Anotace diplomovch prac - 1999 - Katedra bohemistiky
Anotace diplomovch prac - 1999
Katedra bohemistiky
Hana Trnkov
Souasn alternativn tanky pro 2.-5. ronk Z
Diplomov prce se zabv tmatem uebnic pro literrn vchovu a ten. V teoretick sti jsme ve tech kapitolch postupn sledovali kritria, kter ovlivuj kvalitu tanek. V kapitole 2.1. je podrobnji rozvedeno kritrium literrn-estetick. Orientovali jsme se pedevm na znaky kvalitnho tankovho textu, sledovali jsme pravidla, podle kterch by ml probhat vbr autora vhodn ukzky a zabvali jsme se vtvarnou strnkou uebnice. V nsledujc kapitole 2.2. je mon seznmit se s faktory, kter pmo ovlivuj funknost a podntnost tanky z hlediska pedagogicko-didaktickho. Je zde nap. zdvodnna nutnost nvaznosti tankovch text na ostatn vyuovan pedmty, objasnn pojem vbrovosti tanky a uveden pehled poadavk uebnch osnov pro pedmtovou sloku literrn vchova a ten t paralelnch vzdlvacch program. V kapitole 2.3. s nzvem Kritrium psychologick uvdme znaky tenskho a psychickho vvoje sedmi a jedenctiletch dt, kter se promtaj do volby tankovch text z hlediska nrovho, tematickho, obsahovho a jazykovho. Dal sti diplomov prce je srovnvac analza tanek. Jako metodu k pro ns vzkum jsme zvolili dotaznk pro uitele a anketu pro ky. Vsledky dotaznkovho a anketnho eten jsou zpracovny v pt sti tto prce. Zvr obsahuje celkov hodnocen naeho vzkumu a jsou v nm zaneseny nejzjevnj tendence, kter jsme etenm zaznamenali.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Jaroslav Toman, CSc.
Daniela Kekov
Problematika prvopotenho ten
Diplomov prce e problematiku prvopotenho ten. Je zamena na zjiovn rovn tenskch dovednost k. Pouity byly jednotliv diagnostick provrky a jejich srovnn.
Teoretick st se zabv problematikou ten, rozborem jednotlivch vchovn vzdlvacch program, znaky tenskho vkonu a metodami ve ten.
Vzkumn st srovnv rove ten k na jednotlivch kolch, kter vyuuj podle rznch zpsob uebnic.
V zvru prce jsou navreny nkter didaktick pomcky a didaktick hry pro vt efektivnost vuky.
Vedouc prce: Mgr. Ivana imkov
rka Novkov
K problematice urovn mluvnickch vznam jmennch na 1. stupni Z
Diplomov prce se sna piblit problematiku urovn jmennch kategori (jmenn pd, slo a rod).
V teoretick sti prce jsou shrnuty obecn poznatky o jmennch kategorich, pipojeno je i zpracovn tto problematiky v uebnicch pro 3. ronk Z vydanch nakladatelstvmi Alter, Prodos, Fortuna a Jinan.
Na teoretickou st navazuje st vzkumn. Soust vzkumu byl informativn rozhovor s vyuujcmi jednotlivch 3. ronk a vdomostn test pro ky 3. ronk.
Snahou tto prce bylo posouzen souasnch postup pi vuce k, nahldnut do tvoivch schopnost vyuujcch a odhalen nedostatk, kter se pi vuce mohou objevit.
V zvru diplomov prce jsou navreny i nkter pomcky, hry a cvien pro zlepen efektivnosti vuky.
Vedouc prce: Mgr. Ivana imkov
Eva Kovakov
Lateralita pravctv a levctv na 1. stupni zkladn koly
Diplomov prce se zabv problematikou laterality na 1. stupni zkladnch kol. Clem zkoumn bylo porovnn psaskch dovednost pravorukch a levorukch k, zjitn rovn metodick ppravy uitel na 1. stupni Z a jejich pstupu k levorukm km.
Pro zpracovn vsledk byly vyuity psanky prvnch ronk a metodou "kle" spotny poty opakovn potebnch k osvojen jednotlivch psmen v zvislosti na jejich obtnosti. Vsledky jsou tabelizovny a zpracovny do graf.
Metodou dotaznku bylo zjiovno veden hodin psan, zpsob ppravy uitel na psan, pouvan metody ve vuce, vyuit nejrznjch pomcek ulehujcch poten obte pi psan, respektovn individulnch zvltnost levorukch psa a rozvjen jejich levorukosti.
Vedouc prce: Mgr. Ivana imkov
Pavlna Hladkov
Pejat slova ve vybranm asopisu vhodnm pro ky 1. stupn Z
Diplomov prce se zabv problematikou monosti rozvjen slovn zsoby k na zklad asopis pro dti a mlde.
vodn kapitola shrnuje odborn poznatky z nauky o slovn zsob. Druh kapitola se zabv vzkumem na zklad dotaznk pro ky, uitele, prodejce asopis a pracovnice knihoven. Dle je v tto kapitole podn pehled cizch slov v jednom sle asopisu Slunko. Tet kapitola je vnovna vlastn prci s cizmi slovy v hodin eskho jazyka ve tetm ronku Z. tvrt kapitola shrnuje vsledky pochopen vznamu cizch slovech ve 3., 4. a 5. ronku Z. Diplomov prce se sna pispt ke sledovn problematiky rozvjen slovn zsoby na 1. stupni Z.
Vedouc prce: Mgr. Milan David
Lenka Jankov
Pejat slova a mluvnick terminologie v uebnicch eskho jazyka na 1. st. Z
Diplomov prce se zabv problematikou pejatch slov a odborn terminologie v uebnicch pro 1. stupe Z.
vodn kapitola shrnuje odborn poznatky z nauky o slovn zsob. Druh kapitola se zabv metodickmi problmy rozvjen slovn zsoby na 1. stupni Z a na zklad dotaznk zjiuje i metody rozvjen slovn zsoby formou her. Tet kapitola sleduje vskyt cizch slov a odbornch mluvnickch termn v uebnicch pro 2. ronk Z rznch autor. tvrt kapitola shrnuje vsledky vzkumu problematiky pejatch slov a odborn mluvnick terminologie, jak vyplynuly z otaznk a test zadanch v rmci diplomov prce.
Diplomov prce se sna pispt ke sledovn problematiky rozvjen slovn zsoby na 1. stupni Z.
Vedouc prce: Mgr. Milan David
Radka Ryjkov
Nauka o slovn zsob na 1. stupni Z
Diplomov prce se zabv problematikou obohacovn slovn zsoby k prvnho stupn zkladn koly se zetelem na antonymii, synonymii a homonymii.
Prvn kapitola se zabv otzkami slovn zsoby na zklad odborn literatury. Druh kapitola sleduje problmy rozvjen slovn zsoby k prvnho stupn zkladn koly po strnce metodick. Tet kapitola podv rozbor vybranch uebnic eskho jazyka pro prvn stupe Z.
Jdrem prce je vzkum osvojen uiva o antonymech a synonymech u k prvnho stupn Z.
Vedouc prce: Mgr. Milan David
Vra Tmov
Frazeologizmy ve vyuovn eskho jazyka na 1. stupni Z
Diplomov prce se zabv problematikou rozvjen slovn zsoby k 1. stupn Z, sousteuje se hlavn na frazeologizmy.
V teoretick sti sleduje problematiku slovn zsoby z hlediska teoretickho, jak ji podv odborn literatura. Ve druh sti se zabv metodickmi otzkami rozvjen slovn zsoby na 1. stupni Z. Tet st pin rozbor vybranch uebnic eskho jazyka pro 1. stupe Z se zetelem k frazeologizmm.
Jdrem prce je vzkum chpn frazeologizm ky 1. stupn Z.
Prce je vhledem do metodick problematiky, kter zstvala tm na okraji zjmu metodik.
Vedouc prce: Mgr. Milan David
Jana Kovancov
Srovnn vskytu obraznch pojmenovn ve funknm stylu umleckm, publicistickm a prost sdlovacm
Diplomov prce pojednv o vskytu obraznch pojmenovn ve funknm stylu umleckm, publicistickm a prost sdlovacm. Funkn styl umleck je zastoupen dlem "Bjen lta pod psa" od Michala Viewegha, funkn styl publicistick reprezentuj komente denku MF Dnes, funkn styl prost sdlovac je sledovn na vzorku nahranch mluvench projev z bn komunikace. Pozornost je vnovna jak frekvenci vskytu obraznch pojmenovn, tak i jejich povaze a jednotlivm druhm z hlediska stavby, vcnho vznamu a literrn teorie. Sledovna jsou obrazn pojmenovn nov utvoen, lexikalizovan, dle pak i frazeologick obraty, pslov, vrazy expresivn. Obrazn pojmenovn se nachzej v kadm sledovanm funknm stylu, ale jako odlin se jev jejich frekvence vskytu, funkce a jejich celkov charakter.
Vedouc prce: PaedDr. Bohumila Junkov, CSc.
Markta Kopivov
Jazyk mluven publicistiky
Tato prce pojednv o mluvenm funknm stylu publicistickm. Vzkum je zaloen na zjiovn rys jazyka debaty. Vchozm bodem se stalo srovnn odbornho a publicistickho stylu. Rozbor je dle zamen na mluvenou komunikaci, na kontaktov prostedky a na nespisovn prvky. Draz je kladen na lexikln rovinu, pedevm na oblast terminologie a cizch slov, na nepm pojmenovn a frazeologismy. Prostor je vnovn i kritick a humorn strnce debaty. Zkouman jazyk mluven publicistiky je na pomrn dobr rovni a neustle se vyvj.
Vedouc prce: PaedDr. Bohumila Junkov, CSc.
Vra Hyhlkov
Jazyk kronik Frantika Hyhlka
Diplomov prce se zabv jazykem kronik Frantika Hyhlka, kter byly napsny potkem tictch let. Je zamen na strnky jazyka, kter se v porovnn s dnen situac odliuj. Nejvce prostoru je vnovno slovn zsob, kter je rozdlena z nkolika hledisek. Autorv styl se projevuje v oblasti syntaktick, a proto je tak rozdlen podle nkolika kritri. Kapitola tvaroslov se zamuje na slovn druhy a jejich odlinosti od souasnho jazyka. Oblast hlskoslov ukazuje zmny, kter mohou bt charakteristick pro severovchodoesk ne. Kapitola slovotvorba je zamena na zvltn utvoen slova nebo na slova zce specializovan.
Vedouc prce: PaedDr. Bohumila Junkov, CSc.
Blanka Dokalov
Jazyk souasnho fejetonu
Diplomov prce se zabv problematikou fejetonu v souasnch eskch periodicch. vodn kapitoly strun pojednvaj o vzniku a vvoji fejetonu. Hlavn st prce nle pohledu na jazykov styl nru. Vnuje se charakterizaci a tdn titulk, vodu a zvru, obraznch pojmenovn a tematiky jmenovanho novinovho tvaru. Prce vychz z rozboru text publikovanch v novinch a asopisech poslednch let nebo vydanch knin a je doloena konkrtnmi ukzkami. Zvren kapitoly obsahuj shrnut a vahu o autorech, funkci a posln fejetonu v tisku.
Vedouc prce: PaedDr. Bohumila Junkov, CSc.
Blanka Tatkov
Slovotvorn charakteristika jmen v baroknm textu
Tma diplomov prce spad do oboru slovotvorba. Zabv se zkoumnm slovotvornho stavu substantiv a adjektiv v dob baroka na materilu text vzniklch v uveden historick etap, piem si vm pedevm pojmenovn vzniklch sufixln nebo konverzn derivac. Prvnm ze sledovanch baroknch text je kniha Daniela Fettera, Islandia, aneb krtk vypsn ostrova Islandu..., vytitn v Praze roku 1673. Druhm materilem je spis ptera Jika Davida, Medicus Hrcinius, to jest: Velkolesn hojitel a uzdravitel, aneb ivot sv. Vionte, jin Gunthera neb Gunte... Vytitn v Praze roku 1713.
Prce je rozdlena do dvou st: teoretick a praktick. V teoretickm oddlu jsou v chronologickm poad zachyceny nejvznamnj studie vnujc se slovotvorb z hlediska synchronnho i diachronnho a v praktick sti jsou zjiovny zpsoby obohacovn slovn zsoby derivac v baroku na zklad rozboru jmen excerpovanch z techt. Vsledky vzkumu jsou konfrontovny se zvry dlouhodobho bdn D. losara uvedenmi v Historick mluvnici etiny (1986). Barokn slovotvorn stav jmen je uveden do souvislost se staroeskmi a novoeskmi zpsoby tvoen derivt. Prce je opatena rejstkem analyzovanch slov.
Vedouc prce: PhDr. Marie Janekov, CSc.
Gabriela Svainov
Slovotvorn charakteristika jmen v textu z doby nrodnho obrozen
Tma prce spad do oboru slovotvorba, zkoum sufixln derivaci deverbativnch, desubstantivnch a deadjektivnch podstatnch a pdavnch jmen v etin v dob nrodnho obrozen. Jazykov materil byl zskn excerpc z Jungmannova pekladu Chateaubriandovy przy Atala, aneb Lska dvou divoch na pouti z roku 1805.
Prce je rozdlena na st teoretickou a praktickou. V teoretick sti jsou popisovny a porovnvny zkladn prce, kter se vnuj slovotvorb. V praktick sti je analyzovn konkrtn jazykov materil zskan excerpc. Pozorovn je zameno na poetnost a strukturovanost jednotlivch slovotvornch kategori, na produktivitu a distribuci slovotvornch prostedk. Stav v dob obrozen je porovnvn se stavem v souasn etin.
Vedouc prce: PhDr. Marie Janekov, CSc.
Radka Minov
Vyuit psovch text Zdeka Svrka ve vuce (nejen) eskho jazyka
Prce je zamena na jazykovou strnku psovch text Zdeka Svrka. Rozbor text a celkov orientace prce se d osnovami pro druh stupe zkladn koly, ze kterch vychz vuka eskho jazyka i na nim stupni gymnzi. Prce se proto vnuje lexiklnmu rozboru text, slovnm druhm, ale tak literrn-teoretick a komunikan strnce psn. V souladu s clem tto prce je rozbor text orientovn co nejvce na vyuit v kadodenn praxi.
Vedouc prce: PaedDr. Jarmila Alexov
Petra vajnerov
K tematick vstavb umleckho textu
Prce je zaloena na analze povdky Frantika Langera Prodava sn a sousteuje se na problematiku textov lingvistiky. Autorka usiluje o vymezen smantick a vznamov strnky textu, zde se zamuje pedevm na zachycen prostorovch a asovch vztah v textu, ale vnuje se tak formlnm prostedkm vstavby komuniktu. Podrobnji zpracovv prostedky koheze.
Vedouc prce: PaedDr. Jarmila Alexov
Radka Krilov
Lon Bloy a jeho vliv na eskou literaturu
Diplomov prce se zabv vlivem francouzskho prozaika a myslitele Lona Bloy na eskou literaturu, zejmna na okruh Josef Floriana ve Star i. Zvltn pozornost je vnovna Jakubu Demlovi, jeho lpje jsou zde srovnvny s denky Bloyovmi po strnce formln i obsahov. Prce pedkld zkladn rysy Bloyova ideovho systmu, zabv se apokalyptickm zjevenm na La Salett i pstupem crkve k jej propagaci. V zvru je uvedena t vbrov bibliografie Bloyovch knih, peloench do eskho jazyka.
Vedouc prce: Dr. Michal Bauer
Kateina Novkov
Poetika Ivana Vyskoila
Diplomov prce se zabv rozborem poetiky Ivana Vyskoila. Zvltn pozornost je vnovna strukturn - vznamov analze jeho (pedevm prozaickch) text a interpretac nejdleitjch tmat (problematiky existence, krize jazyka, funkce textu jako hry, funkce dialogu aj.). V zvru je uveden vbrov bibliografie Vyskoilovch dl.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Vladimr Papouek, CSc.
Ji Havln
Promny funkce vyprave v esk existenciln prze tyictch let
Obsahem tto prce je aplikace Stanzelovi narativn teorie na existenciln orientovan texty M. Hanue, B. Bezovskho, K. Dvoka, Z. Urbnka, D. Paly, J. Valji. Podrobnou analzou text se autor sna dokzat, e se specificky subjektivn vnmn skutenosti, vlastn existenciln literatue, odr i ve zpsobu jejho vyjden. Pedpokldan pouit subjektivn Ich formy nebo zprostedkovn reflektorem vak nen rozborem potvrzeno, nebo v textech dominuje objektivn vyprav.
Vedouc prce: doc. PaedDr. Vladimr Papouek, CSc.
Lucie Pufferov
Lidsk ivot (Lexikln vzkum Doudlebska na pozad pozstalosti krajovho psmka)
Diplomov prce vychz z psemn pozstalosti trhosvinenskho psmka Jaromra imona. V kapitolch V-XVII jsou zpracovny zvyky tkajc se lidskho ivota tak, jak je popisuje imon, respondenti z Kemeska a konfrontovan literatura. Tto spe etnografick sti pedchz Mal historick exkurs (II) o Doudlebsku a kapitola shrnujc nalezen lexikum (IV). Plohy tvo slovnky, diferenn a ideografick, pehled frazeologism a texty s vpovmi respondent.
Vedouc prce: PaedDr. Zbynk Holub
Barbora Havlkov
Stedovk lyrika a problmy jej interpretace
Clem diplomov prce je peklad a pebsnn vybranch skladeb staroesk milostn lyriky a vyuit tchto text v pedagogick praxi.
V prvn sti prce je rozpracovna teorii vvoje staroesk milostn lyriky. Dal st je vnovna pehledu teori vnitroliterrnho pekladu. V posledn kapitole je strun nstin didaktickho vyuit materilu v hodinch literrn vchovy. Tit prce spov v interpretaci vybranch text, jejich pekladu a nslednho pebsnn.
Vedouc prce: PhDr. Vra Pospilov
Jana Vejmelkov
Zvltnosti a nepravidelnosti vtn stavby v psemnch projevech student S
Clem diplomov prce je zkoumat a nsledn zhodnotit rove komunikativnch schopnost student stedn koly. Prce je zamena na posouzen jazykov sprvnosti psemnch projev k. Pozornost je vnovna zvltnostem a nepravidelnostem vtn stavby, zejmna na nedostatky v mylen a ve vyjadovn student. Na zklad zjitnch nedostatk jsou nsledn navrena nkter opaten, kter by mohla napomhat postupnmu odstraovn nedostatk ve vyjadovn student a vst tak ke zvyovn jejich komunikativnch schopnost.
Vedouc prce: PhDr. Ida Ledajaksov
Alice Vyinkov
Typy syntaktickch konstrukc v psemnch projevech k S
Clem diplomov prce je posoudit rove komunikativnch dovednost k stedn koly. Draz je kladen pedevm na problematiku jazykov sprvnosti v psemnm vypravovn student. Pozornost je vnovna zejmna vtn a souvtn stavb jejich projev, vylenn nejastjch typ syntaktickch konstrukc. Na zklad zjitnch nedostatk je v zvru prce navreno stylizan cvien, kter by mohlo vst k jejich odstraovn a ke zlepen rovn jazykovho vyjadovn k v psemnch projevech.
Vedouc prce: PhDr. Ida Ledajaksov
Pavla Pokorn
Tematick vstavba monologickho mluvenho projevu
V tto diplomov prci se dozvme o aspektech, kter se podlej na tematick vstavb monologickho mluvenho projevu. Autorka se zamila hlavn na studium vrazovch prostedk, a to jak syntaktickch, tak lexiklnch a neverblnch. Syntaktickm prostedkm jsou vnovny kapitoly o elipse, vsunut vpovdi a oprav a dvojm vyjden. Z lexiklnch vraz budeme informovni o kontaktovch prostedcch, vycpvkovch slovech a rzn funkci ukazovacch zjmen a pslovc. V prci bylo pomatovno tak na obsahov - pragmatickou organizaci textu a na sociln - psychologick aspekty, kter jsou pro pochopen mluvenho projevu velmi dleit. Tyto prostedky textov vstavby jsou prakticky ukzny na autentickch pepisech mluvench projev mladch lid. Clem cel prce je pedevm poskytnout autentick obraz souasnho stavu mluvench projev.
Vedouc prce: PaedDr. Jarmila Alexov
Hana Povejilov
esk epistolografick umn v dob renesance
Diplomov prce pojednv o esk epistolografii jako specifickm umleckm nru literatury. V vodn sti zachycuje djiny listu od nejstarch dob (antiky), a po epochu renesance. Popisuje i vvoj formlnch znak dopisu v jednotlivch historickch obdobch.
st prce je vnovna postaven en v esk spolenosti v obdob renesance, vetn ivotopisu Zuzany ernnov z Harasu. Jdro prce tvo uveejnn a rozbor trncti dopis Zuzany ernnov z let 1645 a 1652. Dopisy byly vybrny z originl uloench v Okresnm archivu v Jindichov Hradci.
Vedouc prce: PhDr. Vra Pospilov
Eva Perostov
Typy pjmen v Blatn
Tma diplomov prce spad do oblasti onomastiky, konkrtnji do sti antroponomastick. Je zde nastnn vznik a motivace vzniku vech pjmen, kter jsou v Blatn na zklad TTO-Blatn 1998-1999.
Cel prce je rozdlena na dv sti. Prvn st je teoretick, kde je nastnn vvoj pjmen od samho potku jeho vzniku. Druh st je praktick a je zamena na konkrtn lenn pjmen do danch skupin. Je doplnna pehlednmi tabulkami pro lep orientaci. Cel prce obsahuje 934 pjmen. Pi rozdlovn pjmen je erpno pevn z publikace M. Knappov - Pjmen v souasn etin a D. Moldanov - Nae pjmen.
Vedouc prce: PhDr. Marie Janekov, CSc.
Jana Markov
Hodnocen a klasifikace na hodinch eskho jazyka v podmnkch Z
Tato diplomov prce se zabv problematikou provovn, hodnocen a klasifikace ve vech tech slokch pedmtu esk jazyk. Nastiuje rzn aspekty kolnho hodnocen k a zamuje se tak na metody a formy zkouen. Dleitou soust prce tvo kapitola posuzujc vhodnost vyuit jednotlivch metod provovn v hodinch mluvnice, slohu a literatury. Tit prce tkv v piblen relnho obrazu klasifikace k v eskm jazyce na zkladnch kolch, prostednictvm vzkumu nzor uitel a k. Krom toho se zabv i motivanm psobenm klasifikace a jejm vlivem na vkony k. Prce se pokou postihnout trendy vvoje provovn a hodnocen v eskm jazyce a upozornit na jejich pednosti i nedostatky.
Vedouc prce: PhDr. Ida Ledajaksov