Pedevm se dotk tchto tmat: jak vypadal dobov mdn idel, jak panovala spoleensk pravidla v oblkn, m se ena nechala inspirovat pi volb odvu, jak vypadal jej atnk, jakm zpsobem si odv poizovala a financovala; jak zdravotn dsledky mohlo pinst nerespektovn lkaskch doporuen spojench s oblknm, jak vypadala pe o odv, nastiuje problematiku reformy odvu, spodnho prdla, mdnch doplk.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Vilma Vackov
Pe o dt v esk spolenosti na pelomu 19. a 20. stolet
Diplomov prce se tk rovn rodinn i stavn pe, poskytovan v echch na pelomu 19. a 20. stolet (s pihldnutm k pedchzejcmu obdob) dtti zejmna novorozenci a kojenci. Zachycuje narozen dtte jako vznamnou udlost v ivot rodiny a zabv se citovm vztahem rodi k dtem. Sleduje pchod dtte na svt (porod, porodn bby, porodnice), popisuje pi poskytovanou nemluvnti i estinedlce v rmci rodiny, zachycuje potky esk pediatrie a l postupn pechod od povr a mt k vdeckmu pstupu. Znan st prce je vnovna tak problematice dtskch nemoc a kojeneck mrtnosti.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.
Eva Vystrilov
Anna Bayerov (1853-1924). Svt esk lkaky na pelomu 19. a 20. stolet
Prce je rozdlena do desti kapitol. Klade si za cl zachytit ivotn osudy Anny Bayerov, kter patila k prkopnicm enskho studia lkastv a sehrla vznamnou lohu v procesu enskho emancipanho hnut v habsbursk monarchii. ila v letech 1853-1924. Byla jednou z prvnch eek, kter se rozhodly zskat vysokokolsk vzdln. Situace vak nebyla jejmu pn pzniv naklonna. Po absolvovn Vy dv koly v Praze smla extern vystudovat pouze ni gymnzium. Vy vzdln ji vak dovoleno nebylo. Proto odjela do Curychu ve vcarsku, kde zaala studovat medicnu. Studia dokonila v Bernu. Zde zskala 30. listopadu 1881 lkask diplom. Ten v habsbursk monarchii neplatil. Proto se adu let vnovala lkaskmu povoln v cizin, zejmna ve vcarsku. Jeden rok tak pracovala jako edn lkaka v Bosn. Do vlasti se vrtila roku 1909. Povolen k vkonu lkask praxe v Praze zskala o pt let pozdji. Psobila pak jako koln lkaka na pokraovacch ivnostenskch kolch. Aktivn se tak astnila prce v enskm emancipanm hnut. Vnovala se i zdravotn osvtov innosti. Roku 1918 se stala spoluzakladatelkou zcela novho typu koly koly pstounek a matek.
Vedouc prce: doc. PhDr. Milena Lenderov, CSc.